Yvon Chouinard, ročník 1938, (vedle toho, že nyní věnoval svou firmu Patagonia na boj proti změnám klimatu), patří k těm nejznámějším horolezeckým machrům padesátých až šedesátých let minulého století. Seznam jeho "počinů" je i pro dnešní borce obdivuhodný.

V roce 1960 se mu podařil druhý výstup cestou The Nose na El Capitanu, v roce 1961 udělal prvovýstup západním pilířem South Howser Spire v Bugaboo. Ve stejném roce zdolal s Fredem Beckey a Danem Doody v Kanadě severní stěnu hory Mount Edith Cavell (3363 m) a v roce 1962 to byla západní stěna Sentinel Rock v yosemitském údolí.

A v roce 1964 to začalo.

Nejdříve vylezl jižní stěnu Mount Watkins a pak následovalo několik výstupů na El Capitan. 1964 to byla třeba cesta Muir Wall – na tehdejší dobu docela divočina. V roce 1968 jel do Patagonie a vylezl prvovýstup California Route na Fitz Roy. Další jeho činy vyvolaly tenkrát v kruzích horolezců údiv – 1973 vylezl s Bruce Carsonem The Nose na El Capitan bez kladiva – «hammerless».

Jeho lezeckými partnery byli Royal Robbins, Tom Frost a Chuck Pratt.

Už tenkrát hovořil o «čistém lezení», to se ovšem s dnešními pojmy čistého lezení nedá dobře srovnat. Naučil se kovářské řemeslo a začal vyrábět ocelové skoby, které příležitostně prodával kamarádům přímo z kufru svého auta.

Jeho obchodním partnerem se stal Tom Frost, letecký inženýr. Vymysleli vklíněnce z hliníkových slitin a hromadu speciálních skob a klínů z chrom-molybden-vanadové oceli.


  Yvon Chouinard se svými vklíněnci (foto: Tom Frost - Wikipedia

Tou dobou se tento materiál i na západě nedal koupit v každém sportovním obchodě, ale horolezecká komunita i v Československu o nové technologii už věděla.

A tak jsem poprosil moje zahraniční kamarády a ti mně některé z těchto vynálezů poslali. O nových skobách jsem pak napsal jednou do časopisu Turista.

Jednou ze Chouinardových skob byla skobička RURP.



Když člověk lezl nějakou skobovačku a měl pod sebou řadu zaražených těchto skobiček, tak se i odvážným trochu svíral konečník. Moc jsme tomu nevěřili.

Chouinardových skob bylo více, a tak jsem je prostě počal používat, ale ta doba, kdy jsem mlátil kladivem skoby do skály je asi definitivně za mnou.



Další materiálem byl Bong – jakýsi klín z oceli.


  Bong - zkopírováno z internetu, prakticky všechen horolezecký materiál jsem už dal své dceři Barboře.


  RURP - zkopírovano z Wikipedie

Zmíněný článek z časopisu Turista:







Související článek:

Horolezec Yvon Chouinard dal firmu Patagonia na ochranu klimatu