ORTLER CLIMB-SKI

10.-16. března 2007

Plán strávit jarní prázdniny v teple se skokem mění díky aktualizaci informací na stránkách

http://www.provinz.bz.it/wetter a týdenní prognózou na http://www.wetter.at/wetter/sport-freizeit/ski-wetter/oesterreich/tirol/nauders. Lezení v Arcu je odzvoněno, pátek odpoledne trávíme s Mončou dokupováním věciček na lezecké a skialpové radovánky v oblasti jihotyrolských kopečků Ortler, Zebru, Cevedale. Sobotu trávím úpravou pásů, přemontováním vázání, různým látáním a krabičkováním věciček. Ženuška pytlíkuje jídlo a tvoří seznam. Večer "odlétáme" černou raketou přes Reschenpass do vesničky Sulden kde po 9ti hodinách ještě dospáváme v autě, odpoledne vystupujeme na Düsseldorfer Hütte 2721m se smělými plány v mé hlavě a chabou fyzičkou v našich tělech.

výstup k Düsseldorfer Hütte

Prvním cílem je severní stěna Hoher Angelus ( 3521 m, http://www.seilschaft.it/angelus.htm), kterou kluci vymlaskli v listopadové akci s promrzlými končetinami. Kluci na chatě nám poradili, že zásadně s lyžemi na zádech a sjezdem žlabem v levé části stěny. V 7 hodin vyrážíme na skialpech k nástupu, hledáme optimální stopu ve zbytcích sněhu mezi kameny. Cesta k nástupu se nám protahuje skoro na 4 hodiny, na ledovcovém výšvihu se kšírujeme, nástupovou délku lezeme sólo až ke štandu na malém výběžku. Led je štípavý, přemrzlý, výlezovou variantu volím rychlejší asi 15m ve strmějším ledu, která končí v ledovo-firnovém poli vedoucím k vrcholovému kříži.

Vrchol a sestup z Hoher Angelus

Skialpy na zádech cítíme v posledních 200 metrech, počasí nám tento pocit rozpouští, ale pouze na chvilku. Z vrcholu sestupujeme pod skalním hřebenem do sedla se zmíněným prašanovým žlabem. Monča je nesvá, proto jistíme až do půli žlabu, odkud sjíždíme úplně hotoví ledovcem k moréně a jen chvilku si vychutnáváme prašanu, pak opět hledání optimální stopy mezi kameny. Po 11 hodinách jsme na chatě. Po ohledání své manželky rozhoduji příští den pasovat na restday. Další plán se nám upravil po nakouknutí na ledovcový chvost na Cima Vertana (3545m, http://www.seilschaft.it/vertainspitze.htm) , který hodnotíme za současných podmínek ledově o ničem a hodláme pokořit severozápadní hřeben, kde prý vede jakási ferata. Další den vstáváme v 5 ráno, vylézáme kromě posledních 200 m s mačkami a piklem pomocí lyží do sedla Angelusscharte (3200 m), lyže zajišťujeme pod sedlem, protože hřeben je hřebenitý.

Hřeben na Cima Vertana

Moňa v sedle Angelusscharte

Bobula v sedle 3250m

Po nakouknutí na začátek hřebenu rozhoduji k sestupu na ledovec Laaserferner odkud se snad na hřeben dostaneme po sněhovém poli. Po úmorném výstupu a kličkování se dostáváme na hřeben, kde evidentně cesta nezačíná, navazujeme se a dolézáme po viklajících se telefonních budkách k začátku Martelweg na vrchol, cesta vede lehce pod hřebenem a pro mne jako vedoucího je utrpením každou chvilku zahučet popás do bílého humusu. Dáváme si termín do 14.00 na vrcholu, jinak balíme. Vrcholový kříž nás magnetizuje, dolézáme už opravdu po firnovo-skalním hřebeni na vrchol a shlédnutí obrovské prašanové pláně nad ledem ze severu jsme rádi, že jsme zvolili tuto variantu. Monča už ani nemluví, přemlouvám ji k tyčince, kterou nevnímá přes odpor k sestupu po stejné trase. Nakonec vymyslí sestup asi 300 m žlabem na ledovec,na kterém ji poctivě jistím se strachem, že to s náma celé spadne. Závěrečných 20 m na ledovec je dvojkové lezení. Na ledovci ztrácím chuť do života s několikakilovými bambulemi po pár krocích, Monča je v sedle jako první.

Před chatou Düsseldorfer Hütte 2721m

Sjezd sněhovými poli je opatrný, ale rychlý. Na chatě chytáme ještě poslední paprsky sluníčka a hledíme do severních stěn Zebru a Ortleru, které, zdá se, mají dosti zmrzlé podmínky. Čeká nás ještě jedna zmrzlá noc bohužel už bez slivovice, ale s dostatkem vody filtrované prkennou verandou, která ji chytá do okapu. Druhý den je jasné, že sestup bude částečně po svých -- sníh po 4 dnech ze stop údolní stezky skoro zmizel.

Sestup k lanovce Kanzellift

Ráno volíme sestup po severním úbočí k lanovce Kanzel a totálně zmrzlou sjezdovkou sjíždíme do údolí s tajným snem skialpového výstupu na Cevedale (3769 m http://www.seilschaft.it/cevedale_skitour.htm). Odpoledne navštěvujeme kvůli počasí turistické centrum nakonec i museum vytvořené se sbírek pana Messnera (zdarma).

Druhý den v 6 ráno s jistotou počasí vyrážíme z Innersuldenu směr Schaubachhutte, Moňa začíná před odbočkou na Eisepaas promrzat (snad i omrzat), chybí energie, snažím se ji povzbuzovat, ale únava a mráz je již znát. Moje snažení a naše společná vůle se projeví výstupem do 2/3 trasy s dodržením časového plánu navíc s krásným výhledem ze Suldenspitze k nedosaženému vrcholu Cevedale. V oblasti Ortleru je možno podnikat velké množství aktivit spojených s očucháváním krás místních hor.

skialpová tůra na Cevedale

výstup na Eisepaas

Bobula v sedle Eisepaas

Pohled na okolní "Kopečky"

Účastníci zájezdu: Bobula (Roman Babička) a Moňa (Monika Babičková) KHO Olomouc


Roman Babička   [úpravy] 21:24 31.03.2007

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 Pěkná dovolená23:11:19 31.03.2007
Hezké fotečky a vůbec taky konečně článek o nějaké akční akci. O tom, kdo co všechno zvládl a co se komu podařilo vylézt, je tu článků dost. A proto není vůbec špatný se dočíst i o tom, že vyškrabat se na kopeček stojí síly  a námahu a že se hold né vždy podaří to co si člověk umane. Aneb "clověk míní, pán Bůh mění" :-)Ale jinak to musela být hezká rodinná dovolená :-)
Lukáš Tru.odpovědět 

 l00:30:16 02.04.2007
Musim jenom souhlasit.Příspěvek je opravdu povedenej.
hryznaodpovědět 

 titulek17:40:21 02.04.2007
no docela to jde...
jaodpovědět 

 Ortler na e-Dovolena.cz09:40:33 10.04.2007
Hezky a obsahly popis vystupu na Ortler je i na http://www.e-dovolena.cz/clanky/clanek.html?qid=302
Tassmanodpovědět