Akademický malíř, horolezec, lyžařský průkopník a jeden z prvních lavinových odborníků v Evropě Mathias Zdarsky - Matyáš Žďárský.
Český rodák, kterého však spíše znají Rakušané, Matyáš Žďárský, patří k významným průkopníkům alpského lyžování a jeho prvním metodikům.
Na jeho počest nese několik ulic v Čechách i Rakousku jeho jméno, byla po něm pojmenována i alpská horská chata a v Antarktidě i hora (Mount Zdarsky) i Žďárského museum Zdarsky-Museum in Lilienfeld.
Žďárský je rovněž osobností, jejíž jméno mezi horolezci dodnes žije ve slově „žďárák“, tedy Žďárského bivakovací pytel.
M a t y á š Ž ď á r s k ý
zakladatel alpského lyžování, pedagog, akademický malíř a sochař
(24. února 1856 v Kožichovicích u Třebíče – 20. června 1940 v St. Pölten)
Matyáš Žďárský se narodil jako poslední ze sedmi dětí Josefy a Jana Žďárských v Kožichovicích u Třebíče v budově mlýna, který se však do dnešních dob nedochoval. Brzy po jeho narození zemřel Žďárského otec a matka odešla do Třebíče, kde malý Matyáš začal navštěvovat školu, později vychodil jihlavskou reálku a německý učitelský ústav v Brně. Ještě jako dítě po úrazu oslepl na jedno oko.
Po dokončení studia v r. 1874 nastoupil do prvního místa ve Vídni a následující léta strávil jako pedagog ve Vídni, rakouském Elsenreithu a počátkem osmdesátých let jako učitel v trestnici Stein (Krems am Donau).
Vzhledem k šíři Žďárského zájmů, mezi které patřilo výtvarné umění, a zejména přírodní vědy, včetně vztahů jednotlivých složek prostředí, není divu, že ani poměrně úspěšná kariéra učitele jen příliš neuspokojovala. Začal podnikat studijní cesty; cestoval po Švýcarsku, Německu, Francii, Bosně, Itálii a po severní Africe, a studovat (malířství na akademii v Mnichově a techniku na polytechnice v Curychu), a v roce 1889 koupil horský statek Habernreith poblíž Lilienfeldu.
Zdarsky Mathias: Alpine Lilienfelder Skifahr-Technik; nejznámější Žďárského dílo, které vyšlo v řadě vydání. Je považováno za první učebnici alpského lyžování
repro: archiv Horolezecké abecedy
Již jako majitel horského statku a horal s živým zájmem o přírodní prostředí se Žďárský začal věnovat alpinismu a zejména lyžování, které se v té době začalo po celé Evropě šířit ze své skandinávské kolébky. Žďárský si objednal první lyže z Norska. Ty jej však příliš neuspokojily, proto začal experimentovat s vázáním. Vývoj svého prvního vázání, které umožňovalo pohyb paty a jízdu v krátkých obloucích tak typických pro alpské lyžování ukončil po šesti letech. Vázání, a na něj navázaný nový lyžařský styl, se záhy rozšířil, a Žďárský se stal vyhledávaným lyžařským instruktorem. V té době (1886) rovněž napsal první učebnici alpského lyžování a začal se živě zajímat i o další souvislosti, jako např. nebezpečí lavin.
Matyáš Žďárský uspořádal v roce 1901 první závod ve sjezdu a v roce 1905 ve slalomu (trať měla 2 km, 85 branek, závodilo 23 mužů a 1 žena), druhý slalom se jel v roce 1906 (303m, 35 branek). Žďárský se ve své době vypracoval na nejlepšího světového lyžaře (již v roce 1896 překonal na lyžích rychlost 100 km/h).
Matyáš Žďárský při lyžařské výuce
repro: archiv Horolezecké abecedy
Každou zimu Žďárský pořádal výukové kurzy – v letech 1896 až 1916 vychoval více než dvacet tisíc lyžařů a to nejen v rakouských Alpách (v Beskydech, v Německu a Švýcarsku, v Karpatech).
Jeho služeb využila i rakousko-uherská armáda (od r. 1908), ve které působil zpočátku pouze jako lyžařský instruktor, později se však vypracoval na uznávaného lavinového experta (ostatně na téma lavin publikoval Žďárský dvě rozsáhlé práce).
V roce 1916 vedl záchrannou výpravu hledající vojáky zavalené lavinou, při níž však utrpěl četná zranění. Za své zásluhy při výcviku rakousko-uherských vojáků byl v roce 1916 vyznamenán Rytířským křížem řádu Františka Josefa.
Po svém vážném úraze se Matyáš Žďárský v roce 1917 vrátil zpět na Habernreith, avšak vážně zdravotně postižený. Nevzdal se však a bojoval a neustále cvičil. Svou hybnost nakonec dokázal natolik zlepšit, že už osm let po úrazu začal opět lyžovat. Jeho vitalita mu vydržela až do roku 1939, kdy se jeho zdravotní stav zhoršil natolik, že už nebyl schopen se o sebe postarat. Přestěhoval se tedy do hotelu Pittner v Sankt Pöltenu, kde 20. června 1940 zemřel. Pohřben byl v hrobce na své usedlosti.
Po zakladateli alpského lyžování byla pojmenována horská chata v Alpách, Mount Zdarsky – hora v Antarktidě, je po něm pojmenována mj. ulice v Lilienfeldu – Zdarskygasse, ale i ulice v Třebíči.
Ve vlastivědném muzeu v Lilienfeldu se nachází stálá expozice věnovaná technickým vynálezům včetně lyžařského vázání, literární a umělecké činnosti Matyáše Žďárského. Zbudování podobné expozice zvažuje i obec Kožichovice, která v roce 1993 slavnostně odhalila desku připomínající jejího slavného rodáka na domě, který stojí na místě bývalého kožichovického mlýna ve kterém se Žďárský narodil. Jméno Matyáše Žďárského nese i několik lyžařských závodů (např. závody v Třebíči). -tof-
Není zcela obvyklé, že by český rodák pronikl na zahraniční poštovní známky… této cti se zpravidla dostává výhradně pedagogům jako je Komenský, Žďárský…
Fotografie pochází z dobového tisku, dobových publikací a bibliografických sbírek autora; portrétní fotografie Matyáše Žďárského pochází z Wikipedie a je tedy přetiskována na základě licence Creative Commons. Repro: archiv www.horolezeckaabeceda.cz
Registrace
Metodika
lezec.cz
Akademický malíř, horolezec, lyžařský průkopník a jeden z prvních lavinových odborníků v Evropě Mathias Zdarsky - Matyáš Žďárský.
Plně je respektuji