LEZEC  OBCHOD  DISKUSE  INZERCE  ANKETY  ODKAZY  PRŮVODCE  MAPY  FOTKY  VIDEO 

 jméno

 heslo 

 Registrace   |   Desátá rozhodne.
Hledání cesty

Hledání na Lezci

 Metodika
 Trénink
 Ledy
 Skialpy
Knihy
Pískaři jsou zpět!
Nová kniha Medaile na chvíli o olympijském příběhu Adama Ondry
Nová kniha Lékaři na horách: neviditelní hrdinové

Závody
SP skialpy Cortina d’Ampezzo ITA (06.04)
SP Šanghaj (09.04)
SP Wujiang (12.04)

Žebříček
Cesty:
17.Janošová 10776
18.Stribrny 10769
19. 10719
Bouldry:
17.Obal 9650
18.Vaňous 9500
19.Břicháček 9481
Hory:
26. 2926
27.Y 2861
28.HKvdf 2832

Výsledky
AIX ÁDR BOULDER SESSION (09.03)
2. ČP v bouldrech Praha (02.03)
ČP v bouldrech Praha (17.02)

Deníčky
5522 lezců
1088151 cest
Nové přelezy:
Prigionier 7b+/7c
Variante H 7b
Il Calabre 7c
Beach Boys 7b
Pergamen 7C+
El Trampol 7c
Kdyby Pras 9
Dolly Bust 9+
Echo 7c
Chosé Nepř 7B+

Stěny
Lezecká stěna Kbely - Praha 9 – Kbely
SAUNA - Plzeň
Big Wall - Praha 9 - Vysočany

Prodejny
LANEX eshop - Bolatice
Outdoor Centrum Rock Point Perštýn - Praha 1
Rock Point Plzeň Americká - Plzeň

Kontakt
REDAKCE:
standalezec.cz
ŠÉFREDAKTOR:
jirkaslezec.cz
INZERCE:
standalezec.cz
IT:
hoplezec.cz

Aprílová akce Ádr

- aneb lehký terén pro otužilce

smTom mi poslal SMS "Potřebuješ jen spacák, karimatku, svíčku, sirky a baterku." "Ale zvládnu to fyzicky? Viděl jsi mě, nejsem zrovna sportovní typ?" Zněla nejistá odpověď na pozvání na horolezeckou chatu do Aršpachu. "Jasně. Na chatu je to ani ne 5 km lehkým terénem."

Byl pátek odpoledne, pár minut po čtvrté, za pár minut odjížděl náš vlak. Na místě srazu bylo tou dobou spousta mladých lidí s batohy, taškami... ve skupinkách i samostatně. Ale pokaždé tu bylo něco, proč jsem je v duchu vyloučila jako mé spolucestující. "Jak jsem se jen prokrista mohla vydat na akci s šesti dalšími lidmi, z jichž znám jen jednoho a to osobně asi hodinu?" říkala jsem si stále dokola. "Co tady vůbec dělám?" Já, která se sice od léta pokouším lézt, která jsem pro každou špatnost, ale která má občas problém unést vlastní zadek. Bylo pozdě.

Zatímco realizační tým složený z Toma a Miloše nám připravoval tajuplnou cestu skalním městem ve stylu indicií a stopování, nás pět se ve vlaku seznamovalo a docela slušně bavilo. Nová jsem byla já a Michal. Káča, Jarča a Kristýnka se tvářily jako že vědí do čeho jdou. Nevyvedlo je z míry ani to, že nebýt pozorné starší dámy, která zaslechla, kam jedeme a upozornila nás, že vystupujeme, bychom nejspíš přejeli.

První indicie měla být na místním hřbitově. Hledání čehosi mezi náhrobky zapadanými sněhem by působilo bizardně i bez toho, že pršelo a Káča začala mluvit o BlareWitch. Západ slunce, romantika blízkých skal, vše by bylo fajn, jenže my začali být promočení (holky si zapomněly naimpregnovat boty, nebo to nepomohlo, nevím) a hlavně rychle ubývalo světla.


Západ slunce ze hřitova


Těsně před setměním jsme se rozhodli vyrazit po zelené s tím, že další indicie snad bude na dalším rozcestí. Nebyla. Zato se rozcestí topilo ve tmě a my nevěděli kam dál. Vysílačky fungovali jen chvílemi a Jarča 2x po sobě nepochopila, kam máme jít. Neustálé vracení se unavovalo, Jarčina čelovka měla stejný efekt jako svítící přívěsky na klíče a mou baterku kapku zoufale svírala Kristýnka. Na kopci jsem Tomovi zavolala já a díky několika orientačním bodům konečně rozhodla, kam jít. Za čtvrt hodinky už jsme viděli jeho čelovku, jak signalizoval, kam jít.

"Tak vážení, nic jste zatím neušli, ale nebojte se, ta pravá bojovka teprve začne. Soutěskou do skal je to fakt hustý, uvidíte, budete nadšený! Je tam vody po kolena. Káčo ani si tu vodu z bot nevylejvej, nemá to nejmenší smysl. Jinak zvládáte? Ivčo?" Nevýrazně jsme odsouhlasili a vyšlápli dál. Podmáčenou loukou, lesem po pěšině, kde se každý krok rovnal propadnutí se do sněhu po kolena a stále se to zhoršovalo. Bágl mě několikrát stáhl a holky, alespoň, co jsem viděla, na tom nebyly výrazně lépe. Vzájemně jsme si snažili pomáhat, chudák Michal se mezi námi pěkně nalítal. Po tmě už to dál nešlo. Sice jsem si vzala zpět baterku, jenže Kristýna i já jsme ji několikrát vymáchaly a tak stejně po pár minutách odešla. Terén se zhoršoval, mně docházely síly. Do sněhu jsem už zapadávala po stehna, každé zvednutí bylo jako dřep na jedné noze, bágl bych nejradši vyhodila. Už jsem opravdu nemohla, brečet by mě jen vysílilo. A Tom do toho vesele hlásí: "Jojo, Ádr to je pojem. Sem nejezdí jen tak někdo. Podívejte na ty skalní útvary kolem! To je krása co?" Mechanicky jsem zvedla hlavu, pršelo, mraky, ale i tak se do tmy rýsovaly povědomé siluety. "Já ti dám pojem! Tohle je ten tvůj lehkej terén?!" mumlala jsem si v okamžicích totálního zoufalství. Ne, to naprosté a šílené zoufalství mělo teprve přijít. Ale to se ke mně natáhla čísi ruka, neznámý hlas. "Ahoj, já jsem Miloš.." zašveholil a vesele mi v pauzách mezi nadáváním na mokrý bílý sajrajt zaměstnával hlavu dotazy ve stylu, co vlastně studuji. Byla jsem mu vděčná, i když, přiznávám, se už u mě projevovala značná míra apatie.
"Nééééé, prosím nééé... Tohle nééé!!!" v těch výkřicích bylo tolik zděšení, zoufalství a paniky, že jsem nepoznala, která z nás to řve. Byl to první brod. Voda tak 10 čísel nad kolena, ledová s takovou tou sněhovou břečkou, co bodá jako tisíc jehliček při každém pokusu ji prorazit a paralyzuje po sebemenší chvíli bez pohybu. Při průchodu brodem druhým jsme byli tak mokří, že už by nás to nejspíš ani nijak nevyvedlo z míry, nebýt toho, že voda sahala pod zadek a vyškrábat se z ní na alespoň trochu pevnější podklad byl heroický výkon. Michala, jakožto totálního nehorala z Prahy, jsem slyšela překvapeně prohodit cosi o hardcoru... Tom mi vzal bágl, zkonstatoval, že bez něj nevypadám tak nešťastně a zmizel do tmy. Cítila jsem se provinile, jako jediná jsem to nezvládla a klidná jsem byla jen ve chvílích, kdy kolabovala Kristýnka a já ji uklidňovala tím, že jsme tak 200 metrů od chaty, to už zvládneme. Jen co se Tom vrátí a ... on se vrátil. Tu větu a tón jeho hlasu nikdy nezapomenu. Před půlnocí, uprostřed skal promluvil k šesti lidem, kteří tam byli díky němu. "Je mi to líto. Neprojdeme."

Rozhodnutí padlo velice rychle. Bylo nutné si odpočinout, usušit věci, zahřát se... Bivak nebo záhrab, to už je jedno, ale uklidnit holky a přečkat do rána. Naštěstí Tom tušil v soutěsce nad námi převisy a měl pravdu, když se k nim vydal. Malá jeskyňka pod jedním z nich byla ideální. Rychle rozložit karimatky, bágly a pláštěnky pod nás, rozdělat spacáky, pokusit se najít něco málo na převlečení. Jen tak tak jsme se tam naskládali. Ale nikdo si na tenhle "grupáček" nestěžoval. Usínali jsme rychle.

Ráno bylo stejně deštivé, ale postupně to vypadalo nadějněji. Rozhodovali jsme se, zda to zvládneme sami, nebo zavoláme pomoc. Alespoň pro bágly, jako oporu, horký čaj a deku. Měla jsem pocit, že na to nemám. Tohle už nezvládnu. Kristýnka byla stejného názoru, ostatní ale vypadali docela rozhodnutě. A Tom udělal to nejlepší, co mohl. Začal vyprávět ve stylu "to když jsem byl za bouřky tam a tam, kolem jen ledovcový kotel, voda ze stěny se valí jako vodopád...", Miloš se přidal s poťouchlým smíchem: "Já už nechci být znova v novinách, jako když nás zachraňovali v těch Alpách... Jsem kvůli tomu zadluženej ještě dnes..." A já jen seděla zachumlaná ve spacáku a nevěřila. Uvědomila jsem si, s kým tu vlastně jsem a proč. Že miluji skály, hory a les. Že nejsem z těch, co panikaří, ale snaží se bojovat. Že jako jeden z dobrých vstupů u mě pro tyto zájmy kluci zhodnotili žalostně slabý pud sebezáchovy... Zvládneme to, kývla jsem na Toma a Jarču, mrkla na pochybovačný výraz Kristýnky. Ostatní si nejspíš oddechli, že je nebudeme ztrapňovat.


Ráno před bivakem


Rychle spakovat, navléci do promočených ledových bot a šupky jen ve spoďárech sněhem směr brody. Vody přibylo, ale za dne šlo vše lépe, věděli jsme, do čeho jdeme, a přece by nás po tom, co jsme už zažili, nevykolejila dopolední koupel s vodou do půlky zadku, ne? Opravdu jsme to zvládli, z nových brodů, které ještě den před tím nebyly, jsme měli podivně vysmáto. Padaly vtipy, nejistota rychle zmizela a zůstával pocit, že jsme to zvládli a ten zážitek rozhodně stál za to.


Vyrážíme



Některým z nás to nestačilo


Pravda, není to jako vylézt severní stěnu Eigeru nebo přežít bouři zavěšeni v bivaku někde na bigwallu, ale pro nás malé lezce nehorolezce...


Ivča   [úpravy] 08:33 02.06.2006Tisk 

Reklama:

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 do konce školního roku zbývá 28 dní13:36:46 02.06.2006
Krystínka bila stejně nejlepšý.
Peter Nagyodpovědět 
 Re: do konce školního roku zbývá 28 dní14:25:21 02.06.2006
Pro me byl nejlepci Tom. Super plan :-).
Ondraodpovědět 

 Soutěž?16:47:25 02.06.2006
Bysem prosil rozvést tu přímou řeč: "Já už nechci být znova v novinách, jako když nás zachraňovali v těch Alpách... Jsem kvůli tomu zadluženej ještě dnes..."
Jinak: To už tu probíhá zase nějaká soutěž?
Papoušodpovědět 

 Hrubky nejen koncem školního roku16:55:35 02.06.2006
Za ty chyby se šíleně omlouvám, obvykle se chovám o něco více gramotně.

A pro Papouše - tenhle canc jsem psala v době, kdy žádná soutěž nebyla a nechala jsem na posouzení adminů, jestli to zveřejní či ne...
Ivčaodpovědět 
 Re: Hrubky nejen koncem školního roku16:59:19 02.06.2006
OK. A ta přímá řeč?
Papoušodpovědět 
  Přímá řeč?17:00:57 02.06.2006
A co se ti na ní nelíbí? Teď trochu nechápu jestli myslíš obsah či formu...
Ivčaodpovědět 
   Re: Přímá řeč?17:51:59 02.06.2006
Já jsem se chtěl jenom dozvědět příběh toho zachraňovaného.
Papoušodpovědět 
    Příběh zachraňovaného22:36:45 02.06.2006
Nejsem "oprávněná" to vyprávět, ani o tom moc nevím. Ale šlo zhruba o to, že se při výstupu zhoršilo počasí, část skupiny vzdala a vrátila se, druhá část se rozhodla dokončit. Sice dosáhli vrcholu, ale cestou zpět sešli a tak je zachraňovali vrtulníkem. Jejich akce jsou občas kapku extrémní, ale jsou to zkušení horalé a lezci, takže žádní "nepoučitelní" jak psala Lenuše...
Ivčaodpovědět 
  Re: Hrubky nejen koncem školního roku17:01:31 02.06.2006
asi je to o nějakejch nepoučitelnejch :-)
Lenušeodpovědět 
 Re: Hrubky nejen koncem školního roku20:36:59 02.06.2006
Omlouvám se za redakci, něco jsem přehlédl, snad je to již OK a také za zdržení v publikaci, které bylo na mé straně. Jinak Ivčo, díky moc za pěkný článek. Jen tak dál.
 Standaodpovědět 

 ?13:27:53 03.06.2006
Kurva to je o čom, som sa tešil na článok o Ádri a to je iba o brodení sa v nejakej močovke. Však majte súdnosť, nemusí sa písať o každej pičovine.
odpovědět 
 Re: ?23:05:20 03.06.2006
Kdyz se ti to nelibi, tak to necti!
Miraodpovědět 
  Re: ?08:17:03 05.06.2006
by ma zaujimalo, podla coho si BEZ CITANIA vyberas clanky, ktore sa ti pacia
blxaodpovědět 

 HABAĎURA11:23:52 05.06.2006
TO JE MI TEDA PĚKNÝ ČLÁNEK CELKEM JSEM SE ZASMÁL JAKO NĚJAKÁ SRANDA OD PAPOUŠE ČI CO....FAKT DOST HUSTÉ....POČKAT V ADRU SE NESMÍ BIVAKOVAT CO NA TO ZELENÍ?
Jose prasečí hlava-Josef Lukášodpovědět 

 Zvonec-konec22:34:42 05.06.2006
Hezky se to četlo. Škoda, že je text obsahově nedotažený. Popisované situace dávají textu energii, byl jsem příběhem vtahován a najednou... někdo vzal za kliku, tak rychle pod peřinu!
Postrádám alespoň jeden či dva odstavce na skorozávěr, kde bych se dozvěděl, zda se vůbec na chalupu dorazilo, případně něco o svařáku a sušení. Pár slov by stačilo. Potom by zajímavý závěr, navádějící k zamyšlení, přirozeně článek ukončil. Fajn pro mne bylo, že z tohoto textu zůstává určitý dojem a autorce bych doporučil se k němu po čase vrátit a zkusit závěr dotáhnout do věcného konce v podobném duchu jako většinu textu.
Držím palce a rád si od autorky zase něco někde přečtu.
Gampodpovědět 

 dotaz21:58:47 06.06.2006
Chci se zeptat kudy jste v tom Adru sli, ze jste meli vodu pri brodeni po zadek. To jste naschval vybirali tunky?
Stepan Ptacekodpovědět 
 Re: dotaz15:46:58 07.06.2006
No, jestli jsem to správně pochopil, tak se to dělo někdy kolem apríla - a tou dobou byly, jestli se pamatuju, docela záplavy. A v Ádru sněhu habaděj... Takže soudím, že i bez tůňěk si museli docela slušně užít. Obzvlášť jestli šli na chatu od Janovic přes Sibiř.
RADekodpovědět 

 Adr je nas!!!00:22:19 13.06.2006
Dobry, jen jsem se take.... domnival, ze si poctu neco vice o lezeni z Adru. Myslim, ze by bylo faj pocist si neco vic o Nasem nejvetsim skalnim mestecku a ne porad jenom z ciziny(coz je ovsem super). Ja osobne se na psani moc necitim, ale jestli nic nebude, asi se do toho vrhnu, myslim, ze jsme tam uz neco zazil. Hore zdar skalkari a jan tak dal.
Kynclikodpovědět 

 Foto dne:
Pupek
Pupek
 Databáze cest:
Všechny cesty (173636)
Top cesty v ČR
Top bouldery v ČR
Nejnovější cesty:
Llíberpool 6b Llíber
Veri Veritat 6c+ Pinell De Brai
Carpe Diem 6c Llíber
T.J. 6b Pinell De Brai
1 7 Paní Skála
Nově komentované:
Legendy V Českých Zemích 7A+ Panský Les
Koukolský Tvrďák 7 Koukolova Hora
Hang-on-dog Přímá Varianta IXb Labské Údolí - Pravý Břeh
Jarní Únava 7- Koukolova Hora
Koukolský Tvrďák 7 Koukolova Hora

 Nově v diskusi:
Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest |

 Nové komentáře:
díky za článek | Re: betabrejky | Re: betabrejky | Re: betabrejky | Re: betabrejky | betabrejky | Krasa | Re: Kdo má vlastně jet? | Re: Kdo má vlastně jet? | Jak branická skála |

 Kde to vře:
Nadcházející valná hromada ČHS má být 13. dubna 2024 v Praze (150)
Vstříc lepším zítřkům. A nebo ne? (49)
Mauritánie - únor 2024 (21)
IFSC: mezi funkcionáři na olympiádu nominován stavěč Jan Zbranek (16)
Žádost o zařazení na program Valné hromady ČHS 2024 (12)
Video: Adam Ondra dává na flash boulder za 8B(+) ve Švédsku (10)
Namibie 2023 - Spitzkoppe - Namibijský Matterhorn. (8)
Saské pískovcové lezení je na seznamu kulturního dědictví UNESCO (7)
Olympijské sporty se nově rozšíří o skialpinismus (6)
Elias Iagnemma oznamuje přelez bouldru Burden of Dreams 9A (5)

 Nově v inzerci:
PÉŘOVÝ SPACÁK WARMPEACE SOLITAIRE 500 - 195 L | Hledám spolulezce | Koupím koule na posilování | LS Olympus Mons EVO | Expediční kalhoty RAK | Mammut goráčovka | Velký mágopytel Petzl Sakab | LEZEČKY | Jizerky apod. | Prodám přilby k lezení |

 Anketa:
Jaký je váš názor na dodržování lezeckých pravidel?
 Plně je respektuji 
 201 
 Většinou respektuji, záleží na konkrétní situaci 
 213 
 Mám s tím problém, ale občas ano 
 213 
 Nezajímá mě to, lezu podle svého. 
 196 

 Návody:
Jak psát na lezce ...
Lezecké mapy

 Partneři:
Treking.cz
Hledáte si pěkné ubytování v ČR na Váš výlet či dovolenou? Vyberte si na webu MegaUbytko.cz v sekci chaty a chalupy pronájem. Pokud plánujete cestovat na Slovensko a potřebujete ubytovanie na Slovensku, ty nejlepší ubytovací zařízení, chaty, chalupy, roubenky naleznete na stránce chaty na prenájom.

 lezec  diskuse  ankety  odkazy  průvodce  fotky  video  *rss*  ochrana osobních údajů       ceník reklamy Energy Cloud   NetPro systems, s.r.o.