LEZEC  OBCHOD  DISKUSE  INZERCE  ANKETY  ODKAZY  PRŮVODCE  MAPY  FOTKY  VIDEO 

 jméno

 heslo 

 Registrace   |   “Nejdřív je climbing a potom polibek tvůj!” Jiří Korn.
Hledání cesty

Hledání na Lezci

 Metodika
 Trénink
 Ledy
 Skialpy
Knihy
Pískaři jsou zpět!
Nová kniha Medaile na chvíli o olympijském příběhu Adama Ondry
Nová kniha Lékaři na horách: neviditelní hrdinové

Závody
SP skialpy Cortina d’Ampezzo ITA (06.04)
SP Šanghaj (09.04)
SP Wujiang (12.04)

Žebříček
Cesty:
17.Janošová 10776
18.Stribrny 10769
19. 10719
Bouldry:
17.Obal 9650
18.Vaňous 9500
19.Břicháček 9481
Hory:
26. 2926
27.Y 2861
28.HKvdf 2832

Výsledky
AIX ÁDR BOULDER SESSION (09.03)
2. ČP v bouldrech Praha (02.03)
ČP v bouldrech Praha (17.02)

Deníčky
5522 lezců
1088151 cest
Nové přelezy:
Prigionier 7b+/7c
Variante H 7b
Il Calabre 7c
Beach Boys 7b
Pergamen 7C+
El Trampol 7c
Kdyby Pras 9
Dolly Bust 9+
Echo 7c
Chosé Nepř 7B+

Stěny
Lezecká stěna Kbely - Praha 9 – Kbely
SAUNA - Plzeň
Lezecké centrum SmíchOFF - Praha 5

Prodejny
Outdoor Centrum Rock Point Poříčí - Praha 1
Lezec-shop.cz - Štěchovice
Rock Point OC Olympia - Brno

Kontakt
REDAKCE:
standalezec.cz
ŠÉFREDAKTOR:
jirkaslezec.cz
INZERCE:
standalezec.cz
IT:
hoplezec.cz

Nebezpečné Západní Tatry?

Neobvykle vysoký počet smrtelných úrazů českých občanů

Podle sledování úrazovosti Bezpečnostní komisívČeského horolezeckého svazu dochází dlouhodobě k nejvyššímu počtu nejzávažnějších, tedy smrtelných, úrazů ve slovenských horách. Dokonce zde počet těchto případů převyšuje počet všech smrtelných úrazů Čechů např. ve všech alpských zemích dohromady.

Pochopitelně se největší počet těchto případů odehraje v nejvyšších a zároveň rovněž nepochybně nejrizikovějších slovenských terénech, tedy Vysokých a Západních Tatrách. Vysvětlení je několik, avšak velkou roli zde ovšem hraje podceňování těchto hor a nízká znalost možných rizik. Podcenění hor, jako hlavní faktor vedoucí k úrazu, sehrálo odhadem hlavní roli v polovině případů v Tatrách Vysokých, zároveň se však stává zcela dominujícím faktorem v případě Tater Západních.

Smutná bilance

Od roku 1993 Češi v počtu mrtvých v Západních Tatrách výrazně převyšují ostatní národy.

Srovnání: rozložení obětí Západních Tater podle stát. příslušnosti od r. 1993

Stát/r.

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Celkem

CZ

1

0

2

2

1

0

1

2

4

0

0

3

9

25

SK

3

0

5

1

1

1

0

1

0

0

2

1

0

15

PL

1

0

0

1

1

0

0

2

2

2

0

1

1

11

Ostat.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

1

Tabulka: © BK ČHS, zdroje údajů www.hzs.sk a BK ČHS www.horosvaz.cz

Tak markantní rozdíl už ani nemůže být omluven tím, že by Češi do Západních Tater jezdili více než příslušníci ostatních národů. Dvakrát více Čechů, než ostatních tam není. Mrtvých ale ano. Proč?

Populární hory

Roháče – to slovo navozuje u mnohého horského turisty krásné vzpomínky, představu útulných a přehledných hor, a především dlouhé horské hřebenovky, kdy si můžeme svou radost z pohybu v horách vychutnat po několik dnů etapového přechodu.

Roháče jsou mezi Čechy oblíbené. Češi mají rádi způsob cestování, kdy sbalí cestovatelskou výbavu do batohů, a vyrazí vpřed, a kam dojdou do setmění, tam rozloží tábor, aby ráno odtud pokračovali dál ve své cestě přes hory a doly.

Žije-li člověk v Čechách, a chce-li tímto způsobem přejít výrazný horský hřeben, má jedno vhodné pohoří relativně blízko svého domova. Pohoří krajinově výrazné na to, aby bylo žádaným cílem, a přitom méně obtížné, aby se ještě nemusela nasadit horolezecká výzbroj, která je těžká jak svou váhou, tak nutností ji ovládat. Zkrátka pohoří důstojné, nikoli však nedostupné. A právě tím pohořím jsou Roháče.

Klamou - malé, ale pro pěší turisty nejobtížnější

Často se Roháče popisují jako „zmenšenina Vysokých Tater“. Vzniká tak představa malých útulných hor, kde jsou nejen menší štíty, ale „logicky“ i menší obtíže, a z nich plynoucí menší nebezpečí. Nemůže být většího omylu.

Běžným názorem je, že obtížnější pro pohyb a nebezpečnější jsou na Slovensku Vysoké Tatry, které jsou pomyslným pohořím číslo jedna. Vysoké Tatry jsou na pohled skalnaté, tvořené ostrými, nedostupnými štíty. Ale pohlédneme-li na slovenské Vysoké Tatry očima pěšího turisty, který se pohybuje po značené turistické trase, nejsou Vysoké Tatry tak obtížné pro postup, jak se může na první pohled zdát. Obtížné jsou určitě pasáže na Priečné sedlo po žluté turistické značce, a obtíže jsou též na modré turistické značce přes sedlo Prielom, a na červené turistické značce při výstupu na Rysy. Další značené trasy, jako například žlutá na Jahňací štít či na Východní Vysokou přes Polský hřeben, nedosahují obtížností některých pasáží Roháčů ani z poloviny.

V Roháčích narazí turista uvyklý pohybu po značených turistických horských chodnících na obtížný terén v rozsahu, který na Slovensku sotva jinde pozná. Červeně značená turistická trasa po hlavním hřebeni Roháčů je trén obtížnější, než cokoliv ve Vysokých Tatrách (držíme-li se značených stezek).

Proto ten, kdo vyráží do Roháčů na hlavní hřeben s představou, že si to tady „cvičně“ na lehčím vyzkouší, jen tak trochu okusí, menší túru vykoná, možná ani neví, že se právě vydal na nejobtížnější značenou turistickou túru na Slovensku.

Dalším podstatným rozdílem oproti Vysokým Tatrám je menší hustota horských chat. Zatím co ve Vysokých Tatrách, pokud už s problémy překonáme obtížný přechod přes horské sedlo, můžeme se s určitou nadějí upnout ke snaze aspoň se dotrmácet na horskou chatu, která je v každé z jižních hlavních dolin Vysokých Tater, a tam si odpočnout. Anebo se ukrýt před špatným počasím.

V Roháčích je opět vše horší. Po překonání obtížné pasáže hlavního roháčského hřebene se může turista ocitnout v místě, kdy cesta dál vyžaduje opět namáhavé stoupání vzhůru, překonávat další a další obtížné pasáže, které člověka oddělují od možnosti sestoupit do doliny. Ovšem většinou do pusté doliny, kde není žádná chata. Dodejme, že v zimě do doliny, jejíž svahy jsou silně lavinovým terénem. Roháče jsou pohořím, kde se zvláště v zimě velmi snadno dostanete do situace, že „vám to přestane vycházet“. Smůla a smrt tu mají někdy společnou cestu.

Nejexponovanější úseky

Následující seznam uvádí nejexponovanější úseky, které se v Roháčích nacházejí. Na těchto úsecích jsou instalovány řetězy pro usnadnění pohybu v terénu. Vesměs jsou to místa v hlavním hřebeni. Obtížnost terénu se v těchto exponovaných místech pohybuje zhruba v rozmezí I. – II. stupně UIAA. V obtížnosti II. stupně je již nutné k postupu používat obě ruce, čili vykonávat lezení. Pro zkušeného horolezce nebo vysokohorského turistu nic neobvyklého. Ale pro běžného turistu uvyklého na pěší chodecké stezky může takový terén být už zdrojem značných potíží.

Seznam nejexponovanějších úseků:

Skriniarky – úsek mezi Salatínen a Spálenou, několik vrcholových kup v hřebeni, červená tur.zn.

Baníkov – velmi exponovaný východní hřeben, červená tur.zn.

Tri kopy – několik skalních výšvihů, obtížné a exponované, červená tur.zn.

Plačlivé – obtížné pasáže ve vrcholové části a na východním hřebeni, červená tur.zn.

Ostrý Roháč – vrcholová část, obtížné a exponované, nejobtížnější v Roháčích, červená tur.zn.

Přišel zvrat počasí a turisté byli v úseku hlavního hřebene, odkud nevede dolů žádná pěší stezka. Cesta pryč vede buď přes Baníkov, nebo přes Tri kopy směrem do Smutného sedla. Zvolil se útěk přes Tri kopy po červené turistické značce. V září na konci léta.

Záludnosti léta

V první řadě by se měli chybného vnímání Západních Tater a především Roháčů vyvarovat starší lidé, lidé se srdeční slabostí a vůbec lidé s nízkou kondicí. Základem bezpečnosti je pro ně pochopit, že tady to jednodušší nebude.

Pozornost tomuto faktu by neměli věnovat nejen přímí účastníci výletu do Západních Tater, ale i jejich příbuzní. Proto jede-li vám blízký člověk do Západních Tater, a vy máte obavy, zda je na to fyzicky připraven, nenechte se ukolébat řečmi, že Roháče jsou „jen takové malé hory“. Jak jsme poukázali v odstavcích výše – v mnoha ohledech jsou Roháče pro pěšího turistu horší než Vysoké Tatry.

Zvláštní kapitolou letního nebezpečí Západních Tater je snaha zde provozovat horolezectví. Nikdo o takové snaze nikdy moc neslyšel, a je to tak dobře! Kdo by taky dobrovolně chtěl něco hnusného, že? Pokud neznáte starou moudrost, tak vězte: V Roháčích se v létě neleze, protože je to tam lámavé jak prase.

Lámavá skála, či spíše kameny usazené ve štěrkovité půdě, jsou však velkým nebezpečenstvím i pro pěší turisty. Několik smrtelných úrazů se stalo právě v důsledku vylomení kamene. Zvláště pozor na momenty, kdy sejdeme z vychozené pěšiny, kde je jinak terén takzvaně „ochozený“, tj. zbavený těch nejvolnějších kamenů. Jakmile ale sejdeme mimo stezku, můžeme s jistotou očekávat, že po pár desítkách metrů postupu se ocitneme v nějaké hrůzné „šotolině“. Při deštivém počasí je pak lámavost ještě horší, protože vodou rozbředlá hlína ještě více ztratí na soudržnosti.

Mějte se též na pozoru před ostatními lidmi. Nepříjemné jsou zácpy lidí na úsecích zajištěných řetězy. Lidé za řetězy tahají, škubou s nimi, a v takové situaci je řetěz zamotaný pod nohama tím nejhorším, co nás v náročném terénu může potkat. Řetěz je tu jako pomůcka, která má postup usnadnit. Špatným zacházením se však z něj může stát zbraň ohrožující ostatní lidi. Zásadně by se nemělo vstupovat na řetěz, po kterém leze někdo jiný.

Do místa ohroženého jiným člověkem se nemá vstupovat. Vrcholové partie Ostrého Roháče, červená turistická značka.

Závažným faktorem zvyšujícím rizikovost pohybu v Západních Tatrách je počasí. Pokud se o Vysokých Tatrách praví, že jejich „náhlé zvraty počasí“ mají na svědomí značnou část jejich obětí, platí to o Západních Tatrách úplně stejně, snad jen s tím rozdílem, že zde je obvykle dál do útulné horské chaty, ze které lze psí počasí sledovat nejenom s větším nadhledem, ale hlavně z bezpečí.

S počasím úzce souvisí i nebezpečí pramenící z bouřek, včetně těch velmi neočekávaných (bouřky z vedra). Je známo, že obecně bývá bouřek v horách několikanásobně víc než v nížinách, a zasažení bleskem může vést bezprostředně k smrti postiženého. Toto nebezpečí je vhodné nepodceňovat zejména v nejvyšších partiích hor, ale také je např. užitečné si uvědomit, že řetězy, usnadňující na hřebenovce Západních Tater postup, se mohou stát nepřívětivým hromosvodem (více o nebezpečí blesků v horách v např. v knize P. Schuberta Bezpečnost a riziko.... díl 1.).

Nejvyšší vrcholy Západních Tater mají přes 2000 m n.m., a tak i v létě není neobvyklé, že se objeví sněhové přeháňky. Vždy je nutné mít ve výbavě teplé a větru odolné oblečení, a pro nouzové situace bivakovací vak, a v lékárničce aluminiovou izofólii. Zvrat počasí v Roháčích, vrchol Barance na konci léta.

Záludnosti zimy

Největším nebezpečím zimních Západních Tater jsou laviny. Je to tak specifická záležitost, že si ji necháme na závěr, a nejprve se věnujme obvyklým zimním nástrahám.

Pro začátek je dobré si uvědomit, že Roháče nejsou v hlavním hřebeni ty roztomilé kulaté kopečky, které vidíte z autobusového nádraží v Liptovském Mikuláši.

Roháče od jihu. Na první pohled neškodné, kulaté kopečky, kde přeci nejde spadnout… Pohled do Jalovecké doliny.

Roháče od severu. Skalnaté hřebeny a strmé srázy. Ostrý Roháč a Plačlivé, po jejich hřebenu vede červená turistická značka.

Tam nahoře v hloubi pohoří jsou štíty, skalnaté úbočí a strmé kary, kam je možno se zřítit. Je bláhový, neznalý a možná že obyčejně hloupý ten, kdo v Roháčích čeká romantické brodění se v závějích se sněžnicemi na nohou. Jestli jdete v zimě na hlavní hřeben, čekejte normální poctivý alpinismus. Na pomoc řetězů v terénu zapomeňte, ty jsou v drtivé většině v zimě pod sněhem či ledem.

V jednom z předchozích odstavců jsou uvedeny nejobtížnější úseky hlavního hřebene Roháčů. V zimě jsou tato místa regulérním alpinistickým terénem, kde není výjimečné, že si situace žádá jištění. Pořádná výzbroj do zimních hor je zde naprostou nutností. Takovou zimní výzbrojí pro jednu osobu se míní: cepín, mačky, kombinovaný úvaz, lano, 3 kusy pomocných popruhových nebo lanových smyček, pár karabin a jistící pomůcka. Při zimním přechodu hlavního hřebene by samozřejmostí měla být i horolezecká přilba. V lehčích pasážích se část výzbroje ukrývá do batohu, ale jakmile se postup stává obtížnějším, nasazuje se výzbroj do akce. Jak pravil generál Montgomery v předvečer bitvy u El-Alamejnu – „Být připraven, toť vše“. Ta slova platí nejen v poušti, ale i na skále, sněhu a ledu.

Nepevný sníh nebo naopak ledem pokrytá skála postup výrazně ztíží. Pak je nutná pořádná alpinistická výzbroj a jištění. Vrchol Ostrého Roháče v zimě.

Nyní by mohl vzniknout dojem, že největším nebezpečím zimních Západních Tater je riziko pádu do hlubiny. Neztrácejme však ze zřetele celkový charakter pohoří. Kvůli varování, abychom omylem Západní Tatry nepovažovali jen za „kulaté kopečky“, nesmíme zapomenout, že kulaté kopečky jsou zde také. Je to důležité! Právě tyto neskalnaté, holé, travnaté, ale strmé kopce, jsou lokality s největším lavinovým nebezpečím.

Laviny

Samostatnou a velice smutnou kapitolou jsou v Západních Tatrách laviny. Ostatně z výše uvedených 25ti českých obětí, jich 15 zahynulo právě v lavině.

Toto pohoří je právem považováno za jedno z nejlavinéznějších ve střední Evropě. Například jen v populární, a často navštěvované Žiarské dolině spadne během roku zhruba 20 – 30 lavin.

Určujícím pro vznik laviny je strmost svahů a jejich povrch. V horách se strmějšími a skalnatými srázy, jako jsou například Vysoké Tatry, je nebezpečí lavin někdy menší, protože nezůstává tak vysoká sněhová vrstva a konkrétním nebezpečným místům se lze snáze vyhnout při plánování túry. Rovněž nižší lesnaté hory jsou obecně méně lavinéznější, ať už díky zalesněnému povrchu, anebo prostě proto, že jsou méně strmé.

Travnaté svahy Západních Tater však velmi často mají sklon v tom nejhorším možném rozsahu, tedy více než 30°, a méně než 50°, hřebeny jsou poměrně vysoko nad pásmem lesa i kosodřeviny. Umístění pohoří vystavuje často Západní Tatry silným větrům, a jak známo, vítr je jeden z hlavních činitelů podporující vznik nebezpečné lavinové situace v horách.

Travnatý podklad má jen malou spojitost se sněhovou vrstvou a minimálně se tak podílí na stabilizaci sněhové vrstvy. V Západních Tatrách nejsou vzácností mohutné základové laviny, při kterých dochází k sesuvům mocných vrstev sněhu. Sesutý sníh není sypkou hmotou. Naopak je to tvrdá, zhutnělá vrstva sněhu, obsahující kusy či hroudy rozlámané sněhové desky. Sondování a kopaní v takové hmotě je namáhavé, a vyžaduje perfektní vybavení. Zvláště lopatky pro vyhrabání zasypaných osob musí být pevné, aby vydržely náročné nasazení v akci.

Ani na frekventované cestě nejste v bezpečí! Rozsáhlé laviniště na značené turistické cestě v Žiarské dolině, kudy přes den prochází velké množství lidí. Dokud se nalézáme v blízkosti lavinových svahů, a je jedno jestli jsme nad nimi nebo pod nimi, měli bychom mít u sebe zapnuté lavinové vyhledávače. – „Vycházím z horské chaty = zapínám lavinový vyhledávač!“

Pro cestu do zimních Roháčů je potřebné si pořídit zimní mapu, na které jsou vyznačeny nejčastější lavinové dráhy, ale i v samotném terénu si toto nebezpečí stále uvědomovat. Vždy je třeba hodnotit riziko vzniku laviny v konkrétním místě pohybu.

Skupina podnikající zimní výlet do Západních Tater by nikdy neměla podcenit právě toto nebezpečí, vždy by si měla zajistit aktuální informace o stupni lavinového nebezpečí, a vždy by u sebe měli všichni její členové měli mít zapnuté lavinové vyhledávače, sondylopaty. Při pěším přechodu je možné toto riziko minimalizovat důsledným vyhýbáním se lavinovým dráhám a svahům. Postup se soustředí na hřebenové partie, vstup a odchod z pohoří je dobré provést po hřebeni rázsoch vybíhajících z hlavního hřebene. Tradičním trasou pro vstup na hlavní hřeben je z obce Jalovec přes Červenec (modrá turistická značka) a Sivý vrch do sedla Pálenica, případně tamtéž z obce Zuberec po žluté turistické značce přes Kozinec. Další častou a relativně bezpečnou trasou je od Žiarské chaty po zelené turistické značce do Žiarského sedla a dál na hlavní hřeben. Existují i další, méně známé nástupy, které jsou relativně bezpečné. Využívané bývají zejména místními, často vedou z pásma lesa rovnou po bočních hřebenech a mimo značené cesty. Bývají však orientačně náročnější.

I na hřebeni je nutné se zvýšenou opatrností překonávat místa s vyšší sněhovou pokrývkou. Lavina může člověka nejenom zavalit, ale může mu třeba jen podrazit nohy a strhnout ho dolů ze samotného hřebene; výsledek je však stejný. Po „uříznutí“ či utrhnutí „lavinky“ bývá obvykle oběť nalezena bez známek života hluboko v laviništi.

Tato desková lavina se utrhla pod tíhou jednoho člověka při vyhlášeném 1. stupni lavinového nebezpečí (tj. při nejnižším). Severní úbočí Ostrého Roháče, trvale ve stínu, a přemrzlý nestabilizovaný sníh. Laviny si nečtou výstrahy horské služby, a nepadají podle toho, jaký je vyhlášený lavinový stupeň. Je třeba s nimi počítat vždy během zimy. Vždy je vhodná předběžná opatrnost a ostražitost.

Samostatnou kapitolou ohledně lavin jsou skialpinisté, pro které jsou Západní Tatry rovněž lákavým terénem. Je na místě upozornit na fakt, že skialpinismus ze své podstaty vede aktéry tohoto sportu přímo a cíleně na sněhové svahy. Sníh je hlavním terénem skialpinisty – lyžaře. Naproti tomu pěší turista či zimní horolezec se kromě sněhu pohybuje také rád po skále, kdy ve většině případů na chvíli z lavinového nebezpečí uniká. Skialpnista nikoli, ten v drtivé převaze času zůstává na sněhu. Tím jsou skialpinisté tou nejohroženější skupinou, které hrozí nebezpečí lavin. Aby však neměli skialpinisté pocit, že jsou na tom jen špatně, budiž zmíněn fakt, že díky rychlému pohybu na lyžích mají možnost výrazně zkrátit dobu pobytu v ohroženém území. Je to jedna z mála výhod pro skialpinisty, a ti by ji měli správným naplánováním a načasováním své túry využívat, a nejohroženějším místům se vyhnout zejména v odpoledních hodinách.

Následující tabulka přináší přehled lavin, které zasáhly člověka v terénu na území Západních Tater. Tabulku sestavila Horská záchranná služba Západní Tatry. Stojí za to si ji podrobně přečíst, především lokality (svahy), kde se tyto případy odehrály. Jen přečtením této obyčejné tabulky se lze dozvědět, v jakých místech padají laviny často.

Datum

Místo

Orientace


Odtrh / Čelo [m.n.m.]

Postižený

3.9.1939

Smutná dolina

S

/

1/1

1939-květen

Volovec

Z

/

1/1

1.1.1949

Volovec

Z

/

1/1

1954-březen

Roháčske pleso

S

/

1/1

2.2.1963

Zad.Závrat


/

1/1

16.1.1968

Kubínska Hoľa


/

50/6

30.12.1970

Žiarske sedlo

JV

/

1/0

3.1.1980

Baranec

SZ

/

1/0

19.3.1981

Pod Homôlkou

J

1900 m./1700 m.

1/0

21.3.1985

Parichvost-z Príslopu

SZ

/

3/0

23.3.1985

Spálenský žlab

V

/

2/0

5.4.1985

Príslop

JV

2000 m./

2/0

24.2.1986

Baníkovský kotol

JV

2100 m./1700 m.

2/0

7.3.1986

Terasa-Žiar.dolina

J

1700 m./1500 m.

1/0

22.3.1986

Nohavica Žiar.dolina

JV

1900 m./1750 m.

1/0

19.3.1987

Spálenský žlab

V

1950 m./1300 m.

1/0

7.2.1988

Prostredný Grúň

JZ

1900 m./1700 m.

1/0

7.2.1988

Prostredný Grúň

JZ

1900 m./1700 m.

2/0

10.3.1988

Terasa-Žiar.dolina

J

1700 m./1500 m.

1/0

4.3.1989

Pachoľa-Hlboká dol.

JZ

2000 m./1700 m.

5/0

19.12.1990

Baranec

SZ

2000 m./1800 m.

1/0

25.3.1990

Smrek

SZ

2000 m./1750 m.

1/0

9.4.1993

Ľaliove sedlo

J

1950 m./1700 m.

1/0

10.4.1993

Smutné sedlo

J

1950 m./1650 m.

1/0

10.4.1993

Lúčne sedlo

JZ

2030 m./1800 m.

1/0

10.4.1993

Hrubá kopa

JZ

2100 m./1700 m.

1/0

10.4.1993

Smrek

SZ

2050 m/1700 m.

2/0

21.4.1993

Salatín

S

2050m./1600 m.

2/0

23.4.1993

Sedlo pod Deravou

J

1950 m./1750 m.

1/0

26.12.1993

Smrek

SZ

2000 m./1750 m.

2/0

19.3.1995

Jalovecké sedlo

Z

2000 m./1500 m.

2/2

19.3.1995

Bobrovecká dol.

Z

1700 m./1500 m.

2/0

23.3.1995

Žiarska dolina

V

1900 m./1700 m.

3/0

21.4.1995

Hladký štít

JZ

/

1/0

17.2.1996

Smutné sedlo

S

1950 m./1700 m.

2/0

13.3.1996

Salatín

S

2000 m./1700 m.

1/0

1996-březen

Baranec

SZ

2070 m./1400 m.

7/1

15.1.1997

Laliové sedlo

J

1850 m./1700 m.

1/0

15.2.1997

Spálenský žlab

V

1900 m./1600 m.

1/0

23.3.1997

Salatín

S

2000 m./1700 m.

2/0

23.3.1997

Zelenô

SV

1900 m./1650 m.

1/0

23.3.1997

Plačlivô

S

1950 m./1720 m.

1/0

21.3.1998

Gáborová dolina

J

1900 m./1600 m.

1/0

28.4.1998

Salatín

S

1950 m./1650 m.

1/0

14.11.1998

Plačlivô

S

2050 m/1600 m.

1/0

16.2.1999

Valentková

Z

2000 m./1800 m

1/0

21.11.1999

Roháčske pleso

S

1900 m./1700 m.

2/0

31.12.1999

Sedlo pod Hrubým vr.

J

2000 m./1700 m.

3/1

6.1.2000

Hrubá kopa

J

2100 m./1833 m.

2/0

19.1.2000

Príslop

JV

2000 m./1350 m.

4/0

31.12.2000

Plačlivô

J

2050 m./1850 m

2/0

28.1.2001

Plačlivô

JV

2000 m./1700 m.

1/0

2.2.2001

Plačlivô

J

2100 m./1750 m.

2/0

19.12.2001

Látaná dolina

J

1950 m./1600 m.

2/2

14.4.2001

Hrubá kopa

J

2100 m./1830 m.

2/1

24.3.2003

Hrubá kopa

J

2100 m./1860 m.

2/0

2004

Banik.sedlo,Baníkov

J,JZ

2110/1400

4/2

2005

Žiarska dolina-Terasa

JZ

1680/1500

2/1

Tabulka: © HZS, zdroj údajů www.hzs.sk; Není zaručena úplnost údajů.

Varování Bezpečnostní komise ČHS

Neobvykle vysoký počet mrtvých českých občanů v Západních Tatrách je alarmující. Ať už jsou konkrétní příčiny nehod jakékoliv, v drtivé většině jde souběžně s těmito bezprostředními příčinami ruku v ruce podcenění těchto hor. Vzít nebezpečí hor vážně na vědomí je základem jakékoliv snahy o bezpečnost. Obecný respekt, anebo prostě lidsky řečeno strach, je mnohdy právě tím, co nám dává sílu věnovat pozornost titěrným detailům. Hranice mezi životem a smrtí je někdy tak tenká, že stačilo by splnit právě ten nepatrný detail, a mohlo být všechno jinak.

Závěrem bychom rádi ve stručném shrnutí zopakovali základní obecné doporučení pro pobyt nejen v Západních Tatrách, ale nakonec v každých horách.

Túra vyžaduje:

  • Dobrou kondici a zdravotní stav

  • Správné a adekvátní vybavení

  • Promyšlený plán, bezpečnou taktiku a náhradní (ústupové) varianty programu

  • Mít promyšlené místa přenocování včetně jejich bezpečného dosažení včas

  • V období zimy se podrobně seznámit s lavinovou situací a přizpůsobit tomu svůj program

  • Mít mobilní telefon s dostatečně nabitou baterií pro případ volání pomoci v nouzi

  • V případě hlavního hřebene Roháčů zvládat postup ve skalním terénu I. – II. stupně UIAA

  • a především – nepodceňovat nebezpečí hor!

Pro slovenské hory vydala BK ČHS Informaci pro zajištění bezpečnosti:

http://www.horosvaz.cz/index.php?cmd=page&type=61&article=71

Informace a pravidla

Pro informace související s plánováním trasy, lavinovým nebezpečím, počasím, lze kontaktovat horskou službu:

HZS Západné Tatry - jih
Žiarska Dolina, 032 05 Smrečany
tel.: 044/5586218, mobil: 903 624 061
e-mail:
ztjuh@hzs.sk

HZS Západné Tatry - sever
Zverovka, 027 32 Zuberec
tel.: 043/5395101, mobil: 903 624 066
e-mail:
ztsever@hzs.sk

HZS Stredisko lavínovej prevencie
Jasná, 032 51 Demänovská Dolina
tel.: 044/5591695, fax: 044/5591637
e-mail:
slp@hzs.sk

Další informace o počasí a sněhových podmínkách lze rovněž získat na webových stránkách Horské záchranné službyhttp://hzs.sk/ nebo na http://laviny.sk/

Tísňové volání:

Všeobecné tísňové volání: 112

Tísňová linka HZS: 18 300

HZS – Západné Tatry (jih): 903 624 061

HZS – Západné Tatry (sever): 903 624 066

Ochrana přírody:

Západní Tatry jsou součástí Tatranského národního parku (TANAP). Pokud si nejste jistí, zda vaše akce odpovídá obecně platným předpisům pro pohyb v národním parku, máte možnost si prostudovat Návštěvní řád. Pokud vám přijde nepřehledný, nebo něčemu nerozumíte, je možné přímo zatelefonovat si nebo napsat email na Správu TANAPu.

Tatranský národní park - http://www.tanap.org/navstevny-poriadok.php

kontakt:

Správa TANAP
059 41 Tatranská Štrba 75
Tel./fax: 052/4484 217
Email:
tanap@tanap.org

Odkazy:

Srovnání smrtelných úrazů Čechů ve Vysokých a Západních Tatrách (příčiny, struktura obětí, atd.); Zpráva BK ČHS:

http://www.horosvaz.cz/res/data/000104.pdf

Smrtelné úrazy českých občanů v horách a při horolezectví (souhrn pětiletého sledování úrazovosti, a souhrn smrtelných úrazů v r. 2005); Zpráva BK ČHS:

http://www.horosvaz.cz/res/data/009/001026.pdf

Článek na Lezec.cz o nebezpečí Tater (Varování BK ČHS v souvislosti se sérií smrtelných úrazů Čechů ve Vysokých a Západních Tatrách)

http://www.lezec.cz/clanek.php?key=3172

Autoři: Tomáš Kublák, Tomáš Frank


Tomáš Kublák, Tomáš Frank   [úpravy] 00:59 08.03.2006Tisk 

Reklama:


Související články:

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 Bouřky06:56:11 08.03.2006
Dobrá práce. Postrádám jen zmínku o bouřkách a blescích, na celé červené hřebenovce je dost obtížné se někam schovat. Na jaře a v létě jsou bouřky v Roháčích dost běžné okolo oběda, kdy je člověk uprostřed holého hřebene a nejlépe u řetězů. Dvakrát jsem zdrhal z hřebene ihned po tom, co jsem si nad L. Marou všiml "divných" mraků a do hodiny to práskalo všude kolem. Návštěva symbolického hřbitova je inspirativní a úder blesku je jedna z příčin postavení některých pomníčků.
Honza Pok.odpovědět 
 Re: Bouřky09:05:54 08.03.2006
No, ne nadatmo se jeden z vrcholů jmenu Blyšť. Po hřebenech je po pěchná procházka, když je člověk v kondici. Furt nahoru a dolů :)
dabodpovědět 
  Re: Bouřky14:26:12 08.03.2006
Bouřky, resp. zasažení bleskem je opravdu jedna z možných příčin úmrtí v horách. Z posledního desetiletí si však vybavím jen tři případy Čechů, kteří na následky zasažení bleskem v horách zahynuli. Jednalo se o případy v Alpách.

Konkrétně v Západních Tatrách byl poslední smrtelný úraz s touto příčinou, který se mi podařilo dohledat v r. 1981. Před tím v r. 1976 (a nejednalo se o Čechy). A v roce 2001 zde došlo k zasažení bleskem celé skupiny (Čechů), v tomto případu však nedošlo k úmrtí.

Podotýkám, že mnohem častější příčinou je celkové vyčerpání nebo infarkt. I proto jsme těmto případům v textu věnovali jistou pozornost.

Jinak je v principu pravdou, že na blasky jsme si prostě nevzpoměli, a v článku by toto nebezpečí mělo být uvedeno. Tedy díky, v nějaké aktualizaci určitě doplním.
Tomáš F.odpovědět 
   Re: Bouřky14:54:14 09.03.2006
A ještě takové jakoby malé P.S.: V předloženém článku bylo naším cílem vypíchnout největší průšvihy, které mohou Čechy v Západních Tatrách potkat. Nejvíc českých občanů tady zůstane pod lavinou (i kdybychom nezapočítávali onu hromadnou nehodu z konce loňského roku), na druhém místě jsou souhrnně případy "náhlé smrti" tedy srdeční selhání, infarkt... na místě třetím pády.
Ostatně strukturu smrtelných úrazů a strukturu jejich obětí popisuje jeden ze zmiňovaných osdkazů.

V Západních Tatrách, jako ostatně v každých jiných horách, na turistu číhají nejrůznější nástrahy. Může tábořit v lese a být napaden medvěděm, v zimě může utrhnout převěj, může být uštknut zmijí, omylem střelen myslivci, zavalen balvany, utopit se po pádu do potoka, koneckonců na něj může spadnou strom, zavalit jej zemina po dešti, přejet auto, z hřebene odfouknout vychřice, sestřelit ho může skialpinista, dostat vzteklinu nebo otravu z jídla a další desítky možných nástrah... konče výbuchem vlastního vařiče, či napíchnutí na cepín. Jenže to všechno by tak trochu (podle našeho skromného názoru) poněkud přesahovalo rámec tohoto článku. Ten je o tom, na co by se český turista (nebo alpinista) v Roháčích připravit.
Nakonec, výrazně víc jedinců tady došlo na podchlazení než na blesk, takže věnovat větší pozornost ochraně před chladem je také dobré ("Když Tě zebou ruce, nasaď si kulicha!" - viz článek o podchlazení rovněž tady na Lezci).
Tomáš F.odpovědět 
  Re: Bouřky04:13:18 14.03.2006
Co to ,zvatlas.Tu sa bavime o ludskej nevedomosti a blbodti a nie hore a dole.
realistaodpovědět 

 Skvělá práce07:34:46 08.03.2006
Pěkně napsaný článek! Jen doufám, že si ho přečte co nejvíc lidí a vezmou si rady k srdci.
Doktorzhorodpovědět 
 Re: Skvělá práce08:44:06 08.03.2006
Skvelá a záslužná práce.I když muj názor je taký, že v náročnejším terénu, kde už dochází časteji k ohrožení života se čeští turisté pohybují více jak dvojnásobne oproti jiným národnostem dohromady. Madara potkáš na značené turistické na nejbližší chatu, Polák už vetšinou má nejaké zkušenosti ze svojí strany Tater, Slovák z Fatry ( a pred Tatrami má respekt) a ti co to jdou zkusit do ,,lehkých,, hor mi zústavají češi.
odpovědět 
  Re: Skvělá práce09:44:08 09.03.2006
..prepáč ale musim ti trochu v tomto oponovat, hlavne čo sa týka tých Roháčov....bol som niekoľko krát svedkom toho ako skupinky poliakov alebo maďarov po posedeni na slniecku, pri pivečku na konci rohačskej doliny, sa rozhodli ze vyjdu niekam na vrchol..."veď z doliny to vyzera tak blizko"...heheh....mal som aj tu česť doprevadzať poliakov chabo oblečenych , úplne premrznutých dole z hrebeňa po tom co sa v strede leta zmenilo v priebhu hodiny počasie z úplného gýču na úplny sajgon vrátane snehovej prehánky.....takže nemyslím že by tie nehody priamo súviseli s počtom českých turistov na hrebeni....ja myslím že aj keď sú lepšie technicky vybavený, lepšie fyzicky pripravený nakoniec je to aj tak o preceneni a neznalosti......jednym slovom o discipline....to že sa stále vraví o počte podľa mna len navodzuje domnienku že je to prirodzené, že je prirodzene že pri takom počte musi k niečomu takému dôjsť a to je asi zlé myslenie....ludia ktorý idú hore si síce pripúšťajú že je to nebezpečné, alebo že hrozí určité riziko ale zároveň si každý povie že napr. keď umrie jeden z 500 tak to určite nebudem ja......a tým sa to riziko zvačšuje.....

takže veľa zdaru a málo nepríjemností
marosodpovědět 
   Re: Skvělá práce04:57:58 14.03.2006
Ja by som doplnil asi tolko,ze mame na Slovensku mohutnu horsku sluzbu s tucnym rozpoctom.Jednou z cinnosti HS nie je len priama zachrana,ale aj prevencia a povinnost informovat vzdy znova o situacii,lebo navstevnici sa menia.Nestaci umiestnit tabulu a potom povedat,ved tam bola znacka,nemali tam ist.Mala by ta prevencia byt viac viditelna.Na druhej strane navstevnici by mali zobrat akukolvek informaciu o nebespeci do uvahy a respektovat ju.Myslim,ze Tatry su podcenene.Bolo by humanisticke na oboch stranach rozobrat tieto nehody v mediach ,aby to malo ptricny zaber a ucinok.
navstevnikodpovědět 
  Re: Skvělá práce14:28:45 15.08.2006
skor si myslim za slovensky turisti maju predsa len trochu vacsi respekt a znalost
jejeodpovědět 

 Dobrá práce08:39:22 08.03.2006
...jako obvykle. Teď už zbývá jen článek dostat do nedělních příloh novin a podobných médií, což by nemusel být problém.
jkodpovědět 

 Snad ještě pár poznámek...08:49:19 08.03.2006
Materiál výhradně o Západních Tatrách jsme chtěli udělat už dřív. Přiznávám, že nezbýval čas. K psaní nás dohnaly až celkové součty nehod, ke kterým v tomto pohoří došlo. To ovšem úzce souvisí s vydáním letošní zprávy BK (odkaz je výše v textu článku).

Z uvedené zprávy sice nijak nevyplývá nějaký významný meziroční nárůst počtu smrtelných úrazů, ale spíše vysoce alarmující trendy, jako např. zřetelný vzrůst počtu lavinových nehod, a dále i fakta, týkající se úrazovosti českých občanů v jednotlivých zemích. Nejvíce případů smrtelných úrazů BK zaznamenává ve Slovenské republice, dlouhodobě je zde těchto případů dokonce víc, než ve všech alpských zemích dohromady.

Postavíme-li proti sobě fakta přinášená touto zprávou a fakta zveřejněná např. na tiskové konferenci Horské záchranné služby SR (TK HZS hodnotící uplynulou sezónu, tj. rok 2005, tak jak fakta uvedla agentura TASR), docházíme k pozoruhodným zjištěním: např. Češi se na celkovém počtu případů řešených horskou službou v SR podílejí necelými 15% případů (za Slováky - 43% případů, a Poláky - 18% případů), a zároveň zde čeští občané tvoří druhou nejpočetnější skupinu návštěvníků, po Slovácích. Přitom se však právě Češi podílejí až 50% případů smrtelných úrazů ze všech případů řešených HZS.
O příčinách tohoto jevu lze spekulovat. Jako pravděpodobné se jeví, že se Češi více pohybují v exponovaných a rizikových terénech, a tedy se mohou snáze dostat do extrémních situací. Tuto příčinu naznačují některá fakta: např., že k většímu počtu úrazů českých občanů zde dochází prakticky výhradně ve Vysokých a Západních Tatrách, tedy nejnáročnějších slovenských terénech, a zatímco obecně v návštěvnosti slovenských hor zaujímají Češi druhé místo, např. ve vysokohorském terénu Vysokých Tater tvoří, podle průzkumů města Vysoké Tatry, nejsilnější skupinu návštěvníků (cca 40%; zatímco 30% zde tvoří Slováci a necelých 20% Poláci), a zároveň podle odhadů stejného zdroje zde tvoří nejsilnější skupinu provozující zde horolezectví. Právě úrazovost v horolezectví má obecně poněkud odlišnou strukturu než v jiných sportech. Úrazovost v horolezectví je ve srovnání s nimi relativně nízká, avšak právě zde tvoří poměrně významné procento úrazy velmi vážné (horolezecká zranění bývají závažná, a často smrtelná. Mechanismus vedoucí k řadě těchto úrazů mívá za následek polytrauma - podobně jako v případě autohavárií nebo válečných poranění). Za poměrně vysokým procentem smrtelné úrazovosti ve Vysokých Tatrách nepochybně do značné míry jsou právě tyto příčiny.

Na druhou stranu, a tím se obloukem vracíme k Roháčům, se tato charakteristika zcela nepochybně nemůže týkat mimořádně vysoké úrazovosti Čechů v Tatrách Západních. Počet smrtelných úrazů českých občanů, jak uvádí i první z tabulek v článku, je totiž právě v Západních Tatrách vyšší, než příslušníků jakékoli jiné národnosti, tedy dokonce výrazně vyšší, než počet těchto případů, které se staly Slovákům – tedy domácím. Do jisté míry je vysvětlení v tom, že „hřebenovka Roháčů“ ať už zimní či letní, je u nás neobyčejně populární túrou, a že ambicí značného počtu českých návštěvníků je „udělat ji v zátahu“ tj. jako přechod bez sestupování, s tábořením přímo v trase túry. Zároveň zde roli hraje i vážné nedocenění Západních Tater, jako nebezpečných hor. To je zřetelné zejména v zimním období, kdy je tato oblast mimořádně nebezpečná z hlediska počtu padajících lavin, oproti např. českým horám je zde pravidelných lavinových drah mnohonásobně víc (ale je jich víc i oproti většině ostatních slovenských pohoří).

Za řadou nehod právě v oblasti Vysokých a Západních Tater stojí podceňování těchto hor. Vysoké Tatry jsou, jakožto nejmenší velehory, považovány spíše za nevýznamné velehory, i když jsou známé svými náhlými zvraty počasí, klamná je i relativní blízkost civilizace a tedy pocitu snadné možnosti přivolání pomoci. Záchrana ve velehorách je však vždy velmi obtížná, a přidá-li se např. oproti většině Alp spíše velmi špatný signál mobilních operátorů, je na průšvih zaděláno.
Osobně se domnívám, že za řadou případů těchto nehod se rovněž skrývá, jako poněkud méně nápadná příčina, i struktura českých návštěvníků. Na jedné straně do Tater (Vysokých i Západních) často jezdí nejméně zkušení vysokohorští turisté a horolezci. Tedy ti, kteří se klamně domnívají, že tyto nižší hory jsou ideálním hřištěm pro jejich sportovní začátky a že zde nasbírají zkušenosti pro hory větší a vyšší. Pochopitelně, že nejméně zkušení návštěvníci se stávají do jisté míry rovněž skupinou rizikovou z hlediska možné úrazovosti. Nu, a na straně druhé, do Tater, zejména Vysokých, jezdí také pravidelně „staří“ matadoři, zkušení horolezci z větších oddílů, kteří si právě zde, pod dozorem oddílových instruktorů kdysi v minulosti „odsloužili“ svá léta učňovská, a táhne je sem nostalgie a láska k těmto „nejmenším velehorám“. Pochopitelně, tato skupina návštěvníků si vybírá poněkud obtížnější cíle než „průměrný“ tatranský návštěvník. A zcela pochopitelně, se i tato skupina stává, z hlediska možné úrazovosti, skupinou rizikovou.
Tomáš F.odpovědět 
 Re: Snad ještě pár poznámek...10:28:58 09.03.2006
Vyborna prace!
Rohace matou telem. Neni to moc vysoke, z te strany od jihu...viz clanek... A tak se tam vyda obcas nekdo, kdo si netroufa na Vysoky Tatry. A pritom hrebenovka Rohacu je mezi turisticky znacenymi cestami ve vsech Tatrach asi to nejnarocnejsi.
dagodpovědět 
  Re: Snad ještě pár poznámek...02:00:45 22.03.2006
Nojo, a to je právě to, nač jsme chtěli poukázat :-)
Třeba si to někdo vezme k srdci... Jé, asi jsem naivní, že?
Tomáš F.odpovědět 
   Re: Snad ještě pár poznámek...09:25:03 22.03.2006
Bych byl optimista. :) Vysledek se stejne nedozvis. Pristi rok budes mit nejake cislo, ale nebudes mit kontrolni vzorek, jak by to bylo bez Vasich clanku.
Ono by nebylo spatny, krom clanku: "jak nam vsecno pekne vyslo", mit i clanky: "Jak jsem se dostal do pruseru a z nej zase ven".
dagodpovědět 

 Poručíme větru, dešti...09:02:42 08.03.2006
Jo, bouřky. Onehdá jsem viděl na nástěnce horské služby v Žiarskej na parkovišti vystavené řetězy z Roháče. Byly opálené a posvařované dohromady od blesku. Taky jsem zažil divné mraky, pro změnu z Polska a mazal jsem dolů Jamníckou. Když to začalo byl jsem u koliby. Tvrdím, že proti chladu, větru, dešti a podobně se chránit dá. Ale proti blesku...? Moudřejší ustoupí. Ale je i jiné řešení. Patřit do skupiny těch, co poručí větru, dešti...
miroodpovědět 
 Re: Poručíme větru, dešti...09:22:01 08.03.2006
Jo bourky! Tadv maji mistni obrovskou vyhodu. Vedi ze kdyz se objevi mrak tady nad tim kopce, tak za hodinu zacne foukat z tamtoho kouta doliny a za dalsi hodinu je to tady.
Trochu mi zarazil Schubert, ktery tvrdi, ze on si to vzdycky pohlidal a uhlidal. Jednak mi to prijde tak absoulutne nemozne, pak bourku chytli i ti nejlepsi mistanci a nakonec on sam jinde naznacuje, co vsechno se mu taky stalo.
dagodpovědět 

 Počasí10:56:30 08.03.2006
Co je to prudká změna počasí? Pokud se podivám na předpověď tak vím co můžu čekat. Tedy i tu prudkou změnu počasí. Není špatný meteo kurz. Spousta lidí se podivá do kalendáře a za měsíc si naplánuje výjezd do hor. To je špatně, akce se má plánovat pár dní dopředu a pokud mám nezrušitelnou dovolenou, tak za špatného počasí si vyberu jinou aktivitu, případně jedu na druhý konec světa.
Michalodpovědět 
 Re: Počasí19:43:36 08.03.2006
No, niesom si uplne isty, ci maju Tatry televizor a pozeraju pocasie.
Som v Tatrach pomerne casto a poviem Ti, ze malokedy sa potvrdi teoria pocasia zo sprav..
Velakrat hlasili stabilne pocasie, bez zrazok..Fakt bol ten, ze v zaverecnych dlzkach lezenia( ca 13-14:00) sa zacali kopit oblaky a par hodin na to sa spustila prietrz mracien.
Nestaci len pozerat pocasie, ale povenovat sa problematike aj viac do hlbky(nie ju podcenit)-knihy, skusenosti ludi, ktori danu lokalitu uz navstivili...
A co sa tyka zabran...kamarat, nie hory menit...pristup a mentalitu ludi treba zmenit. Vela problemov sa tak da eliminovat...
Horam zdar!!
Alchymistaodpovědět 
  Re: Počasí08:44:34 09.03.2006
No ČT - (veřejnoprávní a nestranná??!!??), obvykle dává počasí pouze pro Prahu. Na Moravě se potom lidí nestačí divit. Nevím jak jsou na tom bratia na SK TV. Lepší je sledovat počasí z více zdrojů, regionální zprávy a hlavně detaily na internetu.
Michalodpovědět 

 Chyty a ochranáři10:59:58 08.03.2006
V sedlech byly postaveny stěny proti větru. Ochránaři je zbourali, asi kvůli ochrany přírody. Ale za špatného počasí by to mohlo někomu zachránit život.
Nevím co tím chtějí dokázat.
Michalodpovědět 
 Re: Chyty a ochranáři11:17:42 08.03.2006
Ano, správně, za hory bez rizika a nebezpečí! Neměňme sebe, změňme hory, je do nakonec snazší. Do horolezeckých cest kramle a lana, do každého sedla stěnu proti větru, na vrcholy občerstvovací zařízení a lanovku. Nezpevněné chodníky vybetonovat a kde je skála kluzká natáhnout protiskluzové gumové rohože.

Kolik životů by se tak mohlo zachránit!
jkodpovědět 
  Re: Chyty a ochranáři12:13:10 08.03.2006
jo a taky tam maji bordel. Porad nekam do kopce ! Ze se nestydi !
odpovědět 
   Re: Chyty a ochranáři08:50:39 09.03.2006
Já to myslel jinak. Ochranáři jsou zvláštní, bourají nouzové zídky v horách, ale ať nejdřív zakážou dojezd aut na chaty, omezí vyhlídkové lety, těžbu dřeva a podobně. Chápu že chataři potřebují zásoby, ale proč na Tatlakovou chatu jezdí jedno a totáž auto několikrát denně?
Tatry jsou malé a pokud je chtějí ochranáři skutečně chránit budou muset vytlačit civilizaci co nejdál od hor.
Michalodpovědět 
    Re: Chyty a ochranáři14:07:19 09.03.2006
hovori sa tomu dvojity meter. Ten kto ma prachy moze jazdit kade chce a ako chce a s cim chce. Ten kto lezie je pre ochranarov skodna pretoze plasi zver. Mam s tym skusenosti v Nizkych Tatrach ale aj nedaleko Banskej Bystrice.
JuroKodpovědět 
     Re: Chyty a ochranáři10:12:09 10.03.2006
tie hory sú o tom aby sme ich rešpektovali a nie si ich prispôsobili na svoj obraz, potom to už nebudú hory ale telocvičňa
jaroodpovědět 
      Re: Chyty a ochranáři19:32:15 10.03.2006
? ironie, věc ti neznámá?
odpovědět 
     Re: Chyty a ochranáři16:07:54 11.03.2006
Tý Brďo - to je trefa přímo do černého. Díky.
Vladimírodpovědět 

 prenocovanie???12:08:46 08.03.2006
"Mít promyšlené místa přenocování včetně jejich bezpečného dosažení včas"

Je vobec dovolene tam prespat? Myslim, ze bivaky je nutne dopredu hlasit na TANAP.
odpovědět 

 čísla12:24:23 08.03.2006
No...všechno je jasné...hlavně ta čísla...Nicméně pokud pomineme tu šílenou nehodu z konce roku, tak by našinec z pohledu "absolutních čísel" nedopadal až o tolik hůž než "zbytek světa". Samozřejmě ale všechno shora uvedené-tzn.lehkovážnost, podceňování rizika, nezkušenost-u spousty lidí platí do puntíku...
jíraodpovědět 
 Re: čísla12:29:27 08.03.2006
Tak to 100% souhlasim s temi cisly :))) k smichu to neni, ale ten odstavec, delajici z nas "nejhorsi" narod pohybujici se v Tatrach, je az novinarsky zavadejici. Minuly rok byli v tom souctu let 93-04(vcetne)na 1.miste Slovaci...
...ale jinak je clanek skutecne prinosem.
ucitelodpovědět 
  Re: čísla13:35:15 08.03.2006
Z tabuľky ktora je na začiatku článku to tak nevyzerá. CZ 25-9=16, SK 15-0=15. :-) Možná si to myslel celkovo v Tatrách. Tie čísla nepoznám. Ale v princípe som proti posudzovaniu obetí podľa národnosti. Hory si predsa svoje obete podla narodnosti nevyberaju. Inak, článok je to pekný a poučný. Nezaškodilo by viacej podobných, napríklad aj na james.sk. Peace.
Kapoodpovědět 
   Re: čísla16:33:12 08.03.2006
No, já jsem spíš pro. Jednak je to osobnější a jednak mám dojem, že jestliže se v nějaké skupině (národě) vytvoří povědomí že Tatry jsou jen takové kopečky, tak je větší riziko, že je příslušní lidé podcení. (Nepojedem do Alp, na to nemáme, pojedem jen do Tater ...)
dabodpovědět 
   Re: čísla21:04:18 08.03.2006
a jo, to uz jsem se skutecne prochlastal do prvni ligy :))) Diky, vracim se zpet na prvni stupen ZS a opakuju pocty :))) 25-9=16... no jo, je to tak...
ucitelodpovědět 
    Re: čísla21:06:03 08.03.2006
ty jo, ted jsem pro zmenu odpovedel na uplne jinej komentar!!! Koncim s chlastem!!! Zacinam sportovat!!! sorry, prepacte, pardon!
ucitelodpovědět 
  Re: čísla14:19:53 08.03.2006
Tak to je tak. V Západních Tatrách je opravdu Čechů dlouhodobě nejvíc ze všech národností. Viz také ten odkaz na zprávu BK srovnávající konkrétně smrtelné úrazy ve Vysokých a Západních. Tím nehodlám nikterak tvrdit, že je někdo "nejhorší", prostě uvádíme určitá čísla, která dáváme do nějakého (snad i vysvětlujícího) kontextu. Viz rovněž další čísla v komentářích pod článkem.
Tomáš F.odpovědět 
   Re: čísla11:01:07 28.11.2016
Síce 10 rokov po funuse, ale článok je tu stále, tak sa pridám aj ja.Ľudí treba stále informovať a poučovať.Starí, možno skúseni,odchádzajú a mladi, mysliaci si, že skúseni, prichádzajú.Nehrajme sa na neohrozenych.Za 30 rokov ma už hory niečo naučili a najkrajsie je, ze sa učím stále.Podmienky nie sú nikdy rovnaké.A myslím, že to platí na všetkých.Pokora a rozum, toto si hlavne berte do hôr.K tej štatistike mám jeden postreh z vlastných súseností.Mám to do Tatier iba 130 km, takže v prípade nevhodných podmienok sa mi ľahšie robí to rozhodnutie na ústup, než tým, ktorí to majú 300 a viac kilometrov.Chápem ich, ale život má väčšiu cenu, než jedna hrebeňovka.Hory nikam neujdú, budú tu stále ešte milióny rokov.A keď budeš žiť, môžeš sa vrátit a podnik zopakovať.Zahlušený to už nedokážeš.A ak sa nevrátiš a nezopakuješ, tak si o tie hory ani nestál, tak načo kvôli nim zomierať.
rudoodpovědět 
 Re: čísla16:20:58 11.03.2006
proč stále řešíte kdo a kolik z jaké národnosti v Tatrách zahynul. Je to blbost!! Každýho milovníka hor je škoda a všichni si musíme z průšvihů vzít ponaučení ať jsem Slovák, Čech, prostě kdokoliv. Už ty národní čísla zahoďte. Sám jsem v na strmých deskách Roháče pomáhal vystresované učitelce se 20 dětma věku asi 10 let. Prý nevěděla, že je to tak hrozný. A má smysl uvádět jakou řečí mluvila?? K čemu by to bylo? Mějme se všici rádi a pomáhejme si v horách vždy.
Vladimírodpovědět 

 Dobra prace,13:59:14 08.03.2006
takhle strucne a jasne napsane jsem to jeste nevidel. Taky mam za sebou letni prechod Rohacu a bourek jsme tam zazili behem tech par dnu nekolik. A to, co jsem videl na retezovych usecich....Darmo mluvit, desivejsi veci uz jsem videl snad jen na vrcholovem hrebenu Triglavu v Julkach. No, co tam vyvadeli slovinsti turisti...! Ostatne, pametnich plaketek je tam pozehnane, par i s ceskymi jmeny....
Honzaodpovědět 

 Statistiky15:23:15 08.03.2006
Aby ty statisticke tabulky mely nejaky srovnavaci vyznam, musely by obsahovat krome cisel o zranenych a pobitych take cisla o tech kteri tam byli a odesli aniz je museli snaset na tyci nebo na nositkach. Tyhle udaje (o celkovem mnozstvi navstevniku z te ktere narodnostni skupiny) se asi nikdy nikde nenajdou, takze interpretace bude vzdycky zcela subjektivni.  Lzi, proklate lzi a statistiky, jak rikaval klasik..
Duraodpovědět 
 Re: Statistiky15:36:08 08.03.2006
Nikdy nevěř statistice, kterou sis sám nezfalšoval? Tak jsi to myslel?

Ale vážně. To co píšeš, je hluboká pravda. V tý zprávě (na kterou se průběžně odvoláváme) je to rovněž popsané. Ta čísla jsou absolutní, ale není je k čemu vztáhnout.
Potřebovali bychom do budoucna alespoň orientační průzkum chování (tedy kam jezdí, jakým aktivitám se věnují, kolik dnů kterým atd.) horo a lezců a dalších outdooristů.
Pro vnitřní potřebu můžeme některá čísla vztáhnout např. k těm zveřejněným výsledkům orietačních průzkumů Města Vysoké Tatry (viz zde v komentářích), ale to se týká výhradně Vysokých Tater.

No nic, jinak máš samozřejmě pravdu.
Tomáš F.odpovědět 
  Re: Statistiky17:29:11 08.03.2006
v každém případě je těch nehod dost...
cukiodpovědět 
   Re: Statistiky17:47:00 08.03.2006
Nehod je dost, mrtvých taky. Ale zase číslo u Čechů narostlo tou nešťastnou nehodou koncem roku...
ripodpovědět 
  Re: Statistiky17:56:15 08.03.2006
Jo, presne tak ;-)
(tedy -verim jen cislum jez jsem sam zfixloval.. nebot vim jak jsem je zfixloval, kde a komu jsem je ukradl.. tedy ma duvera je kvantifikovana presne definovanym koeficientem... )
Duraodpovědět 
   Re: Statistiky18:37:55 08.03.2006
nevím proč se tady oběvujou snahy tu poslední tragádii v roháčích nějak vyloučit ze statistiky, byť to byla opravdu vyjímečná událost. Ale právě tenhle incident je nejlepším ukezatelem jek češi přistupují k nebezpečí hor. A hlavně češi z nížím.
piotřodpovědět 
    Re: Statistiky21:04:42 08.03.2006
Ve statistice se casto extremni pripady nepocitaji, protoze matou obraz. Ve vsech statistikach a vsude.
Asi tak. Pokud tam spadne velky meteor a zabije xxx korejcu, ve statistice na ten rok vyjde, ze nejvetsi nebezpeci jsou meteory a nejvic nehod se stava korejcum.
To jen pro vysvetleni a obecne. Je to bezny postup ve statistice, tedy jeho uziti by nebylo nic divneho.
dagodpovědět 
     Re: Statistiky13:58:10 09.03.2006
to urcite ano ale co je extremne a co nie je?
Ak idu dvaja horolezci niekam liezt a zasype ich to tak sa to pocita do statistiky, ale ked uz ide 9 ludi na turu v tretom stupni a zasype ich tak nie?
JuroKodpovědět 
      Re: Statistiky14:40:48 09.03.2006
To že to zasype dva je o hodně pravděpodobnější a dost častěji se to stává než 7 (nebo koli to bylo konkrétně tady).
Sporný je ale vše...
ripodpovědět 
      Re: Statistiky14:48:04 09.03.2006
To je ten problem. U statistik, kde je vetsi mnozstvi pripadu se proste extremni hodnoty z obou stran skrtnou. Ale tady je to maly vzorek.
Tady je ta vypovedni hodnota statistiky podle meho velmi mala. Pocitaji se jen smrtaky. Zajimave by bylo, ale to neni realizovatelne, mit seznam vsech akutnich ohrozeni zivota, bez ohledu na to, kam to v konecny fazi nahoda pristrcila. Nezname hodnoty kolik lidi, jak starych, odkud se na tury vydalo, vime jen kolik jich spatne dopadlo. Ono vubec moc nevime.
Myslim, ze tyhle zpravy jsou obrovsky prinos jako varovani, na pouceni co se muze stat, ale delat nejake zavery z tech souctu a deleni mi prijde mimozni.
dagodpovědět 
      Re: Statistiky14:57:27 09.03.2006
Vic by asi rekl soucet smrtelnych nehod bez ohledu na mnozstvi mrtvych. To uz rika, kolik se prihodilo nestesti a nematou to velky cisla, kdy pri jedny nehode bylo moc lidi.
To by asi slo. Jinak tu statistiku skutecne velka nehoda rozhodi do absurdna. Kdyby se (nedejboze!) neco semlelo se skutecne velkou skupinou, tak je to nekde jinde. Najednou mame, ze zdalka nejnebezpecnejsi je mesic, dokonce den xy. Proste kravina, cetl bys: "Statistika prokazala, ze vic nezli polovina smtrelnych urazu se odehrava ve dni xxx a nejvic obeti je mezi autokarovymi zajezdy z mesta xy." Ono by to tak vyslo.
dagodpovědět 
       Re: Statistiky15:11:28 09.03.2006
No, Honzo, my si taky moc na nějaký závěry z těch zpráv nehrajeme ;-) Ono to ani nejde. Na to, jak se nám dostala Kyrgýzie do zemí s největším počtem nehod Čechů na horách, upozorňujeme velmi zřetelně. Hromadné nehody se stávají, do značné míry mohou ovlivnit celkový výsledek (po loňsku se zdá, že prosinec patří k nejnebezpečnějším měsícům), ale vcelku si myslím, že ty případy (tedy smrtelné úrazy a tudíž špička ledovce) do určité míry odráží realitu. Tedy můžeme se domnívat, že ten výsledek má jakousi obecnější platnost. A tedy, dá-li se na ztákladě toho všeho na něco soudit (nebo na něco poukazovat) tak to mohou být nějaké trendy (třeba vzrůstající počet lavinových nehod; ten se dal čekat, podobně jako přišel o pár let dřív v Rakousku - jen tedy potvrzujeme, že už to asi je tady).
Tomáš F.odpovědět 
        Re: Statistiky16:09:10 09.03.2006
Neee!!! To nebylo v zadnym pripade na Vas! :-)
To bylo na pokusy z tech cisel neco naprosto konkretniho vyvodit.

Tohle je asi jediny, co jde. Upozornit, ze nejaky udaj tam hazi hodne zasadni zmenu, ackoliv je treba ojedinely.
dagodpovědět 
         Re: Statistiky16:18:14 09.03.2006
z ciste technickeho hlediska - provest jakekoli vyhodnoceni souboru o zhruba padesati cislech a rikat tomu statistika je totalne absurdni.
Duraodpovědět 
          Re: Statistiky16:49:39 09.03.2006
Ono je bajecny, ze to kluci udelali. Ty laviny asi tezko budou jen nahoda. A hlavne je to varovani.
Ja si myslim, ze ta evidence a popisy jednotlivych pripadu muzou hrozne moc pomoct pochopit treba i proc se lide spatne rozhoduji.
A urcite se stane, ze se nekdo chysta udelat nejakou kravinu a vzpomne si, ze presne takhle se jinej...
PS Statistiku, sloupcove a kolacove grafy beru jako takovy ritual. :)))
dagodpovědět 
           Re: Statistiky17:05:28 09.03.2006
ja nezpochybnuju uzitecnost v tomhle clanku prezentovane informace - jen varuju pred zavadejicimi zavery. informace je nejmocnejsi zbran - kdyz ji umis spravne interpretovat.. v opacnem pripade pak je zbrani kterou se porazis sam. Vyvozovat dlouhodobe trendy a prevladajici tendence z takhle malyho vzorku je cviceni v posetilosti. Jako ten tvuj priklad s korejcema zabitejma meteorem. Ano, zkusenost neco rika, ale bacha na to co si z toho vyberem...
Duraodpovědět 
            Re: Statistiky17:44:39 09.03.2006
Jo, souhlas! Ja to nekdy hodim jako problem pred naseho syna. Ten prave dokoncil na MF specializaci pravdepodobnost. Tak at se predvede. :)))
dagodpovědět 
           Re: Statistiky17:10:20 09.03.2006
No, ty laviny by mohly být náhodné :-) V tomto případě (na vzorku jen smrtelných úrazů, jen Češi, řada za pět let, tedy 120 případů) to ovšem věrně kopíruje mnohem větší vzorek (Rakouský) jen s jistým (cca 2 roky) zpožděním.

Jinak je pár věcí, o kterých není sporu a interpretace jasná. Menší úrazovost žen, nejvyšší počet případů mezi 20 až 35ti lety, nejvíc (se zřetelným náskokem) případů v srpnu (a to včetně atypických let, jako 2005, kdy v srpnu bylo tak hnusně, že nikdo nechodil ven). Navíc je zajímavé, že i tady můžeme srovnávat, v tomto případě rovněž výrazně větším vzorkem, ale starším. K dispozici jsou souhrnná čísla o nahlášené úrazovosti ve svazu (do konce osmdesátých let). Nižší úrazovost žen, nejvíce případů do 35ti let, nejvíc případů v srpnu.

Jinak je jasné, že na takovémhle vzorku nelze dělat zázraky :-) Ale o to snad až tak nejde.

Takže když už statistiku nemáme, můžeme alespoň srovnávat :-) A pak už si to člověk nějak zintepretuje a statistiku zfalšuje :-)
Tomáš F.odpovědět 
            Re: Statistiky10:14:32 10.03.2006
vyserte sa na štatistiky a dávajte si pozor
jaroodpovědět 
            Re: Statistiky10:21:10 10.03.2006
vyserte sa na štatistiky a dávajte si pozor
jaroodpovědět 
          Re: Statistiky23:47:11 11.03.2006
Hm, to bych si dovolil trochu nesouhlasit. Vyhodnocovat takhle malý vzorek můžeš, ale měl bys dávat velký pozor na použité metody. Něco na takovém vzorku seriozně otestovat by naopak byla "víc statistika" než na něčem větším.
jkodpovědět 
           Re: Statistiky01:58:21 22.03.2006
:-) jo, Honzo, nechceš z těch našich vejsledků zkusit nějakou udělat statistiku? To víš, my, nematici, na nic kloudnějšího než jsme spáchali už nepříjdem.
Tomáš F.odpovědět 

 Konečne...!20:08:58 08.03.2006
Konečne dobrý článok, aký tu veľmi chýbal!Dúfam, že tieto hory, ale aj akékoľvek iné sa už aspoň o trochu prestanú podceňovať.
Monikaodpovědět 
 Re: Konečne...!18:32:36 10.03.2006
Jménem autorského kolektivu a za naši Bk děkuji za chválu článku :-)
Ovšem obávám se, že představa, že by se situace po jednom článku mohla byť i mírně zlepšit, je bohužel nereálná. Asi bychom měli přistoupik k soustavné "masírce", na tu však je málo energie a hlavně času.
Tomáš F.odpovědět 
  Re: Konečne...!16:33:30 11.03.2006
Tomáši díky za všechny skvělý příspěvky, ale jsem přesvědčený, že ani "totální masírkou" průšvihy nepřestanou. Evropané zvyšují sportovní aktivity dané většími možnostmi a Evropa v počasí zvyšuje extrémy a homo sapiens vždy na to přijde o trochu dýl.
Vladimírodpovědět 
   Re: Konečne...!15:04:37 13.03.2006
No, já vím, že ani ta "totální masírka" průserům nezabrání. Ale na druhou stranu by mohla alespoň v nějaké míře ovlivnit chování některých jedinců. Třeba tak, že by alespoň před výletem přemýšleli... Takový to: Mám s sebou vyhledávač? Co udělám v případě průšvihu? Mám tam vůbec jezdit, když je hnusně? Nemám jet radši na Velkou Fatru, ta je taky hezká, a v zimě jsem tam ještě nebyl...
Tomáš F.odpovědět 

 clanok16:18:23 09.03.2006
...velmi dobry clanok...davno som nieco taketo necital
milanodpovědět 

 Tatry: Golden Paradise22:07:58 11.03.2006
Pár rad na závěr:
1. Klukům z nížin doporučuji prvně aklimatizaci. I borce se svalnatým tělem skolí srdce při jinošském běhu z Baníkova.
2. Nejlepší předpověď počasí vám dají místní pastevci krav v Zubereci, nebo sběračky "čučoriedok" na Zverovke
3. "Nebivakujte" v amfiteátru (dobrá rada místní policie: buď vás obereme my, nebo kdokoliv jiný).
Nezkoušejte to ani v okolních lesích (byť před hranicí TANAPU), nebo´t ve studené vodě se hov... špatně myjí.
4. Chovejte se slušně k lišce se zlomeným čumákem (srdcem). Ti méně hluční ji možná na parkovišti brzy ráno uvidí, jak rozkusuje pytle od odpadků. Buďte na ni hodní! A nepřikrmujte!
5. Drbejte a umravňujte blbce. 
Igor H.odpovědět 
 Re: Tatry: Golden Paradise23:09:18 14.03.2006
..tak je trefa, ale ne jen kluci:) i dívkam se zamotá hlavinka, když nejsou zvyklé. Jinak docela poučné rady:)...i název..taky jsem si je zamilovala, vzbuzují takový přirozený respekt.
Barushkaodpovědět 

 Telefonne cisla !!!09:54:24 15.03.2006
Mozno, ze vacsina z Vas to vie, ale na SK je nutne davat pred mobilnu predvolbu 90x taktiez nulu... tzn, vsetky cisla na HS su v tvare 090x, resp. +42190x....... Je dobre to vediet, v niektorych situaciach a pri psych. vypati to nemusi kazdeho ihned napadnut, a nedovolate sa nikam, napriek (mozno) dobremu pokrytiu signalom.
pepeqodpovědět 
 11211:43:12 16.03.2006
HZS všude propaguje v případě potíží volat 18300.

Platí pravidlo - když se nemůžu "dovolat nikam", volám 112!! Nouzové volání na 112 se v GSM síti chová jinak, než normální volání - spojí mě kterákoli BTSka kteréhokoli operátora, pokud je síť přetížená, tak volání na 112 někomu sestřelí hovor, atp. Rizikem v Tatrách bohužel je, že se dovolám na dispenčink k Polákům a nebudu se s nima schopný domluvit nebo oni nebudou schopní se domluvit s HZS :-(

jkodpovědět 

 statistika12:11:30 15.03.2006
...hra s čísly
Pokud bychom tabulku ukončili rokem 2004, bude o jednoho čehůna víc než slovačiska. Pak nemusíme vrtět hlavou a dělat dlouhé rozbory.
....
Matyodpovědět 
 Re: statistika10:29:32 16.03.2006
Ale ano, i v takovém případě by bylo namístě zdvihat varovný prst a kroutit hlavou.
Jde totiž o sám fakt, že v Západních Tatrách dlouhodobě (!) umírá víc Čechů, než např. místních, tedy Slováků. Neběřím, že by to bylo prostě tím, že českých tůristů je tam nejvíc. Pravděpodobnější by mohlo být, že tam v součtu stráví nejvíc času na horách (tedy při přechodech), ale ani na to bych zrovna nesázel. Chyba (podle mého, a podotýkám nepodloženého,názoru) bude v chování. Nelekej se, nemyslím tím teď nutně bezhlavé kráčení vstříc nejhorším blbovinám, ale už třeba právě ty populární přechody - tedy víc času stráveného v horách, delší časová vzdálenost od poslední seriozně získané předpovědi (tedy kombinace více zdrojů atd.), větší šance zde být za zvratu počasí, nebo dokonce za podmínek kdy může být velice obtížné na hřeben vystoupit (to když se probudíme do hnusu, který by nás od výstupu spolehlivě odradil, ale co sakra dělat, když už jsme v tom).
Tož promiň, já se jen snažím najít (a pojmenovat) možné příčiny. A doufám, že to někomu třeba pomůže.
Tomáš F.odpovědět 
  Re: statistika23:33:25 20.03.2006
já myslim, že hodně dobrej článek, sám sem v zimě byl na přechodu Z.Tater a poznal sem co to je když se vám přes noc změní počasí. když sme večer přicházeli, a ulehali v západu nádherného slunečného dne a druhý den ráno se probudili do pekelného povětří, totální neviditelnosti a do další 30čísel nového sněhu, tak sme byli rádi, že sme si nechali "únikovou cestu" do údolí, ale i tak to byl šestihodinovej pekelnej sestup, bo člověk jdoucí na Roháče musí být připraven na nejhorší ...
stoupa.batodpovědět 
   Re: statistika13:32:14 28.09.2006
Toto je naozaj velmi dobry clanok, ale takych by muselo byť viac aby si to mohli vsetci precitat. Myslim si ze nema velku dolezitost rozdelovat obete podla narodnosti. Nezalezi na tom ci je to Slovak, Cech, Poliak, Madar alebo Slovinec. Vacsinou aj tak ide o ludi z nizin pretoze je iny je turista z Bratislavy a iny z napr. Popradu ako aj iny z Prahy a iny niekde od Krkonos, a tak je to v kazdom narode. Myslim si ze na horach by nemalo pribudat vela bezpecnostnych zariadeni, pretoze tie len utvrdzuju pesich turistov, ze je to tam "OK". Stity Vysokych Tatier, Rohacov ale aj Alp a hociktoreho ineho pohoria nikdy nepatrili cloveku, a tak ba to malo zostat. Kto si je sebou opravnene isty ze ich zvladne, cize horolezci, nech tam kludne idu, ale rozsirovanie idey, ze Tatry su "bezpecne" sa nevyplaca...
mataodpovědět 

 hura09:39:55 19.01.2007
Vsetci cesi ktori sa do Rohacov chystaju by si mali tento clanok povinne precitat, nie sa urazat pre vycitky k nezodpovednemu pristupu! Ide o vase zivoty.
nesersaodpovědět 
 Re: hura21:41:21 30.04.2008
Nasi zlati ceski bratia ved vy sa nam tu postupne zahlusite. Jednu vec nechapem: malo mladych lezcov z ciech nema k Tatram ziaden respekt. Nas ucia na kurzoch ze Tatry su zvlast kategoria lezenia a platia pri nich uplne ine pravidla ako na skalkach. Mnoho krat som videl ako cesky hovoriaci lezci robili v tatrach hovadiny najhrubsieho zrna napr: liezli 4 naviazani na jednom lane pricom nikto neistil - len sa tak styria niesli hore stitom, taktiez par expertov ktori pri lezeni ako sposob istenia s usmevom krasne zakladali uzliky do gerlachu (zrejme si mysleli ze lezu piesky) alebo v tej najvacsej burke sa vybrali na ostre stity hor s domnienkou ze si zvysia adrenalin v krvi. Prosim Vas vazte si tie nase hory, niesu to skalky ani alpy su to Tatry, pred tym ako sa tam poberiete liezt vymente si skusenosti so skusenymi lezcami a nehrajte sa na majstrov.
Na druhej strane chvalim nasich zapadnych bratov ze to nevzdavaju aj napriek statistikam chodia nadalej relaxovat a zdolavat krasne stity Tatier. Niekto sa tu zmienoval o poliakoch, ti su zvlast kategoria: vyberu sa v sandalkach na Gerlach dolamu si nohy a idu domov helikopterou ktora by mohla zachranit zivot cloveku ktory je na tom horsie.
Takze ak chcete zmenit cisla v nie peknej statistike dbajte na bezpecnost :-) a hory prijimajte s urcitou pokorou...
HORE ZDAR
Marianodpovědět 

 Chybná statistika HS11:54:26 27.07.2008
V přehledu lavin, který je zde uveden, chybí jedna poměrně rozsáhlá z února 1965, která se stala na Kubínské holi. Protože se o ní Horská služba dozvěděla až za čtyři dny z televizních zpráv a naštěstí tam bylo "jenom" několik těžce zraněných a žádný mtrvý, asi není zajímavá. Navíc, pokud by byla řádně podchycena, nemuselo možná v roce 1968 téměř na témže místě, dojít k 6 (šesti)  úmrtím. V případě zájmu podám další informace, jsem přímý účastník.
Jiří Franěkodpovědět 

 Foto dne:
Pupek
Pupek
 Databáze cest:
Všechny cesty (173636)
Top cesty v ČR
Top bouldery v ČR
Nejnovější cesty:
Llíberpool 6b Llíber
Veri Veritat 6c+ Pinell De Brai
Carpe Diem 6c Llíber
T.J. 6b Pinell De Brai
1 7 Paní Skála
Nově komentované:
Legendy V Českých Zemích 7A+ Panský Les
Koukolský Tvrďák 7 Koukolova Hora
Hang-on-dog Přímá Varianta IXb Labské Údolí - Pravý Břeh
Jarní Únava 7- Koukolova Hora
Koukolský Tvrďák 7 Koukolova Hora

 Nově v diskusi:
Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest |

 Nové komentáře:
díky za článek | Re: betabrejky | Re: betabrejky | Re: betabrejky | Re: betabrejky | betabrejky | Krasa | Re: Kdo má vlastně jet? | Re: Kdo má vlastně jet? | Jak branická skála |

 Kde to vře:
Nadcházející valná hromada ČHS má být 13. dubna 2024 v Praze (150)
Vstříc lepším zítřkům. A nebo ne? (49)
Mauritánie - únor 2024 (21)
IFSC: mezi funkcionáři na olympiádu nominován stavěč Jan Zbranek (16)
Žádost o zařazení na program Valné hromady ČHS 2024 (12)
Video: Adam Ondra dává na flash boulder za 8B(+) ve Švédsku (10)
Namibie 2023 - Spitzkoppe - Namibijský Matterhorn. (8)
Saské pískovcové lezení je na seznamu kulturního dědictví UNESCO (7)
Olympijské sporty se nově rozšíří o skialpinismus (6)
Elias Iagnemma oznamuje přelez bouldru Burden of Dreams 9A (5)

 Nově v inzerci:
PÉŘOVÝ SPACÁK WARMPEACE SOLITAIRE 500 - 195 L | Hledám spolulezce | Koupím koule na posilování | LS Olympus Mons EVO | Expediční kalhoty RAK | Mammut goráčovka | Velký mágopytel Petzl Sakab | LEZEČKY | Jizerky apod. | Prodám přilby k lezení |

 Anketa:
Jaký je váš názor na dodržování lezeckých pravidel?
 Plně je respektuji 
 201 
 Většinou respektuji, záleží na konkrétní situaci 
 213 
 Mám s tím problém, ale občas ano 
 213 
 Nezajímá mě to, lezu podle svého. 
 196 

 Návody:
Jak psát na lezce ...
Lezecké mapy

 Partneři:
Treking.cz
Hledáte si pěkné ubytování v ČR na Váš výlet či dovolenou? Vyberte si na webu MegaUbytko.cz v sekci chaty a chalupy pronájem. Pokud plánujete cestovat na Slovensko a potřebujete ubytovanie na Slovensku, ty nejlepší ubytovací zařízení, chaty, chalupy, roubenky naleznete na stránce chaty na prenájom.

 lezec  diskuse  ankety  odkazy  průvodce  fotky  video  *rss*  ochrana osobních údajů       ceník reklamy Energy Cloud   NetPro systems, s.r.o.