LEZEC  OBCHOD  DISKUSE  INZERCE  ANKETY  ODKAZY  PRŮVODCE  MAPY  FOTKY  VIDEO 

 jméno

 heslo 

 Registrace   |   Když má horolezec kam založit, tak jištění nedá a když založit potřebuje, tak nemá kam.
Hledání cesty

Hledání na Lezci

 Metodika
 Trénink
 Oblasti
 Reportáže
Knihy
Nový boulder průvodce po Moravském krasu pokřtěn
Prachovské skály - vyšel nový lezecký průvodce
Sport climbing in Arco - nový průvodce na skalky v Arcu

Závody
SP Chamonix (12.07)
SP Briancon (20.07)
EP mládeže Sofie (21.07)

Žebříček
Cesty:
1.Ondra 13900
2.Konečný 12356
3.Vopat 11433
Bouldry:
1.Stráník 11625
2.Ondra 11250
3.Jungling 10875
Hory:
1.Coubal 7206
2.Nikita 6157
3.Fajkoš 5781

Výsledky
SP Villars (06.07)
SP Vail (08.06)
EP mládeže Delft (02.06)

Deníčky
4500 lezců
698902 cest
Nové přelezy:
Disbelief 5.15b
Nutsa 8A
Nejdelší H 9/9+
Go Big Or 9+/10-
Ocelový Ko 8A+
Sparťan 7C
Multimode 8A+
Multicode 8A
Big Game 8A/8A+
Vía Del Ki 8a

Stěny
Nový Jičín - Nový Jičín
Hotel Impuls - Havířov
KLAJDA - lezecké centrum Brno - Brno - Maloměřice

Prodejny
Green sport - Brno
Mapis - mapové informační středisko - Praha 5
AIX -lezecké chyty a stěny - Praha

Kontakt
REDAKCE:
standalezec.cz
ŠÉFREDAKTOR:
jirkaslezec.cz
INZERCE:
standalezec.cz
IT:
hoplezec.cz

Picos de Europa

Jak jsme zdolali španělský Matterhorn

Akce sice proběhla skoro před dvěma lety, ale snad jí to na kráse moc neubere… V červenci 2007 jsme lehce dumali nad tím, zajet do Španělska

za Hráškem, který si tam v turistické sezóně už podruhé vydělává pár „éček“ k dobru.
Blízkost pohoří Picos de Europa a siluety „španělského Matterhornu“ - Naranjo de Bulnes (taky Picu Urriellu) je lákavá. Nikdo nechce lézt, všichni tam prý jen hulí a serfujou. Koncem srpna ještě ale „musím“ do Paklenice.
Před odjezdem do Chorvatska dostávám od Meďáka stručný mail: „Ahoj, právě jsem si koupil letenku do Madridu. Cena je 4107 vč. poplatků. Odlet a přílet viz sken. Nějak ses neozýval, tak nevím, jestli ještě chceš jet. Když jo, určitě si letenku kup ještě dnes, ať máme stejný let. Měj se a makej, nebo Ti to uletí...“

No nic, není času nazbyt, rychle odepisuju, že OK, potvrzení dovolené v práci, rezervace letenky a druhý den zaplacení. Skoro symbolicky, ve stěně Debeli Kuk, dostávám SMS, že letenka došla, tak asi opravdu v září poletíme…

Protože popis, jak jsme se nakonec dostali až na místo, by byl dlouhý a Lezec.cz je spíš o lezení J můžete si celý nezkrácený článek přečíst na mém webu i s více fotkama:
Lezení Španělsko

Těsně před akcí …v 17:00 jdeme Hracha vyzvednout do práce, ale klasicky nestíhá. Naštěstí nám šéf půjčuje malého Rovera, ve kterém vozí zásoby do restaurace. Asi není o moc lepší než Favorit, ale bohatě postačuje. Rychle přebalit batohy na 2-denní hory a jedeme do Poncebos. Hrachoid je v pohodě a ještě kupuje čelovku a to si ode mě půjčuje eura. Nám tečou nervy, je 19:25, poslední odjezd lanovky je ve 20:00, nadávkami nešetříme. 19:35 jsme u lanovky, uff, stíháme. Poslední rychlé přebalení, kupujeme lístky do Bulnes za 14 euro/os. S plným batohem by nástup do Bulnes zabral min. 1,5 hodiny a na to čas nemáme a stmívá se. Počasí nahoře prý asi nic moc, nicméně obsluha si není jistá, maňána, jak typické...
Za 10 minut vystupujeme v Bulnes, je pod mrakem, šeří se, vrcholky hor jsou v mlze a je docela chladno. Bavíme se s restauratérem, kterou ze dvou možných přístupových tras zvolit. Ve tmě a po dešti nám doporučil okliku přes Entremosquines, dále na Refugio de la Terenosa a směrem k Ref J.D.Ubeda přímo pod Picu Urriellu (Narajno de Bulnes). Vytahujeme čelovky a stoupáme údolím, všude mokro, kluzko a bahno. Kanálem (Canal de Balcosín a Cambureru), kterým vede „zkratka“ by to bylo asi psycho.



Kudy tudy k Picu Urriellu?“

foto © Tom P.


Ve 22:00 dáváme pauzu pod travnatým kopcem, mlha a vlhko, ale oteplilo se. Stoupáme dál, proplétáme se vřesovištěm mezi odpočívajícím dobytkem. Konečně narážíme na hliněnou stezku, která se posléze mění v kamenitou. Ve svitu čelovek září do tmy žlutí mloci, trochu jiní, než u nás. Už jsme na úpatí hor, najednou se rozjasnilo, protože mlhu necháváme pod sebou a měsíc ozařuje stezku, paráda. Pokračujeme a kolem půl dvanácté potkáváme scházející horolezce, co jdou zpět do Sotres. Prý bylo celou sobotu pěkně, lezli, ale docela chladno. Za další zatáčkou už konečně pozorujeme noční siluetu vápencového kužele Picu Urriellu, je obrovský. Ještě necelá hodina chůze a jsme kousek od chaty J.D.Ubeda. Uléháme pod převislý balvan a rychle spát.
Procitáme kolem sedmé ranní, spánek spíše sporadický, ještě je tma, kolem se už trousí skupinky lezců k nástupu, před 8:00 ještě fotíme východ slunce, dobalit a  rychle pod východní stěnu.



Bivak - Ranní vstávání v Picos

foto © Tom P.




Západní 600 m stěna vápencové homole Picu Urriellu

foto © Tom P.




Východní stěna Picu Urriellu

foto © Tom P.


Hledáme nástup do cesty Amistad con el Diablo (MD, 350 m), nakonec vybíráme linii „tady to půjde“ a Meďa tahá první délku. Smyčka a vklíněnec na celou délku není mnoho, i když to bylo tak za lehčích IV. Na štandu nýt a k tomu friend v horizontální spárce. Druhá délka už je odjištěná lépe, nýtů přibylo, obtížnost mezi 4–5. Třetí a čtvrtou délku tahám já. Začíná kolmé stěnové lezení asi do 5+ UIAA, 3 nýty, dojišťuju  dvojkou friendem, nejisté nohy a dynamo do lepšího chytu, je to dobré. Pak spárka, 3 nýty, desetimetrový koutový sokol s dobrýma nohama, pěkná expozice, nýt, trojka friend a vidím pohodlný štand, nerezový řetěz. Jistím Hracha, který v těžším místě nemůže dvojkového „kamaráda“ na půlmetrové smyčce nemůže vycvaknout a leze dál. „Prosím dober, dober, povol, prosííím povol“, úpěnlivě prosí vystresovaný Hrášek a já nevím, co dělat dřív. Nakonec to nějak vyřešil, ale jeho „prosba“ se stala heslem naší španělské anabáze. Čtvrtá délka je podobná, ale místo doprava dle průvodce mě to táhne spíš vlevo, no nevadí, nějak se to vyřeší, opět další štand. Dolézá Meďa, po něm i Hrach, který bude tahat další 2 délky, obtížnost 4-5. Začíná lézt doleva asi 6 metrů po polici a pak nahoru. Asi půl hodiny bojuje, ale nevidíme ho. Nakonec musíme popolézt, aby mu vyšlo lano, jistím ho z mohutného odštěpu, konečně někde štanduje. Dolézáme k němu, posledních 10 metrů asi za 4 UIAA nebude, došly stupy i chyty, ale nakonec se to poddalo, ale na prvním to muselo být celkem dobrodružství. Sedíme na docela pohodlné polici asi 250 m nad zemí, začíná se ochlazovat, je kolem 18 h. Další délku jde opět Hrášek, kolmý výšvih, potom pasáž po svislých žebrech. Něco řeší, pak se nechává trochu spouštět a prý štand. Divné. Pak jde Meďa, za ním já. Lezu, najednou vidím smyčku v hodinách s maillonkou (to bylo to spouštění), prý mám lézt opatrně traverzem doprava. Lehce našlapuju, na ruce jen obliny, přelézám „za roh“ a vidím štand ze dvou starších skob, které ale vypadají dobře. Je jasné, že jsme v úplně jiné cestě, asi 20 metrů vpravo vidíme kout, kam jsme měli dolézt. Měda přebírá matroš a přes dva friendy traverzuje těch dvacet metrů, kde je jistící stanoviště ze 3 skob. Dolézáme za ním, na vršek zbývají ještě dvě až tři délky, teď má být V+, převislé břicho a potom komín, který nevypadá moc vábně. A nepleteme se. Meďa bojuje, cvaká nýt, vypadá to dobře, přehupuje se, ale má toho dost. Vyvzlíná komínem a hlásí štand. Lezu za ním. Břicho je nepříjemné a oklouzané, skála úplně jiná, něž doposud. Přelézám a nastupuju do komína. Tady se s batohem nemůžu ani otočit, sakra... Vzpříčil se v komíně a já se dívám do údolí, drží mě batoh a možná i víra. No nic, sundávám a cvakám smyčkou k sedáku a pár přítahů dělám s „krysou“, která se houpe metr pode mnou. Už jsem v lehčím, batoh putuje zpět na záda, poslední pasáž přes vklíněný balvan, vidím Meďu a po levé ruce už jižní stěnu, ve které vede nejlehčí cesta na Picu Urriellu s názvem Sur Directa. (D inf). Štand v menších hodinách a uzlu v opravdu tutové škvíře není v lehčím terénu problém, ale v pětkovém břichu a komíně 350 metrů nad zemí působí lehce nicotně J. Dolézá i Hrášek, který se taky trošku pozastavuje nad jistícím stanovištěm, nicméně nic lepšího se v okolí opravdu nenachází. Vypadá to na poslední délku, položený lokrovitý koutek tak za III+, 20 metrů a jsme na vrcholu východní stěny. Podáváme si ruce, motáme lana a běžíme po hřebenu  na hlavní vrchol se soškou Madony. Fotíme, pozorujeme panoramata a zapadající sluníčko. Příchozí španělský lezec nás ještě ochotně zvěčňuje všechny 3 na vršku a je čas na slanění.



Vrcholové foto

foto © Neznámý lezec


Jdeme zpět hřebenem a pak sestup asi dvojkovým terénem cca. 100 výškových metrů a pak lehkým traverzem k prvnímu stanovišti. Španěl tam nechal provázané dvojčata a můžeme přes ně slanit. Jedu první a dole už připravuji další slanění. Na úpatí kopce jsme ještě za šera, západ slunce hraje všemi barvami, ještě jdu k nástupu pro věci, protože jako jediný jsem v batohu táhl i boty a klukům se už v lezečkách docela ztěžka jde. Následuje sestup opět přes Canal de La Celada, ale potmě, i když za svitu čelovek, nějak nemůžeme najít všechny mužíky, tak křižujeme balvanoviště, ale pak už docházíme ke známým místům a suťovou stezkou podél skály sestupujeme až k chatě, bereme batohy a v bivaku nás čeká konečně zasloužený odpočinek po náročném dni. Nakonec to podle průvodce vypadá tak, že jsme lezli něco mezi cestami Cainejo MD sup. a Capricho de Venus MD, v horní pasáži opět Cainejo a konec je pak už společný pro všechny, dolez linií Cepeda MD inf.



Topo východní stěny


Ráno si můžeme trošku přispat, je opět azur a jdeme jen krátkou túru do protějšího sedla pod Diente de Urriellu. Vidíme další údolí majestátních Picos de Europa a pozorujeme sluncem ozářené Picu Urriellu. Kolem poledne jsme zpět u chaty, balíme a chystáme se na sestup. Okno dobrého počasí právě končí, rychlá varianta dobytí vápencové pyramidy se podařila do puntíku, jsme spokojeni. Pod serpentinami naposledy fotíme zmenšující se legendární španělský štít, který se už pomalu halí do mraků, aby nám pak za zatáčkou směrem k pastvinám už nadobro zmizel z očí a zůstal vryt v paměti. Na „Oranžového z Bulnes“ budou vzpomínky a lezecké zážitky. Příště to snad vyjde ještě lépe…
Klesáme do údolí stejnou cestou, jakou jsme před dvěma dny v noci stoupali nahoru. Mraky už zahalily okolní hory, předpověď se plní na 100 procent. Ještě hodinu a budeme v Bulnes, nohy dostávají na kluzkém kamenitém chodníku dost zabrat, Hrášek to ve svých skate-botách zvládá poměrně dobře. Jsme na malinké návsi, dáváme čokoládu, začíná poprchat. Rozhoduju se jet „zubačkou“ a zároveň beru borcům batohy, aby mohli nalehko sejít soutěskou Canal del Texu. Šel bych taky, kdyby bylo pěkně a dalo se fotit, ale počasí bylo nemotivující, batoh těžký, nohy unavené, ale dobrý skutek jsem zase vykonal odvozem bagáže, byť za 13 „éček“. V 17:05 vystupuju s třema krysama na dolní stanici lanovky a o tři čtvrtě na šest docházejí pěšáci. Sedáme do auta a rozpršelo se pořádně. Tak nám to vyšlo super. Zmožení dojíždíme do Llanes a nakupujeme v Alimerce, budou hody. Bagety, olivy, sýr, salám, těstoviny, tyčinky, pivo, víno, co hrdlo ráčí. Spokojeni usínáme kolem desáté a do rána luxusní odpočinkový spánek.

Llanes a Otura


Úterní ráno nás vítá nesmělý východ slunce, rozbouřené moře a duha. Je po dešti, na skok se za námi stavuje šéf, uznale pokyvuje nad fotkama a večer nás ještě zve do města na pivko, třetinka San Miguela jen zasyčela. Skončil restday, na zítří máme v plánu vyrazit do Quirós, oblasti, kde se v Asturias zrodilo sportovní lezení.
Středeční ráno je opět trochu upršené, vyrážíme směr Oviedo a dále Mieres. Bohužel spojovací silnice mezi dvěma údolími dále na Bárzanu je z důvodu rekonstrukce uzavřena. Horskou silničkou se tedy probíjíme jakoby zpět k pobřeží, dojíždíme do La Vega, asi třetí obce stejného jména. Zjišťujeme možnosti lezení v okolí, do Quirós už nemá cenu dnes pokračovat, to bychom nezalezli. Nahlížíme do průvodce, kousek odtud je Otura, lezení je podle fotografíí slušné. Odbočujeme z hlavní silnice, Meďa v sobě probouzí duši pilota WRC, úzká serpentinózní silnice by byla ideální pro závody do vrchu. Roveru kvičí kola, už vidíme skály. Poslední zatáčka na ručku, hrabačka na asfaltu a brzdíme na malinké točně, dál už cesta nevede.. Ptáme se místních, kudy se jde ke skalám. Sjíždíme o dvě zatáčky zpět k uzamčenému „zazimovanému“ stavení, tady bychom mohli u auta i přespat. Nabalujeme lezecký matroš a jdeme ke skalám. Patnáctimetrová kompaktní stěnka v sektoru Mar Antiguo s asi desítkou cest bude stačit, kousek je další. Vícedélkový sektor Nuberu je ještě kus nahoru a mraky se stále honí po obloze. Cesty jsou odjištěny ve sportovním duchu, lezeme až do soumraku, začíná malinko poprchat. U auta jíme a spát budeme na verandě, kdyby náhodou pršelo. V noci káplo, ale ráno se to trhá a vidíme probleskující azur.

Quirós - Aciera


Nabíráme směr Oviedo, odbočujeme na Trubia, dále přes vesnice Villanueva a Proaza na Bárzanu. U přehradní nádržky (Embalse de Valdemurio) točíme vlevo na Acieru a z dálky pozorujeme skály. Jsme na místě a vítá nás modro, skály osychají, parkujeme na malinké „návsi“ u soukromé zastřešené lezecké stěny J, okolo jen sýpky na kuřích nožkách, jeden obydlený dům a lezecké refugio, kde budeme nocovat.



Tak tohle je Quirós

foto © Tom P.




Cestu Ventolín 5+ leze Hrášek

foto © Tom P.



Cestu Ventolín 5+ lezu já

foto © Meďa.


Zatím je docela zima, ale sluneční paprsky nás pomalu rozehřívají. Balíme lezecké věci a jdeme do skal, 15-ti minutový nástup, vybíráme sektor Ventolín. Se soumrakem scházíme k autu, bereme věci a ubytováváme se v refu. Vaříme, potom olivy a vínko, následuje teplá sprcha a v postelích, naprostý luxus, teplo a střecha nad hlavou. To vše za 9 euro na osobu za jednu noc, slušná cena…
V pátek ráno vybíráme sektor El Escalón a Hrášek nám doporučuje třídélkovou cestu stejného jména, vedoucí spárou až na vrchol stometrové vápencové pyramidy. Obtížnostně 5+/6b+/5 a docela to sedí. V první délce je jedno horší místo s nejistým chytem a špatnými stupy, lehce převislé. Druhá délka začíná převiso-koutem za 6b+, ale taky se to nějak dá odšlapat a třetí délka skrývá asi 5-ti metrovou spárku s menším problémkem. Pak už to zlehkne a vrchol i s bytelným štandem je na dohled, paráda. Slaňujeme a vyhříváme se na poledním sluníčku. Borce nechávám lézt jednodélkové těžší prásky a běžím do sedla něco nafotit. Úžasné rozhledy na Sierra del Aramo, skály všude okolo, dole jezero, na louce poletují desítky modrásků jetelových, na obloze se zase míhají siluety mladých orlů, kteří se baví střemhlavým letem. Fotím, relaxuju. Za hodinku se vracím zpět, v permanenci je zrovna Abracadabra za 7a, pokusy s horním jištěním vypadají nadějně. Já pak ještě dávám Placa Bertín, 20-ti metrovou plotnu po škrabkách, kde se musí zapojit hlavně nohy. Měda dolézá za mnou, slaňujeme, balíme a jdeme k autu. Chceme být navečer zpět v Llanes, projít naposled město, v klidu se vyspat a lehce oslavit vydařený výlet do Španělska. Poslední noc v přístavu, město, pláže, večer autobus do Ovieda, odtud nočním busem do Madridu. Dopoledne zpožděným letadlem do Prahy a lehce přeplněným odpoledním rychlíkem domů.


Účastníci zájezdu:
Tomáš „Pól“ Pavelka, David „Meďa“ Holiš, Libor „Hrášek“ Müller
Kdy?: 20-30.9.2007
Doprava CZ-ESP:
Praha/Ruzyně –> Madrid/Barajas = Boeing 737, let necelé 3 hodiny
Madrid/Barajas –> vlakové nádarží Madrid/Chamartin = metro 2 euro/os.
Madrid/Chamartin –> Torrelavega = vlak Talgo společnosti Renfe (41 euro/os.)
Torrelavega –> Llanes = vlak společnosti FEVE (4.20 euro/os)
zpět: bus Llanes –> Oviedo (5 euro/os.) a bus Oviedo –> Madrid (30 euro/os.)


Co jsme vylezli:
Picos de Europa, Picu Urriellu (East face), 5+, 350m - cesta mezi Cainejo (MD sup) a Capricho de venus (MD), horní pasáž se dolézá společnou cestou Cepeda (MD inf), pěkná linka, vklíněnce i friendy se náramně hodí, smyčky taky
Otura - podoblast Mar Antiguo: Mar Antiguo 6a, Ojo de habrón 5+, Ya no hay héroes 6a, Supernova 5, Sestericio 6b+
Quirós - sektor Ventolín: Escaramujo 6a, Variante para entar 6a, Andromeda 6b+, Esto es Joliwo 6a+, sektor El Escalón: El Escalón 5+/6b+/5, 100m, pokusy Abracadabra 7a, Placa Bertín 5+

Tom   [úpravy] 12:04 07.07.2009Tisk 

Reklama:


Související články:

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 sidra14:36:47 07.07.2009
super oblast Asturyje a hlavně ta Sidra po které tak boli pala:-)))
jakodpovědět 

 Španělsko hory02:25:58 08.07.2009
Skvěle sepsáno. Díky za pěkné počtení.
Steveodpovědět 

 Parádní..10:10:52 08.07.2009
Dobré ogaři!Co takhle nějaké promítání?
Hašišodpovědět 
 Re: Parádní..23:09:53 09.07.2009
Pro Tebe cokoliv :-))
Meďaodpovědět 

 dobrý!09:08:45 09.07.2009
Moc pěknej článek!:-)
N.odpovědět 

 Hory ve Špáňu.10:02:01 14.07.2009
Parádní motivační info. Dík.
Steveodpovědět 
 Re: Hory ve Špáňu.20:28:40 14.07.2009
ty jo pěkný!!! a taky se mi líbí , že po dlouhej době se tu oběvil článek , kterej neni o tom,že padali šíleně vysoký čísla, ale prostě o zážitku .... super klucí...taky bych to rád lezl
Fandaodpovědět 
  Re: Hory ve Špáňu.09:02:03 16.07.2009
Fando, myslím, že i ty vysoký čísla jsou někdy zážitek, spíš jde o to, jak to kdo podá (případně prodá...). Ovsem špalek je to parádní. Jinak by mě zajímalo, jestli se tam dá strašit třeba v září stylem elasťáčky a bundička. Sice je to trošku víc na jih, než Dolomiti, ale podzimní Atlantik na dohled.
Willhemodpovědět 
   Re: Hory ve Špáňu.17:15:24 16.07.2009
Byli jsme tam v září, na konci textu je uvedeno 20.-30.9. :-) a když zasvítí, je to přímo na tričko.
Tomodpovědět 
    Re: Hory ve Špáňu.18:15:53 16.07.2009
No jo, dyť je to tam černý na bílým. To je tak, když někdo "čte" hlavně obrázky:-)
Willhemodpovědět 
  Re: Hory ve Špáňu.17:14:22 16.07.2009
Dík za pochvalu :-) šíleně vysoké čísla opravdu nepadaly, ale hory jsou to výstavní a lezení je na každém kroku a Picu Urriellu je opravdovým králem... na jeho westface vede legendární cesta Rabada-Navarro (tuším 6c resp. 6a/A0, přes 20 délek), to je velká výzva...
Tomodpovědět 
   Re: Hory ve Špáňu.13:31:56 19.07.2009
Ona vůbec celá ta stěna a kopec je legendární. Vedou tam fakt naprosté skvosty v parádní skále. Urriellu je sám o sobě úžasný!
A chata pod ním taky parádní.
tulakodpovědět 

 To je ale počteníčko :)10:11:50 17.07.2009
Dík, pěkně napsaný. Během čtení jsem byl alespoň chvíli mimo kancelář. Už se těším na další článek...
Honzaodpovědět 
 tydyt10:26:31 17.07.2009
Jak se prasečí chřipka přenáší?
Předpokládá se, že přenos prasečí chřipky typu A (H1N1) probíhá stejným způsobem jako sezónní chřipka. Chřipkové viry se šíří z člověka na člověka především kýcháním nebo kašlem. Někdy se lidé mohou nakazit taktéž dotekem místa infikovaného virem a následného přenosu do úst nebo nosu.
tydytodpovědět 

 jj pekne jsem si zavspominal22:52:45 06.03.2010
tohle jsou u mě jedny z nejoblíbenějších kopečků. Jinak byl jsem tam někdy tuším v dubnu a bylo to naprosto bez lidí, akorát tam občas bylo ještě dost sněhu, ale nic hroznýho.
cukiodpovědět 

Lezec.cz je hlavním mediálním partnerem ČHS na internetu
 Foto dne:

Hard Grit 6B+
 Databáze cest:
Všechny cesty (128135)
Top cesty v ČR
Top bouldery v ČR
Nejnovější cesty:
Bataille 5.11b Acephale
Disbelief 5.15b Acephale
Cesta Bez Kruhu 6 Zbirohy
Jižní Hrana V Zbirohy
Přes Převis VIIc Zbirohy
Nově komentované:
Emilova 7 Medůvka
Stará Cesta VII Labák - Levý Břeh
Já Jsem Šel Dál, Než Jakýkoliv 7+/8- Osvětimanské Skály
Bílkova 5 Rabštejn
Cesta Pro Marthu Issovou V Rájec - Rájecké Údolí

 Nově v diskusi:
Petr Prachtel | Re: Mago | Re: Který je lepší? | Re: Sněhová pole v Totes Gebirge? | Re: Mago | Re: Mago | Re: Mago | Re: Mago | Re: Mago | Re: Mago |

 Nové komentáře:
Re: stan | Re: stan | slitina | díky za článek | super | Re: Povedené video???? | . | Re: fuj | stan | j |

 Kde to vře:
Expreska Climbing Technology Nimble Fixbar Set NY PRO 12cm (54)
Jak se Adam Ondra vyléčil z 8metrového pádu na zem (45)
SP v lezení na obtížnost a rychlost Villars, Švýcarsko (34)
Výstup normálkou na Mont Blanc je tento týden kvůli davům omezen (34)
Záběry před nehodou na Čimě v Ústí ve videoklipu kapely Wohnout (24)
Adam Ondra in the Rockies: Episode 1 (24)
SP v lezení na obtížnost a rychlost Chamonix, Francie (13)
Neuvěřitelných 45 let od tragedie na Trollryggenu (9)
Vypadlý bh na Čimě v Brné v Ústí nad Labem (7)
Čech zahynul na Dachsteinu (7)

 Nově v inzerci:
lezecky gb triop zelene | Ocun Oxi QC vel. 44 - 1500 Kč vč. poštovného | Istrie srpen | Jižní Amerika zima2018 | Průvodce Sport Climbing in Arco | Praha a okolí | Dětské nosítko Deuter Kid Comfort 3 black | Tetín - lezečky | Campus board | Sedák, přilba, boty |

 Anketa:
Máte doma nějaké vybavení na cvičení?
 129 
Nic  
 205 
Hrazdu  
 145 
Balknu  
 103 
Kampus  
 131 
Malou boulderovku  
 108 
Mučírnu + boulderovku  

Cestovní pojištění
na lezecké zájezdy:

 Návody:
Jak psát na lezce ...
Lezecké mapy

 lezec  diskuse  ankety  odkazy  průvodce  fotky  video  *rss*  ochrana osobních údajů       ceník reklamy Energy Cloud   NetPro systems, s.r.o.