Čtyři dny, 11.- 14. srpna 2009, trval Thomasovi a Alexanderu Huberovi první RP přelez známé cesty „Eternal Flame“ na Nameless Tower (6251m) v Karakoramu v Pákistánu.
Cestu „Eternal Flame“ (VI, 7b+, A2, 24 délek) udělali před dvaceti lety Kurt Albert, Wolfgang Güllich, Milan Sykora a Christoph Stiegler. Tomuto silnému německému týmu se tenkrát podařilo volně přelézt 80% cesty. Čtyři délky přelezli pouze technicky. Jejich nová cesta se zařadila mezi alpinistické „skvosty“ světa a o volný přelez se od té doby pokoušelo mnoho špičkových lezců. Ale špatné počasí a obtížné lezení ve vysoké nadmořské výšce je ze stěny většinou vyhnaly. První komu se podařilo posunout tento velký projekt kupředu byli Denis Burdet, Nicolas Zambretti a Toni Arbones. Těm se v roce 2003 povedlo vylézt volně dvě technické délky ze čtyř. Nejtěžší desátá a druhá délka však stále čekaly na vyřešení. V roce 2005 se do desáté délky pustili Španělé Iker a Eneko Pou. Objevili novou variantu vpravo, ale RP jim opět překazilo špatné počasí.
Pátá délka v Eternal Flame
foto by Fritz Hinderbrandner / Huberbuam.de.
Thomas a Alexander Huber přijeli do basecampu společně s kameramany Franzem Hinterbrandnerem a Mariem Walderem na konci července. Počasí jim přálo a tak se hned pustili do „práce“. Po deseti dnech postavili druhý tábor na Sun-Terrace a vrhli se na řešení lezecké hádanky v druhé délce. Traverz byl přesně takový, jak jim byl popsán, bez chytů. Na začátku traverzu tedy lezli přímo nahoru 30ti metrovou tenkou spárou, pak odtraverzovali doleva a napojili se opět do Eternal Flame. Tyto dvě délky pojmenovali "Come on Baby" a "Light my Fire" a ohodnotili 7a+.
Po třech odpočinkových dnech v basecampu obdrželi zprávu o několikadenním dobrém počasí a sen o volném přelezu dostával stále jasnější barvy. Jejich plán byl týmový RP přelez. Ve vyvádění délek se tedy střídali. Přelezli jejich novou variantu druhé délky a napojili se do původního směru Eternal Flame. Předtím než je zastavil tající led, vylezli ještě tři délky. Další den vyjumarovali zpět a pokračovali k vrcholu, k nejtěžší 10. délce. V té však zjistili, že nová varianta od Ikera Pou je kvůli mokré skále nelezitelná. Svůj postup nasměrovali o 4 metry vpravo. 20ti metrovou spárou dolezli do sušší části varianty od Ikera Pou. Délky pojmenovali "Wish you were here" a "Burn for you" a ohodnotili 7c. Třetí den přišly na řadu dvě těžké prstové spáry, 7c a 7c+. I s těmi si ale bratři Huberové poradili a k vytouženému vrcholu zbývalo už jen několik lehkých délek. Protože věděli, že dobré počasí bude i nadále pokračovat, vychutnali si je až druhý den.
Alex Huber při přelezu délky za 7c, kterou oblezli nýtový žebřík v 10. délce
foto by Fritz Hinderbrandner / Huberbuam.de.
"Prstovka" za 7c+ v 17. délce
foto by Fritz Hinderbrandner / Huberbuam.de.
Eternal Flame:
S. Buttress, Nameless Tower, Trango, Karakorum, Pákistán.
Prvovýstupci: Kurt Albert, Wolfgang Güllich, Christof Stiegler, Milan Sykora, 09/1989
Původní obtížnost: VI, 7b+, A2.
První volný přelez: Thomas & Alexander Huber 11-14/08/2009
Obtížnost: 7c+
Délka: 650m
No sou to borci a měli štěstí na počasí, stále maj co říct v lezení. Teda ale Milan SÝkora není přeci němec, ale čech. Kluk z Adršpašsko-Teplickejch skal. To jen že tam píšeš Německej tým.
Presne tak, to ze je Sykora z Adru stejne znamena, ze je spise Nemec, nam to tam patri opravdu jen chvilicku a historicky asi to jeste neznamena ceskou lihen. Ostatne uz podle jmena je to typicky German.
Jo já jsem strašně milej, to máš pravdu, jestli seš pitomec nevím, a je mi to fuk, jen sem to chtěl trochu upřesnit nic víc, rozhodně neobviňuju a nechci ani soudit :-)
Přesto mylně soudíš, že Simča napsala gramaticky nesprávně Německej, ale to už víš, že jsi soudil resp. ji veřejným komentářem i obvinil špatně. Celé je to vtípek samozřejmě, ale logistioky mám pravdu.A navíc dle mne Huberovcům nevyšlo počasí oni jen umí lézt a dát tomu potřebný čas.
Uměj a daj to jo. Jestli ti šlo teda vo velký písmenko, tak si asi na špatným webu, já měl na mysli něco jinýho, ale to víš, takže to dál nemusíme řešit.
Historie prvovýstupu zde uvedená je mírně deformovaná. Na tuhle expedici odjeli ve čtyřech a do cesty se také ve čtyřech pustili.Podmínky byly něco úplně jiného než v prosluněných kalifornských zdech v Yosemitech, takže WG byl trochu zklamán s realizací své idee, přenést těžké sportovní lezení do velehorských zdí. (Oni už měli trochu problémy na expedici rok předtím,, kde měl mimo jiné Arnold onen památný pád do trhliny, zlomenou pánev a naštěstí rychlý letecký přesun do německého špitálu). Počasí, těžké tahání matroše, výška .... byly příčinou pomalého postupu. Když byli pod závěrečnou cca 400m vrcholovou pasáží, naplnil se čas Sýkory a Stieglera a ti museli odjet domů. WG byl navíc po velmi nepříjemném pádu, s dosti bolestivými následky a částečně pro další aktivní posunutí prvovýstupy s omezenou schopností. Celý vršek tahal ve velkém stylu Kurt Albert, který asi měl zrovna svoji vrcholnou formu. WG to jel s ním a "polykal prášky proti bolesti po celých platech".
Stejně jako na expedici na kopec se jako výstupci počítají ti, co byli až na samém vršku, tak i tady jsou jako prvovýstupci uváděni WG a KA. Což pochopitelně nesnižuje podíl zbývajících dvou účastníků expedice na zdolání spodních pasáží stěny a odpracování těžké manuální práce. Ale tak to chodí i na těch největších kopcích, kde spousta členů expedice tahá věci do postupových táborů a na vršek pak dojdou ti nejlepší, nebo ti co mají štěstí a jsou v pravém čase na pravém místě.
Většina informací je čerpána z monografie o WG (z té starší).
Registrace
Metodika
lezec.cz
Čtyři dny, 11.- 14. srpna 2009, trval Thomasovi a Alexanderu Huberovi první RP přelez známé cesty „Eternal Flame“ na Nameless Tower (6251m) v Karakoramu v Pákistánu.
Zdroje: 
Ano