Rekonstrukce šlachových poutek A2 a A4

7.9. (21.00)- Online poradna s ortopedem Filipem Hebelkou

Právě skončil on-line rozhovor s ortopedem-lezcem Filipem Hebelkou
Klikněte na Vstup do on-ine rozhovoru.

Původní článek:

Nebyla jsem si jistá, zda na Lezci článek o mém úrazu prstu a pozdější nutné rekonstrukci šlachových poutek uveřejnit. Přeci jenom nestojím o nějaké veřejné foukání „bolístek“. Ale zoufalí zranění lezci, kteří se často dovolávají pomoci v diskuzi, mě přesvědčili o tom, že to snad nějaký smysl bude mít.

I já jsem před časem hledala všude možně pomoc a útěchu, že už brzy budu zase lézt. Doufám tedy, že vám tento článek alespoň trochu pomůže při léčení nebo doléčení úrazu prstů, že přinese nové informace a dodá vám trpělivost dotáhnout často zdlouhavý uzdravovací proces až do konce. Jako bonus jsem k článku připojila krátký rozhovor s ortopedem-lezcem Filipem Hebelkou. Ten se jako jeden z mála lékařů u nás lezeckými drobotinami v prstech zabývá a také mě operoval. S Filipem chystáme i online poradnu a to na pondělí 7. 9. 2009. od 21.00 do 22.00 ! Takže pokud vás nějaký ten úraz prstu trápí, neváhejte a zeptejte se ho. Ještě malé upozornění. Ilustrační fotky z operace jsou jen pro silnější povahy.

Možná znáte tu nenápadnou bolestivou bulku v prstu, která se jednoho dne objeví a bolí a bolí. Tak tu jsem jako každý druhý lezec tiše ignorovala a čekala, až se vstřebá. A pak se jednoho chladného rána jdu rozlézt, „potkám“ menší dírku a uslyším hrozivou ránu, která se podobala prasknutí hodně tlustého klacku. Během pár minut byl prst dvakrát takový a celý modrý. Diagnóza byla nejasná, na rozdíl od okamžitého odjezdu ze Ceuse. Prst mi na několik týdnů v ústecké nemocnici zasádrovali, se slovy, že budu ráda, když se mi to zahojí. V té době jsem nevěděla o nemocnici ve Vysokém nad Jizerou, která se chirurgií a plastikou ruky zabývá, a mezi lezci jsem se s takovým úrazem nikdy nesetkala. Takže jsem nic dalšího neřešila a čekala. Když mi sundali sádru, ruku jsem další tři měsíce rehabilitovala a začala pomalu zatěžovat. Prst ovšem už nevypadal jako dřív. Vytvořila se mi na něm nápadná tětiva a v ohýbání byl hodně omezen.


Prst po úrazu- tětiva

foto by Filip Hebelka



I přesto jsem začala zase naplno trénovat a lézt těžké cesty. Prst jsem tejpovala a s bolestí při lezení jsem se smířila. Musím přiznat, že jsem opravdu netušila, k jakému poškození došlo. Celou věc mi osvětlil až článek na Lezci.cz od Máky Hebelkové, která na téma "Léčba a rehabilitace po úrazech prstů ruky při sportovním lezení" dělala diplomovou práci. Konečně někdo srozumitelně i pro laiky popsal lezecké úrazy ruky. V článku jsem našla popsaný i svůj případ a diagnóza „ruptura vícečetných šlachových poutek, konkrétně A2,A3,A4“ mě zaskočila. Ještě víc však to, že jediné možné uzdravení je plastika poutek A2 a A4, která jsou důležitá pro udržení základního pohybu.
Ale víte, jak to u lezců chodí. Lezou, lezou, pak trénují, to také není čas, a pak zase lezou. Takže operaci jsem hrnula hrdinně před sebou. Až čtyři roky po úrazu, když mi pro změnu rupnul vaz v kotníku, jsem se domluvila s ortopedem Filipem Hebelkou, že to obojí řízneme naráz. Tak, a bylo to.


rekonstrukce šlachového poutka A2

foto by Filip Hebelka



šlachové poutko A2 po rekonstrukci

foto by Filip Hebelka



šlachová poutka A2 a A4 po rekonstrukci

foto by Filip Hebelka



Dva týdny po operaci mi Filip s Mákou sundali sádrové dlahy, vytahali stehy a prst dali na dalších 6 týdnů do speciální objímkové fixace (Filipův patent).

Během této doby jsem prst rehabilitovala: magnet, laser, vířivka, tlakové masáže, a s oporou jsem prst pomalu ohýbala. Po 8 týdnech jsem přidala na protahování a prst jsem začala zapojovat i do každodenních činností. Po 4 měsících přišel vytoužený první lezecký den a s tejpem jsem si zase dala nějakou tu cestu ve skalách. Dva další měsíce jsem se snažila lézt jen po velkých chytech, jinak to ani nešlo, protože na menších chytech mě prst bolel. To jsem dodržovala až do jara (6 měsíců po operaci). Pak jsem začala prst naplno zatěžovat a lezla jsem, co mi forma a prst dovolily.
Příběh ale nemá zas takový happy end, jaký bych si přála. Čtyři lezecké roky se zanedbaným úrazem udělaly své. Šlacha si po těch letech ohnutou pozici oblíbila, a i přes předoperační rovnání tětivy ji ani po operaci neopustila. Operované poutko A2 se v důsledku toho opět povolilo a při větší zátěži se mi zatím dělají bolestivé záněty. Ale což. Já i doktor jsme pro záchranu prstu udělali vše. Síla se mi do prstu vrátila, a snad i záněty časem pominou. Holt už to nebude na žádné minilištovačky a řezavé dírky. A jak jsem se poučila? Víc naslouchat svému tělu, řešit úraz hned, v lehčím případě odpočinkem, ve vážnější situaci vyhledáním okamžité odborné pomoci. Ale to už asi všichni víte, co? Jo, jenže volání srdce bývá silnější.




Rozhovor s ortopedem Filipem Hebelkou




V ČR je velice málo lékařů, kteří se úrazy prstů zabývají. Jak to? Je to nezajímavý obor? Nebo je málo lezců-doktorů?

Je to asi pravda. Když si tak proberu, kolik znám kolegů, kteří se v ČR zabývají rukou a ještě to k tomu umí, tak se dostanu maximálně k deseti. Obzvláště pak doktorů (ortopedů či plastických chirurgů)-lezců znám celou nulu. Ruka je velmi zajímavá, ale dost složitá a jemná. K tomu, aby nám ruka dobře fungovala, na ní máme přes 20 svalů a ještě o něco více šlach, 14 kloubů, nějaké nervy, cévy atd. No a pak se v tom vyznej :). Operování ruky je dost delikátní věc, a to asi spoustu chirurgů odrazuje. V poslední řadě jsou k vyšetření a operaci ruky zapotřebí speciální přístroje a vybavení, které také všude nemají.

U mě úraz prstu začal drobnou a bolestivou bulkou na jeho posledním článku. U lezců je to časté. Co to přesně je?

Nejspíš se jednalo o částečnou rupturu šlachy s následným zánětem či pouze o zánět v okolí šlachy z přetížení. To s sebou nese lokální zhoršení výživy šlachy a jejího okolí a samozřejmě riziko poškození dalších struktur, nejčastěji rupturu šlachových poutek a v extrémním případě i rupturu šlachy ohybače. Jedná se o častý jev, který doprovází extrémní zatížení ruky při lezení. Pokud toto varovné znamení podceníme a i nadále intenzivně lezeme, může dojít k výše popsanému problému, jehož vyřešení je samozřejmě obtížnější a časově náročnější.

Je to tedy první příznak, že něco není v pořádku? Doporučoval bys pak klidový nelezecký režim? A jak dlouho?

Prvním příznakem bývá nejčastěji bolest či otok. Bulka nebo zduření se objevuje až po delší době. Samozřejmě je nutné aspoň na chvíli ubrat plyn či si dát úplně pauzu a jít si radši zaběhat nebo se chvíli věnovat něčemu jinému. Většinou stačí cca 14 dní bez lezení, mast s nesteroidním antirevmatikem, wobenzym a ledovat. Pokud se přesto stav nezlepší, doporučuji vyhledat odborné vyšetření a stanovit správnou diagnózu a léčbu.

Jednu věc pořád nechápu - jak mi mohla naráz prasknout tři poutka z pěti?

To je pouhá biomechanika a fyzika. Pokud je síla na poutka extrémní – a o to víc v terénu poutek již narušených či oslabených –, dojde nejdříve k prasknutí poutka nejslabšího. Pokud síla na šlachový aparát trvá v dostatečné síle, praskají další v řadě stejně, jako když padá domino. Připomnělo mi to video Masters of rock, kde myslím Dave Osmann skočí do frendu, který vypadne, a on postupně vyškube celou délku. Kdyby tam cestou měl nýt anebo Ty bys měla následující kvalitní, zdravé a pevné poutko, další pád by nenastal či by ruptura nepokračovala.


Kdybych si plastiku poutek udělat nenechala, čekalo by mě prasknutí těch dvou zbývajících?

To asi ne. Poutko A1 je umístěno u hlavičky metakarpu a při lezení minimálně používáme ohybu v metakarpofalangeálním kloubu, tudíž k jeho zatížení nedochází. A poutko A5 je zase úplně na konci u úponu šlachy hlubokého ohybače a praská velmi vzácně. Větším problémem je u vícečetné ruptury poutek chronický zánět, nestabilita prvního interfalangeálního kloubu a postupný rozvoj flekční kontraktury prstu.


Po operaci jsi mi říkal, že poutka za ty čtyři roky začala nahrazovat podkožní vazivo. Je to tak?

Přesně tak. Původně pevné vazivo poutek se po ruptuře postupně přestaví v méněcennou a nepevnou tkáň podkožního vaziva, a to je také jeden z důvodů, proč nemůžeme stará poutka použít při operaci a prostě je pouze sešít.


V prstu se mi stále po větším zatížení dělají záněty. Je to důsledek toho, že jsem se zraněným prstem lezla čtyři roky?

Je to možná také jeden z důvodů, ale napadá mě ještě celá řada dalších: mírné uvolnění nahrazených poutek, rekonstrukce pouze dvou hlavních poutek A2 + A4. Možná by bylo lepší nahradit i poutko A3, třebaže na úkor mírného omezení pohybu. A je i spousta dalších možností.

Poutka jsi nahradil šlachou ze zápěstí. Používáš „materiál“ i z jiných částí těla?

Nejčastěji používám šlachu m. palmaris longus, pokud je přítomna – cca 15 % populace tuto šlachu vůbec nemá a potom se musím poohlédnout jinde. Je možné odebrat vazivovou povázku ze zápěstí, kyčelního kloubu, šlachy z kotníku, z ruky a v extrémním případě použít alogenní štěp (čili z někoho jiného), ale to jsem zatím nepotřeboval.


Vznikají úrazy z přetížení, nebo z nedostatku živin, špatným rozcvičením atd.?

Ano, přesně tak, Simčo. Správné rozcvičení a rozehřátí je opravdu základem a prevencí úrazů, svá kouzla dále udělá i kvalitní strava a výživa. Mořit se hladem, že budu mít o 2 kila méně a více vylezu, vede pouze ke vzniku úrazů. Dále by se neměly podceňovat stavy únavy, nemoci a vyčerpání, to vše jsou varovné znaky a je pravda, že většina mých pacientů udává před úrazem některý z těchto příznaků.


Lezci jsou nedočkaví pacienti. Vrací se pak nedoléčené úrazy jak bumerangy zpět?

Pravda, hrozně netrpěliví a nedočkaví, ale co se dá dělat, já to chápu, vždyť bez lezení to nejde :).


Co říkáš na názor, že preventivní tejping prsty zbytečně oslabuje?

Myslím, že je to můj názor, který se snažím šířit. Když je ruka zdravá a nemá problém, měla by jednotlivá šlachová poutka udržet celou váhu našeho těla, takže celá soustava hlavních poutek A2–A4 na jednom prstu unese cca 210 kg, tak proč tejpovat. Dále svaly, vazy a šlachy se postupně posilují společně, nejrychleji se na zátěž adaptují svaly, poté šlachy, kosti a nakonec vazy v řádech týdnů, měsíců a v případě vazů roků. Proto se nejčastěji setkávám s rupturou poutek u mladých intenzivně trénujících lezců, kteří velmi rychle nabudou sílu a to ostatní zatím nemají adaptované na extrémní zátěž a způsobují si úrazy charakteru ruptur poutek. Když se podíváš na ruce ostřílených lezců, uvidíš tlusté prsty, což znamená adaptaci všech tkání na extrémní lezeckou zátěž. Tejping není všespásný a nedokáže předejít úrazu.


Doporučoval bys aktivním lezcům jednou začas nějakou „wobenzymovou“ nebo podobnou kůru?

Proč ne, vždyť jsou to lentilky a ty neuškodí. Ještě bych k tomu občas přizobl nějaké chondroprotektivum.

Jediná publikace, která se lezeckými úrazy dopodrobna zabývá, je kniha od Thomase Hochholzera a Volkera Schoeffla „One Move Too Many“. Od Tebe vím, že se tato kniha překládá a už brzy se můžeme těšit na českou mutaci. Tak v jaké fázi je překlad?

Přeloženo, nutno dodělat část korektury a grafickou úpravu, sehnat vydavatele a sponzora a pak se můžete těšit :).

Sponzoři hlaste se! Kniha stojí fakt za vydání.....

Zraněných lezců je jak máku a doktorů málo. Nechystáš se v budoucnu otevřít vlastní ordinaci? Myslím, že bys měl o zábavu postaráno.

Díky za skvělou myšlenku, už o tom nějakou dobu uvažuji. Něco se možná rýsuje v Lokalbloku, a možná i společně s rehabilitací, tak uvidíme.

Jsi připravený na to, že Tě po tomto článku budou bombardovat mraky nešťastných zraněných lezců? :)

Nebude to snad příliš velká změna oproti současnému stavu, a pokud ano, tak mi to nevadí.
Takže se nebojte zeptat či přijet, vše se dá řešit.

Díky moc za rozhovor Filipe a pozor při lezení na zranění prstů, ať nás máš čím operovat :)

Simona Ulmonová

Simona    [úpravy] 23:30 07.09.2009

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 Díky.07:53:04 03.09.2009
Když to tu je takhle instrumentálně, tak budu poslouchat halt tu řeč těla a ne jen furt tu žížu. Pěkný kůstky, ať to nezlobí...
Supodpovědět 

 overused syndroms09:21:08 03.09.2009
je to sic zmineno, ale..Wobenzymovy lentilky jsou na zacinajici zanetky ale i stary rany a urazy vopouzivanejch starejch pardalu mocnym lekem. Zadny placebo.  Takze az vam zacne tikat v prstu, tak nejen uberte paru v zamkach na listach ale dejte si i enzymovou kuru. Dik Simco za clanek, jen skoda zes ho nenapsala o 20 let driv:))
overused bratr Supa l.odpovědět 
 Re: overused syndroms12:10:29 03.09.2009
Docela by me zajimalo kolik a jak casto ten wobenzym beres. Ono to neni uplne levna vec :-) a papat to jako lentilky jen tak zrovna neni zadarmo. Dik za info a at to leze!
petrodpovědět 
  Re: overused syndroms12:36:34 03.09.2009
uz dlouho nijak, tak treba tri krat tri lentilky denne po tri mesice tri tydny a tri dny:)) Zalezi no, rekneme jenom na penezich.. znam lidi co pri kuchlym prstu dlabou 10 tablet trikrat denne, jak dlouho to nevim, rozumna jednotka je mesic. Jeste lepsi je Phlogenzym, neni v nem tolik amylaz a lipaz, ktery se na hojeni asi tolik nepotrebujou, taky je ale vo fous drazsi... hlavne na lacno a aspon 20 min nedlabat, jinak to vsechno pouzijes na obycejny h.. traveni.
odpovědět 
   Re: overused syndroms13:18:31 03.09.2009
Akorát se po něm nafukuje teřich a pšouká.
TomSodpovědět 
 Re: overused syndroms13:52:19 03.09.2009
U Wobenzymu hodně funguje psycho efekt, jako placebo...jsou lidé, u kterých vyléčí rakovinu, u jiuných jsou to vyhozený peníze
nesmrtelný blázenodpovědět 
 Re: overused syndroms17:59:14 28.09.2009
...a silnejsi je Phlogenyzm,samo ze taky drazsi.Ale aspon toho nemusis dlabat 15ks denne:-)Nicmene zadna pilulka se o Tvuj problem nepostara,jak psal doktor,hlavne zmente pristup...:-)Prstum zdar!
radekodpovědět 

 sportem ku zdraví10:32:12 03.09.2009
ať žije sportovní lezení...
odpovědět 

 dik12:24:53 03.09.2009
dekujeme za info :)
odpovědět 
 Re: dik12:39:30 03.09.2009
Zajímavé, poučné a užitečné, odvážné. Říkal jsem si, co je to to A2 a A4, ale líp než předchozím článkem to snad ani nejde osvětlit, ten je taky dobrej.
modpovědět 

 Pěkný článek12:42:30 03.09.2009
díky Simčo za pěkný článek a doufám, že rady z něj nebudu muset ve vlastním životě použít. I když už jsem měl problémy s prsty také, tak vždy pomohla nějaká ta dlaha, klid a pak také tejpování, které používám jako prevenci od druhého případu pořád. Jinak Laco dík za radu s Vobenzimem
Johny25odpovědět 

 Dobrá věc17:10:19 03.09.2009
Skvělej článek, je fajn, že jsou lidi, co tohle uměj operovat. Docela bych operaci věřil, ale snad ji nebudu potřebovat. Díky Simono a Filipe.
Steveodpovědět 

 Kontakt17:54:20 03.09.2009
Nasiel by sa niekde kontakt?
odpovědět 
 Re: Kontakt04:58:00 04.09.2009
MUDr. Filip Hebelka
Ortopedie
Tel: 318641111

prip. filip.hebelka@seznam.cz
tah-sha-tungaodpovědět 

 zdar20:27:12 03.09.2009
Zdar chlape doufám,že se máš dobře v Příbrami. A že Ti to leze.
Zdraví Libor Musil /neurolog FVKV/
liborodpovědět 

 hmmm21:06:16 03.09.2009
hmmm dosti poučné..snad to nebude nikdy třeba..;-)
jančaodpovědět 

 sikula bez pudu sebazachovy ;)13:45:14 04.09.2009
Dievcina je sikovna, ked tak chladnokrvne dokazala fotografovat jednou rukou tu druhu, toho casu rozparanu, a este to neroztriast! :o))

Mne pri lezeni furt cosi, nejaky vnutorny hlas nahovara, ze lezenie po chytoch ktore sa nedaju chytit oboma rukami naraz nie je celkom vhodne pre dlhodobu perspektivu mojej fyzickej integrity... pozeram ale ze nie vsetci maju takeho strazneho anjela, ked su poniektori lezci schopni visiet na tak malych chytoch a takou silou, ze si poodtrhaju vlastne slachy.

Z tohto pohladu, nebolo by predsa len vhodnejsie nejak tie chyty dosekat, nech su velke ako treba? ;) Predsa len, zdravie je snad prve (teda po cti samozrejme;) By to mohli prebrat zastupcovia zdravotnych poistovni s CHS a nejakym ministerstvom, financii, prace a zdravotnictva napriklad, mozno potom bude aj nejaky grant na poriadne sekace :D
M.odpovědět 
 Re: sikula bez pudu sebazachovy ;)14:32:00 04.09.2009
tak rozmyslam kde si nechal tu cest ked sem vypisujes o sekani chytov:)))
adamodpovědět 
  Re: sikula bez pudu sebazachovy ;)16:06:02 04.09.2009
jako, ved sekat chyty a stupy, to je riadna fuska, robota co si ziada kus chlapa, a praca cloveka zuslachtuje a cti predsa! ;)
M.odpovědět 
 Re: sikula bez pudu sebazachovy ;)16:04:33 04.09.2009
Čestné je lézt cesty takové jaké jsou a ne si je upravovat k obrazu svému. A i ve Tvém příspěvku je čest na prvním místě, takže je všechno v pořádku, ne? :-D
K.odpovědět 
  V com je skutocny prinos pieskarov k etike lezenia :o)16:19:27 04.09.2009
Vies co je cestne? Napisem ti radsej co je Scestne: scestne je robit cestu a odistit ju pritom tak, aby jej odistenie bolo pre nasledovnikov nebezpecne a odradzalo ich od prelezu. To je nielen scestne, ale az chore. A na tom je v znacnej miere postavena tzv. piskarska tradice. Mal som teraz veeela casu, cital som starsie Montany s vypovedami tzv. klasikov, keby niekto mal pochyby, dolozim citatmi ze je to fakt. Ale vies co je najubohejsie? Ze tento patologicky pristup niekto pozdvihne za ideal a zacne ho prezentovat pred lezwckou verejnostou resp pred cudzinou ako nejaky ideal. Podla mna znacne zvrateny.

To je pre mna prinos ceskeho pieskarstva k vyvoju lezenia. Ze mam moznost vidiet, ze aj uplna (u nas hovorime) UJOVINA sa moze ujat, len to treba vediet prodat, resp. vokecat.

A vies co je najzabavnejsie? Byt si vedomy, ze mam pravdu. Dokaz c. 1: kazdu chvilu, celkom pravidelne sa tu objavi zvest ako sa niekto uspesne dokalicil / zmrzacil / zabil, aj teraz je tu vedla tema, uplne idealna ilustracia toho co pisem. Vytrhal vsetky vlastne istenia a dal podlahu. Smutne. A zbytocne.

Dokaz c. 2: PRIDANIE ISTENIA NEMENI OBTIAZNOST LEZENIA CESTY, ALE IBA BEZPECNOST VYSTUPU. (verim ze toto mnohi nedokazu pochopit)

A hlavne: dokaz c. 3: za spravny a nasledovania hodny povazujem pristup, ked prvolezec urobi cestu tak, aby som si cestu vyliezol s pozitkom, nie so strachom o zdravie / zivot. A aby nas takych nasledovnikov mohlo byt co najviac, a nie co najmenej. Nastastie v tomto mi dava dost moznosti a prikladov system, ktory sa ujal tam, kde si dovolim povedat su duchom znacne dalej nez zakomplexovany Cechacek.

Inac nic proti Cechom a Moravakom. Ale niektori ste riadni fasi. Tak ako aj niektori Slovaci a vsetci ostatni ;)
M.odpovědět 
   Re: V com je skutocny prinos pieskarov k etike lezenia :o)16:30:39 04.09.2009
M. znamená Mindrák?
 Bídaodpovědět 
   Re: V com je skutocny prinos pieskarov k etike lezenia :o)16:32:13 04.09.2009
Tak sis vilil svou dušičku a teď mi odpovíš?
K.odpovědět 
   Re: V com je skutocny prinos pieskarov k etike lezenia :o)16:37:30 04.09.2009
to čo bolo toto? :-D
už sa ti zase začal školský rok, tak opäť vypisuješ debilné keci, čo? choď do paklenice a nesviň to tu svojimi stupídnymi komentármi.
odpovědět 
    Re: V com je skutocny prinos pieskarov k etike lezenia :o)16:43:52 04.09.2009
a teď by mě zajímal tvůj názor na lezení na gritech v anglii
kubaodpovědět 
     Re: V com je skutocny prinos pieskarov k etike lezenia :o)17:01:40 04.09.2009
obdivujem lezcov, čo sú schopní liezť také prásky, ako tam lezú tým spôsobom, aký používajú :-) a ak všetko vyjde tak ako má, tak si to pôjdem vyskúšať priamo tam.
ale teba, Kubo si skôr zaujímal názor toho debílka eM.ka, že?
z.odpovědět 
      Re: V com je skutocny prinos pieskarov k etike lezenia :o)10:16:54 06.09.2009
pro z. ani moc ne protože sem vždycky lezl na písku dokonce bydlim v ádru takže moc názor s M nesdílim
kubaodpovědět 
   Re: V com je skutocny prinos pieskarov k etike lezenia :o)16:42:38 04.09.2009
Mozno keby si o piesku len necital, netaral bys take kokotiny.
tiez M.odpovědět 
   Re: V com je skutocny prinos pieskarov k etike lezenia :o)02:02:53 05.09.2009
čo to táraš? Bol si na prachovskej ehle? tak nětáraj
Loukastodpovědět 
   Re: V com je skutocny prinos pieskarov k etike lezenia :o)07:36:59 05.09.2009
Přidání jištění nemění technické obtíže, ale snižuje psychickou náročnost cesty. Jsou lidé, kteří chtějí překonávat i svůj strach, není to nic nového, ani specialita lezení.
Do jisté míry mění ale i čistě technické obtíže, vyžaduje na lezci, aby měl nad technickými obtížemi skutečně převahu, dostatek zkušeností s řešením problémů.
Dagodpovědět 
   Re: V com je skutocny prinos pieskarov k etike lezenia :o)12:02:20 06.09.2009
Tak som sa celkom pobavil, hlavne na tých dôkazoch:), ale každému sa páči niečo iné a každý na niečo iné má. Zhadzovať druhých len preto že mám komplexi a strach mi príde dosť úbohé, ale aj také sú možnosti internetu...
Marekodpovědět 
   Na sportovních cestách se bojím12:06:39 07.09.2009
Zdar M., s tebou je zase veselo. Místo plkání jsem si udělal domácí úkol a tady je pro tvoje info výsledek.

Statistiku úrazů v čechách 2000 - 2009

úrazy:
české písky 23 - ostatní skály 24

z toho pády:
české písky 20 - ostatní skály 21

pády na zem:
české písky 10 - ostatní skály 14

smrtelné úrazy:
české písky 3 (1x při nástupu) - ostatní skály 4

Nemůžu si pomoct, ale vychází mi z toho, že písky jsou bezpečnější a na skalkách je potřeba se bát :-)


bernyodpovědět 
    Re: Na sportovních cestách se bojím13:04:18 07.09.2009
berny, ty si taky demagog-amater co ma (nas) zjavne velmi podcenuje...
M.odpovědět 
    Re: Na sportovních cestách se bojím13:10:17 07.09.2009
Ale este jedno by ma zaujimalo: 3 mrtvi je akoze teda podla teba este malo, resp. prijatelny pocet, alebo neviem presne ako si to mam vysvetlit... Tak prosim ta, kolko je uz dost? 5? 10? 300? Len tak uved nejake cislo, kolko je uz dost, nech mam teda predstavu. Zranenych predpokladam ani nepovazujes za hodnych uvahy nejak ratat, tych moze byt kolkokolvek, ano?

A preco rozlisujes piesok / nepiesok? Co ked sa tie pieskarske moresy rozmohli aj na piesku a niekomu to tam tiez robi dobre spravit cestu (ne)odistenim nebezpecnu? Cize mozno mas v tych svojich skatulkach pocty pomiesane, a tie pieskarske cesty su uz aj na vapne.

Skoda ze si miesto tej domacej ulohy trochu najprv nezapol funkciu uvazovania. Mozno nabuduce :D
M.odpovědět 
     Re: Na sportovních cestách se bojím13:40:28 07.09.2009
Jeden zivej M. je az prilis.
Radek J.odpovědět 
     Re: Na sportovních cestách se bojím13:51:09 07.09.2009
Pohled do zrcadla bolí co? :-))))))

Jen jsem tvůj demagogický přístup použil proti tobě. A jak je vidět, pokračuješ v něm i v tomto komentáři a vkládáš mi do úst slova, který jsem nikdy neřekl. Nebo někde vidíš, že bych napsal, že je to málo? Nevím, kolik se ti zabilo spolulezců nebo kamarádů, nejen na skalách, ale i v autě, atd., ale pro mě je přijatelná 0 - nula!!!

Každý zranění je blbý, vůbec, pokud je vážné, ale těm se nevyhneš ani na dobře ojištěných cestách. Stačí třímetrový odlez a spolulezecz překližkář, který neumí moc jistit a kotník je v háji.

Jen by mě v této souvislosti zajímalo, kolikrát si byl zraněný ty nebo tvoji kamarádi, že tady plácáš takový nesmysly o počítání a nepočítání zranění. Jen si myslím, že lidi co lezou na písku jsou tak nějak víc smířený s tím, že se občas nějaký to zranění může stát.

A písek a nepísek rozlišuju proto, že hodnotíš/odsuzuješ styl dělání cest na písku. V této souvislosti by mě zajímalo, jestli na písku vůbec lezeš a kolik toho máš nalezeno.

Jinak uvažovat jsem se ani nesnažil... já mám totiž v hlavě nasráno a proto lezu na písku a na horách.
bernyodpovědět 
      Re: Na sportovních cestách se bojím14:21:31 07.09.2009
berny, nemam chut s tebou debatovat, co som chcel som hore napisal a viest nekonecnu polemiku nemam chut. Ked nie si ochotny / schopny pochopit o com je rec a o co ide, necham ta v tom. Ale v jednom mas pravdu, v gebuli budes mat fakt nakalene.
M.odpovědět 
       Re: Na sportovních cestách se bojím14:34:52 07.09.2009
Milý M. , tak jako k vrhu koulí ti nestačí síla, musíš mít i techniku, k běhu na lyžích nestačí vytrvalost bez techniky, tak k lezení neoddělitelně potřebuješ fyzické schopnosti a psychickou odolnost. Z těchto faktorů se lezení skládá. Lezení není jen cvakání bezpečného jištění po 2,5m. Na písku je hezké to, že si každý může vybrat co poleze, ikdyž lidem, kteří tomu vůbec nerozumí se to musí zdát divné. Nemá význam diskutovat o problému s někým, kdo "neví" jako ty. Můžeš si tady psát co chceš, ale bude to vzbuzovat jen úsměv. Ahoj a hezký den.
K.odpovědět 
        Re: Na sportovních cestách se bojím14:47:28 07.09.2009
to je asi take tvrdenie, ako ked domorodec zaodety v sukni z palmovych listov nebude vediet pochopit ze plavat sa da aj v olympijskom bazene kraulom, a nielen stylom "na psika" s ostepom v ruke v mori so zralokmi pri jeho rodnej plazi. Ten domorodec tiez nedokaze prijat pohlad civilizovaneho Europana, ze nie je normalne, ze ked si chces ist zaplavat, tak sa kazdy treti krat musi obetovat niekto z kmena ako strava pre tie zraloky... prenho to k tomu plavaniu prosto prirodzene patri, bez toho to dokonca ani nie je ono, chzbala by ta spravna atmoska. A tradicia. Nebola by to uz skuska odvahy pre mladych junakov, a tak. :D
M.odpovědět 
         Re: Na sportovních cestách se bojím15:48:48 07.09.2009
zaujimava debata ktora nema koniec :-) a nikdy nebude. najlepsie je to asi nechat na autorovi cesty. ja osobne do ciest ktore sa mi "nepacia" radsej nelozim, mozno preto ma to na ceske pieskovce moc nelaka iked som sa raz na piesku uz vyskytol, na certovkach u lidecka (tam to je mietami zevraj doistene) a najvacsi zazitok som mal prave z cesty v ktorej boli len 2 kruhy, proste povodna klasika. bolo teplo ale nohi sa mi klepali ako pri -20. takze matematicky sa da povedt ze pocit z prelezu je nepiramo umerny poctu isteni :-) tiez je dobre si uvedomit ze to nie je tak len na piesku. kolky z nas hladali v sloupe v duralovom koute pod prvym skutocnym borhakom este dalsi chybajuci? ale popravde nie je ho tam treba...z toho mozno vyplyva ze ked tam tie borhaky nie su tak ich mozno fakt netreba, ale treba mat na tu cestu schopnosti. ale vsetko s mierou, poznam cloveka ktory hadam vsetky lahsie cesty proste neistil, doteraz sa lezu po vlastnom, respektive sa nelezu. viem o dost takych cestach, co je na jednu stranu skoda ale tak ostavaju ine, preistene. specificka oblast je aj na slovensku, v manine je zvykom dat borhak az za tazke miesto :-). ked to zhrniem, ja leziem radsej cesty v ktorych napocitam zopar borhakov a tie ostatne vynimocne. he ale to neznamena ze to je tiez bespecne, na taky draznik ma vrtulnik uz nalietane a to je to cvicna oblast :-(
mifoodpovědět 
          Re: Na sportovních cestách se bojím15:49:48 07.09.2009
berny a ked pojdes na bouldrovku do VERTICALU tak tu hlavu pred tym vycisti at nepachnes :-) dik :-)
mifoodpovědět 
          Re: Na sportovních cestách se bojím15:51:44 07.09.2009
vymyslel som novu oblast :-D drasnik=dratnik :-)))
mifoodpovědět 
       Re: Na sportovních cestách se bojím15:12:41 07.09.2009
:D vypadá to, že mě asi dobře znáš... máš pravdu, někdo to prostě nepochopí nikdy ... :-)))))))))
bernyodpovědět 
        Re: Na sportovních cestách se bojím21:56:17 07.09.2009
no zname se, teda ne nejak extra :-D
mifoodpovědět 
   Re: V com je skutocny prinos pieskarov k etike lezenia :o)10:25:04 12.09.2009
Milé M.ko povím ti to takhle: podle mě máš absolutní pravdu, ale viditelně je ti to úplně k ničemu a nic se ti tímto změnit nepodaří. Je to vidět i podle té flamewar, co je proti tobě tady vedená...
djimodpovědět 
    Re: V com je skutocny prinos pieskarov k etike lezenia :o)10:18:10 14.09.2009
No dik za povzbudenie - mne je jasne, ze sem pisat to co pisem je ako hadzat hrach o stenu, ale zas si hovorim, ked sa tan hrach bude dostatocne dlho hadzat, aspon orypem omietku :o))))
M.odpovědět 
   Re: V com je skutocny prinos pieskarov k etike lezenia :o)18:17:15 28.09.2009
mily M...
ano aj,jak se u Vas rika.Souhlas,ale ne cernobily,jak se jevi Tvuj clanek.
Nekolikrat jsem v posl.dobe narazil na tzv.pomnicky,cesty do kterych se neni radno poustet.Ac jsem to prezil,nastvany jsem dodnes.Filosofie ciste skaly je lakava,ale dodrzuje se treba v Yousemitech.U nas panove nejaky ten kruh osadili,ale nad tezke misto,vysoko nad zemi a neni-li tam tutova smyce,pak si to vyzaduje akci od spravcu skal.At si zustanou,muzeme se na ne koukat,ale at jsou viditelne oznaceny min.v pruvodci.Nechceme prece omezovat ty ktere to bavi...
Na druhou stranu,je to piskovec...Podivej jak vypada Tisa.V lezeni jsou proste ruzne sporty,casto na jednom miste a privadet davy sportovcu do mekkych skal,kde muzou bezpecne skakat po omaglenych-viditelnych chytech je sobecke a bezohledne.
Treba v Labaku to na Levym funguje dobre.Tezsi novejsi cesty jsou odjistene,i zaprasene a ti co hledaji pouhy sportovni vykon si prijdou na sve(obcas i ja).Ale jsou tam i cesty,krasne nevyborhakovane,dojistitelne,bez chytu,s prulezy kominama,sparama,rajbakama a expozici ze se z toho malem...a ty zase poskytnou radost tem,co vyhledavaji tento druh lezeni(taky se hlasim).
Lezci vseho zamereni,pojdme si predavat takove a jine informace a ne si nadavat!
Lezeni zdar!
radekodpovědět 

 Chirurgie ruky16:28:24 06.09.2009
byla proslavená ve vysokém už za totality, jezdili tam  z celé republiky nejen horolezci,ale muzikanti , malíři ale i písařky,  zázraky v tomto případě opravdu umí jen tam
wendyodpovědět 

 chirurgie ruky 21:06:30 06.09.2009
Ve Vysokém jsou opravdový machří a skuteční odborníci . Měl jsem před 28 lety ůraz prstu při lazsní a špatně v té době ošetřen . V loni mě operovaly ve Vysokém a prst plně funkčí a uplně v pořádku . Velký dík dr. Týlemu . Milan Týce
Milan Týce odpovědět 

 problém s PIP kloubem18:08:59 17.09.2009
Zdravím,měl bych dotaz. Lezu od začátku letních prázdnin a vrhl jsem se do toho s nadšením. Ovšem po dvou měsících intenzivního lezení se mi začalo stávat,že ráno jsem nemohl prsty ohnout (hlavně teda prostředníčky),konkrétně v PIP kloubu (ten prostřední). Zvláštní je,že pokud ten prst ohýbám bez ohýbání posledního článku, tak je to bez problému, ale pokud se snažím ohnout celý prst jakoby do pěsti (ohýbám PIP kloub i ten poslední) tak se mi pohyb zastaví cca v půlce ohybu. Pokud ten "blok" překonám,tak mám v tom PIP kloubu okamžitě ostrou bolest a pocit jako by se mi vykloubil.
Dobré je na tom to,že když ten prst zatížím (třeba se pověsím za chyt,nebo klidně jen jedu na kole a držím řidítka),tak po chvilce se mi to rozhýbe a nemám s tím problém. Stejně mi to ale vrtá hlavou, a chtěl bych zjistit co to může být.
Omlouvám se za zmatený text a díky za ajkékoliv rady.
Danekodpovědět 

 zdravim :)09:13:23 19.09.2009
ahoj,
diky za poucny clanek, myslim ze tohle tu hlavne pro zacatecniky chybelo...ta operace vypada nechutne :(
Chtel bych se zeptat jestli se to hradi z vlasni kapsy nebo pojistovna?
taky zdravim Filipa, byl sem taky na  vysetreni :)
honza z hrusovan
honza k.odpovědět 
 Re: zdravim :)12:48:54 19.09.2009
Celou operaci hradila pojišťovna.
simodpovědět