LEZEC  OBCHOD  DISKUSE  INZERCE  ANKETY  ODKAZY  PRŮVODCE  MAPY  FOTKY  VIDEO 

 jméno

 heslo 

 Registrace   |   Nejrychlejší výměna informací je rána pěstí.
Hledání cesty

Hledání na Lezci

 Metodika
 Trénink
 Ledy
 Skialpy
Knihy
The Push: příběh Tommyho Caldwella
Mastermind: nová kniha o mentálním tréninku pro lezce
Kniha Kamarád ze skal o Joskovi Smítkovi znovu vychází

Závody
2. Makak- bouldrový kolotoč (17.11)
LezeTop Cup 2017 (25.11)
Písecký pavouk (26.11)

Žebříček
Cesty:
21.Otto 10225
22.Lank 10194
23.Chejn 10187
Bouldry:
21.Strnad 9475
22.Lyčka 9375
23.Handlíř 9300
Hory:
25.Týčr 2060
26.Píchal 1916
27.Polák 1909

Výsledky
ME mládeže (15.09)
Rockmaster (26.08)
SP Arco (25.08)

Deníčky
4376 lezců
661121 cest
Nové přelezy:
The Real S 7C
Powerstrip 7C
Skitalica 7c+
Hipotermia 7c
Oeil De Bi 7c+
Chuck Noti 7c
Extrañ 8a
Hugo In Po 8a+
Hugolina 7b+
Galeb 7a+/7b

Stěny
Big Wall - Praha 9 - Vysočany
SAUNA - Plzeň
Rock 'n' Wall - Plzeň

Prodejny
Outdoor Centrum Rock Point Perštýn - Praha 1
Lezec-shop.cz - Štěchovice
LANEX eshop - Bolatice

Kontakt
REDAKCE:
standalezec.cz
ŠÉFREDAKTOR:
jirkaslezec.cz
INZERCE:
standalezec.cz
IT:
hoplezec.cz

Ogof Fynnon Ddu

Wales

Small''Promiň Stuarte, tenhle víkend to nezvládnu, budete muset jet beze mě. Musím si připravit seminář na příští týden.

''Do pěti minut se mi vrací odpověď: ''Neblbni, doženeš to příští týden.'' Když člověk chce, všechno jde. V sobotu ráno už stojím před chatou jihovelšského jeskyňářského klubu a soukám se do kombinézy, gumáků a přilby. Přestože jsme na britských ostrovech, místní jazyk má s angličtinou pramálo společného. Take název dnešní jeskyně zní exoticky: Ogof Fynnon Ddu. Angličané se s tím poperou po svém. Jeskyni nazývají jednoduše OFD a nikoho netrápí ani to, co to ve skutečnosti z namená. Ogof je velšské slovo pro jeskyni a Fynnon Ddu znamená v překladu Černý pramen.

01


Je poměrně chladno, ale okolní příroda stojí za to. Dělíme se na dva týmy po pěti. Cílem naší skupiny je návštěva jednoho z konců šedesátikilometrové  jeskyně: Smith Armoury (Smithova zbrojírna). S sebou si bereme pouze jedno lano, opasky a každý jednu karabinu. Nástup k jeskyni zabere asi jen 20 minut, ale i tak se oko stačí napást krásou místních hor a srdce zaplesá. Zapomenu na ruch velkoměsta, každodenní shon a připomenu si, kam vlastně patřím: Kamkoliv. Kamkoliv, jen ne do města. Do jeskyně vstupuji jako poslední, zavírám za sebou malá dvířka a první, co si uvědomím, je teplo. To snad ani není možné, jaké je tu teplo. Rychle ze sebe sundávám alespoň jednu vrstvu oblečení.  Dnešní výprava je poměrně dlouhá, a tak není čas na nějaké klábosení a dlouhé pauzy na focení.  Musím uznat, že jeskyně je až překvapivě krásná. Přicházejí místa, kde je potřeba trochu lezení. Zvídavě se ptám, jak se tudy dostaneme bez lana zpět. Odpovědí mi je to, že tudy zpět nepůjdeme. ''Asi.'' Jak se ukáže později…slovo ''asi'' bylo na místě. Trochu si oddychnu, protože tudy bych dolu slézat zrovna dvakrát nechtěl. Asi po hodině přicházíme k místu, kde musíme slanit na opascích. Pod lanem necháváme vybavení, pro které se později máme vrátit. Po několika náročnějších místech (u kterých už s jistotou vím, že se přes ně budu muset vracet, jen stále netuším jak) přichází snad moje nejhorší noční můra. Jeskyně ústí doprostřed vysoké pukliny ve skále, která může mít možná 40 metrů na výšku a asi 100 metrů na délku. Skála je rozestoupená asi metr od sebe, takže je možné roztáhnout nohy a pomalu se posunovat podél trhliny. Nad sebou 20 metrů, pod sebou 20 metrů.

02


03


Nic mi nevadí tak moc jako chybějící lano! Jsem rozhodnutý tady skončit a na ostatní několik hodin počkat ve tmě. Tohle je opravdu za hranou jakéhokoliv přijatelného rizika. Asi tomu chtěl osud, ale o pár minut později už stojím s nohama roztaženými od sebe přes díru, které ani nedohlédnu na dno. Posunuji se pomaleji než šnek, třesu se jako osika a po čele mi stékají krůpěje potu. Zezadu mě jistí Keith, ale je mi jasné, že jde spíše o psychickou podporu. Uvědomuji si, že jakákoliv chybička se… raději ani nedomýšlet. Po nekonečných minutách stojím na druhé straně. Obličej mám zabořený v zablácených rukavicích a ptám se sám sebe, co tady zase dělám? Proč? Adrenalin mi téměř teče z uší.

       Z mého zpytování mě vytrhne hlas, že musíme pospíchat.  Smithova zbrojírna je ještě hodně daleko. V těle mi už nezbyl ani mililitr adrenalinu, a tak mě ani nevzruší další divoký přelez po trubce od lešení nad podzemní řekou. Konec konců k řece se dostáváme asi o 15 minut později. Čeká nás asi hodinové brodění v ledové vodě, jejiž hloubka naštěstí nesahá výše než po pás. Bez famfár a aplausu dorážíme jeden po jednom do Smithovy zbrojírny. Místo nikterak zvláštní, sám se sebe ptám, co tady vlastně připomíná zbrojírnu. Každý sníme čokoladovou tyčinku, kter ou si neseme v náprsní kapse a téměř mlčky se vydáváme zpět. Můj mozek se nemůže vzdát pomyšlení na zpáteční cestu traverzem, a tak kráčím vodou ve velmi zvláštním rozpoložení. Můj tradiční humor mě opustil. Musím uznat, že zpáteční cesta byla opět utrpením, ale snesitelným. Tělo si zvykne. Během jedné pasáže se ozve cinkot a zvuk mizejícího kovu někde dole v hlubinách. Klíče. Ztratili jsme klíče od jeskyně! Beanovi vypadly z náprsní kapsy. Naštěstí za sebou zapomněl zamknout. Ani raději nedomýšlím, co by… Šplháme po laně zpět, v kritických místech si pomáháme a dostáváme se do jednodušších pasáží jeskyně. To se mi už na tváři objeví i záblesky úsměvu.  Po sedmi hodinách jsme zase venku. Právě zachází slunce a nad horizontem se objevuje nádherná silueta měsíce. Jsem zase zpět…

04


      Po dlouhé večerní jízdě na jih Anglie a klasické anglické jeskyňářské večeři okořeněné několika pintami místního cheddarového piva, se probouzím do sychravého rána. Věci mám z předešlého dne mokré, venku prší a je zima. Nikam se mi nechce. Šálek anglického čaje a míchaná vajíčka mě však dostanou na jinou notu. Dnes je nás deset a čeká nás výprava do jeskyně Swilsdon hole, místní legendy. Brzy porozumím, proč tomu tak je. Už od vstupu do jeskyně pronásledujeme řeku, a tak nechybí lezení či plazení ve vodě. Asi po dvou hodinách se dostáváme k místu, kde je prostor mezi vodní hladinou a stropem v rozmezí několika centimetrů. Lehám si na záda do vody, která rychle proniká k mému hrudníku a svírá jej víc, než svírací kazajka. Nemůžu dýchat, tohle prostě nepůjde. Nakonec nacházím řešení: Zakřičím na Stuarta, který je na druhé straně zúženiny, ať se natáhne dovnitř a podá mi ruku. Lehám si čelem k vodě, sundávám si přilbu a hluboce se nadechuji. Stuart prudce zatáhne za moji ruku a já se asi za dvě sekundy vynořuji na druhé straně. Ani mi nevadí, že jsem se bouchl do hlavy. Přicházejí tři další zúžení, různé pozice těla a tři různé techniky. V jednom momentě mi z vody vyčnívají jen ústa, kterými téměř olizuju strop jeskyně. 

       Je mi zima. To, že člověk na sobě nemá moc tuku, má v jeskyních bezesporu výhody, ale občas by se hodil. Zuby mi drtkotají, a tak neprotestuji, když se tempo našeho postupu zvýší. Přece jen je mi po pár minutách tepleji. Nicméně zase začíná pracovat hlava, protože vím, že to nejkritičtější místo má teprve přijít. Tam už nebude prostor mezi hladinou a stropem…musíme se potopit. Z vody vyčnívá jen lano, kterého se člověk má držet, a které jej dovede na druhou stranu. Jeden po druhém se ztrácí ve vodě. Na znamení úspěšného proplutí lano sebou 2x prudce trhne. Zbýváme už jen dva. Dívám se do vody a vím, že cesty zpět už není. Zhluboka se nadechuji, potopím hlavu pod vodu a třemi rychlými záběry projíždím podzemním sifonem. Ozývá se jásot ostatních, jsem na druhé straně! Jsem na kost promočený, ale šťastný. Téměř zapomenu 2x zatáhnout za lano…

      Stojíme opět s čajem v ruce kolem stolu a já sám ani nevím, jestli tenhle víkend byl skutečností. Překonal jsem všechny nástrahy přírody, ale hlavně vnímám ty, které si nosím sám v sobě a občas dokážu překonat i je. Ale co mě hřeje v tuto chvíli nejvíc, je pocit našeho kolektivu. Naší spolupráce. Nezáleží, jestli je člověk bílý či černý, milionář či bezdomovec. Tam dole jsme si byli všichni rovni, každý druhému plně nápomocen a teď mám pocit, že nás spojuje jisté pouto. Ani to nedokážu popsat, jen tuším, že ostatní to cítí taky a že si tenhle pocit chceme každý hodně dlouho uchovat.

Aleš   [úpravy] 11:16 16.11.2012Tisk 

Reklama:

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 Super clanek11:14:41 16.11.2012
Perfektni clanek, diky. Co je to proboha cheddarove pivo?
dodpovědět 

 dobře Ty !11:16:51 16.11.2012
příjemná změna tématu chlape, díky za inspiraci se taky trochu vrtnout do hlubiny :)
danekodpovědět 

 super!!!11:16:56 16.11.2012
super napsaný, super procítěný. ta druhá ejskyně mi hodně připomínala, skoro mám pocit, že jsem v ní před lety byl.. ale asi na jihu Anglie nebude jediná...
můžu poprosit o kontakt na mail? rád bych se ještě na něco zeptal.. díky.
maťaodpovědět 
 Re: super!!!11:56:40 16.11.2012
Moc diky za pozitivni odezvu. Skoda, ze jsem nemel cas na delani poradnych fotek, naradi jsem mel...ale nebyl cas. Jinak tedy: ales.hrabec@yahoo.com
Larsodpovědět 

 Dobrý počtení11:58:58 16.11.2012
Parádní článek. Jen naokraj, svěřit důležitý klíče Beanovi, no nevím, viděl jsem s ním pár skečů a asi to nebylo zrovna nejmoudřejší, no hlavně že to dobře dopadlo.
Cavemanodpovědět 

 moc pekny ..12:00:58 16.11.2012
a velmi dobre napsany.
ivanodpovědět 

 Pěkné14:34:49 16.11.2012
Pěkný, zajímavý a velmi čtivý článek.
Kuzmaodpovědět 

 klíče12:49:59 18.11.2012
Do jeskyně vstupuji jako poslední, zavírám za sebou malá dvířka....
odpovědět 
 Re: klíče12:51:12 18.11.2012
Ztratili jsme klíče od jeskyně! Beanovi vypadly z náprsní kapsy. Naštěstí za sebou zapomněl zamknout :-D
odpovědět 
  Re: klíče14:33:32 18.11.2012
Vypada to, jako bych zapomnel zamknout ja...lec ja jsem klice nemel :)
Larsodpovědět 
   Re: klíče20:43:36 20.11.2012
pri popisovani prustupu sifonem jsem mel dost tisnivy pocit :-),dik za super pocteni
Michalodpovědět 

 hmmm18:26:05 22.11.2012
Hmm je mi z toho zima jen to ctu. Nic pro me...
Maraodpovědět 

Lezec.cz je hlavním mediálním partnerem ČHS na internetu

Fasádní Servis
Fasádní Servis® hledá spolupracovníky do týmu pro Čechy a Moravu.


 Foto dne:

Babushka, 5.8
 Databáze cest:
Všechny cesty (123519)
Top cesty v ČR
Top bouldery v ČR
Nejnovější cesty:
Palme Cane 7a+ San Vito Lo Capo
Maria Theresia V Srázy A Poledník
Pakleni Vozači 6c+ Buzetski Kanjon
Sansára 7A Končitá
Magor 5C Končitá
Nově komentované:
Jolane 6B Ostaš
Dědkova Skluzavka 5C Dlouháč - Cukrárna
6a+ 6a+ Margalef
Regular Route Direkt 5.10a Yosemite
Kopí 7A Pod Hradem

 Nově v diskusi:
Re: Maltatal | Re: odsedka | Re: odsedka | Re: odsedka | Re: odsedka | Re: odsedka | odsedka | Re: Maltatal | Re: Maltatal | Re: Maltatal |

 Nové komentáře:
Re: co tě žere? | Re: co tě žere? | Re: Pocet prelezu | Re: Pocet prelezu | Re: Dobře ČHS - a ted k veci | Re: co tě žere? | Re: co tě žere? | Re: Dobře ČHS | Re: narcistická osobnost | Re: Když Turek musí, tak prostě musí |

 Kde to vře:
SP v lezení na obtížnost Kranj, Slovinsko (92)
Chceš něco vědět o ČHS? Odprejskni! (57)
Video: Život medzi skalami - profil bouldristy Tomase Greksáka (48)
Video. Angela Eiter leze první ženské 9b (19)
Video: Nalle Hukkataival detaily o 1.boulderu 9A na světě (13)
5. volný přelez The Nose na El Capa (9)
Video: v 94 letech leze 450metrovou stěnu v Alpách (8)
Video: Magnus Mitboe leze DWS nad mrazivou vodou (8)
Adam Ondra: nové 9b v Arcu (8)
Španělsko nejsou jen skalky (8)

 Nově v inzerci:
MILLET Trilogy GTX Limited ed. | fleecka MAMMUT EXTREME Innominata Jacket Men; | bunda Mammut Ultimate Jacket Men | Skialpy | Skialpove boty Garmont | Triop Phet Maak velcro 40,5 | Dětské lezečky Triop | Prodám Singing Rock Garnet M | Aet Armada ARV 185cm + Marker Duke + G3 Alpinist | ZÁKLADNÍ LEZECKÁ VÝBAVA - POUŽITÁ, ALE V BEZVADNÉ STAVU |

 Anketa:
Děláte přeskoky na skalách?
 Ne 
 602 
 Občas 
 437 
 Ano 
 418 


Cestovní pojištění objednejte na Srovnejto.cz.
Mají přímo sekci cestovní pojištění na hory.
 Návody:
Jak psát na lezce ...
Lezecké mapy

 lezec  diskuse  ankety  odkazy  průvodce  fotky  video  *rss*  cookies       ceník reklamy Energy Cloud   NetPro systems, s.r.o.