LEZEC  OBCHOD  DISKUSE  INZERCE  ANKETY  ODKAZY  PRŮVODCE  MAPY  FOTKY  VIDEO 

 jméno

 heslo 

 Registrace   |   Jištění zdržuje.
Hledání cesty

Hledání na Lezci

 Metodika
 Trénink
 Oblasti
 Reportáže
Knihy
Pískaři jsou zpět!
Nová kniha Medaile na chvíli o olympijském příběhu Adama Ondry
Nová kniha Lékaři na horách: neviditelní hrdinové

Závody
SP skialpy Cortina d’Ampezzo ITA (06.04)
SP Šanghaj (09.04)
SP Wujiang (12.04)

Žebříček
Cesty:
1.Ondra 13491
2.Trojan 12371
3.Šindel 12306
Bouldry:
1.Volf 11153
2.Stráník 10825
3.Stráník 10803
Hory:
1.Groš 7918
2.Punčochář 6708
3.Černý 6708

Výsledky
AIX ÁDR BOULDER SESSION (09.03)
2. ČP v bouldrech Praha (02.03)
ČP v bouldrech Praha (17.02)

Deníčky
5522 lezců
1088175 cest
Nové přelezy:
Murieron C 7b
Balada Tri 7c+
Porcupine 9
Hungry Eye 8+/9-
Prigionier 7b+/7c
Variante H 7b
Il Calabre 7c
Beach Boys 7b
Pergamen 7C+
El Trampol 7c

Stěny
Boulder Klub Pentagon - Tábor
ZŠ Komenského - Trutnov
Gymnázium M. Koperníka - Bílovec

Prodejny
Rock Point - NC Eden - Praha 10
HUDYsport - Mladá Boleslav
HUDYsport - Teplice

Kontakt
REDAKCE:
standalezec.cz
ŠÉFREDAKTOR:
jirkaslezec.cz
INZERCE:
standalezec.cz
IT:
hoplezec.cz

Todra

Lezení v Maroku

smallPřemýšlel jsem párkrát, jaké to asi je ...vyrazit v zimě za lezením do tepla, jako to vídám u jiných zapálených lidiček, ale nevěděl jsem kdo by byl ochotnej oželet třeba lyže nebo vánoce doma. Lezení venku mám nejraději, když neprší, dá se v Čechách lézt po skalách téměř každý den v roce, ale pravda je, že takhle jsem se ještě nikdy nerozlezl!

na boso

Jaký by to asi bylo lézt v teple?


Tuším že to bude deeeeeeelší článek, tak si čtěte jen to, co vás zajímá...

To je dost, že jste mě taky jednou vyvezli!
Co se plánování týče, měl jsem v listopadu jasno jen v tom, že budu i další rok hlavně lézt, pak nějaký nedodělaný záležitosti a zbytek nějak dopadne. Když mi Jéňa zavolal, že je sraz na Maroko kde byl loni, tak jsem si řekl: proč ne, pokud je to "nízkorozpočtovka" tak do toho půjdu (když nepůjde lezení vezmu foťák a když nepůjde focení, větší kartu). Ono se ale vždycky nějak projí a propije o něco víc...

bez práce nejsou koláče

Když budu makat jako barevnej, snad si na cestu vydělám...


Ideální pro tuhle akci je 14 dní, což ne každý chce a může teď urvat. Ze všech horolezců z okolí zbyli kluci jenom tři (Jéňa, Pavel a Špína), tak byli rádi, že pojedu i já, byť lezu o fous nižší obtížnost. V pokojíku jsme to upekli nad čajem celkem rychle: letmá prohlídka průvodce a fotek, rezervace a platba letenek, už se nedá couvnout.

trénink dělá mistry

Hlavně trénink!


V týdnu se přidali ještě Gába a Číbal. Hele, s kým jsem vlastně ve dvojce? Se Špínou, už se skoro zahojil. Aha, ale jo, už jsme spolu na pár akcích byli, alespoň se shodneme na lezení něčeho delšího. Snad ho ještě do odletu potkám a společně zabalíme.

Laminování dokladů?

Naštěstí se u nás pasy takhle nedělají


Potřebuju pas a nějaký eura, zjistit si objem a váhu zavazadel, odlety a přílety, vybrat nejnutnější matroš a oblečení (jaké je tam vlastně počasí?), vymyslit jak se cestou a na místě budeme stravovat. Očkování - skoro klasika jako jinde, snad ještě nějaké protilátky mám. Hlavně bych měl taky něco stihnout natrénovat (nakonec jsem stihl spíš zrelaxovat, ale asi mi to prospělo). Některé moje rozhovory pak probíhaly takhle: "Jak se máš? Asi dobrý, pojedu lézt do Maroka. A kam? Nevím, ale letenka vyšla super za málo a Jéňa tam už byl, trefí ke skále a má i průvodce s nákresama cest, je tam teď teplo, dovolenou zatím mám..." Víc jsem skoro nemusel řešit. Cestovní pas musí mít platnost ještě půl roku (snad všichni jsme si dělali novej) a očkování by mohlo postačit tetanovka, žloutenky a břišní tyfus subjektivně.

V domácích potřebách mají i Tajin plechový

Co si mám probůh zabalit s sebou?





Létání
Pro někoho je létání vcelku běžná věc, jiní by do letadla nikdy nenastoupili. Osobně mi to nevadí, ale letecky jsem cestoval jen v době, kdy jsem měl na starosti maximálně zavazadla (nosit), v kapsách sedadla byl pytlík a během letu se podávalo malé občerstvení. Od té doby jsem to nevyhledával, ve vnitrozemí se mi líbí a na "kratší vzdálenosti" se mi nelíbí čas navíc strávený mimo dobu vlastního letu před a po.

Letiště Ruzyně

To bude prdel až půjdeme na váhu:)


Letenky jsme našli nejlevnější u společnosti easyJet a objednali po internetu. Na letištích to podle počtu přepážek a letadel vypadalo, že docela fungují. Létají po celé Evropě a do několika okolních států, včetně Maroka. Podle volna a šichet jsme vybírali let od soboty nejpozději do pondělního rána za dva týdny (na přelomu leden - únor) lety podle ceny s tím, že na letišti klidně budeme pár hodin čekat. Vyšlo to krásně (pondělí ráno - neděle ráno), zpáteční letenka do Londýna a jiným letem z Londýna do Marakeše 3050,- Kč na osobu (v ceně i jedno zavazadlo na dva asi za 600,- Kč, snad se vejdeme), tuším bez pojištění zrušení letu (Cena přímo zázračná ...jak říkal JirkaS, letenky jsou dnes burza a chce to i štěstí). Je třeba pak ještě nahlásit číslo pasu, jméno a datum narození ke každé letence (což jsme stihli i s měsícem na vydání nových pasů). Ty jsme si mohli vytisknout dopředu mimo zpáteční z Marakeše. Když letenku ztratíte, na pas vám při odbavení stejně vytisknou jiný kus papíru s čárovým kódem zdarma (pas tedy rozhodně neztrácet!).

letuška

tak s touhle slečnou, ...s tou jsme neletěli:(


Letěli jsme čtyřmi menšími Airbusy, mírně použitými, tři sedadla po obou stranách uličky, okýnka by mohli mít i větší. Záchod vpředu a vzadu, čtyři letušky, nebo letušáci. Během letu se nedostává ani jídlo ani pití, ale můžete si ho koupit.
Časově je dobré vědět kdy to letí a přistane, od kolika do kolika před tím je otevřené odbavení a stanovit si čas na přebalení a rezervu, kdy maximálně musíte být na letišti tam i zpět. Hodí se podle plánované doby na letištích a doby letu promyslet nějakou sváču, případně plastovou lahev s trochou vody, kterou můžete doplnit na wc a vyprázdnit než nastoupíte do letadla, nebo vzít euráče/kartu na nákup v obchůdcích.

letadélko Káně

piloti neodpadli, náš (jejich) stroj také nedopadl, takže my jsme dopadli dobře...


Vypadá to možná jako pro blbý, ale spousta lidí letadly necestuje a možná že za X let už nebudeme moct ani my.




Zavazadla a odbavení
Do letadla se smí s 1 příručním zavazadlem, omezeným maximální rozměry 45x25x20 cm, což se zkouší v klíckách při odbavení a pak znovu v přihrádkách nad sedadly letadla. Noťas, nebo brašna s foťákem a podobné věci se musí vejít dovnitř tohoto příručního zavazadla. Mimo to se dá v letadle odložit i oblečení. Další místo je pod sedačkou, ale většinou dbal personál na to, aby vše bylo při vzletu a přistávání uzavřené v přihrádkách (občas jsme je pomáhali zavírat). Do té jejich zkušební klícky se to vždycky nějak našlape, horší je to vyndat (i můj případ). V letadle si něco můžete z batohu vyndat a dát to vedle něj, čímž ty jejich skříňky nakonec krásně půjdou zavřít.

batoh

hm, příruční, příruční... to bude určitě to co už se nevejde na záda


Krom toho nám povolili do letadla ještě igelitky s alkoholem zakoupeným po odbavení ve free shopech u brány (takže najednou mít sebou sklo můžeme!?). Výhoda hlavně při cestě zpět je, že se tam dá platit i kartou (v Londýně vám obdobně jako jinde vrátí na eura v hotovosti liry). Zvláštní je na tom, že rum a pod. zakoupený v obchůdku pít v Londýně v letištní hale nesmíte, přistiženi s načatou lahví by jste platili pokutu, ale o pár metrů je bar, kde si můžete kupovat a dávat co chcete. Jedinou možností je patrně na záchodě obsah postupně vpravit do sladkého nápoje a lahve s ošklivou etiketou v igelitce se zbavit. Kdo ví? V letadle nesmíte vyprazdňovat ani plechovky od piva (v Marakeši pouhých 5 e / 6 plechovek), zvláště před personálem, ale nějaký ten alkohol vám tam také prodají. Bezpečnost především! Výsledkem všech (teroristicko-komerčních) opatření bylo, že dvoutýdenní skoro-abstinenci jsme si pochopitelně při obou cestách vynahradili, ale ve vší slušnosti a bez hlučnosti.

cestující

spokojenost na obou stranách


Pak je tady ještě další zavazadlo (stačilo nám jedno na dva), max 20 kilo. Což si troufnete možná lehce překročit při cestě tam, zpátky spíš ne. Váhy jim váží různě a váží se když jej odevzdáváte na pás, kde jej polepí samolepkou s čárovým kódem a popisem (odtud jsou známé finty s nadlehčováním na potřebnou hmotnost). Když budete mít štěstí, poletí s vámi stejným letadlem a nevykradou ho. V Londýně jsme si ho museli mezi severním a jižním letištěm Gatwick vždy odnést sami.

sem a tam výtahem

užíváme si cestu mezi letišti


Dále tu máme bezpečnostní předpisy co do letadla a příručního zavazadla smí (stále se mění). Přebalili jsme v letištní hale. Velkej: smyčky, nůž, nůžky, lana (kartuše na plyn nám zabavili, někomu prý ne...), vklíněnce a friendy jsme neměli (ty by asi šly raději dolů). Malej: karabiny, expresky a reverza kvůli hmotnosti (všude dobrý, v Marakeši zpátky karabiny prošly s tím, že to tam máme skoro všichni a "ani v Londýně" to nevadilo. Jinak malý a těžký věci. Všechny krémy a tekutiny v příručním max 100 ml v igelitovém sáčku se zipem, i rtěnky, spreje nebrat.

jatka

nepřejte si tu frontu stát znovu!


V Londýně koukali Pájovi do pixly na mágo, vyhodili mu dva jogurty/sýrové pomazánky (škoda že se u pásu nesmí fotit). V Africe si to vše balíte jinak, aby jste měli na zádech jen jeden velký a těžký batoh a na břiše lehoučkej (v autobusu co nejmíň zavazadel do kufru), takže zpátky na letišti v Marakeši jsme to neposkládali zpět a přišli tak Číbal o švýcarák a já o nůžky na nehty. Do velkýho druhýho už se nedostanete, kamarády na letišti nemáte, platit nechcete, řešit to nejde. Konvičky na čaj naštěstí nevadily, jen když viděli vařiče, hledali marně kartuše na plyn.

a to jsme ještě nepili...

čekání


Nejhorší štrapáce je u rentgenu, všechno vyložit na pás, kovové věci z kapes, svléknout bundy. Jsou to potupný jatka, v Praze ve slušnosti a nejkulturnější, v Londýně ponižující předposranost z teroristů a pořád chodíte ve frontě mezi pásama sem a tam jako ovce na porážku, do poslední chvíle nevíte jestli budete muset vysypat zavazadlo a pak ho pracně seskládat na rozměr, co budete vysvětlovat a stihnete-li let (to ve střízlivosti snad ani nejde). V Marakeši asi chtěli bejt důležitý, navíc tam chtějí vždy vyplnit (tam i zpět) formulář se všemi údaji kdo odkud kam a proč letí a kde se ubytujete (smyšlený hotel). Vždy až napodruhé jsme téměř pochopili význam všech kolonek a odevzdali výsledek ku spokojenosti úředníka.

teď už to pěšky domů nedáme

v Africe


Do letadla se dá přeci jen zabalit a cesta se dá vydržet, pokud někdo nemá problémy v malých prostorech, nebo bez pevné půdy pod nohama.




Maroko: od teď, od teď bude všechno okolo jenom oranžový



Marakeš - hradby

hradby okolo centrální části města


Autobus
Přistáváme už za tmy. Na letišti (Marrakech Menara, SZ část Maroka) jsme vyměnili nějaké euro (minimálně 20e na osobu) za dirhamy, 1:10,98, později zbytek v bankách cca za 1:11,04 Dh (čili skoro bez rozdílu). Některé zboží se prodává za 1 e / 10 Dh. Všude se domluvíte jednoduchou francouzštinou nebo angličtinou, místní kromě arabštiny ovládají ještě berberský jazyk a další dialekty, k čemuž jim většinou stačí znát rozdílné výrazy.

noční město

střechy okolo náměstí Djemaa el-Fna a Kotoubia v pozadí


Autobus do centra na náměstí Djemaa el-Fna (centrum kulturního dění a obchodu s mešitou Koutoubia a 70 m vysokým minaretem) za 20 Dh (zpět taxík ve třech usmlouvaný za stejnou sumu), nocleh v hotelu Medina v uličce (2 pokoje s klíčem, postele, spacák + deka, umyvadlo, elektřina, na chodbě wc a sprcha) jsme ukecali za 40 Dh na hlavu, asi by to šlo i za 30 Dh (skupinová výhoda), dá se spát i na terase. Chléb (placka) nebo bageta 1-2,5 Dh, voda 6-10 Dh, večeře 20-50 Dh. Čaj asi 10 Dh, někdy za osobu, jindy za skupinu.

hotel Medina

první patro tříposchoďového hotelu Medina


Z jídel máte na výběr Tajin (maso+zelenina v tradičním květináči, ve kterém vaří vše), kus-kus, omeletu, špízy, plněný sendvič, salát, polévku, zákusky, ke všemu většinou chleba, čaj (někdy v ceně), z pití vodu, čaj, kávu, fantu, kolu,...

večeře - Tajin

k večeři ochutnáváme první jídla


Cena se smlouvat dá, konkurence je za rohem, ale jídlo vám můžou připravit z levnější suroviny, nebo ho dát méně. Účty si zkontrolujte, zkoušeli nám psát i jídlo navíc.

místní umělci

Caesara oškubali pod krkem i o peníze

obcházíme stánky kolem náměstí a v uličkách


Ve městě to večer docela žije, mimo jiné můžete prozkoumat úzké uličky se stánky, kde se mezi lidmi v obou směrech proplétají i motorky, na náměstí uvidíte třeba hady nebo opičky, přes den pak můžete navštívit třeba také místní zahrady nebo si za městem zahrát golf,... Z města taky můžete odjet na jih na výšlap k vrcholu Jebel Toubkal (4 167 m n.m.), nebo na sjezdovky, na letišti jsme potkali i surfaře, takže možností vyžití je hodně. Co se týče dopravy, vládne tady celkem pořádek, ale najde se i dost řidičů s ostřejšími lokty, jezdí se po správné straně silnice.

probuzení ve městě

ráno na střeše hotelu - kurňa, tady nikdo česky určitě neumí a domů je to sakra daleko!


Autobus do Tinhiru (na východ) jede z náměstí Bab Doukkala v 10:00 i jiných časech, po asfaltce půl dne (docela to kalí, silnice je velmi slušná a poměrně široká), cestou je možné asi 2x dojít si na záchod a pořídit jídlo.

všude hlína a kamení

první část cesty stoupá táhlými údolími na planinu


Zjistěte si kolik minut se staví! Autobusy před odjezdem troubí, napřed většinou ten co přijel dřív, pak se naskakuje za jízdy, pedál řidiče je neúprosný. První větší zastávka, kde mají řidiči protekční oběd, je v jedné z horských vsí podél silnice (každá dopravní společnost v jiné), kde vystoupíte přímo do "restaurace", pořídit lze cokoliv.

řeznictví, rychlé občerstvení - vystupovat

jedna z vesniček, něco jako motorest


Druhá větší zastávka je na autobusovém nádraží v Ouarzazate, kde se dá koupit něco menšího ve stánku (před městem je místní Hollywood s filmovými ateliéry a kulisami římských a starořeckých opevnění, za městem letiště a kasárny).

Hollywood Ouarzazate

filmové ateliéry na okraji města


Pevná cena do Todry je 120 Dh za bus, 5 Dh za zavazadlo, ale zkoušejí chtít i 10-40 Dh, cenu (včetně zavazadla) můžete ověřit v dopravních kancelářích (tam jde jízdenka také zakoupit). Během odjezdu z Marakeše ještě autobusem procházeli obchodníci, kolem jednoho autobusu se motá několik "zaměstnanců" jeden nahání lidi a prodává lístky, jeden nakládá zavazadla, jeden neustále počítá zbývající volná místa a kupodivu jen jeden řídí (i tak je personálu víc než v CK drahách). Z nepochopitelného důvodu vždy několik lidí nastupovalo za autobusovými nádražími (skoro naskakovali za jízdy), jedině mě teď napadá že chtěli obejít náhončího, dělali jako že nic a pak si mávli na autobus a platili cestou (že by cena autobusu šla zařídit i jinak?).

říční koryto

podél cesty je většinou nějaké alespoň vyschlé říční koryto, nějaká ta vegetace a políčka


Téměř celou cestu jsme jeli zatáčkami podél obydlených údolí (zpočátku dlouho do kopce, z Ouarzazatu po rovině) a vodních toků lemovanými skromným porostem, políčky a vesnicemi s minarety. Hornatá kamenitá krajina se stále měnila, různorodý reliéf je z mnoha druhů hornin, což pro geology musí být ráj.

údolí, vesnice a mešita

okolo měnící se kopce a střídající se vesnice s minarety


Jak se z autobusu vystupuje? Na nádraží zastaví sám, jinak cesta probíhá tak, že ten kdo z okna vidí a pozná svůj vyšlapaný dolík nebo dům, dvakrát hlasitě tleskne, autobus zabrzdí a dotyčný vystoupí a šine si to pěšky kam potřebuje.

tady nám zastavte,...

zastávka v poli


Z Tinhiru, kde seženete vše včetně banky, zubaře, jogurtů, tvrdého sýra, alkoholu, nebo "lázně" (hamam), lze jet po nákupu ovoce a zeleniny 15 km do Todry (ale něco jde sehnat i ve vsi). Přes den stopem zdarma, taxíkem, nebo sjednat odvoz za běžnou cenu 7 Dh za osobu. Jeli jsme dodávkou po večeři ještě týž večer, samozřejmě na nás zkoušeli noční cenu za 10 Dh a zastavili před svým hotelem.

všude v Maroku se stále staví, dříve z hlíny, dřeva a rákosu, dnes z betonu, tvárnic a železa

Tinhir, vjíždíme do města


Shrnul bych to následovně: cesta letiště-skály je jednoduchá, každý vám poradí, autobusy mají řád a jezdí jich vícero denně, ubytovat se dá v zimě na každém rohu.




Náhončí, obchodníci a děti
Kolem autobusů i hotelů, restaurací i obchodů nebo v ulicích se pohybují náhončí (zprostředkovatelé a průvodci), kteří vás ochotně dovedou do rodinného nebo kamarádova podniku, či kamkoliv potřebujete. Nikomu žádnou provizi neplaťte. Místňáci chodí většinou v polobotkách, v dlouhém (teplém/chladivém) hábitu, nebo často i v černých džínách a módní bundě, náhončí jsou většinou také oděni jako veksláci, nebo mají nějaký tradiční "maškarní" oblek aby působili autenticky.

aktuální móda

místní omladina


I pozvání na čaj zdarma je záminka k pokusu o kšeft, nejlépe nabídku koberců (sta - tisíce Dh). Tamní kluci i muži jsou vtíraví a někteří dokonce neodbytní (nic neplaťte a nerozdávejte). Také odpověď na pozdrav vyprovokuje potřebný rozhovor, pozdravit a říct si o dirham umí děti dřív než pracovat. Cokoliv (od spleteného zvířátka z trávy) vám někdo daruje a pak za to chce zaplatit.

pozvání na čaj, všechny koberce jsou zaručeně ruční práce ze Sahary

Tahle vypadají normální obytné místnosti? Ne, tady dělám byznys.


Důležité dotazy jsou mimo pozdrav také odkud jste, jakým jazykem mluvíte, kam jedete, zda-li jste horolezci, máte-li již odvoz nebo ubytování a pakliže ano jaký hotel, nebo chcete-li koupit nebo se podívat na to a to. Pak už vás mají kde chtějí a ví za jakou cenu vám mají zboží prodávat. Někdy stačí jen pozdravit, nebo nevšímavě odejít, jindy větší vytrvalost v neplacení provize (komunikujte slušně či s humorem), odklad na druhý den, nebo zajít do restaurace na čaj a nechat obsluhu aby dotyčného vypakovala.

dirham dirham, euro, bonbon

místní kluci pletou z trávy placatého velblouda, ale i trojrozměrné auto


V Maroku sice na každém rohu od vás někdo očekává peníze (mnozí zřetelněji), ale občas se najde i někdo, kdo vám ochotně poradí nebo pomůže či sveze "jen tak". Zpravidla nejvíc ti co neumí jazyky, ty mluvnější bohužel naučili turisté říkat si o peníze za každou hovadinu. Nejlepší je ptát se na cestu (a běžnou cenu zboží) v jiných obchodech, nebo tam kde jste si již něco koupili.

čaj v hotelu

panáky sladkého čaje s mátou a Bang


Aby to neznělo tolik negativně, musím potvrdit, že jsem z obyvatel neměl za celou dobu nikde strach, ani večer ve vsi, navíc všude je nějaká policejní stanice (strážníky jsme viděli jediné ozbrojené). Před bankou nebo v parku je občas i údržbář, který vyhání místní dobytky s odpadkama, které se odhazují téměř kdekoliv, navíc je občas dost obtížné najít nějaký koš. Všeobecně jsou zdejší lidé zajímaví a nejlepší jak se něco dozvědět, je strčit si do kapsy nějaké mince, třeba 10-20 Dh a jít si koupit něco pro radost, nebo k jídlu do uliček s obchůdky, zkusit smlouvat a komunikovat. Na WC se šikovně propašujete např. pokud vám někdo nabízí ubytování, prohlédnete si hotel, poptáte se na ceny,... Je to boj, někomu dáte málo, jinej vás natáhne. Však oni už si nějak poradí, turistů mají dost, navíc oproti nám jsou rozhodně soběstačnější.

Berbeři zakládají pořád někde ohýnky, ještě že s námi byl hasič

na čaji u Berberů


Ještě jednou, národ zajímavej, ale často musíte zkousnout nějaký otravný prodejce, nějak vydělávat musejí.






Todra a ubytování
Ve vesnici jsou hotely kde se ubytujete nebo najíte, internetová kavárna a obchůdky kde koupíte chleba, vejce, zeleninu, kuskus, rýži, salám, vodu, základní potraviny, zákusky (z listového těsta s medem a čokoládovou polevou za 1 Dh), nebo místní obchodní komodity jako šátky, oblečení, keramiku nebo třeba koberce. Vypůjčili jsme si lacino na zálohu i vařič a pb bombu, neboť mají jiné závity než u nás.

Todra

obchůdky ve vsi


Odtud je to do soutěsky 5 minut, u vstupu jsou další tři hotely Etoile Des Gorges (zde jsme bydleli), Elmansour a Lavalle (zde bydlí místní guru Hassan) a další stánky. Pitný pramen a poslední dva hotely jsou v soutěsce, Yasmina a Kasba Les Roches, přes den vybírají něco málo za vjezd do soutěsky, za soutěskou se dá zaparkovat karavan. Elektrika (pro případné škodiče) je zavedená zatím jen do vsi (na okolních kopcích čekají kymácející se stožáry položené do děr), hotely okolo soutěsky používají večer benzínové generátory. Kabely pod sektory v soutěsce jsou telefonní, některé nýty slouží stánkařům.

Etoile Des Gorges a Elmansour

hotely u soutěsky


Bydleli jsme deset dní v salonu s postelemi za neuvěřitelných 25 Dh. Resp. 40 Dh i se snídaní, což domácí uvítali s tím, že na nás víc vydělají, záchody a teplé/studené sprchy z kotle na dříví na terasách. Nakonec kluci vyhádali i bohatou snídani. Tu tvořil obvykle hroznej margarín, marmelády, olivový olej na namáčení chleba a čaj nebo dva, někdy navíc smažené vajíčko, jednou dokonce i taveňáky nebo palačinky). Polský lezecký pár si domluvil pokoj se snídaní a večeří za 80 Dh, což je cena večerního menu (porce dostávali bez řečí slušné).

snídaně králů

placky, máslo, olivový olej, marmeláda, vejce a čaj nebo kafe


To jsou asi nejmenší ceny jaké můžete sjednat, ve vsi jsme usmlouvali velmi výhodně cibulové omelety k večeři (27 Dh z 40 Dh) a čaj, konkurence nabídky byla v zimě velká a horolezců minimum. V našem hotelu jsme ze slušnosti povečeřeli skromněji jednou bez smlouvání a několikrát si dali čaj.

můžete si vybrat podle potřeby

wc alias sprcha


Sprcha, bývá řešena velmi jednoduše - přímo nad tureckým záchodem! Na WC máte možnost opláchnout si zadel levou rukou (pravou se tradičně dělají důležitější věci) a spláchnout vodou natočenou do kýblíčku, nebo použít toaletní papír (někdy svůj) a odhodit jej do koše aby jste odtok neucpali(trubky jsou úzké)! V některých hotelech mají i evropské splachovací záchody (kam se dává v tom případě papír si nepamatuji).

omeleta pro tři a špízy pro dva

výjimečně večeříme v hotelu, čekali jsme trošku větší porce


Samozřejmě si můžete zaplatit i větší komfort, záchod a sprchu na pokoji s jídlem za cca 50 - 150 Dh, večerní menu se pohybovalo okolo 70-80 Dh a jídlo od 50 Dh. Jiní horolezci se ubytovávali např. za 30 - 40 Dh ve stanu na terase jiného hotelu. My jsme obdobně hledali jen nejnutnější ubytování a večeři podle chuti i hladu kdekoliv s rozpočtem max. asi 80 Dh na den, k tomu jsme chtěli něco zajímavého na památku domů a ochutnat místní jídla.

střecha, postel a stůl

náš salon


Ten jejich specielní květináč na Tajin jsem pořídil bohužel až ke konci (okolo 35 Dh), jinak by jsme si vyvářeli ještě lépjeji celou dobu, až to černý připálení na dně totiž dodává jídlu tu pravou patinu, asi něco jako čína na litinové plotýnce. Funguje to na plyn, oheň i keramickou plotnu, ale musíte jen na mírném plameni. Bacha, hrozně to pálí, musíte to chvíli nechat vychladnout na plotně a raději si pod to kupte ošatku (10 Dh) ať to máte na čem nosit. S pukličkou není problém, ta špička co není naglazovaná vůbec nepálí. Najděte si nějaké videa s receptama, opravdu ta mana stojí za to a dá se udělat i v našem hrnci, nejlépe na nějakém již připáleném zbytku jídla na dně kastrolu. Cestu domů instrument přežil, bohužel doma jsem to na konci vaření ohulil na fest a miska praskla, takže teď směřuju do keramické dílny (pak můžete ochutnat na skalách).

učíme se vařit v Maroku

omeletka už se chystá, druhé jídlo už má správnou příchuť


Ve zkratce se vše povedlo, nezhubl jsem (bohužel) a dva týdny vyšly asi na 7000 Kč i s letenkou a dárkama (3000 Kč + 10e/den). Spíš než že by tam bylo levně, jsou ceny normální, jak za co. Je to moc čísel a cen? Na každý den máte pár šušní a s těma musíte přežít - dá se to.

je libo nadstandard?

k mání jsou i lepší pokojíčky





vstup od vesnice

soutěska Todra


Soutěska


Do asi kilometr dlouhé a přes 200 m vysoké soutěsky ve východní části Vysokého Atlasu, kterou protéká stejnojmenná řeka Todra a fouká studený vítr, jezdí každý den na čumendu turisté z celého světa auty i autobusy a karavany.

převisy nad hotelem Yasmina

soutěska Todra


Nová betonová silnička je lemovaná stánky, kde Berbeři nabízejí konvičky, keramiku, dřevěné masky, šperky, nože, šátky a oděvy, bubny a další zboží. Za tři až čtyři hodiny se dá obejít přes kopec po chodníčku kudy chodí oslíci, jinak jsou údolí a kameny kolem zajímavé spíš pro geology a horolezce.

soutěska od Trainee Blanche

soutěska Todra


Autem se sem dá dojet např. přes Španělsko a trajekt, nebo ho lze vypůjčit ve větším městě, či najmout s průvodcem. Za soutěskou bydleli Poláci v karavanu, stopli jsme si děvčata v obytňáku z Holandska, Angličany s průvodcem a potkali jsme i Čechy ve vypůjčeném autě (kontakt na půjčovny bohužel nemám).

na stopu u holek v obytňáku

cestovat se dá i dobrodružněji a veseleji


Lezení


V celém Maroku by měly být dvě francouzské klubové lezecké stěny ve městech Casablanca a Rabat (patrně neveřejné). Krom toho 124 lezeckých oblastí, mnohé však nejsou neznalým vhodné zvláště v létě pro výskyt hadů, štírů a jiné havěti (Todra je v pohodě, našel jsem jen jednu kůži z hada). Místních lezců (v Todře nebo Maroku?) je prý jen asi jednadvacet. Mezi další lezecké oblasti patří např. Caiat, Dadés?, Imiter, Tafraoute, Taghia Gorge (základní info se dá najít např v lezeckém atlasu).
V Africe se leze také např. v Alžírsku (Ahhagar), Jihoafrické republice, Mali, Ugandě, Keni, Namibii, na Madagaskaru a v Egyptě (na Sinaji).

samé skály až do nevidim

údolí ze soutěsky se stáčí zpět, stále lemované stěnami


V oblasti Todra je od roku 1966 přibližně 51 lezeckých sektorů, z nichž některé jsou méně zajímavé, nebo v nich mají místní z pochopitelných důvodů klid od turistů, asi 30 jich je zatím rozkresleno v nejnovějším průvodci z roku 2011. Nějakou tu cestu zde najdete i od DŽC nebo Vojta Vrzba.

okolí soutěsky

tuto soutěsku hlídá strážce


Průvodce kreslí místní guru Hassan, kopíruje a vybarvuje, vždy několik aktuálních kousků v podélné kroužkové vazbě A4 (občas vítr odtrhne nějakou stránku nezatíženou kamenem).

topo Todra

nejnovější horolezecký průvodce od Hassana


Cena je 250 Dh, nebo 25e, možná by ho sličná lezkyně ukecala i za slivovici (místní ji dobře znají, ale i tak je jí škoda). Pokud si nějakou starší verzi vytisknete z internetu, je lepší s ním místní obyvatele znalé originálu neprovokovat, skupina horolezců si může za tuto cenu průvodce dovolit (i když nejen kluci od nás vysvětlovali místním, že pokud bude cena takováto, budou si průvodce horolezci raději stahovat na internetu). Navíc nám Hassan několikrát zakroužkoval pěkné cesty v potřebné obtížnosti, doporučil odjištěné vícedélky a i jinak poradil, z patra dokáže namalovat klidně celý sektor a nejspíš zde má přelezené všechny cesty (klobouk až k zemi).




pilíř v soutěsce

skály


Jak jsme si tam zalezli

Náramně krásně. Klasifikace je přívětivá, francouzská, dostatek cest v každé obtížnosti od 5b do 8b (vyberete si cestu co vám sedne, nebo můžete pokusovat vámi vytouženou linii), vápno ostré (často až příliš), převládají položené cesty s kolmými úseky a převísky, ale najdou se i převislé sektory.

vápno je ostré, samá kapička

detail vápna


Odjištěno nýty (max 14 expresek), na jednodélky (většinou 30-40m) se hodí minimálně jednoduchá 70, na vícedélky (většinou 4-6 štandů) spíš dvě 50m půlky/dvojčata. Některé vícedélky (200m) nekončí na temeni stěny, jiné (řekl bych tím pěknější) ano a lze je i slanit. Pak jsou tu ještě další dlouhé (spíše tradiční) cesty ze kterých se schází.

Gullich a Calmutan

je libo převisy?


Na své si přijdou i vyznavači čistého stylu přijít-vylézt-odejít-neublížit u krátkých i dlouhých cest. Pokud budete mít friendy, vklíněnce a smyce, nejste nikterak omezováni ve výběru cest ve všech stěnách a obtížnostech, někdy jsou na štandech dokonce nýty. Vrtači mají stále také dost prostoru, preferuje se styl zdola, aby jste nepřevrtali klasiku je dobré opět navštívit Hassana.

nýty drží

štandy a smyce


Ty "delší" lana berte vážně (vlastní zkušenost jinde), už tam nějaký úrazy při spouštění a slaňování prý byly, některé jednodélky mají i 60m. Další doporučené vybavení je maillona a útěková smyčka, lezečky s dostatečnou vrstvou podrážky, magnezium a přilba (hlavně na dlouhé cesty).

bylo nás šest

návrat ze skal


Nějaké zážitky z natáčení?
Bylo to fajn (very najs bjutifl), zalezli jsme a dokonce jsme spolu vydrželi dva týdny (to se cení), taky jsme ... (a to je jako zakázaný) a se vším jsme si poradili (golden čechiše hende). Budou mi chybět některé specifické chutě a vůně i ostří tamního vápence na dlaních (automekanik). Shokran!

Lossiete Pilares 6c+

jedeme, teď si tu budou užívat jiní


Podrobněji o lezení příště!

Text a foto:
Berber scarf

Martin Tučka   [úpravy] 01:00 25.02.2011Tisk 

Reklama:


Související články:

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 Super report07:01:06 25.02.2011
paradni a pekne dlooouhej cestopis, moc hezky fotky, skoda ze aspon nejaky nejdou rozkliknout na vetsi. Uz se tesim na pokracovani, sem s tim.
Dannyodpovědět 

 Počteníčko08:13:23 25.02.2011
Tak to jsem si početl a jako bych tam byl.
Skvělý foto dokument se zajímavým povídáním. Jen tebe jsem na fotce nikde nenašel.
 jirkasodpovědět 
 Re: Počteníčko08:40:22 25.02.2011
já jo, ve výtahu :) Díky za parádní reportáž, která v tak mrazivém počasí obvlášť zahřála.
 simodpovědět 
  Re: Počteníčko10:12:24 25.02.2011
Třeba se ty informace někomu budou hodit... je asi jedno kam za sluníčkem putujete, důležitý je že to jde. Bohužel fotograf není fotogenický. Fotek mám mraky jak jsem zkoušel foťák a mapoval cesty v sektorech, tak si z nich vybírám ty lepší na různý účely, bude i nějaké panorama (rozkliknout který, ty skály? zařídíme). Optám se kamarádů jestli nemají nějakou pěknou mojí, třeba s tetováním:)
gabcabzz.rajce.idnes.cz/Maroko_2011_1%2C2/
Tip od kolegy - v Maroku žije krajan, který umí poradit: caravan24.cz
 martanodpovědět 
   Re: Počteníčko10:54:04 25.02.2011
Marťan, to je parádní čtení. U kafíčka pro ránu jsem si krásně počet!

P.S.: teď do Maroka zrovna přijela severočeská vrtací dodávková armáda a chystaj novou sportovní oblástku! Mají tam prý práci až do konce března! Hiltky se vařej, kila nejtů ubejvaj :-).
Mikiodpovědět 
    Re: Počteníčko10:58:25 25.02.2011
Super! Taky jsem si říkal že příště bez nejtů nikam nejedu:) Jinak Honza slíbil článek ze Sinaje, snad to stihne brzy.
 martanodpovědět 
     Re: Počteníčko11:26:43 25.02.2011
Jsem trdlo, Robert:)
 martanodpovědět 

 Paráda08:25:02 25.02.2011
Skvělý počtení takhle po ránu. Na jeden nádech zhltnuto. Okamžitě bych vyrážel. Těším se na pokračování o lezení ;)
Vancisodpovědět 

 add Todra09:05:29 25.02.2011
Už jsme tam také byli s kolektivem dvakrát a jistě ne naposledy, přes vánoce a také na podzim, a pravdu má ten chlapec, je tam fajn. Pěkně napsanej sociologickej průzkum.
Pavelodpovědět 

 Smutnej Špína15:04:18 25.02.2011
Pěkné, pěkné. Ale co jste udělali Špínovi? Jindy samej úsměv a na fotkách je jen zamyšlený, skoro až smutnej.
Druhej Álaodpovědět 
 Re: Smutnej Špína16:44:26 25.02.2011
je čerstvě zamilovanej a stýskalo se mu :)
jéňaodpovědět 
  Re: Smutnej Špína18:05:33 25.02.2011
Zamilovanej rozhodně jo...,stýskalo se mi, to jo, ale když po Marťanovi občas zbyla teplá voda ve sprše, tak člověk při onanii pookřál a hned byl zas samej úsměv. Anebo pak při večerním pokuřování...
Špínaodpovědět 
   Re: Smutnej Špína20:33:53 25.02.2011
To je jenom souhra náhod, neb bylo spoustu veselých okamžiků kdy jsme fotit nestihli, nebo toho nebyli schopni. Kromě lezení Špína chodil někdy po ránu běhat, dvě třetiny lezení mě jistil a neustále někde čekal na fotografa, nebo pózoval, což ho pochopitelně někdy mohlo i unavit. Krom toho ve volnu přečetl asi pět našich knížek, nebo se chtěl odstěhovat do pohostinnějšího hotelu kde dávají menší držkovou, větší slevu a víc jídla:D Každopádně je to super parťák, teda jestli bude mít na lezení ještě čas:)
martanodpovědět 

 štand21:28:17 25.02.2011
...no néééé...to je "náš" štand!!:) (dva nejty Fixe+majlonka+žlutá smyce)...ani jsme si ho nikdy nevyfotili...tzn, že jste lezli nějaké V&V cesty? a šlo to? :)
vojtaodpovědět 
 Re: štand22:21:29 25.02.2011
Milionšestnáctá fotka, pravděpodobně cesta Omelete Tajine v sektoru Elephant, nebo nějaká sousední cesta. Všechny štandy v oblasti vlastně vypadají podobně, občas chybí maillona, nebo smyce, v některých cestách chybí plaketa (dole). Myslel jsem že máte nějaký pěkný cesty nad hotelem (tam jsme taky lezli), jdu znova hledat nějakej článek a seznam co jste vylezli a omrknu to. Linie jsou fajn, odjištěné pěkně, občas některá cesta překvapí "zajímavými" kroky, ale to je charakterem skály, obtížnost (alespoň ta moje většinou seděla, v rámci oblasti), jinak skoro všichni si sem přelezy už zapsali a myslím že se líbilo, tak se můžeš mrknout.
Kurňa, teď jsem našel tvůj článek, tak jsem to nemusel psát... propojil jsem to, zajímavý srovnání, některé údaje (ceny) se trošku liší.
 martanodpovědět 

 Psychologia národa?!10:37:20 28.02.2011
v podstate si to celkom vystihol, ak sa nebudeme hrať na korektnosť, tak nám, európanom, sa javí ich správanie, mierne povedané, vlezlé! Mám však dojem, že to, čo si o nich napísal, mi príde miestami až príliš zovšeobecnené. S nami minulý rok vydrbali mnohí na mnoho spôsobov, bez ohľadu na to, kam sme sa pohli... ale! Rovnako sa nám veľakrát stalo, že nám pomohli úplne nezištne a skutočne pomohli, viackrát nám prejavili (vzhľadom na EU pomery) až "nezdravú" dávku dôvery a rešpektu, priateľskosti a pohostinnosti! Nemajte im, prosím za zlé, že somrujú a na bielych chcú spravidla zarobiť! Každý, kto tam bol a videl životnú úroveň, napr. miestnych berberských rodín v Todre, pochopí... Z ich pohľadu je aj ten najbiednejší československý squatter bohatý človek, o frantíkoch a anglánoch, kerí si ich takto naučili, ani nehovoriac! Takisto je dôležité uvedomiť si, že tamojšia spoločnosť je a priori islamská, a islam milodary chudobným pokladá za jednu z náboženských povinností pravoverného moslima - sú na to proste naučení, bez ohľadu na fenotyp potenciálneho darcu. Inak článok pekný a obsažný, všetka česť!!! By som to na záver zhrnul: Ak tom pôjdete, nedajte sa ojebávať. Ale ak tam máte ísť s presvedčením, že Vás chce každý iba ojebať, tak tam radšej necestujte vôbec! Ukrátili by ste sa o to najkrajšie, čo Vám Maroko môže ponúknuť...
Mutsugashiodpovědět 
 Re: Psychologia národa?!11:01:32 28.02.2011
jo, souhlas. dobre shrnuto. treti svet neni jen od toho abysme tam jezdili na dovolenou a vyuzivali nizkych mistnich cen.
odpovědět 
  Re: Psychologia národa?!13:29:26 28.02.2011
Jo, souhlas. Mě se určitě jejich "jednoduchý" způsob života líbí, oproti nám si opravdu vystačí s málem a na Berbery co bydlí na kopci v díře v zemi si vzpomenu v každé dopravní zácpě. Už bych asi takhle žít neuměl. Vyjma několika dotěrných jedinců je Maroko opravdu zajímavý, i lezení tam. Naše cesta nebyla o zneužívání třetího světa, ale o užívání si lezení a k tomu někde složit hlavu, najíst se a umít. Pakliže má autobus pevnou cenu, nehci platit víc, z nabídky si chci koupit jen to co potřebuji a když si někdo řekne pětinásobek ceny za nějaké zboží o které mám zájem, budu rád smlouvat a hrát jejich hru, jen se hodí vědět skutečná cena té věci v mítě obvyklá. Doufám že to tak mají i ostatní horolezci;)
 martanodpovědět 
   Re: Psychologia národa?!18:50:39 28.02.2011
Nemyslel jsem to osobne (autor predchoziho prispevku), tedy do tebe tady nereju, spise navazuju na volne podanou filosofii prispevku prvniho. Z popisu vaseho pusobeni tam je jasny ze a)penize neprehazujete lopatou, b)jste se na nikom neprizivovali.
Moje pripominka spise reminiscence cest a zazitku z podobnejch koncin (treba zrovna v maroku jsem nejakej cas stravil, & interagoval s mistnaky o dost vice nez kdybych tam byl jen turistit nebo lizt. Takze me pri potloukani se tretim svetem napadaji ruzne kacirske myslenky.. kdyz me chce odrbat o par slupek a jeste tak blbe ze je to hned videt, mam se s nim hadat do krve skrze principy? Pro me par slupek, pro nej lepsi vecere.. atd.
odpovědět 
    Re: Psychologia národa?!22:56:09 28.02.2011
Možná jsem to jen špatně uvedl, neberu to jako útok a asi to tak nějak všichni myslíme stejně.
 martanodpovědět 
     Re: Psychologia národa?!07:31:32 01.03.2011
jinac teda dik za moc pekny cteni a fotky a ze necham gratulovat k paradnimu lezeni )))
odpovědět 

 Matroš v letadle20:54:37 14.03.2011
Další tipy co lze a nelze (někdy) brát do letadla jsou v diskusi: lezec.cz/diskuse.php?key=83314&odk=83314
 martanodpovědět 

 Par tipu ode me08:46:46 25.01.2013
Loni v listopadu jsme v Todre byli 14 dni, vpisuju sem taky par informaci at si zajemce o zajezd muze udelat lepsi obrazek.
Doprava Tinhir-Todra: Ve clanku Martan dost keca, když zminuje denní ceneu 7 a nocni cenu 10 Dh na osobu. Realita je uplne jina a tahle dezinformace muze zpusobit neprijemnosti.
Trasa Tinhir-Todra je přes den obsluhovana takzvanym „grand taxi“, prostornými osobáky, které pojmou 6 pasazeru (4 vzadu a 2 vedle ridice). Několik těchto vozu od brzkeho rana asi do 19h pendluje mezu Tinhirem a Todrou. Vyjizdi ze stanoviste taxiku v Tinhiru vždy v momente, kdy se taxi naplni sesti pasazery. V Todre otaci, nekdy u soutesky, nekdy jiz u skoly, takze na cestu z Todry je lepsi kus popojit pesky. Cena za svezeni je 8Dh na osobu.
Přes den se da snadno chytnout stop a dopravit se i zadarmo.
Poslední grand taxi ale vyjizdi pry v 19h (mozna i driv, podle toho, jak se zrovna naplni). Pokud ho nestihnete, je to trochu problem, protože stopa zadarmo zrejme nechytnete a i soukromnik vam v noci obvykle nabidne svezeni za cenu taxiku.
Cena za regulerni taxi je 100 Dh, jednou jsme ukecali za 80. Za 8 DH v noci jezdi jen mistni taxikarske eso Mustafa "the crazy driver", jeli jsme jednou a nemuzu doporucit. Ridic vozralej do mumlavosti, nemohl udrzet volant ani na rovince a v zatacce, kterou ostatni ve dne jedni 30 km/h Mustafa suse smazil osmdesatkou a vubec cela cesta byla dost divoka, holky jecely a Mustafa na nas byl nastvanej, ze mu neverime, tak jsme jeste krome vlasniho sebezapreni holkam musely drzet pusy, takze jsem za odmenu mel malem vytrzenej kus masa ze stehna.

Pokud pojedete do Todry autobusem z Marrakese, dost pravdepodobne vas prijezd bude mit nasleduji scenar:
Při poslední zastavce ve Varzazatu vas pravdepodobne oslovi mistnak s vyrazne zkazenymi zuby a bude vam vypravet o tom, ze leze a ze jeho strycek je Hassan a ze on za nim prave jede do Todry lezt. Nastoupi také do autobusu, ale po par stovkach metru nepochopitelne vystoupi. Na první krizovatce v Tinhiru pak pristoupi jiny typek a zepta se vas, jestli nahodou nejedete do Todry, ze on tam jede, ze tam provozuje hotel pro lezce a jestli se s nim nesabnete o taxi. Odveze vas do svého hotelu 15min od soutesky, domluvite dobrou cenu, vecer se k vam personal hotelu ma jak k nejlepsim kamaradum.
Rano zjistite, ze cesta do soutesky trva 90 minut. Majitel hotelu si rekne o dvojnasobek smluvened ceny a ještě se vas snazi prestehovat do dalsiho ze svych hotelu pry opravdu primo u soutesky. Div, ze mu nerozbijete hubu, nez se spokoji se smluvenou cenou. Takhle jsme to meli my i dalsi 2 skupiny, co jsme potkali. Pokud teda taky dorazite do Tinhiru pozde vecer, doporucuju radsi prespat v Tinhiru, rano tam nakoupit a jet za denni ceny do soutesky. Nocnim prijezdem do Todry byste stejne nic moc neziskali, nakoupit se tam poradne neda a mistni restaurace jsou tak 3* drazsi, nez ty ve meste. To uz spis v Tinhiru nakoupit a jet i taxikem za nocni cenu. Ale zase pak nemate klid na smlouvani v hotelech, pri dopolednim prijezdu je stihnete obejit klidne vsechny a nejste pod tlakem.
My spali v Etoi du Gorge. Vybrali jsme si ho protoze pokoje byly narozdil od Mansouru ciste a protoze personal nebyl narozdil od La Valette vlezly. S pobytem spokojenost, akorat tepla voda netelka za 2 tydny ani jednou.

Smutnou kapitolou celeho pribehu soutesky Todra je lezeni. Mně se libilo prakticky ve vsech vyznamnejsich oblastech, co jsem v zivote navstivil. V Todre ne. Spinave, popraskane skaly, mnohdy necistive odjistene. Pruvodce nedustojne kvality za desivou cenu. Nakresy tak nelogicke, ze jsme mnohdy zjistili, co jsme lezli az dodatecne, kdyz nam to nekdo ukazal. Mistni lezecky guru Hassan nabizi po zakoupeni pruvodce jeste jednodenni provedeni po doporucitelnych sektorech. Jinymi slovy za dalsi penize vam ukaze, ktera cesta je ktera, aby vam ten pruvodce konecne zacal k necemu byt. No a i v mistni klasifikaci vladne turecke hospodarstvi (o tom by se dalo povidat dlouho, ve zkratce: mel jsem natiply 7a+sky, co lezli kluci kolem Martana. Ty, který měli vylezeney os/fles jsem všechny taky sajtnul, vetsinou prekvapive lehce. Ty, který měli na nacvik jsem onsajtem systematicky nedaval. Není to nahoda, prestoze jsou všechny psany za 7a+, jsou mezi nima rozdily v klase i několik stupnu, rekneme od 6c do 7b. Proste jsou tu 7a+, který se davaj a ty co se nedavaj).
Po doporuceni peknych sektoru jsme lezli asi v sesti z nich. Jeden den teda bohuzel uplne v jinem sektoru, nez jsme si mysleli, protoze nam nikdo nerekl, ze mapka oblasti je zcela mimo meritko. Podle me jsou v cele oblasti jen 2-3 slusne sektory pro sportovni lezeni. V nejvyhlasenejsim sektoru Gullich jsme nelezli, protoze jeho slabinou je absence lehcich cest a kdo neleze standardne tak 6c nema vubec sanci si tady zalezt. Moc hezke cesty nabizi sektor Petite Gorge. Jeho slabinou je ale velmi nevlidne prostredi. Do cest se totiz nastupuje primo ze silnice a tak vam chvilema tesne za zady buraci kolona kamionu. Cesty jsou navic dost zaprasene, mozna z provozu, mozna z poustniho prachu co tady neustale poletuje. Celou dobu pobytu jsem trpel drazdivym kaslem.
Nejvetsi cast pobytu jsme lezli v sektoru Trainee Blanche, jako jediny ze slusnych sektoru nabizi prijemne prostredi s peknym vyhledem a slusnou nabidku lehcich i tezsich cest tak mezi 6a+ a 7a+. Ale zase je tu ale: koncem listopadu zde bylo pres den vedro na upal a tak tezsi pokusy bylo nutno setrit az zapadne sektor do stinu. Pak bylo tak 10 minut prijemne a pote nasledovala asi hodina ukrutny kosy se silnym bocnim vetrem, co opravdu dokazal vyvest z rovnovahy.

Maroko je velmi chuda zeme a rozhodne se tamnim lidem nechci posmivat za to, ze nedokazou zajistit zazemi lezecke poblasti tak, jak se to dela ve vyspelem svete. Ale kdyz dolezete vynytovanou cestu a u slanaku zjistite, ze slanak je vysroubovany, co na to rict? A pak vam jeste Hassan rekne, ze by vam to rekl, kdybyste si zaplatili jeho vudcovani.
A kdyz vam kazdej mistnak tlaci, jak leze, prestane vas to bavit a ke konci zajezdu uz se jich hnedka ptate jakou ma vylezenou nejtezsi cestu a kterou a mate skodolibou radost kdyz ho usvetcite, ze si vlastne vymysli. Jasneze tu nemaj zazemi k treninku, ale proc vsichni tak kecaj?
No a kdyz o kazdym resdayi zjistite, ze misti lezecky guru, co ma pry vylezene vsechny cesty v soutesce, cele dny posedava pred hotelem, pokuruje a ceka az nekomu bude moct neco prodat, popadne vas podezreni, jestli tenhle clovek vlastne vubec nekdy lezl.

Shrnutí: pokud chcete dobrodruzne cestovani se silnymi intercemi s mistnim obyvatelstem, pak je Maroko dobra volba. Ale pokud si chcete predevsim odpocinout, nebo si zajet za peknym lezeni, pak bych doporucil jet nekam jinam.
 Mihalodpovědět 
 Todra11:17:50 25.01.2013
Moc díky za Tvůj aktuální popis tamní reality.
Jen bych prosím upřesnil, že nekecám, ale nauč se číst:
"Přes den stopem zdarma, taxíkem, nebo sjednat odvoz za běžnou cenu 7 Dh za osobu. Jeli jsme dodávkou po večeři ještě týž večer, samozřejmě na nás zkoušeli noční cenu za 10 Dh a zastavili před svým hotelem."
- tedy za kolik se jede taxíkem jsem neuváděl (nevím) a pochopitelně jsme s ním jet nechtěli (ceny jsme znali, protože Jéňa tam byl před rokem). Rozdíly mezi "MHD" a taxíkama snad každý zná z běžného života, ne? (Včetně denní/noční frekvence jízd ... v Čechách také často jeden bus denně tam a druhý zpět,...)
Jinak ceny přibližně totožné, ale podle minulých článků se mírně zvedají.
Také je dobře, že jsi zdůraznil ty večerní problémy s ubytováním (my to měli večer s odjezdem i ubytováním tip ťop, ale dopadlo to dobře). Na druhou stranu je to stará moudrost z lesa i hor, hledat si přístřeší za světla.
...Je to drsná země, která má své kouzlo, ale co si nevyhádáš, to nemáš. Tamní obyvatelstvo se po staletí přizpůsobuje jak může, aby přežilo, a jak vidno, umí to i s cizinci. Každopádně uznávám, že jste to měli jiné a asi těžší. Já bych se do Maroka za čas určitě vrátil, možná ale napřed pro změnu do Caiatu.
 martanodpovědět 
  Re: Todra09:22:23 02.05.2013
Gran Taxi=MHD
Vecer ti neni nic platny, ze nechces ject taxikem, kdyz tam tou dobou uz MHD nejezdi.
Mihalodpovědět 

 Foto dne:
Pupek
Pupek
 Databáze cest:
Všechny cesty (173638)
Top cesty v ČR
Top bouldery v ČR
Nejnovější cesty:
Žlutá Plotna 6A Holý Vrch
Sonniges Gemüt 8+/9- Frankenjura
Llíberpool 6b Llíber
Veri Veritat 6c+ Pinell De Brai
Carpe Diem 6c Llíber
Nově komentované:
Legendy V Českých Zemích 7A+ Panský Les
Koukolský Tvrďák 7 Koukolova Hora
Hang-on-dog Přímá Varianta IXb Labské Údolí - Pravý Břeh
Jarní Únava 7- Koukolova Hora
Koukolský Tvrďák 7 Koukolova Hora

 Nově v diskusi:
Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest |

 Nové komentáře:
Odkud byl | Re: Boulder | Re: Boulder | díky za článek | Re: betabrejky | Re: betabrejky | Re: betabrejky | Re: betabrejky | betabrejky | Krasa |

 Kde to vře:
Nadcházející valná hromada ČHS má být 13. dubna 2024 v Praze (150)
Vstříc lepším zítřkům. A nebo ne? (46)
Mauritánie - únor 2024 (21)
IFSC: mezi funkcionáři na olympiádu nominován stavěč Jan Zbranek (16)
Žádost o zařazení na program Valné hromady ČHS 2024 (12)
Video: Adam Ondra dává na flash boulder za 8B(+) ve Švédsku (10)
Namibie 2023 - Spitzkoppe - Namibijský Matterhorn. (8)
Saské pískovcové lezení je na seznamu kulturního dědictví UNESCO (7)
Olympijské sporty se nově rozšíří o skialpinismus (6)
Elias Iagnemma oznamuje přelez bouldru Burden of Dreams 9A (5)

 Nově v inzerci:
PÉŘOVÝ SPACÁK WARMPEACE SOLITAIRE 500 - 195 L | Hledám spolulezce | Koupím koule na posilování | LS Olympus Mons EVO | Expediční kalhoty RAK | Mammut goráčovka | Velký mágopytel Petzl Sakab | LEZEČKY | Jizerky apod. | Prodám přilby k lezení |

 Anketa:
Jaký je váš názor na dodržování lezeckých pravidel?
 Plně je respektuji 
 203 
 Většinou respektuji, záleží na konkrétní situaci 
 216 
 Mám s tím problém, ale občas ano 
 215 
 Nezajímá mě to, lezu podle svého. 
 199 

 Návody:
Jak psát na lezce ...
Lezecké mapy

 Partneři:
Treking.cz
Hledáte si pěkné ubytování v ČR na Váš výlet či dovolenou? Vyberte si na webu MegaUbytko.cz v sekci chaty a chalupy pronájem. Pokud plánujete cestovat na Slovensko a potřebujete ubytovanie na Slovensku, ty nejlepší ubytovací zařízení, chaty, chalupy, roubenky naleznete na stránce chaty na prenájom.

 lezec  diskuse  ankety  odkazy  průvodce  fotky  video  *rss*  ochrana osobních údajů       ceník reklamy Energy Cloud   NetPro systems, s.r.o.