Je to přibližně 17 let, kdy se na tomto webu objevil článek P. Resche „Buližníky a bouldering - Popis oblastí Křivoklátsko“. A protože od té doby proteklo Berounkou spoustu vody, je na čase ony informace aktualizovat, oblasti znovu popsat a některé podrobněji přiblížit, protože se v čase událo mnohé. A to nejen z hlediska bouldrování, ale i v lezení s lanem.

Nejde jen o počet nových bouldrů a cest, ale také o skály, které byly dříve opomíjeny, nebo zanedbávány a kam lze nově směřovat svou lezeckou aktivitu.

Když mluvím o Křivoklátsku, myslím tím chráněnou krajinnou oblast Křivoklátsko, která se rozkládá západně od Prahy na území velmi zhruba ohraničeném Berounem (na JV), Lány a Rakovníkem na severu a Zbirohem na západě. Když jedeme po dálnici Praha-Plzeň, tak vetší část krajiny vpravo od dálnice z Berouna po Zbiroh je jižní část CHKO Křivoklátsko.

Lezení po buližníku, pro ty, kteří nemají tu zkušenost, je lezení víceméně tradiční. Mnoho cest si člověk musí dojistit sám svým vybavením, a to nejen protože jde o lehčí cesty, ale zejména protože vrtat do tak tvrdého kamene je náročné a zdlouhavé. Nicméně i přesto tu za poslední léta vznikla řada, hovořím-li o Křivoklátsku, sportovních cest. Pro svoji členitost je buližník pro lezení vlastně ideální. Snad kromě lezení po dírkách se zde dá lézt v nepřeberném množstvím skalních struktur po všem a skoro všude. Výhodou této členitosti jsou nepřeberné možnosti směrů a jejich kombinací. Nevýhodou je občasná křehkost a lámavý materiál. A právě pro tyto nevýhody lze jen stěží očekávat, že by se bouldrování (lezení) na buližníku stalo fenoménem. Nicméně někteří z nás jsou velmi vděční i za to „málo“, co nám naše příroda v tomto materiálu poskytla.

Chtěl bych trochu přiblížit JZ část Křivoklátska, kterou tvoří trojúhelník Žebrák - Křižovatky - Zbiroh, na rozhraní Středočeského a Plzeňského kraje. Jde zejména o oblast „Na hřebenech“, na kterou jsem připravil průvodce pro bouldrování.
Tato oblast se nalézá  přibližně 9 km od obce Žebrák (dálnice D5). Tvoří ji čtyři skalní buližníkové věže (resp. pět, počítáme-li i vzdálenější Pytláckou věž, na které jsou sice nové cesty, ale jen na lano kl. 3-9-(UIAA)).
Nejrychlejší přístupová cesta vede ze Žebráku přes obec Točník a Bzovou na Křižovatky. Odsud doprava a po přibližně 800 metrech jsou vidět vlevo první skály. Komáří, Jedlová a Bedlová vež, a o něco dál věž Maják. Skály se nacházejí výhradně v blízkosti silnice (což ovšem neplatí u v lese zastrčené Pytlácké věži). Parkovat je možné na okraji vozovky.
I když se křivoklátské bouldry stěží stanou, i jen v Čechách, vyhledávanou lezeckou kratochvílí, přesto zde vzniklo za těch pár let okolo 150 bouldrů (kl. 2- 8A) a také nemálo nových cest v klasifikaci 6-9(UIAA). A to hlavně díky lezcům z Hořovic, „barda“ křivoklátského lezení Máry Bekeho, ale též např. Z.Míky a Z.Resche…. 
Lezení s lanem zde je spíš bouldrováním s lanem, protože cesty jsou výrazně kratší, než v jiných středočeských oblastech, ale o to údernější. Bouldry zde jsou od klasických jednokrokovek až po sedmimetrové cesty, kde jsou chytači a vetší počet bouldrmatek na výhodu. A pro nerozlehlost oblasti, je zde také dost variant a definovaných cest.
Tím, že jsou skály v lese, a tedy ve stínu, je užitečné sebou mít kartáč, popř. smetáček. Určitě bych si přibalil i nějaký repelent. Zejména na Komáří věži ho člověk ocení.


Skřipec 7B


„Komáří věž“:
je první z věží a z údolní strany také tou nejvyšší. Mírně zasutá v lese, a díky němu ze silnice hůř viditelná, asi 100 m vzdálená od vozovky. Vede na ní kromě asi 20 lezeckých cest do kl.8-/8, okolo 40 bouldrů do 7A. V údolní převislé stěně je materiál místy křehký, ale ostatní bouldry už jsou v celkem solidním materiálu.
GPS: 49.9240000N, 13.8270000E

„Jedlová věž“:
nedaleko silnice se nachází druhá z věží s asi nejpestřejšími možnostmi jak k lezení, tak i bouldrování. Lezeckých cest je tu okolo 30, až do klasifikace 9 (UIAA). Bouldrů okolo 50 až do kl. 8A. Zde je největší koncentrace vyšších bouldrů na celých „Hřebenech“. Bouldruje se jak na předskalí, tak i na kamenech naskládaných okolo hlavní skály.
GPS: 49.9240000N, 13.8290000E


Hrana snílků 7A


„Bedlová věž“:
menší útvar nedaleko Jedlové. Pro lano je zde okolo 20, spíš lehčích cest, až do kl. 9-/9 (UIAA). Bouldrování je koncentrováno více méně do menší západní stěnky, nicméně i tak se zde nachází okolo 15 pěkných bouldrů do 7A.
GPS: 49.9250000N, 13.8300000E 


„Maják“:
se nalézá za Bedlovou věží po mírném klesání těsně před výraznou zatáčkou vpravo v lese, asi 50 metrů od silnice. Na věž vede asi 20 lezeckých cest až do klasifikace 9- (UIAA). Bouldruje se po větší části obvodu věže, plus na přilehlých kamenech. Je zde okolo 35 bouldrů až do 7B+.
GPS: 49.9260000N, 13.8330000E 


Vyvanutí 6B


Letmo jsem přiblížil jen jednu z lokalit, kde se nalézají bouldrové a lezecké terény, nicméně v okolí lze najít další skály, ať už pro bouldrování, ale zejména pro lezení s lanem. Vedle Hřebenů je v blízkosti „Dehetnická skála“, „Černá skála“, „Red rock“, jako čistě sportovní oblast, a nedaleko i věž „Hlavatice“ s přilehlým bouldrem „Žudr“ (odkazy na průvodce níže) a věže „Za“ a „Pod Hlavaticí“.
Níže jsou průvodce jak „Na Hřebeny“, tak na „Žudr“ a „Hlavatici“, ale též doplněný bouldrový průvodce na „Mrtnickou skálu“ u Komárova (Hořovicko).

V oblastech, které jsem právě popsal, najdou zalíbení spíš lidé toužící po klidnějším zážitku, romantici oddaní tichu lesních samot. Lezci, kteří se obejdou bez front u nástupů. Rodiče s dětmi, kteří nemají strach ztratit své děti chvíli z dohledu (ty většinou naleznou pod každou věží dostatek místa na hraní plus nedozírný okolní les). A nerudní jedinci, kteří potřebují svůj neúspěch při lezení vykřičet z plných plic (těm se zase nedostane pohoršených reakcí okolí…).

Topa ke stažení:

Na Hřebenech

Hlavatice

Mrtnická skála