LEZEC  OBCHOD  DISKUSE  INZERCE  ANKETY  ODKAZY  PRŮVODCE  MAPY  FOTKY  VIDEO 

 jméno

 heslo 

 Registrace   |   Jak piješ, tak lezeš. /Wie trinkst du, so kletterst du./
Hledání cesty

Hledání na Lezci

 Metodika
 Trénink
 Oblasti
 Reportáže
Knihy
Kniha Kamarád ze skal o Joskovi Smítkovi znovu vychází
Leonidio, Řecko
Gimme Kraft! AIR: 2. díl populární tréninkové bible pro lezce

Závody
SP Edinburgh (23.09)
SP Wujiang (07.10)
SP Xiamen (14.10)

Žebříček
Cesty:
1.Ondra 13922
2.Pail 11600
3.Vopat 11473
Bouldry:
1.Stráník 11450
2.Stráník 10875
3.Ondra 10828
Hory:
1.Zaoral 7062
2.Šuraba 6358
3.Skopec 5620

Výsledky
Rockmaster (26.08)
ČP Rock Point Boulderzávody 2017 (25.08)
SP Arco (25.08)

Deníčky
4361 lezců
652456 cest
Nové přelezy:
Vertikální Xb
Pan Domácí 7C+
Spartacus 7b+
Levý Dírky 7C
Ztracený S Xb
Bumerang 9+
No Limit 9+/10-
No Limit 9+/10-
Weltmeiste 9-
Lustikus 9-

Stěny
Rock 'n' Wall - Plzeň
Pankrác, SPŠ stavební Josefa Gočára - Praha 4
Eliass - Ostrava

Prodejny
Rock Point - Palác Flóra - Praha 3
HUDYsport - Olomouc
Rock Point - NC Šestka - Praha 6 - Ruzyně

Kontakt
REDAKCE:
standalezec.cz
ŠÉFREDAKTOR:
jirkaslezec.cz
INZERCE:
standalezec.cz
IT:
hoplezec.cz

Eiger a čeští horolezci

povídání páté

smallPříběh PÁTÝ - Jindřich (Heinz) Skopec
5. března 1978 poprvé pod Severní stěnou Eigeru.

„Ta stěna má veliký fluidum.“

Pod vedením ing. Jiřího Pechouše (Sam) spolu s Viktorem Jarolímem, Jiřím Šléglem, MUDr. Petrem Jirků a Dieterem Smejkalem (Fery) se pokusili o ideální direttissimu expedičním stylem.
Výprava se uskutečnila v rámci sportovního plánu HS MV ČSTV v Praze. Nad tímto sportovním záměrem převzal patronát SKLO-UNION Teplice, koncernový podnik OBAS, který  pomohl  výpravu zrealizovat.

Jindra je držitelem světového rekordu - 33 dní nepřetržitého pobytu v zimní stěně Eigeru.

Zpět se nevrátili Jiří Pechouš a Jiří Šlégl. (+29. 4. 1978)

Všechny tiskové materiály jsou majetkem Jindřicha Skopce, s jehož laskavým svolením jsou zde zveřejněny. Není povoleno je bez jeho vědomí dále publikovat jinde.


photo by © archiv Jinřich Skopec



Já vlastně ani nevím, jak se to stalo, že jsme se rozhodli pro Eiger a jak jsem se dostal do úzkýho výběru.
Snad přes Honzu Hobláků, Ústečáka, horolezce, se kterým jsem byl v kontaktu. Ten totiž byl zase v kontaktu s Mostečákama a znal se s  Vikym.
Měla to být moje první zkušenost s velikou horou a  ledem. Předtím písek a lezení v Tatrách, pětkrát za rok, to jo, ale tohle byla první alpská zkušenost.
O Eigeru jsem věděl jen to, co jsem si mohl  někde přečíst a pár fotek, které jsem viděl.

Franta Chlumskej, můj kamarád, který se později zabil na Pik Leninu, nám před odjezdem řekl: „Kluci, já vás budu podporovat.“ No a opravdu nám nějaký prachy dal, my jsem si za to nechali ušít péřovky  a spacáky. Já a Fery.
Byli jsme tam tři Severočeši, já, Jirka Šlégl a Fery a  tři Pražáci, doktor Jirko,  Jirka Pechouš a  Viktor Jarolím. S Pražákama jsem se neznal.
Věkově jsme byli poskládaný různě, já byl starší, ale žádný problém jsem s tím neměl.
Byl jsem tam se Smejkalem, který byl můj veliký kámoš, ale měli jsme smůlu, že když on byl na vojně, já lezl a pak zase naopak. Takže jsme byli čtyři roky od sebe – lezecká díra, ale jinak jsme spolu lezli pořád. Mé první zážitky, prvovýstupy, vše s ním. 

Doktor Jirko měl krapet mindráky, že je starší a taky ten zápal plic, už si ho vlastně přivezl s sebou, neměl ho doléčený. Do stěny vlastně vůbec nenastoupil. Pomohl s vynáškou pod První pilíř, ale ve zdi nebyl. Dost ho to štvalo. Jeho Deník Sklepní krysy je ale úžasnej, vidím se tam z jinýho pohledu. Parádní sloh.

Když jsme tam  přijeli a dojeli až na Scheidegg, Eiger byl furt v mlze. Ne a ne ho vidět. A pak to konečně nastalo... a už jsem viděl, Moucha, Pavouk, První ledový pole, Druhý ledový pole... to co jsem znal jen z tisku, najednou bylo přede mnou. Krásné, čisté.

My jsme byli už třetí pokus o výstup Ideální direttissimou pod vedením Sama. Předtím tam byl s Pražákama (1976, Sam, Karel Procházka, František Půlpán a Venca Zajíc – Bobr, 1977 Sam,  Leopold Páleníček, František Půlpán a Karel Procházka).
Sam tam teda měl už známosti u  ratraků a tak když jsme přijeli, měli jsme tam ubytování, normální cimru jak v hotelu, ale pak přišel nějakej šéf a ven! museli jsme pryč, takže jsme šli do toho sklepa, jak píše Jirko v deníku http://www.lezec.cz/clanky.php?xtem=&key=11234 a to bylo zajímavý, byla tam žumpa... no ale jo, byli jsme rádi, samozřejmě. A Jirko, když my jsme nastoupili do stěny, nás chvíli pozoroval a než odjel, tak napsal ten Deník sklepní krysy.
Petr Jirko a Jirka Pechouš, ti měli známosti v Zurichu v Meilenu, nějaký Němečkovi a ti nám zaplatili pojistku, ona pak propadla a tak jsme ji museli znova obnovovat. U nich jsme jednu noc spali, někdo nahoře s nimi, někdo ve sklepě na matraci. A manželka tohodle Němečka byla doktorka. Byli to významní lidé a tak se o nás dobře starali. Já spal u nich dole, v tom sklepě, bylo to tam přepažený a místo uhlí měli vyskládaný víno.... no my jsme se tam tak zrubali, pak jsme ty flašky schovávali, aby nic nepoznali.

Měl jsem v tý době už rodinu, dvě děti, věděl jsem, že je to průserová stěna, ale já si to nepřipouštěl. Pravda, nevěděl jsem, že už má tolik obětí.
Od začátku, když jsme nastoupili do zdi, už to bylo takový... První pilíř, tam je takový pahrbek, měli jsme tam stan, natáhli jsme to pod zeď a první blbý znamení. Byl tam nějakej Španěl, nastoupenej u zdi, s lyžema, a že to půjde sólo, no my si říkali – tý brďo – sledovali jsme ho, dokud to šlo a najednou večer přilezl pod První práh a konec... večír se vrátil, úplně vycucanej, dali jsme mu napít čaje a šel domů. Jak jsem mu dával napít, ufoukl mi vítr víčko, šel jsem pro něj, byla tam jen taková malá sněhová boule, vůbec by mě nenapadlo, že tohle může být lavinézní,  urvalo se to pode mnou, no, to byl zážitek...

Furt jsme čekali na počasí. Fery měl horší boty. Popradky. Jirko měl dole lepší tak si pro ně
k němu dolu jel. Jenže dole trošku popíjel, oni tam měli na Scheideggu takový ty svoje 0,7 půllitry. Takže místo, aby se vrátil nahoru rovnou, tak tam nějakou dobu pobyl. A když se vracel, smetla ho lavina, sníh mu úplně zkroutil lopatku, všechny piva se mu rozbily, vyhrabal se z toho, dobrý. Ale poté se vrátil dolů a utekl až k Němečkům do Meilenu. My se zlobili, potřebovali jsme ho tam. Tak kluci sjeli dolů, šli mu telefonovat. Přemlouvali ho, aby se vrátil, nakonec ho Sam ukecal a Fery se vrátil zpátky. Přelezl jsem pak s ním docela těžký fleky, až pod Zentralband, já tam  ulítl, ale měl jsem takovou dobrou skobu, zvonivku, ta mě chytla.  Fery byl na špatným štandu, jen shluk volnej kamenů, kde jsem měl stoppera,  to by byl průser, oba by jsme slítli dolů a zabili se. (Jednou mě Pechouš sprdnul, že dělám špatný štandy, ale ono to někde líp nešlo.)
Pak teda Fery lezl s lepšíma botama, ale stejně omrznul, takže jsme z Třetího ledovýho pole volali helikoptéru, odtud ho vzali do nemocnice do Interlakenu. Zůstali jsme čtyři. Mám z toho takovej zážitek. Měl jsem trochu  tušení něčeho... Valily se mraky přes vrchol, byl to hrůzostrašnej pohled a říkal jsem si: „Ty vado, ten vršek bude průser.“ Ale přesto mě to neodrazovalo.Měl jsem  pocity  válečníka jdoucího do boje.
Pamatuji si, že když Fery odlétal, řekl jsem mu, aby vzkázal mé ženě, že jí strašně miluju. Kdybych se tam zabil, aby to věděla. No, tím jsem se vlastně loučil se životem, ale bylo to jen takový podvědomí. Dokud žiješ, tak smrt nevidíš a necítíš. Jen takový tušení. Nevím, jak to říci. Vyplynulo to prostě ze srdce. Nevyměnil bych svou ženu za nic na světě.

Jo, Sam šel režimu na ruku, aby z něj mohl těžit. Vycestovat do zahraničí, dostat devizový příslib. Vnitřně  byl proti němu, ale stavěl se šikovně. Abychom mohli na Eiger, tak jim podsunul, že tenhle výstup bude k výročí Únorový revoluce. Kdyby to takhle neudělal, tak bysme třeba tu výjezdní doložku nedostali. Uměl v tom chodit, zatlačit na to správný místo, aby dostal to, co potřeboval, ale nešel přes mrtvoly.
Počítalo se s tím, že výstup bude více než třicet dní a na to by mi dovolená nestačila, tak abych dostal neplacený volno, psal mi Sam žádost o propuštění do práce, dělal jsem tenkrát u Technických služeb. Jo, tou lezl soudruhům až do prdele.

žádost o uvolnění



Krátce před odjezdem na Eiger jsme byli někde se Samem chlastat a on se tam strašlivě ožral a začal kokrhat. Přitom spadl ze židle. Byl u toho i můj o pět let mladší brácha, který také lezl a snad měl také s námi jet. Když to viděl, tak řekl, že s tímhle on nikam nejede... No, možná si tím zachránil život.

Ještě k pocitům... Pod Prvním prahem jsme měli krásnou teplou jeskyni, ale furt blbý počasí, foukal nám tam  sníh a šel dovnitř dírou. Tak jsem říkal, ucpem tu díru, uděláme vchod vedle, vlevo  a z toho až vstup do jeskyně. Ale nikdo to nechtěl jít rubat ten novej vchod. Tak jsem se nasral a šel to dělat sám. Lítaly tam nade mnou pořád laviny a teď tohle vím z pohledu doktora Jirka, který to má napsaný v deníku, koukal na nás dalekohledem a říkal:"Von tam někdo je, lavina jako kráva a on tam pořád stojí". Nojo, rval jsem se tam s těma živlama, ale bylo to dobrý. Pak po nás šli nějací Skotové, co zeď přelezli a taky ten náš tábor použili.

Když se kluci zabili, slanili jsme celu Severku dolů, ve sklepě pobalili věci, tam jsme našli i deník doktora a dopis od Feryho a táhli jsme domů.

Ve vlaku z Eigeru nás drapli  z bernskýho Blicku, to je obdoba našeho Blesku ,  a že s námi chtějí udělat rozhovor. Už  v Grindelwaldu nás upozorňoval policajt, se kterým jsme sepisovali protokol o úmrtí kluků, že po nás půjdou novináři, tak ať se nedáme příliš lacino. No, tak jsme se řídili jeho radama a dostali jsme 170 franků. To bylo hodně. Taky nás ti novináři pozvali na parádní oběd a jeden z nich nám dal k dispozici svůj byt, kde jsme se dali dohromady. Za franky jsem si koupil ještě tam rádio.
Článek, který o nás napsali, můj německý kámoš, který to četl,  vyhodnotil jako ne moc dobře udělaný. Já nevím, německy mluvím bez problémů, ale úplně přesně jsem tomu nerozuměl.

švýcarský Blick



Na ambasádě v Bernu jsme zařídili všechny formality a pak už domů. Když jsme přejížděli hranice v Chebu, tak jsem koukal z okna a najednou z mého nitra vytryskla naše hymna.
V Chebu jsme si za naši stovku koupili samé dobroty a cpali jsme se chlebíčkama a vším možným.
Pak konečně doma. Zdena mě objala a šáhla mi na zadek, ten nikde. Dost jsme zhubli.

Potom jsem měl dost dlouhé období, kdy jsem na to všechno myslel a bylo mi hrozně. Návštěva u Jirkovi ženy, rodičů, bráchy, známých horolezců, nic příjemného. Noční můra i ve dne. Třeba když jsem přecházel silnici cestou z práce, zleva jsem v dálce viděl auto a myslel si, že to v pohodě stihnu, ale neviděl jsem Němce na Simsonu, který jel před ním, nějak mi s tím autem splýval. Nabral mě, strašná rána. Kámoš mě sebral ze silnice a vzal mě to nemocnice. Byl jsem celej pomlácenej, nohy, ruce a klíční kost zlomená.
Vše se zahojilo a časem jsem se dostal do normálních kolejí.

Na kluky stále myslím. S Jirkou z Děčína a jeho rodinou se vídám hodně. Evičce byl právě v době Eigeru jeden rok, dnes je jí 36 a má svoji rodinu. Letí to, život jde dál. Na Jirku z Prahy také myslím, na jeho krásnou ženu a jeho syna, co asi dělá, ale nemám žádný kontakt. Čest jejich památce!



Jirka Šlégl

photo by © archiv Jinřich Skopec



Sam

photo by © archiv Jinřich Skopec




Deník Jindřicha Skopce z Eigeru 1978

24. 2.  V pátek jsem si vzal dovolenou, abych ještě měl pohodu v rodinném kruhu. Když jsem odjížděl, děti brečely. Bylo mi všelijak. Vlak jsem chytil jen tak tak. V Praze jsme spali u Vikyho.
25. 2. U Vikyho příprava materiálu, stavění stanů.
26. 2. Přesídlení k Samovi. Soustředění všeho materiálu.
27. 2. Vyřizování víz na obou ambasádách – švýcarské i německé.
28. 2. Zakoupení jízdenek a shánění chybějícího materiálu. Návštěva českého horolezeckého skladu.
1. 3. Zakoupení jídla v Kotvě a pozdvižení, které jsme tam vzbudili. Večer balení do loďáků a odvoz na nádraží. Odjezd v 11.30 hod. Velké loučení.
2. 3. Ve 22.00 jsme ve Stuttgartu s Ferym zkoušeli zavolat ségře, bezúspěšně. Odjezd do Zurichu 00.46 hod. V Zurichu jsme v 16.00. Odjezd do Meilenu.
3. 3. Vyřizování pojistky a prohlídka města. Koupil jsem si boty za 220, návštěva kina.
4. 3. V 9.30 odjezd do Zurichu a z něj přes Bern do Interlakenu. Přestupujeme do Grundelwaldu. Tam jsme v 17.00. Zajištění noclehu u pana Leskeho. Peníze stále ubývají.
5. 3. Ráno valíme na Scheidegg, zmatek při nakládce, ztráta lahve rumu. V Scheideggu jsme obydleli sklep, který nám zapůjčili kluci od ratraků. Eiger je v mlze, nic nevidíme.
6. 3. Ráno se na chvíli ukázal Eiger, jinač celý den sněží a je mlíko. Přebalujeme materiál. Barometr stoupá, snad bude hezky.
7. 3. Budíček v 6.00, počasí ideální – plech. Vynáška materiálu na Eigerkletcher a dřeme ho pod stěnu, kousek od vleku a stavba stanu. Pro špatný sníh se vracíme do sklepa.
8. 3. Vstáváme v 5.30 a vracíme se ke stanu. Nosíme věci do dalšího tábora na vidrholci, kde stavíme stan. Bez Sama a Petra trávíme první noc za strašného větru.
9. 3. Vítr nám překazil vynášku pod pilíř, kde již jednou byla od předešlého dne od Feryho a Vikyho. Opět útěk do sklepa.
10. 3. Ráno odjezd ze Scheideggu na Eigerkletcher a travers do stanového tábora a pokračování ve vynášce pod První pilíř – 2x. Večer přípravy v táboře na poslední vynášku a pak konečně už budeme ve zdi.
NÁSTUP
11. 3. Likvidujeme tábor. S Ferym odcházíme do stěny dodělat fixy do jeskyně a připravit ji. Jirka s Vikym udělali fixy až k ní. Měli jsme co dělat, vynést věci do jeskyně. Je to výborné.
12. 3. Konečně na náš vyšla řada s Ferym. Lezeme na Eiger. Los tradičně vyhrávám. Ledový prážek a mé první ledovcové skoby a nýty. Krásná 100 metrová délka po sněhu. Odpoledně ještě transport. Večer jsem nemohl usnout, ostatní též. Byla to šichta.
13. 3. Ráno vstáváme a náš předpokládaný postup je zmařen špatným počasím. Sněží a je mlha. Čekání ve stanu pod převisem a jsme dobře chráněni. Kolem nás frčí laviny jedna za druhou. Celý den čekáme.
14. 3. Jirka s Vikym lezou pod První práh a já a Sam vynášku k naší ledovcové skobě, je to dřina. Fery šel do sklepa pro boty po Petrovi a už se nevrací. Den končí vařením. Noc je strašná.
15. 3. Celý den trávíme spánkem a ležením. Počasí je typicky eigerovské. Mlha, sníh, vítr, laviny. I když přes den spíme, v noci jsem se krásně vyspal.
16. 3. Počasí ujde, nastává pracovní den. Jirka a Viky jdou dodělat jeskyni. Já a Sam čekáme na Feryho. Objevuje se, ale dostal se do laviny. A je rád, že se vrací. Děláme jednu vynášku do jeskyně a dokončujeme. Žízeň. Noc je strašná.
17. 3. Ráno vítr a opět čekání. Ráno sjíždím dolu pro zbytek věcí, co měl přinést Fery. S potížema jsem to vyhrabal. Cepín a lopata tam nebyly. Budeme muset pro Feryho. Poprvé mně byla v noci zima.
18. 3. Ráno se vracíme pro Feryho. Je moc sněhu. Čekáme až nám Skot s Norem prošlápnou stopu. Scházíme opět do sklepa. Fery tam není. Po telefonátu slibuje, že se druhý den vrátí. První noc opět ve sklepě.
19. 3. Čekání na Feryho. Nepřijel. Večer opět telefonát. Jsme pěkně nasraný. Další noc ve sklepě.
20. 3. Počasí je špatný. Vítr a sněžení. K večeru se vrací Fery. Jsme opět kompletní.
21. 3. Čekání na počasí!
22. 3. Počasí je stále špatné!!!
23. 3. Čekání!
24. 3. Jeden den je hezky, ale do stěny nemůžeme. Čekání si krátíme odklízením sněhu při sněhové kalamitě. Pěkně jsme se najedli.
25. 3. Čekání!!
26. 3. Čekání!!
27. 3. Čekání!!
28. 3. Čekání mi zpříjemnil dopis od Zdenky. Byl moc pěkný a přinesl pěkné počasí – konečně.
29. 3. Vracíme se zpět do stěny. Nástup je lavinézní. Měli jsme potíže rozhodnout se. Nakonec trávíme noc v jeskyni. Byla zasypaná. Jirka s Vikym spí ve stanu.
30. 3. Počasí je ucházející. Sam s Ferym pokračují v lezení. Já upravuji jeskyni a vařím. Jirka s Vikym nosí. Podařila se mi výborná kaše. Další teplá noc v jeskyni.
31. 3. Počasí je stále dobré, s Vikym a Jirkou děláme vynášku poslední, zezdola až nad První práh. Fery se Samem pokračují v lezení. Sam spadnul. V 16.30 se všichni vracíme do jeskyně. Večer v jeskyni.
1. 4. Počasí není nejlepší, ale Viky s Jirkou jdou lézt. Jirka padá. Já kultivuji jeskyni. Jsem celý mokrý a celou noc mrznu při sušení ve spacáku.
2. 4. Počasí je zase na hovno, ráno vařím, odpoledne se počasí zlepšilo. Jirka a Viky jdou lézt. My jsme měli stěhovat, ale sešlo z toho kvůli času. Asi poslední noc budeme v jeskyni. Přes den bylo krásně. Fery a já jsme fotili.
3. 4. Počasí je ucházející. Jirka a Viky jdou lézt. Vzniká konfliktní situace s časem a jídlem. Sam a Fery scházejí do Scheideggu pro jídlo a zajistit prodloužení doložky. Jirka a Viky dolézají První práh. Já vařím.
4. 4. Jirka ráno vaří a říká, že je pěkně. Budeme celý den stěhovat z jeskyně na První ledové pole. Vylezl jsem ho a kluci vytáhli věci až po Druhý práh. Byla to makačka. Večer Jirka zase vaří.
5. 4. Ráno se dohadujeme, co budeme dělat. Já a Jirka jdeme lézt a Viky měl dělat jeskyni. Dolezl jsem zbytek Prvního ledového pole. A začal dělat jeskyni. Vikymi spadl baťoh a Jirka se nasral a sjel. Trávím noc sám na Eigeru. Večeřím sníh a rybí pastu. Ucházející.
6. 4. Ráno stěhuji věci a vařím jenom na petroleji a prázdné plechovce od rybí pasty. Dokončuji jeskyni. Počasí je nádherné.Dělám pár snímků. Trávím druhou noc sám na Eigeru. Je lepší. Mám víc lan pod sebe. Není mi zima.
7. 4. Ráno sjíždím dolů pod První práh pomoc klukům se stěhováním. Nikdo nikde. Potom jsem zahlédl jak jdou tři postavy Viky, Fery a Jirka. S Ferym zůstávám v jeskyni a čekáme na Sama a doktora.
8. 4. Šéfové ještě nepřišli. Čekáme zase jako blbci. Sjíždíme dolů a potkáme Sama a Petra. (Vrací se.) Vynáším Samův batoh klukům pod Druhý práh. Bylo krásně. Jirka krásně a v pohodě vylezl druhý práh. Spím jak jezevec.
9. 4. Jirka vaří a jde dolů pod První práh pomoc klukům zrušit fixy. Já s Vikym jdeme přelézt druhé ledové pole. Po poledni se kurví počasí. Nemáme fixy, tak sjíždíme do druhé jeskyně.Jirka heká s batohem, tak mu ho pomáhám vytáhnout. Viky má 28. narozeniny, tak svátečně hodujeme a hrajem karty. Jirka si udělal intimní jeskyni.
10. 4. Dobře jsem se vyspal, bylo mi teplo asi proto, že jsem byl přikryt ještě sněhem. Spal jsem na zápraží mezi jeskyní a intimní Jirkovou jeskyní. Počasí je zase bůh ví na kolik dní v prdeli, jsme uvězněni v jeskyni a opět čekání. (nuda)
11. 4. Další den čekání přes nás létají laviny. Je to nádherný pohled. Jsme celí zasypaní sněhem. K Jirkovi s jídlem se musíme prohrabat. Je sám v sousední jeskyni. Máme 1+ 1 komfort.
12. 4. Počasí se trochu umoudřilo. Viky jede pod První práh pomoc klukům s likvidací jeskyně. Já jdu s Jirkou lézt. Traverzujeme skorem celé Druhé ledové pole. Štandy stojí za hovno, ale udělalo se hezky, svítí slunce. Sjíždíme dolů pod Práh a jsme opět v tom. Samovi spadl můj batoh s Feryho a Jirkovo věcma. A jsme s jedním vařičem. Bude to asi sranda.
13. 4. Počasí stále ucházející. Sam a Viky jdou lézt. Já s Jirkou a Ferym jdeme dotahovat věci nad Druhý práh. Tahám jak ocas, no ale vše máme v jeskyni a něco ještě u nýtu nad Prahem. Počasí se zase posralo. Sam i Viky sjíždějí dolů. Makám, i když na nás padají laviny. Je to drsný, ale zatím to jde.
14. 4. Viky a Jirka jdou lézt. Jsem nejvíc udřený. Já a Fery jdem tahat na Druhý ledový pole. Samovi není dobře, tak chrní. Opět nepředstavitelná dřina. Počasí se úplně posralo. Ale stále makáme. Když sjíždí Viky s Jirkou, jeskyni nevyhrabali, tak na to sereme taky. Sjíždíme dolů, kde máme vaření tak na 2 až 3 dny. (uvidíme)
15. 4. Počasí zkurvený. Zase ležíme a čekáme, kdo uvaří a kdy bude pěkně. Jsme v jeskyni, příprava na stěhování a nemáme kam. Asi nás bude čekat nouzový bivak. Snad se nám podaří vykopat pořádnou jeskyni.
16. 4. Ráno velká hádka, nakonec já a Fery jdeme lézt. Jirka vaří. Traverzujeme. Fery začal lézt, posralo se počasí, je mi zima, tak jdem kopat jeskyni. Nacházíme loňské jídlo. Sam a Viky ho snáší pod Práh. Večer hodujeme.
17. 4. Konečně likvidace druhé jeskyně. Viky a Jirka jdou lézt. Já s Ferym jdeme dodělat třetí jeskyni. Sam jde likvidovat drobnosti a stavět stan, ve kterém tráví sám jednu noc. My trávíme noc v pracně vykopané jeskyni číslo tři a tábora číslo čtyři. Byla to nad očekávání dobrá noc. Počasí je spíš horší než lepší. Sněží. Odpoledne se udělalo trochu hezky. Viky absolvuje svůj nejdelší horský pád 10 metrů. Je celkem dost zdrbnutý.
18. 4. Jirka s Vikym jdou lézt, já a Fery doděláváme jeskyni. Je to pro něj fuška, ale udělal jí perfektně. Já sjížděl na Druhé ledové pole pomoci Samovi s vynáškou. Je hladový, tak to tahám až k třetí jeskyni. Počasí je ucházející. Kluci na nás schazují kameny, není to žádná sranda. Zase na sebe se Samem řveme, zachytává lano. Večer řádně jíme dva chody. Získal jsem dost zásob z loňska. Okusili jsme i salám.
19. 4. Jirka a Sam jdou lézt, já a Fery likvidujeme zbytky z Druhého ledového pole. A upravujeme jeskyni. Viky bude upravovat fixy. Jenže pan Eiger rozhodl jinak. Počasí se opět zkazilo, takže jsme celý den proleželi. Večer jsme udělali ovesné vločky s hrozinkama. Moc jsme si pochutnali. Jídlo jsme si rozdělili na deset dní. (uvidíme)
20. 4. Ráno je hezky, tak Viky a Jirka jdou lézt. Já a Sam jdeme na Druhé ledové pole likvidovat zbytek věcí a upravit fixy. Táhnu nahoru baťoh se stanem a petrákem. A hekám jak bravčové meso. Fery dokončuje jeskyni, aby nám nevisely nohy ve vzduchu. Já mu pomáhám a vařím.
21. 4. Já a Sam jdeme dolézt zářez, co už kluci nechtěli. Lezení za vyloženě špatného počasí. Ulezli jsme jednu délku a dostali se na začátek traverzu. Jsme celí promočení. V noci je mi zima.
22. 4. Já a Fery jdeme lézt. Traverzujeme pod Zentralband, je to celé v ledu. Pěkně jsem si zalezl. Při výlezu na sněhové pole pod Zentralbandem jsem ho dvakrát opral. Jednou dokonce 10 metrů. Kluci tahali matroš. Jirka se pokouší vedle nás kopat plošinu pro stan.
23. 4. Neděle je zkažená. Počasí hrozné, kluci čekají až přestane sněžit, ale pak jdou i za sněžení. Při tom spadla jeskyně. Já a Fery nejdeme. Má omrzlé nohy. Večer se vracejí promrzlí a nasraný. Nic neudělali. Vařím koprovku.
24. 4. Já a Sam rušíme jeskyni a taháme všechno nahoru na Zentralband. Feryho odváží helikoptéra. Jirka a Viky jdou dorazit lezbu na Zentralband. Dolézají, ale my jsme tam nestačili vynést věci, tak zkoušíme bivak na plošině ve stanu ve čtyřech, ale nejde to, tak s Jirkou v noci slaníme do jeskyně a uléháme až v jednu hodinu. Noc celkem ušla.
25. 4. Ráno je hezky, tak vaříme na  benzinu a hurá nahoru stavět jeskyni, abychom to už měli za sebou. Ovšem nahoře průser. Kluci leželi ve stanu a srali na to. Zbytek dne jsem hledal místo pro jeskyni, ale nic. Upravili jsme plošinu pro stan a spíme ve stanu. Já spím před stanem v předsíni. Sněží tu na mě, stojí to za hovno. Musím to vydržet.
26. 4. Počasí opět na hovno, ale Jirka a Viky jdou lézt. Ulezli čtyři délky, dvě z Zentralbandu. Já a Sam se válíme ve stanu. Dělám evidenci jídla, pouze na čtyři dny. Noc stojí za prd, sněží na mě.
27. 4. Počasí zase špatné, hádáme se, kdo půjde lézt. Jde Sam a Jirka. Viky se válí a já jdu měnit fixy. Strašný nečas. Buduju si kumbál a vařím tam. Byl dvacet metrů pod Mouchou. Stojí to za hovno, už aby byl konec.
28. 4. Ráno vstáváme a je hezky. Zavalil se mi kumbál sněhem, už ani nemám vztek. Vařím a dohaduji se s Vikym. Nikomu se nechce lézt. Jdu já a Viky. Udělal jsem pořádný štand. A Viky ulezl deset metrů ve špatné skále, (skládanka z kamenných krychliček a sněhu), zatloukl pofidérní skobu a přes ní se vrátil na štand. Navrhl jsem, že uděláme těžký traverz doleva a jsme v Mouše a pak hurá. Viky nechtěl. Škoda hezkého dne. Uléháme v 17.00  hodin, abychom druhý den mohli udělat útok do Mouchy a postavit poslední tábor. Jídlo pouze na dva a půl dne. Začínalo jít o hubu. O půlnoci nám lavina zavalila stan. Sam to uklízel. Můj kumbál byl na dranc.
29. 4. Ráno ujde, vstáváme v 5.00 hodin, ovšem zimou. Vařím a pomalu se chystáme na výpad. Jde Jirka a Sam. Já a Viky budeme stěhovat do Mouchy. Je to pěkná makačka. Když jsme věci k večeru dotáhli na předešlý štand a měli obavy, kde budeme spát, tak se stal ten největší průser. Nad štandem byl přervaný fix a kluci nikde. Rychle jsme se vrátili až na Třetí pole do jeskyně. Počasí bylo zase hrozný, snědli jsme předposlední jídlo.
30. 4. Ráno vaříme poslední jídlo, hrách. Počasí ujde, tak čekáme na helikoptéru, aby nás sundala a voláme o pomoc. Až odpoledne se ukázala helikoptéra. Dali jsme znamení, odletěla a už se do večera nic neukázalo. Byli jsme z toho úplně zničení. Co zítra?
1. 5. Ráno vstáváme a počasí špatné, což je velký průser. Slaňovat se nám zatím nechce, možná zítra bude líp a přiletí helikoptéra. Když né, tak zkusíme slanit do štoly. Pokud nám to počasí dovolí. Už druhý den nic nejíme, ohřál jsem sníh a pijeme sníh. Aspoň něco. Čeká nás další noc v jeskyni. Co zítra?
2. 5. Sestupujeme. Je to strašný, ale zachránili jsme se. Podruhé jsem se narodil.
3. 5. Počasí je krásné. Čekáme na Skiliftu s klukama na policajty z Grindelwaldu. Nikdo nepřišel. Mezi tím našli Jirku a Sama.
4. 5. Odjezd. Je to velmi nepříjemný pocit velkého zklamání. Vyřizujeme nepříjemné formality, ale jsou tu příjemní lidé, takže nám vše usnadnili. Jsme v Bernu.
5. 5. Jsme stále v Bernu. Vyřizování nejnutnějších formalit na vyslanectví. Odpoledne definitivní odjezd. Jeden vlak nám nevyšel a spíme ve Stuttgartu na nádraží.
6. 5. Nepříjemné probuzení. Prší, ale jedeme domů v 8.00 hodin. Táta večer Praha a v noci maminka, už aby to bylo!!!!! Děti moje!!!!!


Jindra

photo by © archiv Jinřich Skopec



Jirka Šlégl

photo by © archiv Jinřich Skopec



Sam lezoucí k jeskyni

photo by © archiv Jinřich Skopec



Viky, Sam, Jindra

photo by © archiv Jinřich Skopec



Jirka Šlégl

photo by © archiv Jinřich Skopec



transport věcí nahoru - Viky, Sam

photo by © archiv Jinřich Skopec



Sam krmí ptáky

photo by © archiv Jinřich Skopec



Jindra - jumarování na Prvním prahu

photo by © archiv Jinřich Skopec



Sam pozorující stěnu

photo by © archiv Jinřich Skopec



Sam ve stanu na Prvním pilíři

photo by © archiv Jinřich Skopec



Jindra - První ledové pole

photo by © archiv Jinřich Skopec



Viky telefonující z jeskyně

photo by © archiv Jinřich Skopec



Jirka Šlégl

photo by © archiv Jinřich Skopec






Za pomoc při zpracování fotek převeliké díky Marťanovi.



Petra Michvocíková   [úpravy] 13:44 21.12.2013Tisk 

Reklama:


Související články:

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 Sám veliký Sam & Company14:58:02 21.12.2013
Krásné Samovy fotky, už jsem ho dlouho neviděl. Děkuji.
Milan Doubnerodpovědět 

 Díky19:46:53 21.12.2013
Díky za krásný článek!
Ondraodpovědět 

 Mozaika příběhu07:06:39 22.12.2013
Tohle vyprávění je opět velká nádhera a to i přes střízlivý záznam dějů, který zajímavě doplňuje mozaiku celého příběhu.
 jirkasodpovědět 
 Klasika09:57:18 22.12.2013
...cte se jednim dechem, skvele napsano, krasne dokumentarni fotky.
Diky !
petr_plodpovědět 
  Re: Klasika18:24:14 22.12.2013
Ona právě ta "denníkovitost" je tak poutavá :) Prostě to je tak trochu odosobněný, a přitom to má sopád.
 Tomáš F.odpovědět 
   Re: Klasika18:46:15 22.12.2013
stejná výprava viděná různýma očima, zachycená dle každého individuality... ač Jindra píše relativně "stroze", je v tom mnoho emocí, jasně, čitelně - tentokrát mě psaní "vtahovalo" nejvíce
- mám radost, že vás to baví
haninaodpovědět 

 hokej11:17:50 22.12.2013
mám v tom trošku hokej:

Pod vedením ing. Jiřího Pechouše (Sam) spolu s Viktorem Jarolímem, Jiřím Šléglem, MUDr. Petrem Jirků a Dieterem Smejkalem (Fery)

a pak je tu deník Jindřicha Skopce který ve výpravě byl/nebyl?
odpovědět 
 Re: hokej11:41:53 22.12.2013
Milý anonyme,
vzhledem k tomu, že deník psal, je velmi pravděpodobné, že se výpravy účastnil. V úvodu je napsáno: 5. března 1978 poprvé pod atd., nad tím je Jindrovo jméno, pak je text proložen Jindrovo citací... je možné, že je to četba náročnější a ne každému vyhovuje, budiž mi odpuštěno, že to lépe neumím.
Ostatním též děkuji za komentáře.
Příjemné sváteční dny přeji.
 haninaodpovědět 
  Re: hokej13:15:58 22.12.2013
Také já tobě přeji klidné vánoce v příštím roce minimální problémy a udržet vždy správný směr
Milan Doubnerodpovědět 
   Re: hokej13:21:39 22.12.2013
Milane, děkuji.
haninaodpovědět 
    Re: hokej16:06:53 22.12.2013
já jen že nenín zřejmo kolik tam bylo vlastně horolezců
třeba josefodpovědět 
     Re: hokej18:40:53 22.12.2013
Je to psané stejně jako v předchozích příbězích (doktora a Feryho) a připadalo mi jasné, že jméno v úvodu plus ti, co jsou vypsaní níže je jasný výsledek, nu, není-li tomu tak, omlouvám se.
haninaodpovědět 
      Re: hokej21:23:18 22.12.2013
není ti co jsou nahoře vypsaní mají v expedici větší důležitost nebo jak tomu mám rozumět? Prostě já bych tam vypsal všechny nahoře když už je tam napsaný pod vedením Sama pak další osoby......jako systém v tom moc není navíc když povídání první jsou jiný osoby než druhé a třetí a pak ve 4. jsou stejní jak ve třetím no je to guláš ale čtení si užívám když odmyslím nepochopitelnej nesystém
odpovědět 
       Re: hokej21:30:40 22.12.2013
No, v tvém příspěvku se orientovat, je daleko těžší, než ve článku. Zkus si ho po sobě někdy přečíst a zkus taky používat v rozvinuté větě čárky!
blablaodpovědět 

  :(17:06:49 22.12.2013
hezky reci o komancech od člověka který utekl byl nejakou dobu venku vratil se a soudruzi ho hned další rok pustili ven
jirkaodpovědět 
 Re: :(20:51:44 22.12.2013
Soudruhů je i v naší současné společnosti stále nějak mnoho!!!
Fáb.odpovědět 

 Wahnsinn am Eiger!07:13:24 23.12.2013
Díky moc za dokument, zajímavá je i ta titulka toho deníku s článkem Wahnsinn am Eiger! ( Šílenství na Eigeru!) je tam popis neštěstí v trochu bulvárním stylu.
Steveodpovědět 

 Švýcarský Blick = český Blesk09:52:55 23.12.2013
Obě media patří do skupiny Ringier, resp. Ringier - Axel Springer, oboje noviny jsou ve svých zemích nejčtenější resp. vycházejí  v největším (v CH v druhém největším) nákladu, v obojích najdeme informace soustředící se spíše na zločiny, sport a sex. Uvedený článek napsali reportéři Felix Blatter a Eduard Zürcher, po nichž se dnes slehla zem’ – můžete hledat jak chcete, mezi v internetu nalezitelnými žurnalisty je už nenajdete. Článek je sice napsán stylem bulváru, ale není to tak hrozné, to existují horší texty. Vždyť Blick je, podobně jako Blesk, prostě bulvár.
Michael Beranekodpovědět 

 Co na to Schubet? 09:54:30 23.12.2013
Škoda, že to není v němčině. Docela by mne zajímalo, jak by podle toho popisu výpravu hodnotil Pitt Schubert.
Jirkaodpovědět 
 Re: Co na to Schubet? 15:38:44 23.12.2013
A jako proč? Že by jim vzkázal, že takový postup je metodicky špatně? Fakt si myslíš, že na tom tak záleží?
Jistě! Je dobré vědět různé vychytávky a používat správná uděláka, ale důležitější, podle mne, je být přímočarý a používat zdravý rozum.

Jednou nám kolega spadl do trhliny. Nad houpajícím se borcem se utvořili dvě dohadující se skupiny, jaký zvolit správný záchranný kladkostroj a začali to tam šněrovat. Každý svůj. Mezitím jsme dotyčného vytáhli ve dvou nahoru za lano a jen s jumarem.
Někdy mi připadá, že hodně vědomostí dělá z lidí tupé ovce....
Fáb.odpovědět 
  Re: Co na to Schubet? 15:53:01 23.12.2013
Který postup měli při výstupu na Eiger metodicky špatně? O čem to píšeš?
odpovědět 
   Re: Co na to Schubet? 16:53:51 23.12.2013
Já nevím, toto neřeším, s tím jsem se vůbec nezaobíral.Jen jsem reagoval na předešlý komentář cože by jim asi vzkázal P.S. Proč by to měl hodnotit právě on?
F.odpovědět 

 eiger22:11:30 23.12.2013
kdyz to vsechno ctu tak mne jezdi mraz po zadech. vono to vsechno vypada dneska kuci jinak. ale pred lety bez super fu fu udelatek slo fakt vo holej. jinak pozdravuju milu doubnera. ten zna dobu kdy jsme cpali do spar vsechno mozny aby jsme si nevodreli drzku. pamatuju si kdyz jsem naslouchal jako peros od starejch psu v srbsku legendy o samovy. nicmene leta jsem nasah na skalu a muj alpskej partak mira kraft odesel za klukama jako je sam pechous a jini borci. vsem fu fu svatky... boza.
boza kafkaodpovědět 
 Re: eiger22:59:41 23.12.2013
Děkuji za pozdrav a přeju ti pohodový příští rok bez stresu, aneb jak jsme říkávali: ať ti drží skoby. Na Míru Krafta vzpomínám rád, byl to skvělej chlap. Lezl jsem s ním Superku na Kežmarák, šel to jak natažený hodiny.
Milan Doubnerodpovědět 
 Re: eiger23:11:25 23.12.2013
Hele Panáčku, jestli se nemýlím a jsi to ty, tak jsi kdysi lezl s Kraftem Bonaťák na Dru? Rád bych s tebou mluvil, třeba na pivu?
Milan Doubnerodpovědět 
  Re: eiger11:30:45 24.12.2013
Panáček byl Jirka ze Srbska kterej vylez toho Bonattiho s Edou Linhartem (uz skoro 3 roky nas jisti shora).
Doufam teda ze se prilis nemejlim... mozna je Panáčku vice, ja znal jen tohohle.
TOAodpovědět 
   Re: eiger11:32:54 25.12.2013
Máš pravdu, Panáček byl ze Srbska. Já byl v domnění, že to lezl s Kraftem. No zeptat už se ani jednoho nemůžeme. Co se přihodilo Panáčkovi?
Milan Doubnerodpovědět 
    Re: eiger09:41:22 26.12.2013
napis mi na emajla, tady se mi to nechce rozebirat.
TOAodpovědět 

 ...05:34:37 24.12.2013
Jestli se nepletu tak s tím Španělem který zkoušel vylézt cestu před nimi sólo, sestoupil můj otec, když šel pro ty boty do sklepa. Aspoň tak to otec vyprávěl. Jsem rád, že jsem měl možnost přečíst si vyprávění a deníky také ostatních členů této výpravy za to patří můj velký dík Autorce článku. Jindru Skopce pozdravuji a přeji jemu a celé jeho rodině krásné svátky.
Čeněk Smejkalodpovědět 

 Závěr08:56:50 24.12.2013
Bohužel nebyl zveřejněn závěr otcova deníku. Z úcty k pánům kteří se nevrátili považuji za vhodné ho citovat:
Velká tužba Jiřího Pechouše se tedy bohužel nesplnila, i když stál se svými druhy těsně před vyřešením jednoho z posledních alpských problémů. Severní Stěna Eigeru si vyžádala prvé lidské oběti československých horolezců. I když hory často tvrdě udeří, láska k nim zůstává. Na otázku proč není odpověď. V horách se vždy budou naplňovat osudy, které spojují vrcholné štěstí, radost a nelítostnou tragiku.
Čest památce ing. Jiřího Pechouše a Jiřího Šlégla, kteří zahynuli 29. dubna 1978 v odpoledních hodinách v severní stěně Eigeru.
Čeněk Smejkalodpovědět 
 Re: Závěr12:03:07 24.12.2013
Čendo, máš pravdu, omlouvám se, skutečně jsem závěr zapomněla dopsat, byl na jiném papíru a já jej přehlédla. Už jsem ho doplnila k tátovo Eigeru:-)
příjemné svátky a děkuji
 haninaodpovědět 

 fotky15:47:49 28.12.2013
Měl bych dotaz, který moc s článkem nesouvisí, ale který mne napadnul při pohledu na fotky: kdy přibližně se mezi československými fotoamatéry začal objevovat barevný fotomateriál? A jednalo se ze začátku o materiál pro negativní či pozitivní proces? Předem díky za odpověď!
Martin K.odpovědět 

Lezec.cz je hlavním mediálním partnerem ČHS na internetu

 Návody:
Jak psát na lezce ...
Lezecké mapy

 Foto dne:

Urban Boulder Race 2017
 Databáze cest:
Všechny cesty (122072)
Top cesty v ČR
Top bouldery v ČR
Nejnovější cesty:
The Fast And The Furious VIIIa Labák - Levý Břeh
El Bebe 7b Bunol
De Burjasot Al Cielo 7a Bunol
Tánatos 7a Bunol
Ty Kluku, Bez Gramu Tuku IXb Labák - Levý Břeh
Nově komentované:
Ručníkový Den 9-/9 Srbsko
Tři Oříšky Pro Popelku 6+ Černá Skála
Inkognito 7A Sněžník
Nejslabší Máte Padáka XIa Labák - Levý Břeh
Nejslabší Máte Padáka XIa Labák - Levý Břeh

 Nově v diskusi:
Re: Přetížený prostředník ?? | Re: ferrata na pískovcích | Přetížený prostředník ?? | Re: ferrata na pískovcích | Re: Hydratace (dlouhe cesty v zimne) | Re: Hydratace (dlouhe cesty v zimne) | Re: ferrata na pískovcích | Re: ferrata na pískovcích | Re: ferrata na pískovcích | Re: Hydratace (dlouhe cesty v zimne) |

 Nové komentáře:
Re: Radsi si to ani prehravat nebudu | Re: Radsi si to ani prehravat nebudu | Re: Zase lži | Re: Radsi si to ani prehravat nebudu | Re: Radsi si to ani prehravat nebudu | Omluva za offtopic | Re: Zase lži | Re: Radsi si to ani prehravat nebudu | Re: Svoboda k zamyšlení | Zase lži |

 Kde to vře:
Adam Ondra trochu jinak: Češi si svobody a demokracie neváží (122)
Mistrovství světa juniorů 2017 (82)
Lezecký outdoorový festival na Rabštejně v Jeseníkách (18)
Koloušci v Alpách (16)
Adidas Rockstars 2017: mezi elitou světa Martin Stráník 19. (16)
Slováci vylezli novou cestu v Ak-Su za 9+ 900m do výšky 5239m (12)
Weisshorn 2017, Ostgrat - varianta, obtížnost AD/UIAA III (7)
Klettergarten Lažánky (4)
Iva Vejmolová dala své druhé 8c (4)
ME juniorů v boulderingu ve Slaném - sobota (4)

 Nově v inzerci:
Poutko k cepínu Black Diamond | Cepín Black Diamond Viper tlouk „SLEVA“ | Cepín Black Diamond Viper lopatka „SLEVA“ | Automatické mačky Black Diamond Sabretooth pro „SLEVA“ | Scarpa Vapor | La Sportiva Trango Alp | Pánské boty Millet Friction (MIG1279) | batoh deuter compact exp air 10+4 | spacák Sir Joseph Koteka 500 | Skialpový set Guru + Dynafit Speed |

 Anketa:
Jaký film na Fesťáku 2017 je nejlepší?
 4 Wheel Bob USA 
 437 
 Afghánské odmítnutí CZE 
 322 
 Alpine Route SVK 
 318 
 Alpine Wall Tour PLN 
 290 
 Annapurna 3 - Unclimbed AUT/DEU 
 897 
 Back to heights CZE 
 272 
 Bijící srdce boulderingu CZE 
 351 
 Dhaulagiri, ascenso a la montana blanca ARG 
 312 
 Expedice Gasherbrum CZE 
 303 
 Go Big or Go home! - in search for the perfect wave DEU 
 312 
 Humla ESP 
 299 
 Chasing Niagara USA 
 293 
 Chris Bonington - Life and Climbs ITA 
 284 
 Into Twin Galaxies - A Greenland epic AUT/DEU 
 292 
 Jugando a Escalar ESP 
 292 
 Lezení na písku - sedmdesátá léta CZE 
 543 
 Linka nad Rájem CZE 
 300 
 Malishan - Taiwan Canyoning Expedition DEU 
 288 
 Mar Álvarez. No Logo ESP 
 286 
 Monte Sarmiento - die weiße Diva DEU 
 270 
 Monviso Mon Amour ITA 
 284 
 Mrazivá poezie na jasankách CZE 
 275 
 Norge Lysefjord CZE 
 280 
 Obsesja PLN 
 274 
 Obyčajní chlapci SVK 
 252 
 Prohibido escalar ESP 
 284 
 REEL ROCK 11: Boys In The Bugs USA 
 262 
 REEL ROCK 11: Brette USA 
 268 
 REEL ROCK 11: Dodos Delight USA 
 275 
 REEL ROCK 11: Young Guns USA 
 257 
 Rock Empire 8a: Dvě holky ve velké stěně CZE 
 347 
 Shifting Dreams GBP/FRA 
 259 
 Smím prosit CZE 
 302 
 Spradventure CZE 
 396 
 The Elements CZE 
 279 
 The Eyes of God DEU 
 272 
 The Unknown GBP 
 267 
 Tupendeo - One Mountain, Two Stories CHE 
 275 
 Utečenci do Afriky CZE 
 281 
 W!nteractivity FRA 
 278 


Cestovní pojištění objednejte na Srovnejto.cz.
Mají přímo sekci cestovní pojištění na hory.
 lezec  diskuse  ankety  odkazy  průvodce  fotky  video  *rss*  cookies       ceník reklamy Energy Cloud   NetPro systems, s.r.o.