LEZEC  OBCHOD  DISKUSE  INZERCE  ANKETY  ODKAZY  PRŮVODCE  MAPY  FOTKY  VIDEO 

 jméno

 heslo 

 Registrace   |   Dobrej horolezec udělá s kruhem 4 metry. Skočí, přitáhne, sedne, stoupne a odrazí se.
Hledání cesty

Hledání na Lezci

 Metodika
 Trénink
 Oblasti
 Reportáže
Knihy
Pískaři jsou zpět!
Nová kniha Medaile na chvíli o olympijském příběhu Adama Ondry
Nová kniha Lékaři na horách: neviditelní hrdinové

Závody
SP skialpy Cortina d’Ampezzo ITA (06.04)
SP Šanghaj (09.04)
SP Wujiang (12.04)

Žebříček
Cesty:
1.Ondra 13491
2.Trojan 12371
3.Šindel 12306
Bouldry:
1.Volf 11153
2.Stráník 10825
3.Stráník 10803
Hory:
14.Čáp 4770
15.Petr 4592
16.Skopec 3759

Výsledky
AIX ÁDR BOULDER SESSION (09.03)
2. ČP v bouldrech Praha (02.03)
ČP v bouldrech Praha (17.02)

Deníčky
5523 lezců
1088206 cest
Nové přelezy:
Soldier Of 7b
Murieron C 7b
Balada Tri 7c+
Porcupine 9
Hungry Eye 8+/9-
Prigionier 7b+/7c
Variante H 7b
Il Calabre 7c
Beach Boys 7b
Pergamen 7C+

Stěny
Gymnázium M. Koperníka - Bílovec
Eliass - Ostrava
Spolkový dům - Vlašim

Prodejny
Green sport s.r.o. - Uherské Hradiště
HUDYsport - Brno
AIX -lezecké chyty a stěny - Praha

Kontakt
REDAKCE:
standalezec.cz
ŠÉFREDAKTOR:
jirkaslezec.cz
INZERCE:
standalezec.cz
IT:
hoplezec.cz

Odvrácená strana

povídka

Tak a je tady další slíbená povídka - tentokrát vám musí vydržet celé prázdiny, protože další přijde na řadu až začátkem září.
Takže přeji pěkný počtení, hezkou dovolenou či prázdniny a především vyhřátej písek, bez ohledu na to, zda je vertikální u nás či naležato u moře :-)

Odvrácená strana

Hospoda hučela, byla totálně plná, přes kouř z cigaret nebylo skoro nic vidět, ale přesto Mirek zamířil neomylně ke správnému stolu.
„No já vim, že jsi mě sháněl. Měl jsem od tebe tři nepřijatý hovory a pak tu esemesku. Ale fakt jsem se dneska nemoh utrhnout. Objednal jsi mi už aspoň pivo?“, vychrlil ze sebe Mirek místo pozdravu.
„Jasně, už se nese. Kde ses zdržel?“
„Ty vole, dneska to byla děsná pakárna. Dělali jsme v Praze na jednom velkým baráku kompletní ochranu proti holubům. To je strašná magořina. Nejdřív jsme natahovali síť nad nějakou terasu, to je dost dřina no a pak jsem celej den pucoval v sedáku římsu od hoven a natahoval tam hrotový pásy.“
„Tak to zní strašně!“, ušklíbl se znechuceně Lukáš.
„Fakt děs. Navíc tam ty vole vlezem na půdu – a tam žebřík na sračky, tak jsme museli tahat náš starej hliníkovej po schodech, abysme vůbec vylezli na střechu. Drábek ho tam pak nechal, že jim ho naúčtujem a koupíme si konečně novej.“
„Dobrej fígl“
„Von je na takovýhle vochcávání machr. Dneska taky – ten správce budovy do  tohoho vůbec neviděl, tak to tam Drábek neskutečně naddimenzoval. Místo jednořadejch jsme dali na tu římsu šestiřadý hroty, ty vole -  to píchá jak svině, no ale majstrštyk byl, že jsme nad to ještě natáhli poměrně zbytečně pulsní ochranu, což je docela vejvar na prachy. No a v pohodě mu to prošlo.“
„Co to je, ta pulsní ochrana?“, zachechtal se Lukáš.
„To je docela novinka. Něco jako elektrickej ohradník na krávy. Holub dosedne a dostane šlupku. Hele pivo, serem už na holuby! Co je to za překvápko, jak si psal v tý esemesce?“
Lukáš neodpovědel hned. Nejdřív se napil piva. Pak se nadechl a v duchu převinul své vnitřní vzpomínkové video o několik hodin zpět.

- - -

Zčista jasna se uprostřed zkouškového období vylouplo volné odpoledne. Lukáš, který už měl toho učení opravdu po krk, neváhal ani chvilku, popadl sluncem vyšisovaný kletrák, který se válel v pohotovostní poloze hned vedle stohu skript, nacpal tam lano a vyrazil  pryč z bytu.
Ve sklepní kóji vytáhl kolo (zaplaťpánbůh zatím ho nikdo neukradl – ono taky komu by se hodil tenhle starý oprýskaný favorit, ale na druhou stranu, pomyslel si Lukáš  – v paneláku člověk nikdy neví). Kolo vynesl po schodech před dům. Přitom zjistil, že zadní kolo je měkké, duše byla téměř prázdná, ale Lukášovi to moc nevadilo. Kousek od jeho panelákového bloku byla benzínka, takže nebyl problém kolo dofouknout tam.
Cestou k pumpě Lukáš vedl kolo a zároveň se snažil mobilem dovolat některému z kámošů – lezců, ale k ničemu to nevedlo. Pár jich nemohlo a zbytek pro jistotu vůbec nebral telefon – nejspíš už někde dávno vzlínali po vyhřátém suchém písku, pomyslel si Lukáš. Ale ani tento fakt mu nijak nemohl zkazit náladu. Zkrátka si jen tak projde mezi skálami , ošahá pár těžkých nástupů, možná když bude nálada (a morál), zkusí si vysólovat nějakou trojku, čtyřku. Jakýkoliv pobyt ve skalách se jevil v tomto období zkouškového martyria jako balzám na duši.
U pumpy dofoukl pro jistotu i přední kolo, koupil si pár tatranek a hodil je do kletráku (sviňsky drahý, lamentoval v duchu, mohl jsem je klidně koupit i v hospodě, ale tam by zase neměli čokoládový - vymyslel si Lukáš rychlý protiargument), ale pak už se jeho mysl soustředila jenom na okraj silnice a na cestu do skal.
Před hospodou se to hemžilo turisty a bikery (ale zas tak moc jich nebylo, koneckonců byl všední den a prázdniny měly začít až za tři neděle), Lukáš zamknul kolo vedle hospody, koupil si vevnitř jedno pivo a vynesl si ho ven. Sednul si do trávy, opřel kletrák ke stěně hospody a  pozoroval skrz pivní sklo zdejší pískovce (to byla jeho oblíbená zábava – pivo dodalo skalám tajemný okrový nádech a řetízky bublinek zvolna vzlínaly vzhůru, čímž volně kopírovaly smělé lezecké linie na krajních masívech).
„Spadla ti do piva moucha nebo co?“, vyrušil náhle Lukáše jakýsi hlas nad jeho hlavou.
Trochu lekl a rychle položil sklenici vedle sebe do trávy.
Hlas mezitím pokračoval : „Sháním nějakýho spolehlivýho lezce  a koukám, že ty dneska žádnýho parťáka nemáš. Tak co ty na to, nepůjdem si zalízt ?“
Lukáš se otočil a identifikoval původce tajemného hlasu.
Byl to –  Šaman.
Ano, opravdu Šaman.
Nejtajemnější osobnost zdejšího lezení. Legendární lezec, který měl na svědomí většinu zdejších prásků (a pravda je, že řada jeho prvovýstupů vznikla dávno předtím, než se Lukáš narodil). Kolovala o něm řada lezeckých historek (který se většinou tak nějak zhmotnily obvykle po třetím či čtvrtém pivu) a taky řada historek nelezeckých.
Šaman byl divnej patron, zkrátka pavouk (jo to sedělo, jak na pohyb po skále tak i povahově, pomyslel si Lukáš). Moc rád tu přezdívku neměl (prý jednou někde řekl – magorů, co si řikaj Šaman, běhá po skalách až moc), ale fakt je, že na něj seděla stoprocentně a nikdo ho ani jinak neoslovoval. Lukáš tak jenom víceméně tušil, že se vlastně jmenuje Jindra.
Zamlada, stejně jako řada jiných horolezců, kteří měli to štěstí a dostali se do Asie do hor, načichl tou zvláštní nesourodou směsicí východní mystiky, kterou si přenesl do světa zdejších pískovcových věží. Lukáš vlastně vůbec nevěděl o nic o jeho civilním životě, snad jen to, že měl zamlada lezeckou, potažmo horolezeckou kariéru dobře rozjetou, ale pak se něco zvrtlo, pár mladších kámošů tvrdilo, že snad i seděl (a starší lezci se o tom nebavili), ale pravdou je, že vůči světu dost zatrpkl.
Posledních deset let (tedy asi doba, kdy Lukáš začal jezdit do skal) byl víceméně vidět, jak chodí osamoceně po skalním městě, na hlavě typickou sepranou čelenku, s nikým se moc nebavil a nikdo se tak nějak nechtěl bavit s ním. Občas ho někdo zahlídl, jak sedí na vrcholu nějaké věže (kam vysóloval cestami, které by Lukáš nejspíše nevylezl ani na druhym), kouřil nějaký podivný balený tabák („šamanský bylinky“, jak říkal jednou Mirek (asi u pátýho piva) - „jsem jednou seděl vedle něj v hospodě a celej večer to pasivně čuchal a ti povim, jsem se pak cejtil tak zhulenej, že háš je proti tomu sračka“).
Šaman si povídal se skalami - byly to pro něj živé bytosti, každá zdejší věž měla údajně svůj vlastní charakter.
To všechno a spousta dalších věcí Lukáš o Šamanovi věděl. Zároveň si ale uvědomoval, že toho, co nevěděl je ještě daleko víc. Navíc Lukáš ho sem tam vídával sedět osamoceného v hospodě, ale že by Šaman nějak dával najevo, že o něm ví, nebo se s ním někdy dal do řeči – tak to nikdy.
Vlastně teď.
Není divu, že z toho byl Lukáš krapet vykolejený.
„Mám rozdělanou jednu lajnu, ale je tam potřeba dát ještě druhej kruh. Tak kdybys měl zájem, tak pojď“, řekl dál Šaman, ale pak se otočil směrem ke skalám, srovnával si na zádech batoh a Lukáš měl pocit, že rozhovor je u konce.
„Tak jo, skvělý !“ vyhrkl, kopnul do sebe najednou téměř celé pivo a rychle běžel do výčepu vrátit půllitr. Když vyběhl zpět před hospodu, Šaman už byl dobrých sto metrů na cestě do skal.
Dohnal ho zrovna když z turistický cesty odbočil na nepatrnou lezeckou stezku do lesa.
Šaman se na něj otočil: „Už jsi někdy dělal s někým cestu ?“
„Jo, jasně. Párkrát jsem i dával kruh“ (Vlastně dvakrát, pomyslel si v duchu)
„Tak jo, skvělý“, řekl tentokrát stejnou větu Šaman, „kousek odtud mám schovanou kovárnu“.
A otočil se a vyrazil opět vzhůru do skal. Tentokrát, pomyslel si Lukáš, už ale nijak rychlým tempem.
- - -

„A fakt jen tak se u tebe zastavil, jako že spolu pudete lízt, jo ?“, ptal se nevěřícně Mirek.
„Jo, jak řikám. Došli jsme si pod Vyhlídkovou, tam měl pod takovym balvanem schovanou zabalenou kovárnu, s kterou jsem se pak tahal až na konec údolí“.
„Ty vole, když jsme došli k tý věži, tak jsem si uvědomil, že ani nevim jak se jmenuje. Já jsem nikdy takhle dozadu do údolí lízt nechodil.“
„Taky proč, dyk to tam jsou jenom samý kvaky!“
„Ty vole, tos bys měl říct Šamanovi - hele Jindro, netahej mě na ňáký tvoje kvaky“ zasmál se Lukáš  nahlas.
„Hmm, to by mě asi na místě zabil. Za toho Jindru nejspíš i nějak brutálně. Ale fakt je, že ty jeho prásky jsou docela legendy“
„Nářez!“
„Taky pěkný vraždy“ zachmuřil se Mirek.
„Tohle ne člověče. K prvnímu takový šestkový stěnový lezení, tam v tom kruhu měl právě Šaman smyci, chtěl pokračovat za hranu doleva, ale ani nevím proč to tenkrát nedodělal. Podle toho, jak vypadal ten kruh s tou smycí, to musel mít rozdělaný nejmíň dvě století.“
„Fakt starej Šamanův projekt! Hele, prej tam Šaman nechával takový žíhaný smyčky, že se jako hned poznalo, že je to vod něj a nikdo se mu do toho nesral, je to tak ?“
Lukáš se napil piva a přikývl. Stará a již notně vyšisovaná žíhaná smyce se nyní válela v jeho kletráku a už teď měla v jeho očích hodnotu novozákonní relikvie.
- - -
Šaman seděl na vrcholku vyhřáté věže. Pokroucený kořen uschlé borovice ho tlačil do zad, ale on to vůbec nevnímal. Kluk už dávno slanil a teď už nejspíš sedí v hospodě a dává si točený „vrcholový“  No, zaslouží si ho, koneckonců, ten blbej úsek za hranou nad prvním kruhem vyběhl pěkně a měl i dost síly nabouchat ten druhej kruh.
Což já už sakra nemám.
Ten kluk nejhorší úsek překonal úplně v pohodě - ten úsek od prvního s tím dlouhým přešahem za hranu (je tam sice parádní madlo, ale - došáhnout na něj!), pak dát pravou nohu za hranu do pozice hraničící s rozporem.
A tam jsem se bolestí málem posral. Bylo to jako když do levý nohy pustěj elektrickej proud, žádnejch 220, ale nejmíň 380, noha mi okamžitě vypadla ze stupu, vyklonil jsem se na tý hraně jako vrata od chlíva. Ještě, že jsem to udržel za to madlo a pravačkou se rychle chytil ten nanicovatej bočák, jinak by to bylo na druhym kurevský kyvadlo.
A pak ta bolest na chvilku polevila. Ne že by zmizela, to ne, jenom trochu polevila. Natolik, že se dalo dolízt ke klukovi k druhýmu kruhu a pak spíše symbolicky na prvním  pokračovat na vrchol.
Dost možná, že si toho ani nevšiml.
Ale spíš asi jo.
Vždyť je to nakonec úplně jedno.

Šaman seděl dál na vrcholku věže. Slunce právě zapadalo za obzor, ale odsud to nebylo vidět, bránil tomu zalesněný hřbítek naproti. Jenom mezi stromy prosvítalo oranžové světlo.
To je úplně kurevská romantika.
Rozostřil zrak a vnímal jen tu oranžovou barvu.
Když jsem si v lochu stoupnul na okraj postele a podíval se šikmo z okna, viděl jsem vystouplou boční hranu budovy ve které jsem seděl (bylo tam tuším schodiště). Ta boční stěna s tou hranu nebyla daleko, počítám tak deset metrů. Když jsem zaostřil zrak na tu hranu a z mříží se tak staly jenom mlhavé šmouhy, tak se z textury špinavého oprýskaného betonu za chvilku začaly vynořovat jemné cenomanské žilky. Ta vodorovná prasklina na omítce se změnila do pověstného zářezu, který pokračoval na hranu. Jó, Kuttův roh, holky tam při ručkování pištěly a těch keců, když se dostaly na hranu! Z toho rohovýho koutu, kde se přesedalo při slanění, to býval jedinečný pohled. A v létě bylo na tý severní straně příjemné chladno, vlastně chládek asi jako v díře, do prdele...
- - -

„Ty vole, mám sice už pár piv, ale tohle ti fakt nevěřim. To ne vole“, opakovat dokola Mirek.
„Tak di do prdele, fakt nekecám. Už na konci údolí byl Šaman nějakej znavenej, a fakt mi navrh, abych do toho šel na prvním“
„Ti fakt nevěřim“
„Jo, byl marnej. Ty vogo, vždyť to ani není moc těžká cesta, řek bych maximálně céčko. Spíš béčko. Navíc to  Šaman za tou hranou kdysi zkoušel, radil mi že tam je někde slušný madlo. Taky mi vybral z kovárny osobně nějaký navrtáváky – prej tyhle jsou fakt vostrý, že to v tom převislym úseku za hranou budu potřebovat. Prej měl kdysi v nějaký cestě tupej a než ho zavrtal, tak mu došlo a vyletěl z toho.“
„Pán je klasik, pěkně postaru s navrtávákem. No, s vrtačkou si ho ani nedokážu představit“, zasmál se Mirek.
„No tak to fakt ne“, odtušil Lukáš a napil se piva.
„No tak mě nenapínej, co dál ?“, visel Mirek Lukášovi na rtech.
„Ty vole, fakt jsem tam ten kruh za tou hranou dal“, pravil vítězně Lukáš a praštil půllitrem do stolu, až to zadunělo.
- - -

Šaman se vrátil do reality. Dost se sešeřilo. Fousy lana provlečené slaňákem mizely kamsi do tmy. Nepříjemný tlak borovice do zad se stupňoval, Šaman změnil polohu a protáhl si nohy. Trnul, že bolest  znovu vystřelí do levačky, ale zatím to bylo dobré, jenom to mírně mravenčilo. Nejspíš z toho přesezení.
Ten doktor říkal, že lezení je to poslední, na co teď budu myslet (naivka!) a vůbec se tvářil tak nějak ustaraně. Ale oni se tak vlastně ksichtěj pořád. Prej něco v kostech, tak se ptám jestli je to karcinom – to měl soused, karcinom prostaty, pěkný svinstvo. A on se kroutí, že přísně vzato jako že ne, že to není karcinom, ale nějakej sakra, sakrom nebo co. Jsou to prevíti, ti doktoři.
Reverz a pěkně domů, do skal. Když už nic, tak aspoň tuhle cestu na tuhle věž musí udělat. Což se, zaplaťpánbůh, povedlo. Kluk byl fakt šikovnej.
Byla už fakt tma, ale když si dal před oči první stránku vrcholový knížky (kam se píšou nový cesty), dal se ještě docela dobře rozeznat čerstvý zápis : „6/ Odvrácená strana VIIc – Od S stěnou přímo k 1.K Doleva za hranu a převislou stěnou šikmo vlevo k 2.K. Spárou na vrchol.“
- - -

„Jak, že ste to teda pojmenovali?“, ptal se Mirek. Už asi potřetí.
„Vždyť ti to říkám. Odvrácená strana“
„Ty vole, to je jak album vod Floydů. Netušil jsem, že zrovna tohle Šaman poslouchá.“
„Nemyslim si, že to ňák souvisí s hudbou. Přišlo mi, že to měl tak nějak vymyšlený dlouho“
„Odvrácená strana ?“
„No fakt nevím. Je to ze severu, je to takový schovaný, docela chládek i v létě, zkrátka odvrácená strana“
„Hmmm. Dyk řikám – kvak. Dáme si ještě jedno ?“
- - -

Byla tma jak v pytli. Taky už začala být pěkná zima, ale Šaman stále seděl na vrcholku věže.
Hmmm, tady v těch chodbách v Bartolomějský aby se prase vyznalo, pomyslel si. Pak ho v jedný místnosti posadili před stůl, za kterým seděl vyhublý vyšetřovatel. Vypadá podobně jako jeden polskej lezčík, co spolu kdysi bivakovali pod stěnou Kazalnice.
„Psal jste to vy ?“, přešel vyšetřovatel rovnou k věci a vytáhl na stůl malou útlou knížku. Známých rozměrů. Takový se přece používaj...
Vyšetřovatel mu knihu, otevřenou asi v polovině, strčil pod nos. Sice slabě, ale stále ještě voněla jehličím a vyhřátým pískem. Šaman zaostřil na zápisy v knize a byl doma. Mezi vzorně podtrženými čárami (jo, to se tenkrát dbalo na řádný podtrhávání zápisů) byl zápis : „Hore zdar 1972 ! 17.4.  „NC VI“  Šaman + Karel“
A pod tím (vzorně podtržený) řádek : „Rusáci a komunisti, táhněte letos do prdele!!!“
Pak už tam byly jenom dva záznamy o výstupu. Dvě dvojky kluků co dobře znal. Nebo si to aspoň myslel. Vlastně s Karlem jich bylo pět - pět kamarádů ze skal.
Ještě jednou nasál tu báječnou vůni vyvěrající odkudsi z vrcholové knížky a zavřel oči. Musím si tu vůni zapamatovat, asi mi bude na nějaký čas chybět.

Měl pravdu.
- - -

Jo, fakt měl pravdu. Dnešní bolest přinutila Šamana trochu bilancovat. Kromě těch hor a skal stál život poměrně za hovno, pomyslel si. Když seděl, Irena se mezitím odstěhovala a zmizela z jeho života. Vlastně mu do tý basy ani jednou nenapsala, napadlo ho.
Pak se s ní jednou setkal a skončilo to fiaskem a druhým flastrem – to když zmlátil jejího tehdejšího partnera, který mu řekl cosi o hajzlovi, který zbouchne holku a vzápětí jde sedět do báně.
Takže o tom, že má dítě (holku - Kamilu) se dozvěděl až během toho dalšího přelíčení, kdy svou dceru poprvé a taky naposled viděl.
Na výjezdy do hor mohl zapomenout a po revoluci už na to neměl chuť ani prachy. Zůstaly mu jenom skály.
Zaplaťpánbůh za ně. Zdejší skály – to byl jeho svět a jinam už vlasně ani nechtěl.
- - -

Šaman se pomalu zvednul. Už chtěl vrátit knížku do krabice, když v tom si to rozmyslel, znovu se posadil, otevřel knížku, zavřel oči a pomalu labužnicky vtáhl nosem tu známou vůni. Tentokrát to byla vůně svěží,  intenzivní, plná vzpomínek na léto, slunce, kvetoucí vřes, smůlu ronící se z borky borovic, smích dávných kamarádů a cinkot starých valtrovek...
Musím si tu vůni zapamatovat. Asi mi bude na nějaký čas chybět, pomyslel si Šaman

wenny   [úpravy] 13:44 03.07.2010Tisk 

Reklama:


Související články:

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 ...14:46:12 03.07.2010
Wow - dobrá práce!
Jimmyodpovědět 

 ty vole15:26:53 03.07.2010
běsná sraačka
vincekodpovědět 
 Re: ty vole15:02:57 07.07.2010
Lukáš se otočil a identifikoval původce tajemného hlasu. Byl to – Šaman. Ano, opravdu Šaman. Nejtajemnější osobnost zdejšího lezení. Legendární lezec... To je fakt děsivá sračka. Možná, kdyby se to seškrtalo na třetinu, tak by se to dalo i dočíst.
Pepanodpovědět 
  Re: ty vole15:06:15 07.07.2010
Možná by taky neškodilo ubrat na závorkách a přidat na čárkách a tečkách.
Pepanodpovědět 
   Re: ty vole15:36:10 07.07.2010
Možná by neškodilo,kdybys něco jiného ,než komentář, stvořil ty Pepane.
Pepan z Depanodpovědět 
    Re: ty vole16:10:07 07.07.2010
Proč? Nechápu...
Pepanodpovědět 
     Re: ty vole17:00:21 07.07.2010
No, poplivat něčí práci je vždy snadnější, než něco vytvořit. Nazvat něčí práci sračkou je ,při nejmenším, sprosťárna a dělají to hlavně hlupáci. Tak třeba proto. Je mi jasný ,že s tím u tebe asi neuspěju, ale to neva. Pokud se totiž ptáš "Proč? Nechápu." dost o to tobě napoví.
Pepan z Depanodpovědět 
      Re: ty vole18:31:31 07.07.2010
Nechápu to proto, protože je to debilita - zaprvý víš hovno, co jsem stvořil, nebo nestvořil, zadruhý je to můj názor, na který mám právo, ať jsem něco stvořil, nebo nestvořil a za třetí ta povídka (nebo co to je) prostě sračka je (Rosakunda Pilcherová hadr) a její autor neumí pravidla českého pravopisu. Takže ti musím dát za pravdu - u mne si se svojí idiotskou argumentací skutečně neuspěl...
Pepanodpovědět 
       Re: ty vole22:25:13 07.07.2010
Tak mně se naopak ty povídky moc líbí, jsou supr. Taky názor. Jo je pravda, že jsem asi takový naivní trouba, ale tohle dílko, který Wenny díky pochvalným komentářům tady na Lezci před pár dny vydal i jako knížku, je přesně mýho gusta. A je mi ctí, že mě Wenny poprosil o předmluvu, v které podrobněji odkrývám pocity, co jsem při četbě zažíval ... no každopádně díky nejen za názor ale i za zájem a hore zdar :)
 Standaodpovědět 
       Re: ty vole00:12:59 08.07.2010
Jsi hlupák Pepane,a nejspíš jsi nic,co by stálo za přečtení, nestvořil. To že se lidi tvého formátu ohánějí právem na názor a kvalitou svého pravopisu je zde zcela normální. Nevidíš si do huby. "Sračka", to jsou všechny tvoje komentáře,které jsi dnes (nejen pod tímto článkem) stvořil. Pro mně platí "Méně Pepanů, více Wenny".
Pepan z Depanodpovědět 
        Re: ty vole08:54:48 09.07.2010
Souhlas, dyz ctu neco takovyho, de mi o obsah, atmosferu... ta je tam supr. Na carky ti ,,,Pepane,,, se*e pes!
Menyodpovědět 
       Re: ty vole15:07:35 15.07.2010
Proč seš tak hrubej čéče? Klidně můžeš vyjádřit negativní názor slušně.
Řepodpovědět 
 Vincek00:16:08 08.07.2010
Vincek je vesnickej balík a má boty od hnoje.
odpovědět 

 ...19:50:55 03.07.2010
dost dobrý
sóčaodpovědět 
 Re: ...21:07:24 03.07.2010
To se mi líbí a moc.
Martas.odpovědět 
  Re: ...09:48:46 08.07.2010
Četl jsem to na papíu i v poči a je to fajn. Těším se po prázninách na OS VIIc.
 martanodpovědět 

 Paráda12:17:18 04.07.2010
Šupa! Na to, že nejsem pískař, mne to vtáhlo okamžitě.
Vencaodpovědět 
 LUXUS!22:35:51 04.07.2010
wow,romantika s nádechem konců a dlouhých let...nádhera,pište víc takovejch
Martinodpovědět 

 ...22:37:06 05.07.2010
na to ze nie som pieskar ma to vtiahlo okamzite ;-)
jojoodpovědět 

 Úžasné14:37:05 06.07.2010
Úžasné, moc dobre napísané!
jodpovědět 

  18:24:48 06.07.2010
Talent by byl, ale chtělo by to škrtat. Nejdřív hodně kultivovaný projev, pak už máš ty dialogy trochu přehraný. Zbytečně používáš závorky. Jinak bezva.
odpovědět 

 super16:26:38 07.07.2010
Nice, velmi prijemne citanie :)
erikodpovědět 

 super16:48:57 07.07.2010
super povídka! Jen tak dál, v duchu jsme byl s Šamanem někde na věži...:-)
petrodpovědět 

 fialovy elastaky s bleskem19:39:04 07.07.2010
tyjo, toho samana jsem ve skalach taky uz parkrat potkala, je to fakt hustak!
saraodpovědět 

 Saman08:53:38 08.07.2010
Paradna vecicka. Konecne nieco z coho je aj citit atmosferu. Dakujem. Pravidla pravopisu, tecky carky zatvorky neriesim, nie som v skole.
Ericodpovědět 

 feedback :-)10:16:19 08.07.2010
Díky moc za názory, včetně sračkoidních, beru to :-) - lepší negativní, než žádná zpětná vazba. Akorát neznám tu Rosakundu, to mám mezeru ve vzdělání, tak sorry, nemohu porovnat.

Jinak co se týká (oprávněně) té gramatiky - natolik pošetilý nejsem, abych se pokládal za znalce pravopisu a proto jsem si pro knižní vydání zaplatil kompletní jazykovou redakci.
To co je zde publikované, je verze před korekturami, protože to mám pořád při ruce a v .docu, kdežto výsledek po korektuře je v pdf. A proces zpětné konverze pdf do textu, + další tagování kurzívy atd. do formátu zde na Lezci- na to nemám sílu, za to se omlouvám :-) Holt, kdo to chce bez chyb - téměř, taky jsem tam něco našel, až když mi to přišlo vytištěný domů :-) - musí číst knižně.

Hore zdar!
wenny
wennyodpovědět 

 ...10:40:27 08.07.2010
Příběh fajn. Trošičku víc patetický, mladicky kostrbatý a někdy příliš rozvláčný. Ale tomu se bránit je těžký, chápu. Ale počtení příjemný.
Kočkaodpovědět 
 Re: ...Dobře píšeš12:01:09 08.07.2010
Hezkej článek, piš dál a už se těším na pokračováníčko.
Broněkodpovědět 

 Dík12:29:48 08.07.2010
krásný, piš a lez dál (ser na ty debily, co nikdy nic nenapsali a jen blbě kecaj)
Máraodpovědět 
 Re: Dík21:54:17 08.07.2010
sem to začal čist, ani sem to nedočet
kachnaodpovědět 

 fajn21:57:47 08.07.2010
Připomělo mně to ty výlety v šestnácti kdy se člověk všelijak někam dopravil, a nějakej místní šedivej a divnej chlap ho pak vytáh že zrovna nemá s kým. Stalo se mi to třikrát a jsou to cesty co si pamatuju. A je už to let. Nostalgie je někdy príma, tak se mi to líbilo, "oběktivní uměleckou úroveň" teda nepoznám, ale líbilo se mi to. Jo a ty kluky co se jim život nějak vymknul a krom toho lezení vlastně stál celkem za hovno zná ze skal asi každej. Jen je v tom možná trochu moc patosu, i když možná vlastně to co mi před dvaceti lety přišlo jako patos mi teď už nepřijde, tak si možná starří jak já. Jo a mimochodem mi chybí jak psal Filip Šilhan. Naprostá rána mezi oči a přitom ani stopa nějaký pózy co tak divně a nepříjemně šimrá a kazí dojem.
juraodpovědět 

 Dobrý.13:44:55 10.07.2010
Jen piš dál! :)
Robertodpovědět 
 Re: Dobrý.07:58:35 16.07.2010
dobrý letní čtení, pamatuju "starou bábu" dagmaru jedličkovou, když už jako "vetchá stařenka "sedávala pod skalami a lezla klukům na nervy jak jim radila,to co kdysi sama vše lezla, jo, na tyhle postavy se nezapomíná
odpovědět 

 názor23:13:02 16.07.2010
prosté a pěkné :-).
Martin Lodpovědět 

 Dík11:15:36 24.07.2010
Povídka dobrá,četla se výborně a zvedla náladu v tomhle hnuspočasí.Díky.A na chytráky odborný literární kritiky tady na lezci sere pes.Jako vždycky.
Pavlaodpovědět 

 gut19:18:26 29.07.2010
vono ani strašidlo z montblánku nejni vobjektivně vzato žádnej selyndžr, a taky se k tomu furt vracím. v rámci žánru (horo)lezecké povídky jasně nadprůměr. piš dál, barde.
Lukas B.odpovědět 
 Re: gut23:39:06 29.07.2010
Kdyby jsi Strašidlo někde viděl, tak mi ho shov!
martanodpovědět 

 dobrý15:51:05 11.08.2010
Pěkná povídka. Říkal jsem si, ať to proboha nedopadne tak, že mladej je Šamanův nikdy nepoznaný syn nebo že ten podnikatel v holubích sračkách byl estébák :-). Ale jednoduchej příběh s přijatelným zabrnkáním na romantickou strunu mě potěšil.
Michal Dodpovědět 

 Foto dne:
Pupek
Pupek
 Databáze cest:
Všechny cesty (173639)
Top cesty v ČR
Top bouldery v ČR
Nejnovější cesty:
Soldier Of Fortune 7b Manikia
Žlutá Plotna 6A Holý Vrch
Sonniges Gemüt 8+/9- Frankenjura
Llíberpool 6b Llíber
Veri Veritat 6c+ Pinell De Brai
Nově komentované:
Legendy V Českých Zemích 7A+ Panský Les
Koukolský Tvrďák 7 Koukolova Hora
Hang-on-dog Přímá Varianta IXb Labské Údolí - Pravý Břeh
Jarní Únava 7- Koukolova Hora
Koukolský Tvrďák 7 Koukolova Hora

 Nově v diskusi:
Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest |

 Nové komentáře:
Re: betabrejky | Odkud byl | Re: Boulder | Re: Boulder | díky za článek | Re: betabrejky | Re: betabrejky | Re: betabrejky | Re: betabrejky | betabrejky |

 Kde to vře:
Nadcházející valná hromada ČHS má být 13. dubna 2024 v Praze (150)
Vstříc lepším zítřkům. A nebo ne? (45)
Mauritánie - únor 2024 (21)
IFSC: mezi funkcionáři na olympiádu nominován stavěč Jan Zbranek (16)
Žádost o zařazení na program Valné hromady ČHS 2024 (12)
Video: Adam Ondra dává na flash boulder za 8B(+) ve Švédsku (10)
Namibie 2023 - Spitzkoppe - Namibijský Matterhorn. (8)
Saské pískovcové lezení je na seznamu kulturního dědictví UNESCO (7)
Elias Iagnemma oznamuje přelez bouldru Burden of Dreams 9A (6)
Olympijské sporty se nově rozšíří o skialpinismus (6)

 Nově v inzerci:
PÉŘOVÝ SPACÁK WARMPEACE SOLITAIRE 500 - 195 L | Hledám spolulezce | Koupím koule na posilování | LS Olympus Mons EVO | Expediční kalhoty RAK | Mammut goráčovka | Velký mágopytel Petzl Sakab | LEZEČKY | Jizerky apod. | Prodám přilby k lezení |

 Anketa:
Jaký je váš názor na dodržování lezeckých pravidel?
 Plně je respektuji 
 203 
 Většinou respektuji, záleží na konkrétní situaci 
 216 
 Mám s tím problém, ale občas ano 
 215 
 Nezajímá mě to, lezu podle svého. 
 199 

 Návody:
Jak psát na lezce ...
Lezecké mapy

 Partneři:
Treking.cz
Hledáte si pěkné ubytování v ČR na Váš výlet či dovolenou? Vyberte si na webu MegaUbytko.cz v sekci chaty a chalupy pronájem. Pokud plánujete cestovat na Slovensko a potřebujete ubytovanie na Slovensku, ty nejlepší ubytovací zařízení, chaty, chalupy, roubenky naleznete na stránce chaty na prenájom.

 lezec  diskuse  ankety  odkazy  průvodce  fotky  video  *rss*  ochrana osobních údajů       ceník reklamy Energy Cloud   NetPro systems, s.r.o.