Ahoj, koukám se po kvalitních dámských kalhotách do hor - ne přímo na lezení, ale na chození po horách. Čeká mě letos Asie a Balkán a potřebuju mít spolehlivý potah na zadek - takový, který se neproděraví při jakémkoli sešupu na zem. Prostě pevný matroš,
Přátelé, máte někdo zkušenosti s lezením nad slanou vodou? Asi dva měsíce budu na Kanárských ostrovech a některé útesy vypadají na lezení fakt nádherně. Jen nevím co to udělá s lezečkama a jestli se dá používat mágo (suchý asi ne, ale třeba tekutý)...
...a když jsme u toho, kdeže jsou ti charismatičtí horalové, blázniví, leč zodpovědní, tvrdí i citliví, s kterými se dá zasmát i na ramínku se vyplakat??? (kdosi mi řekl, že chci kombinaci Ferrari a džípu...%)
Chci se zeptat lezli jsme cestu Pod slanenim tusim ze sektor Ocko...v pruvodci za V a v knižce na vrcholu bylo VIIa... tak me zajima jak to teda je ??!!
Zdravim lezce.V létě jedm s přitelkiní do Tatranské Lomnice.Rád bych vylezl pár jendoduchých cest v okoli.Chci se zeptat jestli muže přitelkině se mnou když nejni v horolezeckém svazu.Podle toho co jsem četl na strankách horosvazu že do skal muže jen člen
Omlouvám se, že zakládám další vlákno, ale nechci feu prasit její. Přesto mi to téma přijde docela zásadní, sám ho řeším jak na stěně, tak na skalách. Předesílám, že nejsem proti nikomu zaujatej a založit v určitým věku rodinu mi přijde přirozený. Přesto
Omlouvám se, že zakládám další vlákno, ale nechci feu prasit její. Přesto mi to téma přijde docela zásadní, sám ho řeším jak na stěně, tak na skalách. Předesílám, že nejsem proti nikomu zaujatej a založit v určitým věku rodinu mi přijde přirozený. Přesto zcela nechápu logiku, nebo spíš přístup lezců-rodičů.
takže bych to shrnul:
1/ založit rodinu je normální - chápu
2/ lézt a mít u sebe děti je pro lezce s dětmi normální - rozumím, ale myslím, že je to na soudnosti rodičů
3/lízt na nervy těm, co rodiny nemaj je normální a je to jejich problém, protože až ty rodiny budou mít, tak to pochopěj - tady už nerozumím.
jediný, co mi z toho vychází je začít nekompromisně lízt na nervy rodinám s děckama, aby tyto pochopily, že víc lidí, větší řev a větší hromada věcí pod skálou automaticky neznamená legimititu většího životního prostoru a svého pohledu.
Jsem párový lezec, co si do přírody chodí odpočinout od civilizace, relaxovat, spojit se s přírodou, kterou přes tejden nemám po ruce. Zatím jsem se nedostal do stadia, kdy bych hovna po psech a dětský plíny mezi stromy (ale i petky, svačiny a další bordel lezců individuálů) považoval za součást přírody.
řeším to z toho důvodu, že v budoucnu se asi nevyhneme "nájezdům" na skály různých širších jednotek - klienti cestovek, školní kroužky, studenti, senioři atp.
Nemůžu si pomoct, ale kdykoliv jsem v lese, ve skalách a jsem ve skupině, myslím na to, že z podstaty věci dělám větší borčus jak páry, nebo solisti. Z podstaty věci se snažím držet jejich uhel pohledu, dávám mu větší preferenci.
Ať se na mě nikdo nezlobí, ale reakce rodičů s dětma mi na jednu stranu přijdou pochopitelný, na druhou stranu z nich často cejtím přístup ve stylu - ale my máme děti a taky máme právo na vyžití.
Ano, máte, samozřejmě. Ale jako rodiče, přece víte, že s potomky prostě přichází určitá omezení, určité limity. Možná, že na tu krátkou dobu, prvních pár let, než se děcka vybatolí, by bylo soudnější prostě lezení dočasně omezit, než otrávit třetině leezcký komunity pobyt v přírodě a znechutit jim lezení, jen kvůli heslu a co děti, mají si kde hrát?
Jestli jsem někoho nasral, tak je mi to líto, nebylo to záměrem. Záměr by vyvolat reflexi - třeba i svoji.
Jednou jsem byl v Anglickém parčíku a tak si jdu ke skalám čučim na skalu na lezoucí dvojku a najednou na mě něco pořvávaj německy, no jdu stále k nim, tim řvou čím dál víc, tím víc je sleduju a nekoukám pod nohy. No, málem jsem to batole v kazajce uložený mezi šutrama rozšláp.
Ale děti, stejně jako psi, mám rád
Muj pohled. Deti patrej k rodicum a patri do jejich "prirozeneho" prostredi. V soucasne civilizaci a separovani jsme se dostali do stadia, kdy mit deti a byt s nimi je neco divnyho. Normalni je soupnout deti k babickam, do skolek, jak mi to tu jini doporucovali. Ale to rozhodne normalni NENI.
Navic mi to cele prijde jako prehnane dramatizovani veci. Nez jsem mela dite, nemuzu rict, ze by mi nejak vadily decka pod skalama. Vadily mi casto na stenach, protoze na ne rodice casto nedavaji pozor a vznikaji nebezpecne situace. Tam je kritika podle me namiste. Deti by nemely obtezovat ve smyslu ohrozovat ostatni nebo sebe. Ale to, ze nekde v prirode halekaj deti, je prece normalni. Deti to delaj, kricej, brecej, viskaj. Maj proto zustat doma a ve skolkach? Maji si dovadet jen na vymezenych mistech, aby nas dospele neobtezovaly?
Jeste nedavno lidi fungovali jako velke rodiny, tlupy, kmeny, jakkoli to nazvem, pracovali spolu, bavili se spolu, nikdo deti nikam neodkladal. Verim ze tak je to spravne. Fakt na tom nevidim nic arogantniho. Jasne ze chapu, ze to nekomu neni prijemne, ale mne taky nejsou prijemne nektere veci, vadej mi psi (bojim se ze me kousnou, lezou do batohu a vybiraj svaciny, stitim se kdyz me olizujou), vadi mi kdyz nekdo do okoli vykrikuje jak tu blbou osmicku snad neda, vadi mi kdyz se objevi nejaka hysterka a pisti dober dober i kdyz je spagat napjatej div nepraskne... A toleruju to.
A proc bych mela omezit sve aktivity? Dokud se dite nevybatoli? Takze od jakeho veku je muzu sebou brat? Co kdyz nekomu vadi i predskolaci, skolaci? Co kdyz nekoho serou i namachrovani teenageri (me treba serou)? Ja se samozrejme uz omezuju, nikdo kdo ma deti nezije jako driv, ale abych prestala lizt proto, ze nekomu vadi ze deti breci... Nebo ze musi obejit hromadu s pilnama... To mi prijde trochu prehnane.
A nemuzu se zbavit pocitu, ze na soucasnym stavu nasi civilizace, kdy deti tak hrozne obtezuji pouhou svou pritonnosti, je neco patologickeho.
To je tak, kdyz nekdo chce deti a pritom chce ale stale zit jakoby je nemel. To, ze mit deti bude obnaset i urcite obeti si snad vedela, ne?
Mne napriklad zase prijde patologicke, jak se dnes vsichni musi sklanet a sedat si na zadek z matek s detma.. A pristup bude to po mem, komu se to nelibi at jde jinam je mi teda taky docela ekl..
A mimochodem, nikdo komu vadi deti na skalach, stenach atd. ti prece nebrani byt s rodinou pohromade..
Naopak, my, co děti máme, už bychom nikdy nechtěli žít bez dětí.
Ale rozhodně kvůli tomu nepraštíme se svými zájmy, vášněmi.
Ale když v tom máš tak jasno, poděl se s námi o svoje jméno. Až jednou nějakého toho potomka přivedeš na svět, tak nám pak můžeš napsat, jak si se vším seknul a se svým dítětem děláš jen to, co nikoho neomezuje, asi jen na místech speciálně určených pro děti. Tvl fakt ti to připadá normální??? Ty jsi taky vyrůstal někde izolovaný od dospělých a rodiče tě brali jen na místa, kde nehrozilo, že by tvůj pláč mohl někoho obtěžovat? Nějakej blbec tvého typu se totiž najde všude, takže vy děti mohly tak akorát pobývat doma, ve školkách, případně tedy ještě na hřištích, ale nedej bože aby to bylo moc blízko třeba nějakého paneláku
To by me zajimalo, copak tvoje decko ma z toho, ze lezes? :) Vychovu souzneni s prirodou si teda predstavuju jinak.
Me je to teda vcelku jedno, ale kdyz vidim tu aroganci zdejsich matek spolecne pocitem, ze se vsichni kolem se z jejich decka posadi na prdel a budou jim vychazet vstric, zacnu razit ve skalach na stenach stejnou sobeckost jako predvadite vy - zacnu brat nulovy ohled na to, ze v okoli jsou deti.
"Naopak, my, co děti máme, už bychom nikdy nechtěli žít bez dětí. Ale rozhodně kvůli tomu nepraštíme se svými zájmy, vášněmi."
No tak tohle je uplna esence bezohlednosti. Je spousta cinnosti, ktere by nikoho nenapadlo s detma delat, protoze to proste nejde, nebo je to nehorazna otrava. Pripadne by bylo potreba dite zanechat nekolik hodin samotne bez dozoru. Tak proste tak nejak svoje vasne korigjou.
Jenze lezeni ma proste pech v tom, ze tam se da dite vykydnout pod skalu/stenu, a vesele se venovat sve vasni. Negativa si holt vyzerou i ti ostatni okolo.
Hele Geo a jaký negativa máš konkrétně na mysli? Ač jsem celkem zkušenej fotr, bohužel jen jedný dcery,rád si ty negativa přečtu.Do skal svou bezva dceru už skoro vůbec netahám,ale paradoxně tam často sama chce.Baví jí hrát si venku.Mech,kameny,klacky.A pokud tě serou rodiny a děti na překližce....Tam to většinou zaneřádí nelezoucí rodiče a jejich děti,využívajících různých "adrenalinových kurzů" kurzů.Bohužel stěny si takhle jaksi vydělávají.Z nás,běžných lezců,kteří lezeme velkou část roku venku by si totiž nevydělali ani na slanou vodu.A nemyslím si že děti by měli nějáký zásadní vliv na pohodu ve skalách.Je to hlavně o tom kolik toho ukorigují jejich rodiče.Řev mi taky vadí,jenže řev a dětský pláč,není totéž.No a třeba takovej Labák pravej břeh a chrápání s parkingem a obecně bordel od lezců tam,je krásná ukázka toho,že lezci jsou dnes obecně spíš uplně normální verbež.
Nejsem sice Geo, ale tech omezeni a zmen mi dite prineslo dost. Asi nejvyraznejsi je ta zodpovednost a vse co ta zodpovednost prinasi. Taky jsem se smiril s tim, ze holt na stenu/skaly nebudu chodit 5krat tydne a taky jsem omezil (uplne eliminoval) dny kdy jsem vyrazil na kolo a dal si 150 km. Stejne tak uz jsem plne zabredl do stereotypniho pracovniho procesu. Na experimenty neni cas a take uz nejde jen o me, ze.. A opravdu nemam to ego, abych tohle vsechno delal i pri decku, protoze by to bylo krajne nezodpovedne.
Deti mam, do skal je beru minimalne, ale co je sakra nekomu po tom, jestli bere deti do skal nebo ne, pokud je dokaze ukocirovat tak, aby se nepletly ostatnim pod nohy, zajistil jim bezpeci a obcas je trochu korigoval, aby svym hlukem nesraly ostatni? Na stenu, do posilovny a na meditacni jogu deti bez hlidani asi nepatri, ale ven do lesa? Na houby deti vzit muzu? Nebudou obtezovat houbare svoji pritomnosti? Deti se jeste daji okriknout a nejak vychovat, kdyz delaji bordel, ale kdyz na skalach delaji bordel dospeli, tak se to (nenasilnou) formou resi hur :(
Nenormalni je urcite pristup "sem bio-prirodni-chlupata matka s deckem a vy si ze me ted sednete na prdel, protoze mi jinak rozhodite cakry", stejne tak "ses matka, nepojedes nikam, budes doma kojit, zadna Pariz a lanyze..."
"...pokud je dokaze ukocirovat tak, aby se nepletly ostatnim pod nohy, zajistil jim bezpeci a obcas je trochu korigova...l"
To je právě ten největší problém. Nejen ve skalách ale i jinde potkávám hromadu rodičů, kteří to s tou liberální výchovou asi trošičku přehánějí. Já byl vychováván tak, že než něco udělám, nejdřív se zamyslím, jestli tím neomezím/nenaseru někoho jiného. Jak tak koukám okolo sebe, tento přístup se už nejspíš definitivně vytratil. Výsledkem bude naprosto nepoužitelná generace.
Já jedu do skal unavený z práce, kde makám mj. proto, abych prostřednictvím daní vydělal biomatkám na mateřskou dovolenou. Potřebuju si odpočinout a né celou dobu poslouchat hulákání a modlit se, abych o něčí děcko nezakopnul...
Analogický problém, který dokáže rozdělit lezeckou populaci jsou čoklové ve skalách. Přitom jediným zdrojem problémů jsou "páníčkové", kteří vychází s premisy že každý apriori touží po interakci s jejich tvorem...
Nevím jak kdo to má, ale já si neumím moc představit vůbec ani tu možnost "mít děti a žít jako bych je neměl". (Klasicky blbě vyhroceno.)
Omezení a změn v životě s dětma přichází hromada.
Jednou za čas zkusit být i s dětma ve skalách není podle mě špatná věc. Nám se to teda z různých důvodů moc nedaří, ale kdyby to aspoň jednou za dva tři týdny šlo, byl bych fakt rád.
Jojo, Feu to vystihla dokonale. Děti patří k rodičům, nehledě na to, že třeba můj roční syn je v podstatě plně kojený a kojený aspoň částečně bude.určitě ještě dlouho. Navíc v něm chci budovat pocit sounáležitosti s přírodou, kladný vztah ke skalám a lezení a to asi těžko získá tím, že ho budu kdesi odkládat.
A to, že mám dítě, opravdu nepovažuji za důvod přestat lézt (jak už ti dříve někdo inzeroval, že bych se měla dát na plavání :-D).
Jestli to nechápeš, tak to skutečně nepochopíš, dokud nějaké lezkyni to dítě neuděláš. Do té doby asi s tebou na toto téma fakt nemá smysl diskutovat.
Johanko, Feu, kolik těch dětí máte? Promiň, ale máte jednoho haranta a jste z něj vedle a myslíte si, že se z vás každý posadí na prdel? Vy to stavíte jako bezdětní proto rodičům, ale už vás někdy napadlo, že děti na stěně nebo skálou mohou vadit i lidem, co děti mají? A ne jedno děcko, to ani za zátěž nepovažuji. Upřímně, jedno je dost nuda. Vím, o čem mluvím. Mám dětí několik, těsně po sobě. A přiznám se, že patřím k těm, co je na pošahané matky arogantní, hnusný a nejraději by je vyhodil. Byl jsem s dětmi na mateřské, věnuji se jim pořád. A není nic horšího, než když mám chvilku volna a možnost si od dětí trochu odpočinout a přijdu na stěnu nebo pod sklálu a tam prudí a otravují cizí děti. Není vzácností, že na BW i Smíchově nechá někdo kočárek nebo malé děco a jde lézt, to děcko začne řvát, ale matka ani její kamarádka se mu nemohou věnovat, neb jedna je na stěně a druhá jistí. O haranta se pak stará někdo cizí, komu je ho líto, nebo tam řve, než matka doleze. A o tom, co si člověk od dvou pipin vyslechne, i když nechce, raději ani nepíšu. Když se takto sejdou dvě tři matky a s jedním dítětem mají pocit, že se okolo nich točí svět, tak je lepší raději zmizet.
Vaše potřeby ale chápu. V pohodě. Ale proč to neřešit nějak organizovaně? Proč se nedomluvíte na stěnách a neuděláte třeba úterý dopo na Offu a čtvrtek dopo na BW maminkovský? Ostatní budou vědět, že v tyto časy tam jsou matky a děti a nebudou vám tam překážet, vy je nebudete prudit vřeštícími dětmi. Ostatně jít si odpočinout na stěnu a místo relaxu neustále hlídat věci, protože ti je harant bez dozoru zamatlá banánem, nebo hned vedle tebe někdo přebaluje zas****né dítě také nic moc. A kdo chce chodit bez dětí, má možnost v ostatní dny. Ale když tam matky a děti straší pořád, je to těžké.
No, bohužel, společnost se dostala do fáze, kdy něco tak normálního, jako jeden potomek, je považováno div ne za hrdinství. Třeba to jednou pochopíš, až budeš mít ty děti tři nebo čtyři. Pak se nad matkou, co s jedním děckem nadělá, jak kdyby byla nejdůležitější a nejlepší na světě, také jistě pobavíš :-)
Na stěnách je celý to téma vygradovanější tím, že se tam člověk nikam neschová, neuteče, je tam prostě omezenej prostor. Většinou před placením kouknu dovnitř jaký je osazenstvo, ale je fakt, že jsem to ještě nikdy neotočil a nezabalil.
Z toho důvodu třeba nechodím víkendy kolem oběda, vím, že tam bude kupa děcek s rodičema,beru to jako jejich čas, ať si ho užijou.
PS: Ty často nepříjemný emoce asi sdílíme, zkusme ale sdílet i nějakej rozumnej přístup v komunikaci. Tím, že věci řekneš takhle od rány, ty maminy maximálně tak nasereš.
Na druhou stranu, pokud budeme pořád chodit kolem horké kaše, některým lidem to nikdy nedojde. Ono řadě matek to nedojde ani tak, protože s narozením potomka se jim tak nějak zatmí před očima a ztratí schopnost posuzovat věci logicky, střízlivě a s nadhledem. Ale to je chyba celé společnosti. Dítě je normální běžná věc a být matkou je základní minimum... Jenže degenerace postoupila i sem :-( A jestli maminy naseru? No a co? Ono to něco změní? Jestli je nějaká blbka a problém nevidí, neuvidí ho, ani když na ní budu milý, naopak bude se chovat ještě hůře, protože si bude myslet, že to okolí nevadí. A pokud je nějaká mamina normální, nenasere se, protože tohle všechno dávno ví a nepatří mezi ty, o kterých píšu. A myslím, že oprávě Johanka ještě stále patří mezi ty normální :-)
Rekl bych, ze prvni dite je pro vsechny dost nova zkusenost, takze se clovek muze citit jinak/vyjimecne. Samozrejme to cloveku nedava pravo se chovat sobecky. S druhym ditetem uz ma clovek otupenejsi hrany... Kazdopadne souhlasim s tim, ze deti bez dozoru na stenu, stejne jako do posilovny, nepatri. Clovek si jde proste zatrenovat a nema naladu u zvedani cinek nebo lezeni vevnitr zakopavat o cizi decka nebo poslouchat jejich zlobeni. To je asi problem indoor sten, ze jeste nejsou brane jako ciste treninkova/vykonostni zalezitost pres zimu, ale jako zpusob dobrodruzstvi. Mozna proto matka vezme dite na stenu a nevadi ji, ze tam breci/vzteka se/mota se, atp. Do posilovny nebo na nejaky spinning by ji ani nenapadlo takhle dite vzit. Je tam proste trochu ten pocit, ze to je jako lezeni venku. Venku je uvolnenejsi moralka deti podle me v poradku...do urcite miry, pokud se mi dite mota v batohu, nebo se rozhodne hrat si pod nastupem, kdyz ja se trepu pod prvnim, tak stastny nebudu. Kdyz tohle udelaji moje deti nekomu jinemu, tak je taky pozenu klackem. Argument, ze si chces v klidu na skalach odpocinout od svych deti, je myslim podivny. To sis vybral asi blby sport. to bez radsi do te posilovny, na lod, nebo na prochazku daleko od civilizace...
Odpočinout si od dětí může znamenat více věcí. Ono když třeba 3 roky vstáváš v noci ke třem dětem 0-3 roky a jsi s nimi celý den, stačí už jen ta hluková kulisa. Ať děláš co děláš, hluk to prostě je, děcka vřískají, sem tam brečí... A teď si představ, že abys nezblbnul úplně, vyrazíš někam. Je jedno kam, prostě od mimin. A teď přijdeš do lesa pod skálu nebo i na stěnu, to je jedno, a přijde ti tam někdo s miminem, jde si lézt, a nechá ho brečet a vřískat vedle tebe. Ono se ani nemusí jednat přímo o lezení, stačí batole v přívěsném vozíku na kole nebo vřískající dítě v restauraci...
Nojo, ale vriskajici deti proste jsou. Pokud te serou, nemel sis jich tolik porizovat, abys nebyl tomu tlaku vystaven nad tvoji miru (veta je trochu nadsazka) :)
Me to taky nebavi, taky me to stve (proto se snazim vyhybat treba detskym kavarnam/koutkum...tam je to pro me trochu ocistec), ale nejak se s tim snazim vyjit. Chapu to ale tak trochu jako muj osobni problem....stejne jako mi vadi hulakajici frajirci na sportovkach, nahozene lana v peti sportovnich liniich a pod tim trojka v kresilkach popijejici kafe, cekajici, az jim regenerace povoli dat dalsi TR pokus, atp. Pokud oni to neciti jako problem, tak ja tam nejsem od toho, abych je vychovaval. To mel udelat nekdo jiny uz davno.
Mimochodem mam deti 2 (male = do 4 let) a snazim se je vychovat tak, aby nikoho neotravovali, protoze vim, ze me to osobne vadi (jak moc se to dari je dalsi otazka). Na indoor stenu je beru jen s nelezoucim doprovodem, ktery se jim muze venovat. Na skaly vlastne zatim taky, ale tam si dokazu se starsim uz predstavit nejakou chvilkovou koexistenci bez doprovodu.
To, že si člověk potřebuje občas od něčeho odpočinout, ještě neznamená, že si na to stěžuje. Dělám vše rád a dobrovolně, nestěžuji si, baví mne to. Jen mi prostě vadí, že v prostředí, kde bych očekával klid a relax, jsem rušen beozhledným přístupem rodič. A všimni si, že nepíšu, že mi vadí děti. Vadí mi pouze bezohlednost některých dospělých. Děti za to nemohou. Pokud dvouleté děcko běhá s banánem v ruce a všude to matlá, tak za to nemůže. Stejně tak za to nemůže brečící dítě v kočárku. To, co mi vadí, je, když dozor je natolik bezohledný, že to ty děti nechá dělat. Jak by také mohl zakročit, když jedna osoba (úmyslně píši osoba, protože se to netýká jen matek) leze, a druhá osoba jistí, takže nic nemohou....
To je fakt síla. Máš jedno dítě, jsi z něj celá vedle, a chceš poučovat lidi, co jich mají několik? Jsi fakt hustá. Inteligenčně to odpovídá tomu sobectví s obtěžováním okolí. Jestli sis všimla, nestěžuji si na nic kromě debilů a sobců ve svém okolí. Dělej si samozřejmě co chceš, klidně si dejte haranta na vodítko, je mi to jedno. Ale proč svojí neschopností musíš obtěžovat ostaní?
Jako nezaujatý kolem jdoucí...ty Johanku znáš?! Víš jak se chová u skal, na stěně?! Víš kulový jako většina z vás. Jednou jsem je potkal na skále, byly milí, ohleduplný, slušný...měl jsem z nich rozhodně lepší pocit, než z většiny dnešních lezců. Toť vše..
Jo, jasně, že znám. Na některé ze stěn jsou pořád, tedy přes zimu byli, v poslední době i s mimčem. Také jsem výše psal, že patří spíše k těm normálním. Ta ostřejší reakce byle jen reakcí na slova o tom, že jsem si ty děti neměl dělat...
Ja jsem teda jeste snad na jakekoliv stene nezazil matku s deckem, ktera by se chovala ohleduplne ke svemu okoli. Ale na druhou stranu je fakt, ze treba potom, co na boulderovku na BW navesili ty cedulky, tak uz ji za deckou prolezacku povazuje jen asi 30% - 40% rodicu, coz je proti predchozimu obrovsky pokrok.
V těch tlupách jsem nežil, ale u hominidů /nebo jak se nazývaj opice/ i jinejch biologickejch druhů je zcela běžný, že matky s dětma jsou od samců izolované, že samci se drží zvlášť - matky často děti proti samcům chrání. Proč asi:)
Bylo to tu mnohokrát a nemá tyhle flejmy nemaj žádný řešení. Bezdětný nechtěj bejt rušený, rodiče nechtěj ustupovat ze svejch pozic, občas se to je ještě ve variaci lezení v těhotenství, občas se do toho vloží nějakej doktor - je to stále dokola, vše co mohlo bejt napsáno již napsáno bylo.
Johanko, Feu, rozumím vašemu přístupu. Taky chci, aby jednou moje děcka byly co nejvíc v přírodě a uměly si ji užít. I když to pak nechám hlavně na nich. Ale jak jsem psal, nebo je řečeno mezi řádky, leze stále víc a víc lidí, různých skupin lidí.
Jsem rád, že děti lezou, propaguju to a nejde mi o to dělat křížovou výpravu na lezecký rodiny, nepříjemný věci se dějou napříč celou společnosti. Nedávno mi například půl dne na Rovišti zkazila rodina s děckama, jejíž nějakej člen - doufám, že aspoň hlídač dětí-nelezec, měl potřebu několik hodin pálit jednoho jointa za druhým. Půjdu mu říct, že je debil, že sem nepatří, že to musíme čichat všichni jak tam stojíme pod liniema a ať jde domů? Samozřejmě, že ne. Spoléhám na jeho soudnost a že nebude mít potřebu zhulit se až na maděru. Je to jen příklad, jeden za vícero různých.
Takže znovu, protože ve skalách je stále víc a víc lidí, víc a víc různých skupin různě orientovaných lidí, kteří pojímaj přírodu a řekněme - nevim jak to nazvat - intimitu v ní, různorodě, protože je život ve městech typu Praha často pod stresem, zvažte, jestli by nebylo moudrý, občas prostě děcka na den k té babičce dát anebo s nimi pod skály jít, třeba v divoký šárce jsou krásný promenády, hodně prostoru pro pikniky a setkávání rodin a komunit tam má tradici.
DOufám, že až budu mít děcka já, budu schopnej držet konzistenci přístupu a děcka na skály nebrat pokaždý když to jen trochu jde, protože - mě a moje děti přece nebude nikdo omezovat. Bude omezovat, chci aby omezovali, protože ostatní maj na tu intimitu právo, zdaleka ne jen kvůli sobě, ale i kvůli nám. Když to trochu nadsadím, chci aby lidi co s nima žiju v tomhle státě dokázali pravidelně v přírodě zrelaxovat, odfrknout si, jinak tu bude to co jde vidět všude v diskuzích. frustrace, hejty.
Osobně si myslím - byť je mi to líto - že do dvaceti, třiceti let začnou v přírodě vznikat jakýsi luxusní oázy, rezervace klidu, samozřejmě vstup bude placen. Bude to asi jedna z mála šancí, jak společnost udržet ve zdravém stavu.
Nikdo tu nekritizuje děti na stěně a ve skalách,ale ty rodiče,co nechají děti bez dozoru běhat všude a plést se pod nohama.Bohužel přibývají.Zažil jsem to včera na stěně,kdy se tam motali dva malí kluci-cca.3 roky a otec si jich skoro nevšímal.Několikrát jsem je málem přišlápl a hezky upozornil ať si hrají bokem,ale žádná změna.Co by asi otec dělal,kdybych jej zranil???Všichni víme,že při jištění koukám nahoru....O víkendu si jedna maminka rozbalila ležení s miminkem přímo na nástupu oblíbené a často lezené cesty.Když jsem ji hezky upozornil,jak moc riskuje,reagovala,že tady je nejrovnější terén a nikam jinam nepůjde.Když byla dcera malá,hodně se mnou lezla,ale moje zásada byla-brát ohled na druhé a neomezovat je.Bohužel dnes tato zásada padá a každý myslí jen na sebe....
Děti sebou beru tak v polovině výletů na skály. Momentálně mají 4 a 5,5 roku. Velmi často jezdíme do minimálně navštěvovaných oblastí jako Drábovna Kalich, Chléviště, Kokořínsko, celé Jizerky, Šulíkova skála u Tanvaldu, Lahole v Prachově a tak. Příležitostně stanujeme na Ostaši, v Ádru, Jetřichovicích. Pokud už s nima vyrazím na Sušky nebo podobně frekventované oblasti jedeme ve větší tlupě a jeden až dva dospělí dole hlídají aby si neublížili a nikoho neobtěžovali/neohrožovali. I děti vědí, že se nemají motat přímo pod skálou odkud padají kameny nebo prvolezci... Na Panteonu se dá jít za roh, třeba na Malý Panteon. Za takovým "rohem" nebývá ani noha a fůra místa. Děti mají přilby. Občas navlíkneme i úvazky a pokud se jim chce baví se lezením. Staví domečky z klacků, hrady z písku. Lezeme s nima do bezpečných "jeskyní", zkrátka vymýšlíme činnost. Kdo si hraje nezlobí. Máme hodně živý děti. V případě, že jim to ujdede a něco vyvedou, omluvíme se a děti už se taky umí omluvit. Aby to bylo jasné, neomlouváme se za to, že máme děti ale případně za konkrétní "přečin". následně dohlížíme na to aby se to neopakovalo. Pokud kluci protivní a unavení pakujeme se urychleně pryč. Zatím jsem nemusel hradit žádnou větší škodu ani je nepokousal níčí pes ale i s tím se musí počítat... Snažím se být tolerantní k různým skupinám. Rybařícím skupinkám, skotačícím dětem, ječícím druholezcům i nebezpečně jistícím začátečníkům nenadávám, nevyhrožuju ani nedávám najevo, že jsou pitomí nebo nežádoucí. Snažím se vysvětlovat ev. dávat příklad stejně jako to vysvětlovali mě starší borci. Řekl bych, že s příchodem vlastních dětí se obecně tolerance významně zvětšuje. Ať vám to dobře leze a hlavně ať vás to baví.
A nebo se dá jezdit tam, kde ty dnešní uvědomělé matky nepotkáš a i takové oblasti se najdou. Tam má potom člověk božský klid. V dnešní době si moc nevybereš čokli(99% nevychovaní-jaký pán takový pes) či plantající se děcka, je to v podstatě jedno. Dřív to prostě nebývalo, baby a děcka do skal nepatřily, pokud mě paměť moc neklame, když už nějaká děcka jela, byla starší a už lezla. Rozhodně se pod skalami nenacházela hromada hraček, odrážedel, kočárků apod.:-).
Prekvapive, boulderove oblasti jsou relativne (a nastesti) v klidu.
Coz vlastne asi chapu, baby vic chodej na lana a kdyz jsou pak ve stadiu "mam decko, ale preci kvuli tomu nebudu cokoliv menit a omezovat" tak na ty lana jezdi dal.
a když mně čokl sežral celou svačinu, tak se majitel jenom "smál" jak je šikovnej, že si umí otevřít i krabičku. Ale že by mně nabídnul něco k jídlu to nehrozilo.Asi normál :(
Honzo, napsal jsi toho hodně, ale nějak mi z toho není jasný jak by jsi si to představoval. Asi cítíš že nejlepší cesta ke spokojenýmu soužití je tolerance. Netvrď že jsi někdy vyjel za lezením a v dané oblasti nebyl jediný plácek/sektor kde by se ti pod nohama nebatolili děti. Je jasný že když máš zálusk na konkrétní cestu a ta je zrovna ten den obsazená (rodinou s dětmi nebo kýmkoli jiným) tak to zamrzí. Ale teď přichází na řadu ta tolerance, Ty můžeš jít lézt kamkoliv, ti co s sebou mají děti mají výběr většinou dost omezený. Naopak bych čekal že když přijedem s děckama do skal a jediný plácek kde se dá s dětma vegetovat je obsazený lezcema bez dětí že nám jej tito ze slušnosti uvolní a přesunou se jinam. Alespoň já už jsem to takto nesčetně krát udělal.
Děti k babičkám? Kdo má děti, leze a tvrdí že nevyužije každou možnost je někam upíchnout a vyrazit bez nich tak kecá :-). To ale neznamená že je ssebou neberem rádi a jen proto že nevíme kam s nimi. Samozřejmě chápu že tě děti pod skalama ruší, otravují a kazí zážitek z lezení, mě taky neskutečně s...ou kolečkoví bruslaři na cyklostezkách - tak holt jezdím do práce oklikou přes les..
Vidím to stejně, je to v prvý řadě o toleranci, proto se snažím tu diskuzi nesměřovat jako napadání, nebo napadání jedný konkrétní skupiny, je to spíš reflexe, je mi jasný, že každý - když bude chtít - si budě stejně dělat věci po svým, bude si hledat svoje cesty, jen by bylo fajn při tom myslet na druhý.
Tvůj nápad na uvolnění plácku pro lezoucí rodiny beru za svůj a doufám, že ho v budoucnu využiju.
Byl bych rád, abychom všichni co se pod skálama potkáme, byli v pohodě a užili si pěkný zážitky v přírodě - a dokázali je sdílet.
Kdybych k tomu měl přispět třeba tím, že nepojedu do babyfriendly oblasti, abych nebyl nervní z mamin a rodin a oni měli klid ode mě, tak to udělám a pojedu jinam, nebo vymyslím jinou aktivitu a to lezení obětuju.
Honzo, jak už jsem zmínila, naše děti jsou kojené, takže zatím ani není možné je nechat u babičky. Kromě toho, já miluji mít svoje dítě u sebe a bylo by mi po něm smutno.
Až budou větší a budou teoreticky hlídatelné, bude to stejně na nich. Můžu pak synovi dát na vybranou, jestli chce s námi na skály, nebo zůstat u babičky. Ale když bude chtít na skály, tak ho vezmu. Další věc je, že ne každý má možnost nějakého hlídání.
Jít s dětmi do Šárky - no, hezké, ale my chceme, aby se děti staly přirozenou součástí našeho života a tak prostě malej se mnou dělá všechno, co dělám já. Když myju nádobí, myje ho se mnou, když pleju na zahradě, pleje se mnou a když jedu na skály, jede tam se mnou. A nepořizovali jsme si dítě na to, abychom ho někam odkládali ;-)
Hele, fakt je těžké ti to vysvětlovat, když děti nemáš. Taky jsem některé věci viděla jinak, dokud jsem děti neměla a měla jsem na ně dost "jasné" názory a přesto se to po narození syna otočilo o 180 stupňů.
Bohužel, naše společnost je momentálně nastavená tak, že děti nejsou její přirozenou součástí, jsou pořád někam vyčleňované, ale to rozhodně není přirozený stav.
Libore, na nehlídané děti mám úplně stejný názor. Proto jezdíme vždy minimálně ve třech, někdy i ve čtyřech, aby aspoň jeden člověk byl vždy u dětí a dohlížel na bezpečnost jejich i všech okolo.
Ještě pro ty chlapi, co jezdí na skály bez dětí - ti je ale.nechávají s maminkami, že ano. Jenže v našem případě, my lezeme oba a nemáme zas tolik času, aby jeden den jel lézt jeden a další den ten druhý. Resp. kdybychom to takto dělali, lezli bychom podstatně méně, než chceme, už teď jsme samozřejmě lezení částečně omezili kvůli dítěti. Navíc se snažíme co nejvíc jezdit ve všední dny, kdy na skalách bývá málokdo, abychom tam právě neobtěžovali. Děti nenecháváme zbytečně řvát, ale snažíme se je co nejrychleji ukonejšit. Ale prostě děti někdy pláčou, jsou to děti.
Někdy by neuškodilo uvědomit si to dítě v sobě a zavzpomínat na svoje dětství ;-)
Dobrý Johanko. nechci to rozebírat, s tím kojencem, nádobím a tak. myslím, že to jde i jinak. Ale je to tvůj přístup, respektuju ho. Maj se, ať to leze.H
Johanko, mám dva kluky, dvojčata; teď už budou maturovat. Já i žena lezeme a po jejich narození jsme to vnímali (a dělali) velmi podobně jako vy. Pak se jednou stalo, že ženě asi ve dvaceti metrech vypadla z ruky zámková karabina a po odrazu o skálu přistála půl metru vedle hlavy staršího kluka, kterej si tam tiše ležel a pořád se koukal zvědavě nahoru. Můžu tě ujistit, že tu scénu si pamatuju i po patnácti letech, jak ve zpomaleným filmu. Pak jsme zcela důsledně zavedli model "jeden hlídá, druhej jede lézt". Prostě jsme museli lézt míň. Plus minus do doby, než kluci začali chodit do školy a došli jsme k závěru, že už jsou s to sledovat a hodnotit nebezpečí a začali lézt s náma. Možná by ti neuškodilo se trochu víc zamyslet.
Jo jo. A takový mobil vypadlý z kapsy při lezení převisu na stěně je také lahůdka :-) A zrovna na BW mají pilíře převis tak daleko, že pod lezci normálně chodí lidé i si hrají děti. Jednou tam jedna matka dala děcku deku a hrazdičku. Přímo pod top :-)
Jo Davide a to je právě ten případ nezodpovědnosti rodičů - jak jsi mohl nechat dítě ležet někde kde hrozí pád materíálu/kamení/lidí? Kdyby se něco doopravdy stalo samozřejmě byla by to vaše chyba, ale ten chudák lezec co tu karábli postil z toho bude mít taky trauma na celej život. Samozřejmě úrazy se stávají i na dětských hřištích..
Musím souhlasit, nezodpovědnost to od nás byla. Bohužel. Ale ne v tom, kde děti ležely, ale že jsme je tam vůbec brali. To místo nebylo špatně vybraný, kluci samozřejmě neleželi pod skálou, ale úplně stranou. Za normálních okolností tam nic mimořádnýho nehrozilo, asi nikdo nepočítá s tím, že karabina narazí v letu na skálu a změní směr skoro o devadesát stupňů do stany. Když by tam stál dospělej, zareaguje na sprostý slovo shora a nejspíš stačí uhnout, ono to tak rychle neletí. Kluk to samozřejmě vůbec nevnímal, a pochopitelně že to letělo dost rychle na to, aby mu to udělalo do hlavičky díru.
Od tý doby jsem fakt citlivej na malý děti ve skalách. My si to tolik neuvědomujeme, ale on tam fakt není bezpečnej svět. A děti do jistýho věku neumí (a snad ani nemají umět) bejt neustále ve střehu.
Jinak ten, komu to upadlo, byla moje žena, ale to sis asi nevšim. Možná to ale snášela o něco líp než já, protože to neviděla :(.
To je pomerne dost silna fixace matky na syna. Mivas vuci otcovi obcasny pocit hostility obzvlast ve chvilich, kdy projevuje zajem o dite?
Davas diteti volnost v podobe tvorby vlastni naplne casu?
jo to znam taky ze co delaji rodice to delaji deti. a tak sem najaro okopaval zahradku, v lete hrabal seno aby nezmoklo a pak ho rozhrabaval aby hlavne uschlo. na podzim sme vyoravali repu a brambory a v zime zabijacka.
hele, pindy vo tom jak mejete nádobí nikoho neberou. marně čekáme recenzi toho fantastickýho emeryckýho mamagyrtlu. koupilas? škrtil? spadlas? to žes donosila jsme taknějak vytušili....
Nemáte rádi psy? Už jste zkusili prášky na spaní? Pokud se okolo vás fláká problematický pes, odhadni váhu, dej do ňamky prášky na spaní a máš klid. Psovi to nic neudělá, ale bezohledný páníček bude mít celkem hoňku dostat třeba z Roviště velkého uspaného psa :-)
Nejspíš to psovi nic neudělá (ale nechtěl bych to zkoušet), jeden můj spolužák se pravidelně sázel o peníze, že sežere rozdrcenýho deckovýho frťana (kromě toho tlustýho dna) a nikdy se mu nic nestalo a žije dodnes...
Tím tedy padá moje dlouholetá iluze, co bych nejradši udělal psům, co po mě přátelsky skáčou. Budu muset přejít na strychnin, případně časované rozbušky.
To se mi libi, jak clovek, ktery tu casto vyhrozuje porusovanim zakona lidem, kteri napisou neco, co se mu nelibi, se tu takhle verejne priznava k tyrani zvirat.
P.S.: Nejde o to, co se mi nelíbí, ale jsou všeobecně uznávané hranice slušnosti (a kdo je vědomě překročí, je u mě hňup) a hranice práva (a pak ho na to upozorním, aby neměl oplétačky se soudem či policajty). Jsem totiž lidumil a lidem rád pomůžu.
Myslim ze se tu slucujou dve veci. Jedna je samotna pritomnost deti ve skalach a nezadouci, ale prirozene a vcelku neskodne vedlejsi efekty, jako krik a zabrane rovne fleky, a nevychovanost rodicu, kteri nechavaji deti bez dozoru obtezovat jine lezce nebo dokonce ohrozovat. Podle me kazdy, kdo kritizuje deti ve skalach, by se mel zamyslet, jestli je opravdu proti bodu jedna ze samotneho principu. Pokud je, povazuju ho ja za netolerantniho a jak me nekdo osocil ve vlaknu o babyfriendly oblastech, za sobeckeho a arognatniho. Dodrzeni bodu dve je ale o lidech, o jejich toleranci a slusnosti, a nema vlastne s detma zas tak co delat. Nekdo obtezuje nehlidanyma detma, jiny psama, nekdo halekanim na cele skaly, a nekdo pohulovanim travy pod skalou (jak nekdo pise vys. Ale to, ze to byl nahodou rodic s detma prece neni rozhodujici, on by pravdepodobne hulil i bez nich, mozna jeste vic.)
feu, ono to jde shrnout i do jedné věty. Koncentrace se zvyšuje a tolerance snižuje. V tom je z mýho pohledu zakopanej pes. Přesto sám za sebe chci hledat řešení. Nechci chodit ze skal nasranej, kvůli sobě i vám.
Koncentrace se zvyšuje a tolerance snižuje. Jenže to spolu úzce souvisí. Když vyrazíš za lezením a jednou za čas narazíš na rodinku a problémy, přežiješ to. Ale když pak na problematické rodinky narážíš při lezení pokaždé, je to problém. Asi jako inlinisti na cyklostezce. Jednomu nebo dvěma se s úsměvem vyhneš, při desátém se usmívat přestaneš. A když jich je pak tolik, že ti prakticky znemožní rozumnou jízdu na kole...
Pak jenom stačí si vzpomenout, že nedávno nebyli injlajnisti, ale ani cyklostezky a úsměv se na tvář zase může vrátit. Z pohledu kolaře, co rád cyklostezky, je přeci mnohem lepší vyhejbat se s bruslařema než s autama.
Já ten problém nevidím na svý straně, ani na straně ortodoxních matek, jen mám prostě přírodu a skály spojenou s tichem, usebráním, koncentrací..jsem kvůli tomu ochotnej jít i do divočejších míň přístupných podmínek..jenže dneska prostě lezou všichni a z těch všech už to není sem tam jedna rodina, ale desítky, stovky rodins děckama, přidružené rodiny, známí, zvířata..a protože nároky lidí se zvyšujou, už to nejsou brdy, nebo jizerky, ale chtěj kojence do batohu a hurá na skály, to dáme, nejsme přece z cukru..máme svý sny!
Tak pro vás muže,kterým vadí děti ve skalách (většinou jsou to totiž muži) mám jednu důležitou radu. Nehledejte si ženu lezkyni. Najděte si nelezkyni nebo svačinářku jak my říkáme. Ta bude s dětmi doma nebo na výletě a vy si můžete v klidu lézt. Protože pokud si najdete lezkyni, která bude chtít lézt a hlavně bude chtít lézt s vámi a se svou rodinou (proto si my holky hledáme muže lezce, protože chceme trávit volný čas s němi při oblíbené aktivitě a ne s kamarádkou), tak se dostanete do naprosto stejné situace, kterou tu kritizujete. Ale v prvním případě trošku riskujete, že ženě nelezkyni se váš koníček začne mírně zajídat a utne vám tipec. Tak se rozhodněte :-)
Naopak - chceš-li mít rodinu a jezdit za lezením bez děcek najdi si právě tu krávu, případně ovci, která bude sedět doma a vařit děckám večeři.. osobně bych ale takovou doma nechtěl..
Nevim jestli tahle umele vyhrocena moznost je jedina mozna.. Vetsina paru proste s prichodem decka nektere aktivity utlumi, venuji se vecem, ktere jsou prospesne i pro dite a misto vyjezdu do skal vic chodi sami na umelku, trenuji na desce atd.
Jseš zlatá :-) všechny ženy, které se mnou chodily, protože jsem lezec (a ony lezkyně), ze mne nakonec chtěly mít víkendového procházkáře, v lepším případě cyklistu (pomalého) a hlavně levnou pracovní sílu na zahradě vlastní maminky. Ony si nakonec skutečně takového "lezce" našly a po pravdě - teď jsou to přesně ty rodinky, o kterých je tu řeč. Nic nelezou, za to když třikrát za léto vyrazí do skal, je to kemp se vším všudy
A jak to souvisí s tím, že někdo nechává své dítě otravovat okolí? Píšeš nesmysly, protože tu slučuješ dvě věci. Jedna věc je pobyt rodiny s dětmi po skálou/na stěně/v přírodě a druhá věc je nevychovaná rodina, která nezajištěním základních potřeba a slušnosti obtěžuje své okolí nad rozumnou mez. I rodina se dvěmi nebo třemi dětmi se může chovat tak, že nikomu nevadí, a naopak, když jde lézt otec i matka a nechají dole 15 minut kočárek s brečícím dítěm, je to na palici. Takže do toho netahej lezce a lezkyně, těch se to netýká, toto je o bezohledných kravkách a idiotech (tedy ženách i mužích, netýká se jen matek).
Diskuze je dlouha, cist to nebudu, tak jenom pridam svuj hlas.
Jsem chlap, tim padem do skal krome pohybu jezdim relaxovat. Kdyz uz beru deti na skaly, tak se snazim, aby i ostatni mohli i nadale relaxovat. Urvany deti nemaji na skalach co delat. Predpokladam, ze deti, ktery se umeji chovat, nikomu nevadi.
A jeste jedno pravidlo, ktere jsem vypozoroval na sobe i na ostatnich a ktere si asi zde diskutujici matky asi neuvedomuji: Kazdej chlap jeste jakz takz vydrzi krik svych deti, ale ma dost velky problemy skousnout krik jinych deti.
Super diskuze !!
opravdu ze života, s plno názory se stotožnuji a jsem rád, že nejsem sám, komu se po narození dětí zmenil život. Názory těch dvou emancipovaných ...., asi to budou mít doma pod palcem, ty už manželovi přistříhli tipec :-).
Celkově musím bohužel ale dodat, že lidé (dost často z okolí prahy a jiných velkých měst)se stávají víc a víc bezohlední, své koníčky a kratochvíle konají na úkor ostatních. Nekoukají vpravo vlevo.
Je to zřejmé i této diskuze :"pokud budem jezdit každý sám budeme lézt ještě méně než bychom chtěli".
Zajímavá diskuze. Ale všem tady v zásadě jde jen o to, aby se všichni chovali rozumně slušně. Jako všude. A co já pozoruju, tak na těch skalách to většinou i funguje. Výskyt rodičů blbců je stejně četný jako výskyt nerodičů blbců, kteří sice neotravujou dětma, ale něčím jiným. Bohužel, co se týká umělých stěn, tam mi to hlava nebere. A měli by to řešit provozovatelé a správci stěn a aby to tak bylo, musí sami lezci přijít s konkrétními stížnosti v reálném čase na daném místě. Děcka, která jsou přítomností na stěně znuděna, otravují na odrážedlech, koloběžkách, houpají se přes půl haly na laně, dělají salta na žíněnkách, honí se atd. atd. Normální dětská zábava. Jenže ta patří jinam. Lezecká stěna je primárně určená k lezení, ale když se to povede, tak si tam člověk spíš připadá jak na pískovišti. Do bazénu si taky nesmíte vzít kdejakou ptákovinu - třeba kolo a jezdit kolem na kole, protože se děckám zrovna nechce být v bazénu. A všem, zdá se, je to jasný. Nevim, proč to na stěnách nefunguje.
Lezci jsou dost casto spolecenska hoveda a asocialove, takze deti ve skalach je aspon castecne bud vyskoli nebo aspon chvili vnesou do normalu.... A pochopitelne deti do skal patri, vcetne kojencu, batolat, skolaku , pubertaku a detinskych starcu, zrovna tak skalni psi, kocky a ostatni puvodni domaci havet. Lezci samorosti holt bud trpte anebo se odsunte kam deti nemuzou. To date...
asi bych to videl jako problém velkych aglomeraci a hodne lidi na malem prostoru. U nas mam spis problém o nekoho ve skalach vubec zakopnout, natoz aby me necim iritoval.
asi bych to videl jako problém velkych aglomeraci a hodne lidi na malem prostoru. U nas mam spis problém o nekoho ve skalach vubec zakopnout, natoz aby me necim iritoval.
není to o dětech ani o psech, ale "o lidech". Přesněji řečeno o vychovanosti a o respektu. Myslím, že nevychovaný by neměli smět nejen na skály, ale i jinam do přírody či na hřiště, prostě nikam. A je jedno, jestli to je dítě, pes či dospělý. S vychovanými problém není.
Davidovi dík za historku s karáblí. Přípoměla mi jednu podobnou situaci, kterou jsem kdysi viděl. Jako novopečený otec jsem si tím připomněl, že to možná s mládětem pod skálou nebude tak jednoznačný...
Turku?! Jen bacha, aby ho pak nesnědly tvý děti, ty tvrďáku.
Je to jednoduchý, to ze někde řvou pod skálou děti mi muže vadit, ale nic s tím neudělám, jelikož mají rovnocenné právo tam být jako já. Lezci jsou trochu sobci, a dá se to chápat i v dobrém slova smyslu a je to daný i historicky...takže, se vším respektem, buďto to vydržím, nebo půjdu o skálu dál a v momentě, kdy se mi narodí dítě, nebo si pořídil psa si vzpomenu na tu dobu a budu svůj gang "regulovat", tak abych neotravoval ostatní. Teda pokud se ze mne nestane netolerantní liberální hovado.
Je to jednoduchý, to ze někde řvou pod skálou děti mi muže vadit, ale nic s tím neudělám, jelikož mají rovnocenné právo tam být jako já. Lezci jsou trochu sobci, a dá se to chápat i v dobrém slova smyslu a je to daný i historicky...takže, se vším respektem, buďto to vydržím, nebo půjdu o skálu dál a v momentě, kdy se mi narodí dítě, nebo si pořídil psa si vzpomenu na tu dobu a budu svůj gang "regulovat", tak abych neotravoval ostatní. Teda pokud se ze mne nestane netolerantní liberální hovado.
Mezi inteligentními lidmi je zavedeno, že můj životní prostor končí tam, kde začíná prostor druhého. Platí to pro rodiče, pejskaře, flámy v kempech ......
Kdo tohle porušuje ať už NEvědomě, nebo hůř VĚDOMĚ, tak je sobecké egoistické hovado.
Pak je tady institut TOLERANCE ale ten se nedá vymáhat ani předpokládat. Kdo chce porušit můj prostor ať už po mém place pobíhajícím psem nebo děckem plácající banán po všem možném, měl by se dovolit. Pak nastupuje ten institut tolerance, kdy já si to nechám líbit, nebo taky ne. Rozhodnutí druhého je ale třeba RESPEKTOVAT.
Tak to alespoň vidím já.
mylím že Aldo to shrnul velmi dobře...klidně mějte na stěně/pod skálou 20 dětí. ale když si nedokáží po dobu svojí přítomnosti hrát v klidu sami a neobtěžovat svoje okolí, nechte je doma. neboť jste je přivedli do společnosti dospělých a nikoliv do školky. ve společnosti dospělých platí jiná pravidla než ve školce. nechci tím říct, že děti nepatří do společnosti dospělých, ale jistě chápete co tím chci říct
Prostor pod skalami je vetsinou verejny. Muze tam prijit kdo chce a delat cokoliv nezakazaneho. Naprikla parta deti si muze pod nastupem oblibene cesty hrat na indiany a valecnym pokrikem desit blede ruce ve stene.
V těch územích, kde je vyhlášen nějaký stupeň ochrany přírody (všechny pískovcové a zaznamenatelná část nepískovcových oblastí) je prostor pod skalami primárně určen pro provozování horolezectví. Jinak tam totiž obvykle nemáš ani bejt, protože tam jsi na základě výjimky, vyhrazení, povolení atd., která se vztahuje právě na provozování horolezectví a ne na pobyt za jiným účelem. Tam, kde jsi na soukromém pozemku a přitom nikoliv v lese (docela dost nově osázených skalek) tam jsi na základě souhlasu majitele, který obvykle tvůrci oblastí nějak domluvili – a opět, nepochybně pro provozování horolezectví a ne dětského koutku (totiž, pokud si na něčím pozemku zlomíš nohu nebo ti něco spadne na hlavu, tak majitel je zodpovědný za to, že učinil vše, co po něm bylo možno spravedlivě požadovat, aby se ti to nestalo; a ty požadavky jsou samozřejmě jiné pro pohyb lezců a volný pohyb veřejnosti). Jen do lesa je volný přístup ze zákona, takže jen u skal v lese mimo chráněné oblasti je to formálně prostor pro každého.
Když už se ptáš.
Existence NP / CHKO neznamena zakaz pohybu mimo cesty. Ten se tyka pouze vybranych zon v ramci techto uzemi. V techto zonach je problem i s lezenim, vyjimka byva casto neudelena.
Houbar muze sbirat hriby pod udolkou Kapelnika, ne ze tam nema co delat.
Píšu "obvykle nemáš ani bejt". Nevím, jakej je status území okolo Kapelníka a je pravda, že v CHKO obecně mimo značený cesty můžeš. V rezervaci už ale ne – a rezervace je celej Adršpach a Teplice, Prachov, Tisá, Jizerky, Šárka ... co si jen z hlavy vzpomínám a co znám.
P.S. U těch Jizerek myslím samozřejmě ty místa, kde se leze, což je NPR Jizerskohorské bučiny nebo tak nějak, ne CHKO Jizerské hory, která zahrnuje i vesnice.
Houbar muze sbirat houby pod nastupem udolky, stejne tak jako si nekdo jiny muze udelat piknik uprostred 2 metry siroky cyklostezky. O tom to cele je.
Nejde ani tak o vymezeni zakona, jako o to za jakym ucelem prostor vznikla a k jakemu ucelu se apriory predpoklada, ze bude vetsinou lidi vyuzivan.
Samozrejme, na vsechno muzu najit nejakou vymluvu, proc zrovna ja bych tam mohl delat to co chci jen ja (treba si rozlozit piknik pod nastupem cesty) bez ohledu na ostatni.
Osobne, kdyz jdu na lezeckou stenu, cekam, ze tam lide budou lezt a ne ze to bude decka prolezacka ci jesle (tam je to jeste slozitejsi o to, ze platim za to, ze tam budu lezt a ne za to, ze budu kontrolovat abych nespadl na probihajici deti). Kdyz jdu do lezecke oblasti, mam ty sama ocekavani. Stejne tak nenakracim na detske hriste a nebudu si veskere jeho vybani usurpovat pro nejaky svuj "fitness" trenink.
Ne. Už se tady probíralo, že většina skal, na které vedou lezecké cesty, je fakticky vyhrazena pro navštěvování lezci, a to dokonce s právním podkladem. U těch mimo rezervace a zároveň v lese je to něco jako zvyk, nebo slušnost, chceš-li (stejná slušnost, s jakou si na dětském plácku u parkoviště nerozložím nářadí na kolo, i když bych mohl, protože tam není žádný pokyn provozovatele, který to zakazuje).
Porad meles to same dokola.. Takto muzes vykonstruovat miliony prapodivnych prirovnani.
Z pohledu nekoho uzurpujes cyklostesku, kdyz na ni jedes na kole. Z pohledu nekoho uzurpujes chodnik, kdyz po nem jdes. Z pohledu nekoho uzurpujes stenu kdyz tam jdes lezt. Atd. Atd. Atd. Aneb ja a moje potreby bez ohledu na vsechny okolo, ze?
Ano, ty a tvoje potreby na prvnim miste. To je to co z tvych odpovedi ctu a proto se porad ptam.
Demagogie s chodnikama a detskejma hristema je uplne mimo, jsou to umele vytvorene ucelove objekty.
Vyhrazeni prostoru na skale pro lezce je fajn, ale co prostor kolem skal ?
Zatim jsem se dozvedel, ze tam nemaj co delat houbari, deti, turisti, nelezci a nejlepe ani jiny lezci. Tomu rikam prikladne respektovani prostoru a vzajemne ohleduplnosti.
Tak poparadku. Vidim, ze v tom ucelove hledas co sam chces slyset..
Vetsina skal je bud na skoukromem pozemku nebo na uzemi, ktere podleha pomerne prisnym pravidlum. Ve vetsine pripadu tam nema NIKDO co pohledavat. Poto nastupuje vyjednavani - s majitely pozemku, se spravou NP apod. Kdyz se vse podari, udeli se vyjimka ci povoleni pro provozovani teto cinnosti za urcitych podminek.
Co me ale uplne nejvic zarazi je, ze nejsi schopny pochopit, ze vetsina lidi se snazi respektovat k cemu a za jakym ucelem ten prostor (udeleni vyjimky, vyjisteni cest, atd.) vznikl a nezacnou si v danem miste prosazovat svuj osobni zajem. O tom ta cela diskuze je uz od zacatku.
Jasne muzu si rozlozit piknik pod nastupem cest kde uz je od pradavna tradice chodit lezt a 99.9% lidi, kteri tam zavitaji jdou za lezenim. Ale co z toho mimo pocitu, ze sobecky zaberu lidem teren, kterych i tak je poskrovnu a jeste s vedomim, ze si piknik ci houbareni muzu stejne kvalitne udelat i na jinem miste.
Co se tyka tveho smeteni tech pripodobneni - za prve, slovo demagogie znamena neco jineho nez si myslis.
Za druhe - lezecky teren, kde nekdo vyjednal povoleni (ve vsech terenech nutne. Rozhodne to neni tak, ze nekam na blind narukujes a zacnet delat cesty, jak si asi mylne myslis), ocistil skalu, vytvoril dopadiste (vetsinou nejaky ten strom musi vzit sa sve), vyjistil cesty atd. lze take povazovat za "objekt".
Ale jo, pokud ti to udela radost, houbar si na tech par metrech ctverecnich, kde 99.9% navstavniku uz od pradavna nastupuje do cesty a predvadej jim tuhle svou retoriku. Jsem zvedavy na tve pocity az to budes opakovat stemu cloveku natesenemu na cestu, kde "houbaris".
Ve zkratce o cem to cele je: da se ocekvat, ze v lezeckych oblastech pod nastupy cest bude naprosta prevaha lezcu a zdravou mysl by nenadlo si tam jit to misto zlomyslne a neustupne uzurpovat pro nejakou v danem miste zcela minoritni cinnost, kterou muze delat kdekoliv jinde.
Tvým slovníkem, lezecká cesta (včetně nástupu k ní) a jištění v ní je taky uměle vytvořený účelový objekt. Ta situace je věcně skutečně stejná.
(A to, že si majitel - nebo správce - pozemku prostě nepřeje, aby se mu tam poflakoval někdo jiný než lezci, respektive to nikomu jinému nehodlá trpět, to není otázka ohleduplnosti, to ber prostě na vědomí.)
Tím končím, je zbytečné krmit trolly.
Taky uz s tim cvicenim koncim. Takovejch zbytecnejch slovy kvuli tomu, ze deti brecej, psi stekaj, lezci lezou, houbaři houbaří a volove se nikdy nedohodnou.
Houbař nemůže sbírat hřiby pod Káplem, protože tím porušuje vyhlášku PR Hruboskalsko, kde je sběr rostlin zakázán na území PR. Občas by to chtělo vědět o čem plácám a znát co kde mohu a co nikoliv.
1. nejsi-li horolezec, pro ktereho byla vyjednana vyjimka, ci pokud nepatris do nejake jine skupiny s vyjimkou, nesejdes ze stezky.
2. Nebudes trhat rostliny a ani jinak narusovat vegataci.
To jsou takovy pekny zeleny strivka. Ucelove vybrani, zkresleni a pokrouceni jasne definovanych pravidel. Nastesti to nema zadnou vahu.
Kdyz jste na me vytahli vyjimky a vyhrazeni, sup zpatky na zakonne normy. Zakon 114/1992 sbirky hovori jasne.
Docela me bavi, jak se minoritni skupina individualistickych egomaniaku domaha domnelych prav na zaklade predpisu, ktere obvykle odmita respektovat.
Je to samozrejme o ohleduplnosti k prostredi a ostatnim. Ty se temi pokyny pro navstevniky ridit nemusis a muzes si prosazovat to sve osobni blaho, ale nastesti je mnoho lidi, kteri ty pokyny pro blaho vetsiny tisicu ostatnich navstevniku a pro blaho prirody respektuji.
Pokud to neupraví bližší podmínky příslušného maloplošného chráněného území, což se většinou děje. Někdy je to v nich zajímavé počtení, včetně toho, že v PR či PP obecně není zákaz lezení,ale mnohdy vyplývá právě z bližších OP. A pak ještě můžeme polemizovat, co myslel orgán OP určitými pojmy, zda se vztahují na to a ono a to do doby dokud není žalobce není soudce:-).
Na mistech kde byly vyjednane podminky pro horolezectvi a vyjistene ci nejak vyznacene cesty, tak prekvapive je ten prostor urcen pro horolezectvi ;). Ale to asi vis, ze?
To je dobré, jak někteří nechápou nebo spíše nechtějí chápat a hledají skuliny jak si dělat co chtějí a neohlížet se na druhé.
Osobní prostor je myšlený osobní, ne nějaký faktický, daný místem. Je úplně jedno kde to je.
Pokud přijdu do restaurace a je tam rodinka s děckem a to se rozhodne, že bude v tu chvíli nevrlé a bude svou nevrlost dávat hlasitě na jevo, je naprosto jasné, pokud tam rodinka zůstane, tak se chová egoisticky k druhým a je úplně jedno za jakou bohulibou myšlenku to schová.
Prostě je to sobecké chování a bezohlednost k druhým. Je naprosto jedno, kde se tahle nebo podobná scéna odehrává, jestli v restauraci nebo pod sklalami... a je jedno jestli je to dítě,pes nebo třeba hudba. Co na tom není k pochopení ??
Je nás jako sraček a pokud si každý bude dělat, bez ohledu na druhé, co chce, tak se začneme nenávidět a možná časem po sobě i střílet. To snad nechceme?
To je dobre, jak nekteri jedinci nechteji chapat, ze jejich vnimani osobniho prostoru je v rozporu s vnimanim osobniho prostoru ostatnich.
Takovej houbar pod Kapelnikem nikoho neohrozuje, ale je sam ohrozovan padajicima karabinama udatnych lezcu. A coz teprve cesty, ktere vedou na turistickou cestou.
Kdyby byla vetsina lidi debilu, tak se budeme opravdu strilet na potkani. Obvykle s tim zacinaji jedinci presvedceni o existenci jedineho spravneho nazoru, toho jejich.
Ano máš naprostou pravdu. Tohle jsem měl na mysli. O tom to celé je. Nikde jsem nepsal o lezcích a nelezcích ale o osobním prostoru. Lezec doleze a houbař projde nebo naopak, vše je v pořádku.
Já taky nepůjdu do místa vyhrazeného pro mamky s dětmi abych si tam sednul protože je tam volno. ( blbý příklad ale nic jiného mě v tuto chvíli nenapadlo )
Děcko řve ( pes běhá ) v hospodě nebo pod skalou celý den a nemáš kam utéct. Není alternativa kromě toho, vyklidit pole a tady nastupuje ta VYNUCENÁ tolerance nebo vyklizení pole a znechucení.
No konečně.
A mě se stalo u NÁS v lese, že jsem uspával dceru v kočárku a procházela tam tlupa turistů, který n sebe pořvávali. Dcera se logicky rozbrečela. A vůbec nenapadlo, že okupují cizí pozemek, omezujou cizí lidi a ještě měli kecy.
I lezci by si měli uvědomit, že žádné skály nejsou jejich, nemají žádné nároky a v mnoha oblastech nejsou majiteli pozemků ani vítání, pouze tolerováni.
Tam, kde nejsou vitani, jim majitele pozemku mohou snadno zakazat vstup na pozemek a hlavne jim tam ani nepovoli vymezovat a upravovat lezecke tereny. Resp. je to jeste jednodusi, na cizi pozemek bez povoleni nesmis vstoupit, tedy ani majitel nic zakazovat nemusi.
Je-li nekde vymezen a upraven lezecky teren, znamena to jiste, ze doslo k jednani mezi majitelem ci spravcem pozemku a nesel se spolecny konsensus.
Tebe rusila skupina turistu, ty jsi zase se rvoucim deckem, ktere si uspaval v kocarku uprostred lesa, mohl rusit ostatni. Tak jste si byli kvit, ne? Nebo tam je snad nejaka nesymetrie?
A že ti ničej věci, třeba když blbka nechá svého haranta, aby ti zohýbal brýle na jištění, které máš u svých věcí, když ti pes omočí batoh, když ti dítě napatlá přesnídávku do oblečení, když ti podrazí na odrážedle nohy, když zrovna dobíráš pád... to vše je co? Jejich svoboda a svaté právo?
To je neskutečná hrůza, tvrdá voda útočí. Bifiduf actif už je všude. Kyselina hylirujanová zamořila okolí několika desítek čtverečních kilometrů a ještě není konec
Mne vadi na skalach i dospeli. Vetsinou se spolu bavi, delaji hluk, prekazi a kolikrat i lezou cestu, co bych chtel lezt zrovna ja. Takze pokud nekdy mezi unorem a prosincem kazdy rok chcete vyrazit nekam na skaly nebo bouldry, tak proste nejezdete. Mohl bych tam byt a vadili byste mi. Naopak psi mi nevadi, ty tam muzete nechat..
Moje zkušenosti ze skal.Největší debilové jsou tzv.pejskaři...mají svého miláčka na volno, ten pobíhá mezi skalama, sere kde se mu zachce, zežere klidně cizí svačinu(viděl jsem jak vytrhul dítěti jídlo z ruky, ještě že se dítě neohnalo, mohlo to mít trvalé následky), když potká dalšího psa, tak z toho je už pěknej bordel po celích skalách a když se snažíš jedince napomenout, tak prej ten jejich čokl je hodnej a má právo na pohyb a že štěká a dělá bordel tak to je už každému jedno.A pak příjde večer, zajdeš do hospody, kde si chceš v klidu najíst a dát pivko a jen zakopáváš o čokli, večer jdeš spát k autu a další pejskař, nechal svého miláčka (aby ho nerušil..), zavřeného v autě a ten celou noc štěká a dělá bordel...a tak mě zase serou pejskaři, jestli jsem nějakého nasral, tak jen dobře.Kdo Vás ještě sere ve skalách....tak kdo je horší...PS.Honzo nemáš náhodou psa a nebo tvoji kamarádi a jezdíte s ním do skal ?
Johanka je celkem jasný případ, stačil příspěvek o tom, jak syn dělá vše s ní a bylo jasno...
Vše podstatné tu již bylo napsáno. První dítě, tma před očima, představa že jen já vím jak na výchovu dětí, ale v podstatě zbytečně. Johanka a všechny další Johanky se nezmění, možná některé z nich časem ano, ale tyhle sandálové typy s ponožkama asi ne.
Smiřme se s tím, nic jiného ani nejde. Vídáme je každý den. Je jedno jestli je to BW nebo Klajda, jsou všude. U nás v oddíle se dva takoví vzali. Ona bývala relativně normální. Jemu se již dávno rozum vrazil do dredů, které má nyní až na zem. Asi je zbytečné psát o tom, že když spolu dojdou na Klajdu a mají svoje dvě děti, slušně se s nima pozdravím a než dopijí svoje kafíčko, rychle mizím. Protože tak nevychovanýho smrada, jako je ten jejich starší syn, to jsem ještě neviděl.
Na doplněnou: mám 4 děti. Manželka leze. V životě jsme malé děti do skal nebrali. Ne proto, aby neotravovali, ale proto, že nám bylo jasný, že to pro ně není taková zábavy, jako bychom si rádi nalhali. Děti nelezou, nebaví je to. Nikdy jsme je nenutili. Chodí po horách, sportují a to nám stačí. My se ženou lezeme. Není to co to bývalo, ale nikdy jsme nepatřili k těm, co mají pocit že je lezení střed vesmíru. Pro nás ne. Sandály taky nemáme. Žena se holí. A bio bych svým dětem do pusy nedal.
Johanky, snad z toho vyrostete. Jako pediatr s vídám velmi často. Začínáte všechny stejně - první starost je, do kdy můžete sportovat. Pak od kdy. Pak Vás naseru, když Vám nutím očkování a nesouhlasím s nošením dětí v šátku a podobných debilitách. A takhle bych mohl pokračovat dál. Všechny jste stejně trhlý, ale každá si myslíte že jste jedinečná...
Děti ve skalách jako problém nevidím, nejhorší jsou idiotští majitelé psů (psy mám rád). Zrovna včera na Suškách pokousal pes nějakých idiotů děvče, které šlo po cestě okolo. Prostě na ni záludně vystartoval bez jakéhokoliv varování. Byl na dlouhém vodítku. Kdyby pokousal dítě, bylo by to zlé. Skutečně se mi nelíbí, když se pes hrabe v cizích věcech, ochcává batohy,hrabe díry tak, že písek a hlína lítá i na věci lezců, skáče na lidi a slintá nebo když souvisle štěká nebo vytrhává lidem svačiny z ruky. Skutečně o to nestojím. Sice si pořádek umím zařídit, ale těm blbečkům se to většinou nelíbí a i jim to pak kazí pohodu ve skalách. Podotýkám, že vychovaní psi slušných majitelů mi vůbec nevadí.
Jak jsem psal víše, kolik ve skalách potkáte rodiny s dětma a kolik tzv. free pejskařů, kteří dělají daleko větší pordel než děti a domluva s takovou partičkou hmmm, každý už poznal...
Registrace
Metodika
lezec.cz
Plně je respektuji