Je sobota ráno 27.9. 2008 - 9:00 a já vysílám první dvojici na trať. Hned po startu se hlídka vrhá ke stolu a obkresluje mapu a popisy kontrol orientační jízdy na horském kole.

Druhá dvojice po startu vidí jak první hlídka mizí v bráně zámečku Bischofstein, který se stal pro letošní ročník závodu naším útočištěm. Tímto způsobem startuji závodníky půldruhé hodiny. Závodních dvojic, které se letos dostavily změřit svoje síly v přírodním víceboji, bylo přes třicet, tudíž podstatně více než vloni- zkrátka zlepšujeme se :).
Aby soutěžící mohli pomýšlet na solidní umístění, bylo potřeba nejen správně opsat kontroly do mapy, ale i najít jedenáct kontrol orienťáku na horském kole, absolvovat lezení, překonat několik krkolomných lanových lávek, přejít po slack lině, zabrat pádlem při jízdě na vodě, nespadnout v lanovém centru a bezpečně (bez prodření mapy a oděvu či obdržení vosího žihadla) najít všechny kontroly orientačního běhu.

Po startu se zanedlouho začali první závodníci objevovat u skal, kde na ně čekalo několik pěkných cest. Zde si každý z dvojice vybral cestu, na kterou si troufl a do ní se pustil. Hodnocení této části prodělalo od minulých ročníků změnu a platilo zde pravidlo „čím vyšší obtížnost, tím vyšší zisk“. Nejobtížnější cesta byla, podle slov našeho skalního velmistra, Radka Brože, lehká osmička a cesta nejlehčí měla obtížnost čtyři.

S protaženými těly z lezení a lanových lávek, kde si závodníci mohli zkusit i chůzi po slack lině a po „lehké stromové“ masáži na lanovce, následovala orientačně dobrodružná cesta do Adršpachu. Původně zamýšlená jízda podle azimutu na adršpašském jezírku se z technických důvodů nepovedla zajistit, a tak závodníci jezírko pouze přejížděli. Za to si borci mohli více všímat krásného prostředí pískovny. Se zajištěním další části - vysokých lanových lávek v lanovém centru - nám pomohl profesionální personál, kterému jsme velmi vděčni, stejně jako Petemu Blahnovi, který nám umožnil toto centrum zařadit do závodu.

Z Adršpachu závodníci uháněli po nově budované, téměř dokončené- tudíž téměř bezmosté- cyklostezce podél Metuje až do Teplic. Zde je čekal pořádný výšlap zpět k zámečku. Když jsme trasu stavěli, viděl jsem borce, kteří výšlap zvládli s nohama v pedálech. Vysílení závodníci ovšem daleko častěji tuto část absolvovali kolo „vedouc“! Poslední zkouškou byl orientační běh, jehož start byl v areálu zámečku a zavedl závodníky do přilehlých skal. Přestože kontroly pro tuto část stavěl Máca tak, aby nikdo neměl problém s jejich hledáním, našly se dvojice, kterým poloha některých lampionů zůstala utajena. Pak již následoval jen vytoužený cíl. Nejrychlejší dvojice tak proťala cílovou pásku v čase 2 hodiny 19 minut.

Úkolu vyhlásit výsledky jsem se odpovědně zhostil již o půl sedmé (zásluhou kvalitně obsazené kanceláře). A hned v úvodu jsem nezapomněl poděkovat našim skvělým partnerům, kteří za celým závodem de facto stáli. Byla to zejména firma Lbnet.cz, Bowling centrum Trutnov, ČAES a její partneři, ČHS, Město Trutnov, Cestovní kancelář Adventura, Salewa Czech, Singing Rock, Saltic, Pete Ádr team a Mates. A také nesmím zapomenout na rodinný podnik Volkových a jimi provozovaný zámeček Bischofstein a Kafírnu Trutnov.

Poté jsem se pustil do vyhlašování nejlepších borců. V kategorii A jsem na stupně vítězů pozval Marka Oubrechta a Kajetána Poliaka na stupeň nejvyšší. V kategorii B- chlapci jsem volal na první místo Karla Hejtmánka a Jardu Bendu.V kategorii C-dívky to bylo nejjednodušší. Zde závodila jediná dvojice, a tak se na prvním místě umístila Barbora Škorpilová a Tereza Schlöglová. Kategorie S skončila vítězstvím Václava Vančury a Marka Škorpila. Doplňková, ovšem nejobsazenější, kategorie D našla své vítěze v podobě Tomáše Petrečka a Zuzany Kroutilové. Byli jsme mile překvapeni velkým počtem nadšených diváků.

Tak takový byl další ročník podzimního klání, které tradičně v podhůří Krkonoš pořádá HO S.S.A.R. a Yetti club Trutnov. Rád bych vyjádřil svůj obdiv všem odvážným závodníkům, že se jim podařilo bez větších problémů a zranění protnout cílovou pásku. Velmi rád bych poděkoval všem organizátorům, kteří přiložili ruku k dílu. V neposlední řadě bych rád znovu vyslovil dík a uznání všem našim výše jmenovaným partnerům.

Díky a příští rok na viděnou.

Za organizátorský tým Petr Vojáček  (Martin Macek a David Jelínek)

















Autory fotek jsou Míra Hlávko a Martin Macek.