LEZEC  OBCHOD  DISKUSE  INZERCE  ANKETY  ODKAZY  PRŮVODCE  MAPY  FOTKY  VIDEO 

 jméno

 heslo 

 Registrace   |   Lezec který nepadá, leze pod své možnosti.
Hledání cesty

Hledání na Lezci

 Metodika
 Trénink
 Ledy
 Skialpy
Knihy
Pískaři jsou zpět!
Nová kniha Medaile na chvíli o olympijském příběhu Adama Ondry
Nová kniha Lékaři na horách: neviditelní hrdinové

Závody
SP skialpy Cortina d’Ampezzo ITA (06.04)
SP Šanghaj (09.04)
SP Wujiang (12.04)

Žebříček
Cesty:
10.Vlk 11150
11.Klapal 11037
12.Lukášek 11019
Bouldry:
10.Horáček 10000
11.Lebeda 9884
12.Lavička 9875
Hory:
15.Petr 4592
16.Skopec 3759
17.Obelus 3745

Výsledky
AIX ÁDR BOULDER SESSION (09.03)
2. ČP v bouldrech Praha (02.03)
ČP v bouldrech Praha (17.02)

Deníčky
5522 lezců
1088167 cest
Nové přelezy:
Porcupine 9
Hungry Eye 8+/9-
Prigionier 7b+/7c
Variante H 7b
Il Calabre 7c
Beach Boys 7b
Pergamen 7C+
El Trampol 7c
Kdyby Pras 9
Dolly Bust 9+

Stěny
SAUNA - Plzeň
V 16 - Plzeň
Rock 'n' Wall - Plzeň

Prodejny
Outdoor Centrum Rock Point Masarykova - Brno
LANEX eshop - Bolatice
Outdoor Centrum Rock Point Perštýn - Praha 1

Kontakt
REDAKCE:
standalezec.cz
ŠÉFREDAKTOR:
jirkaslezec.cz
INZERCE:
standalezec.cz
IT:
hoplezec.cz

Lezení v Arménii

Uprostřed noci na Jerevanském letišti nastupujeme do letadla směr Praha. Sotva stojíme na nohou, majíce za sebou týdenní lezení v překrásném kaňonu Noravang a celonoční putování po Jerevanských restauracích.

Ale vraťme se na začátek. Iniciací k uskutečnění tohoto výletu bylo pozvání nejvýznamnějšího (protože asi jediného) lezeckého klubu Up The Rock z Jerevanu, jehož členové každý druhý rok pořádají lezecký festival. Tento rok se již jednalo o třetí ročník a sjelo se na něj kolem 15 lidí z celého světa.


Arménie země, která vás dozajista nenechá chladnými, a to ani když vystoupáte na nejvyšší Arménskou horu Ararat, toho času v turecké okupaci a tudíž dostupná jen z turecké strany

photo by © JirkaS



Hrazda Canyon



Prvního dne nás náš průvodce a hlavní organizátor setkání Mkhitar vzal na Jerevanské skalky v Hrazda Gorge. Vzal nás tam hlavně proto, abychom se seznámili s místní malinkou lezeckou komunitou.


Pohled na údolí Hrazdan kaňonu, budovy v pozadí patří fyzikálnímu institutu - orientační bod

photo by © JirkaS


Skalky u "Spitak rescue" centra (malá chatička, kde sídlí horolezecký klub, je připomínkou drtivém zemětřesení v roce 1988, které v roce postihlo právě obec Spitak. Toto záchranné centrum vybudováno zahraničním týmem z Německa) ohraničují vrchol kaňonu řeky, která protéká Jerevanem. Přestože jsou tvořeny z nějaké vyvřeliny, která je velmi příjemná na držení a je utvářena do kompaktních stěn, je zde jen několik cest a určitě se vyplatí jen pro místní nadšence.


V Hrazda kaňonu právě dozrávaly bílé moruše

photo by © JirkaS



Bin leze cestu v sektoru Old School "7", za 6b+, Hrazda Canyon

photo by © Jana



GPS souřadnice:

Parkoviště: Lat.: 40.2102203413693  Lng.: 44.4888031482697
Skály: Lat.: 40.2069838683453  Lng.: 44.4888353347778

Průvodce na Hrazda Canyon  na Lezci je zde Hrazda Canyon (jen seznam cest)


Druhý den jsme z našeho hostelu, který usazen přímo naproti Spitak centru nabízel nádherné výhledy z terasy na skalnatý kaňon, vyrazili směr Noravang, s krátkou zastávkou pro lezení v Hell's kaňonu.

Hell's Canyon



Je to zatím lezecky ne zcela známé místo. Lezení zde odstartoval festival AREV v roce 2009. V současnosti nabízí kolem 40 cest obtížnosti do 7a+ (letos přibyla i jedna převislá cesta od Simona Flechaire z Francie: Ddoum za 7b). Je to vápenec, celkem pevná skála a moc pěkné místo.


Hell's canyon (hi res)

foto by © JirkaS


Leze se po obou stranách sevřeného kaňonu, kterým protéká potok. Levá stěna (čelem po proudu) poskytuje dlouhé cesty v kolmo padajících stěnách naopak pravá strana, která je odpoledne ve stínu, nabídne asi dvacítku kratších cest v poměrně kvalitním vápenci.


Hell’s canyon - západní stěna (hi res)

foto by © JirkaS


Vše je odjištěno nýty a cesty jsou zakončeny slaňáky.
Lezení zde se nám líbilo, krajina je velmi zajímavá, stěny dobré kvality, avšak asi i lezec pohodář by během dvou dní vylezl vše, co tu je. Proto jsme večer zatroubili k ústupu a vydali se o několik desítek km dále do kaňonu Noravang.


Mkhitar leze 40m cestu za 7a+ - "The sea full of dreams"

photo by © JirkaS



GPS souřadnice:

Parkoviště: Lat.: 39.8163323087558 Lng.: 45.0157070159912
Skály: Lat.: 39.812887555493 Lng.: 45.013325214386


Průvodce na Hell's Canyon  na Lezci je zde Hell's canyon (jen seznam cest)

Hell's canyon nabízí ještě spoustu volného prostoru pro nové cesty, osazení cest je třeba dělat s pečlivostí a používat jen certifikovaný materiál. Nejlépe je věc konzultovat s místními.

Noravang Canyon


(Noravank)

Konečně se dostáváme k tomu pravému, proč jsme sem vlastně přijeli, večer, jen co rozbalíme stany na k restauraci přilehlém plácku, vydáváme se na předlezecký průzkum skal.


Noravang canyon (hi res)

foto by © JirkaS


Již samotná procházka kaňonem nám dost vyráží dech. Je tu lezení na více než jeden lezecký život, ovšem zatím jen tradičních, to znamená cest odjištěných vlastními jistícími prostředky.
Těch cest, které jsou odjištěny nýty, je zatím ve srovnání s tradičními jen malý zlomek. Materiál je ovšem poměrně kvalitní a tak nic nebrání tomu, aby se zde vytyčily i nové linie. Pro ně platí jen jediné omezení: nesmí být v evidentním rozporu s možností vylézt cestu po vlastním jištění. Proto veškeré sportovní cesty vedou stěnami a nebo četnými pilíři, naopak některé z četných spár mají již několik přelezů jejichž svědkem jsou jen řetězy na štandech jednotlivých délek.


Přístup a rozložení sektorů v Noravang kaňonu

photo by © JirkaS


Další ráno je již naše výprava kompletní a hned po snídani nastupujeme do stěn. Nejdříve se jen opatrně seznamujeme s materiálem (většinou spíš kamínky a vápenec podobný slepenci), abychom pak již nejen opakovali, ale i vytvářeli vlastní linie.
A tak po přelezu cesty Richter scale, 6c+, kterou navrtal vynikající francouzský lezec Alex Chabot, se pouštíme do narovnání této linie kolmou jemnou stěnou. Vzniká tak krásná a kupodivu snad i méně náročná cesta s názvem Tom Richter scale, 6c+ na památku našeho kamaráda Toma, kterého do Arménie nepustili, neboť si zapomněl vzít pas a tak ho vrátili z letiště.


Jana leze cestu nazvanou Tom Richter Scale, 6c+

photo by © JirkaS


Tato skála formovaná do bachratého pilíře nás zaujala natolik, že Marťan, který za celý zájezd nechal vychladnout vrtačku jen v noci, přidává krásnou linii s jemným lezením s názvem Czechclimbing za 7a.


Mkhitar leze cestu Czechclimbing, 7a

photo by © JirkaS


Vybíráme si další a další směry, kritériem je jen jejich krása. V podstatě zahušťujeme prostor mezi jinými cestami, takže nebude třeba za dalším lezením chodit moc daleko. Stěny jsou poměrně hladké, avšak nejsou převislé a to znamená, že po určitém úsilí je možné nalézt řešení pro přelez jakéhokoliv směru.

Zaměřili jsme se na nádhernou hranu vysokého pilíře, která začíná velmi zajímavou stěnou s pozitivními dírami, pak následuje malý převísek a k řetězu vás dostane asi 15m lezení po položené, ale hladké hraně. Postupně si cestu přelézají ostatní a nešetří chválou, tohle se nám s Marťanem povedlo, cesta dostává název Noravang Eagle a je to jednoznačně top cesta mezi místními sportovkami.


Noravang Eagle, 7a

photo by © JirkaS


Ve chvílích odpočinku Marťan nelení a vrtá lehké linie pro začátečníky, za chvilku má tři a vytváří tak jeden nový mini sektor Garden, který se stává mezi místními velmi oblíbeným a i hostům z daleka nabízí další sportovní linie.

Rozhodujeme se, zda se vydáme přes rozvodněný potok a pustíme se do nějaké vícedélky na druhé straně kaňonu, kde jsou další pěkné stěny i pilíře dál od aut a turistů. Původně jsme chtěli takovou nejméně dvou denní anabázi začít už druhý den ráno, ale do oběda pršelo, takže jsme se dál věnovali kratšímu lezení. Vlastně nám pršelo každou noc a potok pak měnil barvu, ale přes den se dalo vždy lézt. Nakonec nás dravý kalný proud odradí i třetí den. Prodlužujeme cestu Noravang Eagle o další délku a další den Marťan obětavě na stometrovém fixu vrtá nejdřív všechny štandy a třetí délku, po obědě pak i 4., 5. a 6.

Ty jsou téměř hotovy k večeru a tak se s Janou pouštíme do přelezu celé šesti-délkové linie. Přestože Marťan naznačuje, že druhá a třetí (ve skutečnosti jemný položený rajbas) by měly být lehčí než ta první (s pěknými dírkami v převisu), celkem nám dávají zabrat. Nakonec slavíme úspěch a jsme u třetího štandu. Zde se však lezení tak zahustilo, že nedokážu pořádně odlézt po kamínkách od štandu, dosáhnu jen dalšího nýtu a dál ani ťuk. Stěna je příliš hladká, už ne položená a na mikro stupech v kolmici, které sotva vyčnívají z od lišejníku neočištěné skály, nedokážu nic ustát a pokaždé po zdvihu zase sjedu pod nýt. Postupně padá večer a také únava se již dávno přihlásila. Ještě zkusím pár pokusů, protože vím, že druhý den již odjíždíme, ale nakonec to s Janou vzdáváme a slaňujeme dolů. Klasu nepřekonané 4. délky odhaduje někde kolem 7b-7c, ale to je jen to, co jsem viděl pár metrů před sebou.

Večer jsme ještě hodně zvažovali ranní bleskurychlý pokus a upínali se k naději na kompletní přelez, případně i ve smíšeném týmu s francouzskými gajdy, ale ráno se ukázalo, že jsme všichni zdecimováni únavou, a Simon má prolezené prsty u nohou, takže jsme jen uklidili lano a smutně se ohlédli za krásnými liniemi. Za jak dlouho se sem vrátíme?

Celý Noravank Eagle tedy stále čeká na přemožitele. Když se nás Marťan na posledních štandech nedočkal, hned věděl, kde jsme skončili. Už také musel slanit dolů na společnou poslední večeři v údolí, jen do nejtěžšího místa přidal ještě jeden nýt. Čas ukáže, jestli se tenhle kousek bude lézt přes tři nýty, jestli to místo někdo přeleze volně, nebo se to poleze volně běžně. Zcela jistě je to klíčová délka. Poté následují dva štandy, kde se dá pohodlně stát a především kolmá šestá délka, podél trhliny v krásném hladkém vápenci, kterou si může vylézt samostatně i ten, kdo se dostane nad údolí pěšky (přes den pozor na zmije), nebo z jiné linie. Z posledního štandu se dá odejít pěšky, nebo proslaňovat cestu zpět dolů asi 150 m. Jen je třeba dát pozor na padající kamínky, dole se pohybuje dost turistů.

PS: Délky 5 a 6 by již měly být o poznání lehčí. Lano je třeba minimálně 60 m (na slanění nejdelší první délky), další štandy jsou 20-25 m, mimo poslední dvě délky lze některé při výstupu spojit.


Noravang kaňon

photo by © JirkaS



Martan vrtá poslední štand cesty Noravang Eagle

photo by © JirkaS



Cesta Soyuz 82

photo by © JirkaS



Cesta Danak, 6b

photo by © JirkaS



Průvodce na vícedélky:


Noravang Eagle, 170m (hi res)
nákres by © JirkaS


Soyuz 82 (hi res)
nákres by © JirkaS


Take off (hi res)
nákres by © JirkaS



GPS souřadnice:

Parkoviště: Přímo pod skalami v sektoru East 2, auto je dobré nechat stranou cest

Skály: Lat.: 39.726564096802  Lng.:45.2060151100159

Průvodce na Noravang Canyon na Lezci je zde Noravang canyon (něco neumělých nákresů)


Noravang kostelíky (hi res)
photo by © JirkaS



Jak sem psal, další den nás čekal návrat domů. Takže večer už jen balení a slavnostní večeře v restauraci Edem u ústí Noravang kaňonu, kde nám Mkhitar všem poděkoval, na památku rozdal pěkné sportovní čepice a některým místním certifikáty o právě absolvovaném lezeckém školení, které lektorovali Francouzi Simon a Vasken.

Dopoledne jsme ještě zajeli mikrobusem na konec celého kaňonu, abychom si prohlédli známý klášter Noravang i nádherné a klidné zelenohnědé okolí v zátiší barevných květin a hnědo-modrých skal (které ale vypadají značně rozlámaně). Znovu jsme se vrátili k restauraci Edem na prohlídku jeskyně a archeologických nálezů a pak už frčíme zpět do Jerevanu.

Jenom? Relaxujeme na terase a vyrážíme na krátký výlet do ulic a obchůdků na svačinu. Večer máme na programu místo poslední večeře (nakonec dokonce) tři koncerty, jeden lepší než druhý. Nejprve sólový kytarový, scházíme dolů do klubu, kde se na podiu za velkého potlesku postupně střídají místní undergroundoví umělci a my tak máme možnost zažít pospolitost zdejšího národa, vypadá to, že se tu všichni znají. Marťan se Simonem celou dobu zlobí jak malí kluci, nedá se tu moc hovořit a arménským textům nerozumíme, takže nakonec měníme lokál a jazzový jam nás nakonec probouzí z únavy a vrcholem je vynikající houslista doprovázený na klavír, takže místo krátkého spánku už jen vyzvedáváme zavazadla a loučíme se brzy ráno na letišti.






Všechny dveře jsou nádherně vyřezávané
Výhled okna na menší kostel
Zvon visící z kopule většího z kostelů

photo by © JirkaS







Logistika a náklady pro lezení v Arménii:



Příjezd, přístup:

Výhodou jsou přímé lety ČSA Praha - Jerevan
(my jsme koupili s předstihem (zpáteční) letenku Praha - Jerevan za 7200,- Kč, s tonáží 23+8 kg na osobu)
doprava po Arménii je možná autobusy nebo taxíky, lze domluvit rozumnou cenu i za odvoz taxíkem do skal, když se složí více lidí na odvoz.

Peníze si vyměňte v Jerevanu (v Noravanku to nejde), na týden nám stačilo 50-100 euro (za další peníz jsme měli zajištěnou dopravu, ubytování a večeře).


V Arménii je nejčastějším názvem čehokoliv Ararat
photo by © JirkaS


Potraviny a voda:

1 Euro  = 540,- Dram
jídlo na týden  30 - 50 Euro,
večeře:  mezi 1000,- a 2000,- Dram
kebab: 700,- Dram
litr vody: 100,- Dram
liter džusu: 300 - 800,- Dram
pivo: 500,- i více Dram/0,3 litru
místní stáčené víno:  1000,- Dram/litr
benzín:  490,- Dram/litr

Kemp bivak:

Hostel v Jerevanu (6000,- Dram za noc a snídani/ 11 Euro)
v hostelu Edem v Noravangu (6000,- Dram za noc)

Edem
Yeghegnadzor-Noravank Rd
Areni, Armenia
(374 94) 516309

Spaní ve stanu v divočině není problém, zejména v horách, pokud se jedná o nějaký pozemek, je dobré se domluvit s majitelem pastevcem, spaní u Noravangu lze domluvit na loučce pod sektorem East 1, tam kde je cesta Souyz 82, domluvit se je možné v protější hospodě.


V Jerevanu v jazz restauraci Poplavok (Splávek)
photo by © JirkaS


Klima:

Klima je vnitrozemské s vlivem větší nadmořské výšky. Léta horká a zimy poměrně chladné. V horách bývá deštivo.


„Lež je střepina pravdy.“
Arménské přísloví

Serj Tankian = rock v Arménském podání




Poznámky od Marťana :)



Arménie, alespoň ta část země, kterou jsem mohl vidět, mi učarovala. Nevycházel jsem celou dobu z údivu (v dobrém). Trochu pomalejší klidné tempo, velmi přátelští lidé, včetně těch, kteří nás neznali a krásná hornatá krajina (tu lesnatou jsme neměli možnost spatřit). Je to myslím po všech směrech jakýsi předěl mezi Evropou a Asií, převážně ve všem lepším ode všeho, rozhodně jsem se ale necítil nijak špatně. Spíše naopak, žádné obavy, dobře jsme se domluvili, měli jsme možnost nasytit se za rozumnou cenu, ochutnali jsme zajímavá jídla (nikterak mastná či pálivá, spousta zeleniny a ryb), k tomu spousta možností lezení, neobával jsem se nějaké choroby nebo nákazy. Osypky mám jen z letištních kontrol, ale vrtačku dumů pustili a snad si (hlavně v Jerevanu) časem zvyknou na horolezecké batohy. Ale jinak paráda. Zdánlivě vypadající bláznovství, které přináší radost. A logistika není nikterak zdlouhavá. Čtyři hodiny letu, jeden a půl hodiny autem a nějaké ty prostoje a odbavení.

Jerevan je místy město zvláštních (nadzemních) rourovodů, které vedou napříč hrby asfaltem, nebo v různé výšce kolem domů. Podobné jsou i některá svodidla kolem hlavní silnice a roura na pitnou vodu prochází i Noravankem. Viděli jsme u silnice i stánek s navrtaným kohoutkem pro umyvadlo. Ve městě je spousta soch, květin i zajímavých obchodů, jakási věž připomíná i Eiffelovku. Je tu i krásný starý lunapark se spoustou stromů, mezi nimiž jsou různé funkční pouťové atrakce, kavárny a altány. V noci tu malovali přechody a uklízeli ulice, neboť ve dne je tu velmi rušno. Tříproudové silnice se potkávají na křižovatkách, kde svítí velká světla semaforů v protilehlých rozích. Pro nás zpočátku zvláštní dopravní chaos, který má však ve skutečnosti řád a řidiči jsou dost ohleduplní, často zpomalí nebo zastaví a někoho pouští. Jezdí tu často lady a žigulíky, ale i spousta nejnovějších modelů různých značek aut, i krásné kulaté staré autobusy a náklaďáky, běžně mají auta několik nádrží na plyn. V ulicích se nevenčí psi (jak je módní u nás), neviděli jsme ani žádnou kočku, plasty není problém odhodit do tříděného odpadu. Zaujali nás časté kladky s prádelními šňůrami, které umožňují sušit prádlo i třeba nad dvorkem daleko od oken a balkonů.

Většinu všedních starostí nám ulehčil organizátor festivalu Mkhitar, který zajistil zázemí, seznámil nás s lezením v Noravanku, pro dobu konání této mezinárodní lezenice a výměny zkušeností vybral nejdelší a akurátně teplé dny v roce. Jinak nám samozřejmě pomohli místní i ostatní lezci, s jištěním, nebo zapůjčením materiálu, při lezení jsme si třeba vzájemně vyměňovali expresky, lana, nebo vtipy a pochvaly. Naše vztahy se zlepšovaly společnými zážitky, které jsme utužovali společnými večeřemi v restauraci Edem, či v jeskynní restauraci o pár kilometrů výše. Přátelští byli i trhovci u stánků na křižovatce, kam jsme chodili pro snídani nebo oběd, ale i turisté, kteří v soutěsce zastavovali, fotili se, nebo sledovali lezení (bohužel často i ne vhodně pod lezci, ale naštěstí se nic nestalo).

Podle pozvání místních lezců jsme do Noravanku vyrazili vynýtovat a přelézt další cesty. První cestu jsme sice prostoupili zdola, ale s ohledem na charakter skály, naše vybavení (jehož část nedorazila s Tomem) i čas jsme využili štandy již hotových cest, vedle kterých jsme v uctivé vzdálenosti odjistili shora a RP přelezli dlaší cesty, které mají většinou vedle svůj vlastní štand (takto by šlo ještě chvíli pokračovat, ale ne stále).

Vůbec nemyslím, že by šlo o nějaké vytváření komerčního lezení s klienty, i když to je zde možné. Většina účastníků festivalu AREV (resp. všech přítomných lezců) měla radost z lezení. Ale lezlo se i po frendech a vklíněncích. Každopádně těch několik málo sportovek v několikakilometrovém údolí se tu vlastně lezlo stále dokolečka a vyloženě hnusná linie tady není. Vyvrtal jsem za čtyři dny možná 120 děr (i Jirka si to vyzkoušel, odhadovali jsme před odletem 100-150), tři lehké cesty za 5-6?, tři cesty okolo 6c a jednu šestidélkovou cestu, čímž jsme zdejší pobyt dalším lezcům prodloužili asi o jeden den. Čas námi zde strávený jsme rozhodně neplýtvali a pověst tu máme zatím dobrou. Stěnové ani vrcholové knihy tu (zatím) nejsou a ani my jsme v cestách žádnou neumístili.

Musím poděkovat i Pájovi ze Sambaru za parádní slevu na plakety a Karešákovi, který vyjednal také slušnou cenu šroubů a zapůjčil mi vrtačku. O zábavu všech se starali především opět Francouzi Simon (který mi poslední den zapůjčil také druhou vrtačku) a Vasken, dobrou náladu šířil korejský pár lezců, za nás měl na starosti komunikaci před odjezdem JirkaS.
Zdejší stěny jsou víc slepenec než vápenec (mně to připomnělo Margalef), takže i na postupové jištění se hodí spíš delší šrouby (postačí 10mm, 12mm jsou pracnější, těžší,...). Na štandy jsme používali dva dlouhé nýty s maillonami provázané plochou smycí, jednou i tři body (ostatní cesty mají většinou řetězy). Důležité je používat kvalitnější ocel, aby po letech místní neměli práci s přejišťováním cest (patrně by pak přišly na řadu celé sektory a lepené kotvy např. z nějakého grantu). Dovezli jsme jim navíc asi padesátku šroubů (průměr 10 mm), protože se tu používají jiné stavební technologie a drahé je i clo. Ty nejsou ale většinou vhodné na štandy, Nějakou zásobu nových plaket a řetězů tady mají z Ruska, bohužel tam nyní ale nezůstaly žádné dlouhé šrouby 10 ani 12 mm. Pokud by snad někdo mířil do Jerevanu, mohli by jsme se domluvit na jejich dopravě v kufru letadla (popř. i maillon), v Jerevanu by si je už kdekoliv vyzvedli třeba v hotelech. Místní skupině lezců by to myslím docela pomohlo. Na místě jsme jinak nechali i jedny starší lezečky, nějaké vrtáky a kartáče, což se při lezení ještě může hodit.

Snad by jsme napříště mohli dát dohromady větší skupinu, připravit se lépe třeba i na dělání cest zdola (chyběl hlavně fifiháček na odložení nářadí, možná malá vrtačka pr ozavrtání na odsednutí) či vícedélek (víc lan, i když jsme měli možnost si je půjčit) a zanechat doma ještě pár věcí, které by šly obstarat na místě, třeba střechu nad hlavou, případně spaní (ale jinak jsme nezabalili špatně). Dovedu si představit i nejednu výpravu, která by prostoupila další dlouhé linie s vlastním jištěním, případně s vrtanými štandy (zdejší listnaté stromy jsou křehké a snadno se ulomí v suku), případně poté z "dobytých pozic" teras tvořila sportovní linie. Vlastně nezáleží na tom jak, místa je tam pro všechy druhy lezení dost, komu jak libo. Určitě pokud by vzniknul v údolí další lezecký sektor (a jakože pěkné vysoké stěny i nějaké převisy tam ještě jsou - fotky máme), mělo by větší smysl do údolí jet za lezením, ale vše má svůj čas.

Stěny a pilíře v údolí jsou jako i mnohde jinde členité i hladké, většinou je vidět zajímavé linie, které ale nemají stejně radostný nástup nebo dolez. Další otázkou je, jak se dostat bez lávek na levé skály přes studený potok (který působí dravě, ale dá se nakonec přebrodit), jestli se k novým ojedinělým cestám bude někdo trmácet a kudy se z nich sestoupí. Vytipovali jsme si ale několik velkých stěn, kde je větší pravděpodobnost, že by šlo lézt od zdola až na vršek bez hluchých a rozbitých míst, pro začátek něco položeného s možností rozhledu do vedlejších směrů. I na pravé straně údolí výš jsou ještě pevné skály, kde budou jistě jednou větší lezecké sektory nebo podoblasti, z toho několik jich je dokonce i ve velkých převisech. Jistě, tady "sportovní" lezení tepreve pomalu začíná. I když čato lze v trhlinách narazit na nějakou skobu (ne všechny ruské výstupy jsou zmapovány). Např. podél cesty Noravank Eagle můžete vidět i několik hřebíků, kterými byla barevnými stužkami vyznačena jedna ruská závodní trať pro TR lezení asi v roce 1980 (napřed mi to přišlo jako nemožné, žy by se za to někdo jistil, pak mně dokonce napadlo, že linii možná někdo kdysi proslanil, aby zjistil jestli půjde lézt a značil si jištění). Zajímavou výzvou může být určitě spousta prostoru pro těžší cesty, nebo třeba třeba první opakování vícedélky od Chabota za 7c.

Ano, myslím že tam pojedu znovu, pro nějakou pěknou dlouhou cestu (to co tady nemáme) v mé obtížnosti a taky za fajn lidma. Marťan






Lezení Arpa a Garni kaňonech



Až donedávna bylo lezení po šestihranných čedičových sloupcích v tak jedinečných a krásných skalách, nacházejících se asi hodinu jízdy od Jerevanu naprosto neomezeno. Nikdo jako by nepochyboval, že toto snové lezení čeká rozmach a že lezci budou moci nadále vkládat prsty do spár mezi šestiboké pilíře. Bohužel však tento sen dospěl k náhlému konci a vlivem nedisciplinovanosti příchozích lezců se lezecké sdružení UpThe Rock a další různé ekologické a občanské skupiny rozhodly zakázat lezení na těchto skalách, které jsou považovány za národní kulturní památku.

Důvodem, proč lezení v kaňonech Gorge ArpaGorge Garni a všechny ostatní čedičové sloupce již není možné, je dopad lezení na životní prostředí. Od roku 2009 probíhal pokus snížit viditelné jizvy (jednalo se hlavně o slaňáky na dolezech a sem tam i nýty), takže místní horolezci se nakonec rozhodli úplně odstranit slaňáky. Místo nýtů daných na štandech vyvrtali do bazaltu "V - díry" (abalakovy hodiny) pro protažení smyčky pro slaněni s tím, že cesty budou lezeny jen po vlastním jištění. Už se zdálo, že tím našli řešení, bohužel však někteří horolezci nerespektovali zákaz nýtování a to nakonec vedlo k rozhodnutí zcela uzavřít tyto oblasti pro lezení.

Po pravdě řečeno, je lezení na těchto sloupcích, nebylo nikdy povoleno, ale úřady zavíraly oči. Mkhitar Mkhitaryan, předseda klubu UpThe Rocks, vysvětlil:. "Je důležité si uvědomit, že pro Arménii jsou čedičové sloupce významnou přírodní památkou. A horolezectví nikdy nebylo zahrnuto do aktivit, které je zde možné provádět, a tak to bylo vždy nezákonné a věřilo se, že bychom mohli najít schůdné řešení. A byli jsme opravdu blízko, viz beznýtové kotevní systémy, ale bohužel někteří horolezci nerespektovali naši přírodu a proto jsme nakonec sami trvali na tomto zákazu."

Nepochybně toto rozhodnutí nebylo jednoduché, k tomu ale Mkhitar dodal: "Víš, Arménie je země skal. Kaňony plné stěn a útesů, vápence a čediče (nikoli sloupce). Pro ty, kteří hledají nové směry je tu např. Noravanq kaňon a Hell's kaňon.



Banned column climbing

photo by © Up The Rock


Oficiální stanovisko o zákazu  (v angličtině) na Lezci je zde Bann of climbing on basalt rock Armenia

Zdroje:

Up The Rock

JirkaS   [úpravy] 10:16 08.06.2013Tisk 

Reklama:


Související články:

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 Fajne11:09:24 09.06.2013
S tím šestihranným čedičem je to škoda jak pes. Byla na to brutální těšba. Co lze říct jen podle fotek, tak ostatní skály se těm čedičovým nemůžou vůbec rovnat. Jinak dík za článek!
Poldaodpovědět 
 Re: Fajne15:40:26 09.06.2013
Jak jsem vyrozuměl není to snad nafurt. Je to proto, že se tam nekontrolovaně rozjíždělo nýtování. Snad jednou bude možné po vlastním lézt.
Jirkaodpovědět 
  Re: Fajne10:19:54 10.06.2013
Nejen,že se tam rozjíždělo nýtování nových cest (jak by to snad někdo mohl pochopit), ale nýtovaly se i klasiky vylezené po svém (např. cesta od Alexe Chabota - pamatujete na Bealovský katalog cca 2 roky zpět?)
odpovědět 

 domluva17:27:46 09.06.2013
Jak to je v Arménii s domluvou? Nakolik je možné se domluvit anglicky? Jsou místní ochotní mluvit rusky? Je pro středoevropana těžké se naučit základy arménštiny? Předem díky za odpovědi!
Karel Mňauodpovědět 
 Re: domluva19:04:57 09.06.2013
Kupodivu, po prvním úleku, kdy jsme zjistili, že si nepřečteme ani ťuk, nebyl s domluvou vůbec problém, asi hlavní je velká ochota na straně Arménů se s vámi bavit.
V Jerevanu mladí lidé jednoznačně angličtina, často na velmi dobré úrovni.
Na venkově ruština, vždy někdo umí a je ochoten se domluvit.

Česká republika je v Arménii velmi respektovaná a pozitivně přijímaná.

Co se týče jejich řeči, tak porozumět nebo něco si přečíst, tak jsme byli naprosto mimo. Totální rezignace s není s p není p a spousta jinech znaků, s povděkem jsme přijali možnost informálně poděkovat francouzským Merci :).
 jirkasodpovědět 
 Re: domluva07:48:03 10.06.2013
Jsou ochotní mluvit rusky. V neruskejch postsovětskejch republikách nemaj mindrák okupovanejch zemí, spíš vzpomínaj, jak bylo za sajuzu charašo. Arméni by spíš asi byli nasraný, kdybys spustil turecky.
honzaodpovědět 

 Díky18:49:34 09.06.2013
Super počin a krásně, stručně jasně popsaný všechno potřebný. Díky za inspiraci, rozhodně se tam někdy díky vám vydám!
Matějodpovědět 

 článek20:26:02 09.06.2013
Dobrej článek, jen se mi pořád špatně zobrazuje, foto 5 a 8 překrývá text, jsem snad jedinej čtenář co to má tak? Ď.
Pájošodpovědět 
 Re: článek08:51:46 10.06.2013
Taky mám problém se zobrazením... :-(
Davidodpovědět 

 Jo.17:32:43 10.06.2013
Hezkej článek, hned bych jel.
Sodpovědět 

 Bylo to dobrý20:31:27 10.06.2013
Díky moc, Martane, že jsi to doplnil. Bylo to tam fakt parádní.
 jirkasodpovědět 
 Jerevan informace11:45:34 13.06.2013
Ještě by jsme tedy měli doplnit, kam se nechat do města odvézt z letiště (tedy kromě toho pěkného hostelu s výhledem na skály) a kolik to stojí (například taxík do Jerevanu je 20 euro). A taky odkud jezdí nějaký ten bus např. do Noravanku (za kolik) a kde je směnárna. Jinak je to parádní snadná trasa letiště - bus - skály a najíst se dá všude.
 martanodpovědět 

 Ararat20:36:48 10.06.2013
Shodou okolnosti jedu v srpnu na tyden do Armenie, tak si vezmu lezeni, dik za clanek. Jen bych chtel upozornit, ze Ararat nelezi na okupovanem uzemi, ale pripadnul Turecku po mirove dohode v Karsku, ktera uzavrela valku mezi Tureckem, Armenii a Ruskem v r. 1921. Neco dostal Sovetsky svaz, neco Turecko. Armeni, kteri zili v te dobe na uzemi tehdejsi oficialni i dnesni Armenie, bohuzel prisli o narodni horu. Dnes uz tam zadni Armeni neziji, protoze je Turci stihli v r. 1918 povrazdit v ramci tzv. Armenske genocidy. Dnes tu dohodu jako jedini neuznavaji Armeni, no, je to slozite....
Honzaodpovědět 
 Re: Ararat20:59:35 10.06.2013
Nedivím se, že Arméni tuto dohodu neuznávají, jsou obklopeni silnějšími národy, převážně muslimskými a ty je berou dost u huby.
 jirkasodpovědět 

 Foto dne:
Pupek
Pupek
 Databáze cest:
Všechny cesty (173637)
Top cesty v ČR
Top bouldery v ČR
Nejnovější cesty:
Sonniges Gemüt 8+/9- Frankenjura
Llíberpool 6b Llíber
Veri Veritat 6c+ Pinell De Brai
Carpe Diem 6c Llíber
T.J. 6b Pinell De Brai
Nově komentované:
Legendy V Českých Zemích 7A+ Panský Les
Koukolský Tvrďák 7 Koukolova Hora
Hang-on-dog Přímá Varianta IXb Labské Údolí - Pravý Břeh
Jarní Únava 7- Koukolova Hora
Koukolský Tvrďák 7 Koukolova Hora

 Nově v diskusi:
Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest |

 Nové komentáře:
Re: Boulder | Re: Boulder | díky za článek | Re: betabrejky | Re: betabrejky | Re: betabrejky | Re: betabrejky | betabrejky | Krasa | Re: Kdo má vlastně jet? |

 Kde to vře:
Nadcházející valná hromada ČHS má být 13. dubna 2024 v Praze (150)
Vstříc lepším zítřkům. A nebo ne? (47)
Mauritánie - únor 2024 (21)
IFSC: mezi funkcionáři na olympiádu nominován stavěč Jan Zbranek (16)
Žádost o zařazení na program Valné hromady ČHS 2024 (12)
Video: Adam Ondra dává na flash boulder za 8B(+) ve Švédsku (10)
Namibie 2023 - Spitzkoppe - Namibijský Matterhorn. (8)
Saské pískovcové lezení je na seznamu kulturního dědictví UNESCO (7)
Olympijské sporty se nově rozšíří o skialpinismus (6)
Elias Iagnemma oznamuje přelez bouldru Burden of Dreams 9A (5)

 Nově v inzerci:
PÉŘOVÝ SPACÁK WARMPEACE SOLITAIRE 500 - 195 L | Hledám spolulezce | Koupím koule na posilování | LS Olympus Mons EVO | Expediční kalhoty RAK | Mammut goráčovka | Velký mágopytel Petzl Sakab | LEZEČKY | Jizerky apod. | Prodám přilby k lezení |

 Anketa:
Jaký je váš názor na dodržování lezeckých pravidel?
 Plně je respektuji 
 202 
 Většinou respektuji, záleží na konkrétní situaci 
 214 
 Mám s tím problém, ale občas ano 
 214 
 Nezajímá mě to, lezu podle svého. 
 199 

 Návody:
Jak psát na lezce ...
Lezecké mapy

 Partneři:
Treking.cz
Hledáte si pěkné ubytování v ČR na Váš výlet či dovolenou? Vyberte si na webu MegaUbytko.cz v sekci chaty a chalupy pronájem. Pokud plánujete cestovat na Slovensko a potřebujete ubytovanie na Slovensku, ty nejlepší ubytovací zařízení, chaty, chalupy, roubenky naleznete na stránce chaty na prenájom.

 lezec  diskuse  ankety  odkazy  průvodce  fotky  video  *rss*  ochrana osobních údajů       ceník reklamy Energy Cloud   NetPro systems, s.r.o.