Včera zomrel Dino Kuráň (Manín Považská Bystrica) ve stětně Malého Kežmaráku. Dino patřil mezi přední slovenské horolezce, je autorem desítek cest na Slovenských skalách a byl členem reprezentačního družstva. Vraj ho strhl odtrh sněhu někde nad nebo na Nemeckom rebríku. Čest jeho památke!
Dino patřil po velmi dlouhou dobu k užší alpinistické špičce na Slovensku. Řada výstupů ve Vysokých Tatrách, často v prvním volném přelezení. Řada výstupů a prvovýstupů v Alpách spolu s Igorem Kollerem. Excelentní skalní lezec a jeden z prvních kdo začal lézt v zimě volně pomocí zbraní.
Fotka z Pusté stráže, kde spolu s Maťo Heugerem přelezli novou mixovou cestu po rampouších, která dodnes visí v mém pokoji u našich.
Když jsme v Hudáči v půlce devadesátých kupovali první slušné zbraně, volba padla na Hypercouloary, vždyť s nimy leze Dino. Pak jsme spolu na jednom soustředku v Bielovodske lezli nádhernou cestu od Fero Piačeka a mohl jsem tak vidět jeho výborný dravý styl v přímé akci.
Od té doby jsme bohužel něměli tu možnost se spolu navázat na lano, ale vždy jsme si měli co říct, ať už na bytě v Cham, když se kluci zastavili pobavit o podmínkách a předpovědi nebo v Tatrách, když jsme se náhodou potkali na chatě.
Bohužel se mi v Chamonix na displeji telefonu už jméno Dino neobjeví a dotaz "Ako to vyzerá?" už nezazní.
Dobrou cestu Dino a byť řada lidí možná bude říkat něco jiného asi bych v té osudné délce taky nejistil víc....
Radek
PS: Dino spadnul téměř na konci výlezové délky cesty Poslední klid v severní stěně MKŠ. Příčinou byla lavinka nezpevněného sněhu, která se uvolnila buď samovolně nebo pod Dinovým zatížením. V délce měl jednu skobu, která bohužel nevydržela a následoval pád do štandu. Více jak 100 m zpět do výstupového komína cesty. Jeho spolulezkyně bohužel něměla u sebe telefon, ale dokázala se uvolnit, dolézt sólo na žebřík a sestoupit na chatu, odkud byla přivolána pomoc. Bohužel 100 m dlouhý pád příliš šancí nedal...
To zni strasne ! Strasne neuveritelne - vzdyt predevcirem jsem Dinovi posilal muj novy kontakt s tim, ze jsme prezili konec sveta a je treba zacit znova ! Strasne osudove - jak odesel, ten nazev posledni cesty, kterou lezl a Kezmarak - misto, kde jsem zacinal a poprve se s Dinem potkal ! Strasne take je, ze Nemecky rebrik, ac na to nevypada, se opet stal osudnym dalsimu ze skvelych lezcu. Dino, sakra, takove vrazdy jsi prelezl, kde bych se asi podelal strachy a nakonec odejdes k bohu z mista, kde bych to nejmene cekal. Vlaste, to misto je skvele, odesel jsi v tom, co jsi mel nadevse rad !
Podle pruvodce P.Jackoviče se jedna o cestu "Poludnajsi klud", pod nazvem "Poslední klud" mam cestu zafixovanou podle nejakeho stareho, blbe citelneho popisu. Omlouvam se za chybku.
Radek
Za ty roky co lezu jsem potkal spousty lidí, ale málo z nich mi zůstalo v paměti tak jako Dino Kuráň...
Zůstala za ním spousta krásných cest, které ho budou navždy připomínat...
Čest jeho památce...
Dino byl vzorem opravdového horolezce,zůstane v našich vzpomínkách a jednou se třeba zase potkáme... přeji hodně sil a životní energie všem jeho nejbližším.
Pôvodne som chcel písať do diskusie Korzára , ale bol som zdesený nad úrovňou diskusie o mŕtvom človeku ...
Dina som spoznal asi pred 20-timi rokmi , keď sa zamestnal v Pov.Strojárňach - Letecké Motory.Bol mojim kolegom až do konca svojho života .A to KOLEGA , aj keď podstatne mladší ale vždy priamy , čestný a ja som mohol naňho spoľahnúť ako na seba .
Naše profesné osudy v týchto ťažkých časoch sa schádzali a rozchádzali ale v posledných 6-tich mesiacoch sme boli spolu skoro každodenne . Dino , veď sme sa v piatok v robote ani poriadne nerozlúčili , však sa medzi sviatkami stretneme ,
v nedelu SMS o tvojej smrti ... zimomriavky mám po celom tele . Tvoj osobitý humor , tvoj neskutočne falošný hudobný sluch ( Dino dokázal pískať podľa hudby v rádii aj hodinu v kuse ale tá jeho,, melódia,,) , tvoj neshádzajúci úsmev na tvári .. Dino , budeš mi chýbať .. Česť tvojej pamiatke ...
28.12.2012 Posledná rozlúčka s Dionýzom sa bude konať v stredu 2.1. 2013 o 14:00 na novom cintoríne v Považskej Bystrici (časť Jelšové). Po pohrebe bude stretnutie horolezcov v priestoroch klubu (budova Hypernovy). Nezabudnite si zobrať červenú bundu. [HK Manín]
Kedze som len zaciatocnik, vedel by niekto vysvetlit preco ten pad bol taky dlhy?
Mam rozumiet tak ze bol na konci 50m dlzky a na celej dlzke mal len jedno istenie a ked spadol tak ho padol po 100m pade do lana a rozbil sa o stenu?
To by ale znamenalo ze aj keby nit udrzal tak by to bol stale cca 50m pad, tak?
Asi tak sa to stalo. Aj mňa prekvapila tá dĺžka pádu. Vraj spadol v poslednej dĺžke tej cesty. Divné mi je že taký skúsený horolezec mal v tom úseku len jedno istenie aj to skobu ktorá určite nepatrí medzi tie 100 % možnosti bezpečného zaistenia. Myslím si viac istení by mu s najväčšou pravdepodobnosťou zachránilo život. Ale to je len moja domnienka.
Zima,ľadové a zasnežené steny horských velikánov lákajú milovníkov horolezectva ku skúške vlastnej odvahy, odolnosti a svojho lezeckého umenia, často až na hranice racionálneho rizika...
Ako vidno "smrť na vrcholoch a v príkrych stenách" hrozí svojim temným tieňom aj v období, keď česko-slovenské horolezectvo opustilo svoju svetovú éru Himalájskeho expedičného alpinizmu v druhej polovici 80-tych rokov XX.stor. Svoje svetové prvenstvo "splatilo" stratami priveľkej skupiny výnimočných horolezcov. Stále táto strata naše horolezectvo a ľudí, čo mnohých z nich poznali ešte neprebolela. Zostali iba spomienky, smútok a ich stupaje na najvyšších vrcholoch sveta. Oni ani ich blízky iste netušili, že na tie vrcholy si v svojich torbách nesú aj svoje hroby. R.I.P.
Opäť, doma na Slovensku, naviac v stene, ktorú poznal zahynul výborný slovenský horolezec vo Vianočnom čase...
Smútok sa dotkol nielen jeho najbližších, tých ktorí ho poznali osobne, ale aj všetkých čo poznali vysokú úroveň jeho prvovýstupov vo V.Tatrách, ale aj v cudzine.
Náš smútok nezmierni ani vedomie, že Dino Kuráň zahynul vinou "viz maior" v jednej z najťažších "zimných" stien v Tatrách. Žiaľ v horách budú v budúcnosti niesť jeho "stupaj" už iba prvovýstupy ktoré sa obyčajne "vyšplhali" ku hranici lezeckého hrdinstva.
Prečo tak vysoko, často po kolmých skalných stenách, cez mráz, víchrice, po snehu a ľade až k vrcholom. Prečo...?
Vari preto, že tie Hory tu sú, že Príroda ich postavila do cesty najodvážnejším, a po tvrdej príprave aj odhodlaným ich prekonať?
Či aj preto, že kdesi hlboko do duše a srdca Človeka pri jeho zrodu Príroda naprogramovala aj túžbu dostať sa ďalej, rýchlejšie a vyššie - až na jej vrcholy...?
Či aj preto, že pri prekonávaní strmých stien, vysokých vrcholov poznáva viac a hlbšie pravdu o Prírode samotnej, aj o vlastnom odhodlaní, sile, vytrvalosti - aj o vlastnej pokore...?
Alebo aj preto, že vysoko na vrcholoch sa jatrí zrak, zjemňuje duša a zintenzívňujú pocity pokory a úcty k Prírode - k jej ohromným silám zrodu aj ničenia.
Ale iste aj preto, že horizonty vtáčej perspektívy dovoľujú viac znásobiť všeobjímajúce pocity súnáležitostí s Človekmi hlboko pod nami, s našimi najbližšími - viac precítiť tie jemné pradivá citov a túžob, čo nás s nimi tam hore, ale aj v každodennom živote tam dolu spájajú...
Aj preto - nikto z nás, čo aspoň raz okúsil tieto pocity nenosí na vrcholy vo svojej torbe "hroby", ale naopak nádej a túžbu byť bezpečne opäť na úpätí každej vysokej steny a ľadového vrcholu, byť späť v spoločenstve Človekov a svojich najbližších...
Úprimná sústrasť najbližším Dina Kuráňa, kolektívu lezcov JAMESU a celému spoločenstvu milovníkov hôr, vrcholov aj strmých skalných stien.
Chcem veriť, že hory, steny a vrcholy aj Tebe Dino aspoň veľkou mierou splatili všetko, čo si od ich zdolávania čakal. Že posilnili Tvoje odhodlanie nevzdávať sa pri prekonávaní prekážok v živote, že prehĺbili vieru v dobro, v lásku svojich najbližších, v empatiu ku Človekovi a ohľaduplnosť k Prírode.
Česť Tvojej pamiatke.
Odešel jeden z mých nejlepších přátel,vzácný člověk,zdobila ho neskutečná skromnost,byl to úžasný bavič a lezení miloval nade vše je to neskutečná ztráta jak pro mě osobně tak především pro jeho rodinu,které projevuji upřímnou soustrast,spousta lidí přišla o výborného kamaráda.Dinko budeš strašně chybět..všakt ty víš
Kateřina
Registrace
Metodika
lezec.cz
Včera zomrel Dino Kuráň (Manín Považská Bystrica) ve stětně Malého Kežmaráku. Dino patřil mezi přední slovenské horolezce, je autorem desítek cest na Slovenských skalách a byl členem reprezentačního družstva. Vraj ho strhl odtrh sněhu někde nad nebo na Nemeckom rebríku. Čest jeho památke!
Plně je respektuji