Čau, chtěl bych vás požádat o radu, kam do Frankenury.
O víkendu se tam chystám, ale nikdy jsem tam nebyl, poradí mi někdo oblast, kde jsou pěkný cesty obtížnosti 5 - 7+, dobře (sportovně) jištěný, výška +- 20 m a pokud možno aby tam nebylo milion
Zdravím, kdo neviděl teď je na oficiálních stránkách hot aches production ke shlédnutí film wideboyz. Stačí zadat jméno a email a máte přístup k filmu :)
Prosím o jakékoliv informace k cestám v pravé části Z stěny Civetty. Mají tam vést cesty obtížnosti cca IV. Máte někdo s těmito cestami zkušenosti anebo nějaké bližší informace?
Díky předem.
V sobotu 22.3.2014 došlo k pádu lezkyně na slovenských skalách Vtáčník. Lezkyně byla po dolezení cesty spouštěna přes Gri-Gri. Dopadla na zem na paty a udělala několik kotrmelcu/salt. Zatím se neví, zda projel konec lana bez uzlu jistící pomuckou nebo jis
Ahoj, lezli jste nekdo jinou cestu na Schihörndl nez Ballerina Rinne (http://www.bergsteigen.com/ eiswand/tirol/ loferer-und-leoganger-steinberge/ballerina-rinne). V topu jsou uvedeny dalsi dve cesty (Westl. Rinne a Ostl. Rinne), ktere se mi nedari nikde
Kolegové, nemáte pocit, že v poledních letech nějak přibývají v Jizerkách na skalách lišejníky? Mám na mysli takové ty tlusté chlupaté šedé koberce, které se drolí pod prsty a lezečky na nich kloužou jak namydlené. Třeba na Divé Máří je toho dost a naposl
Kolegové, nemáte pocit, že v poledních letech nějak přibývají v Jizerkách na skalách lišejníky? Mám na mysli takové ty tlusté chlupaté šedé koberce, které se drolí pod prsty a lezečky na nich kloužou jak namydlené. Třeba na Divé Máří je toho dost a naposledy jsme se ani na Čarostřelci nepustili do V. hrany, ačkoli jsem ji před lety párkrát lezl a nic takového tam tehdy nebylo.
Opravdu toho přibývá, nebo si jen vylepšuju vzpomínky a bylo to takové furt?
Jo, ale není to trend jen několika posledních let. Údajně to souvisí s tím, jak se zlepšilo ovzduší. Bohužel pro lezce to znamená nutnost těžší cestu si před výstupem okartáčovat :-(
Nejhorší ovzduší tu bylo v sedmdesátých a osmdesátých letech, předtím to tak strašné nebylo a když tu tahal cesty Kauschka, tak o polském uhlí asi ještě nikdo ani nevěděl...
Měli tedy tohle třebas i prvovýstupci před šedesáti nebo sto lety? Kdo to ví? :)
vono příčinou mechu není ani tak moc (ne)znečištění vzduchu, ale spíš takové nějaké to lokální klimátko. to jest vejška, hustota a skladba lesa v bezprostředním okolí skal (stíní to, chrání před větrem, padá z toho na skálu bordel) a prašnost (prach sedá, zmokne, neuschne, hle substrátek pro bryosajrajt). prašnost asi záaadní roli nehraje, to je zajímavé někde u šutru polního. tipoval bych, že přestože jizerky byly vždy takové vopuštěné a romantické, tak se dřív v lesích hospodařilo jaksi intenzivněji a ty staleté pralesy se tak nějak furt probíraly a nenechaly popadat a přehustit. možná by lesníkoochranáři z jizerek mohli upřesnit (nebo vyvrátit jako blábol).
běžné třeba na kokořínsku (a nepochybuji že v podstatě všude kde jsou skály roztroušené v lesích) - vykácí se hektar staletého lesa, v něm se skrývají zamešené kvaky, do dvou let se kvaky promění v čisté sluncem vyhřáté nádherné věže, a za dalších patnáct let mlází přeroste skály a ty se zase promění v zamešené kvaky kde je nutno hledat kruh v porostu minohledačkou.
Zajímavé je ale to, že tyhle lišejníky raší na místech, která jsou světlá. Ne snad vyloženě jižní strany s celodenním přímým sluncem, ale např. na tom Čarostřelci je to jižní strana obrácená směrem ke kopci, takže je tím kopcem trochu stíněná. Na Divé máří je to plotna odvrácená od svahu a ležící vysoko nad stromy.
I na Čarostřelci je to až na úrovni vrcholů stromů, takže to lokální vlhké "podstromové" mikroklima na to má vliv spíš menší.
Proti tomu argumentu o probírce lesů (a přiznávám, že mě to taky napadlo) mluví to, že tyhle dvě příklady (Divá Máří a Čarostřelec) leží v jedné z nejdivočejších oblastí Jizerek a myslím, že tady se nikdy moc netěžilo -- ani v minulých staletích.
druhá věc je trošku geo, a to je hornina, způsob jejího větrání a to, co z toho větrání vznikne (větráním těh živců vznikne takové blátíčko po kterém meši utěšeně tloustnou), a hlavně rychlost větrání, kdy ta hrubozrnná žula větrá docela rychle a do hloubky a kořínky těch bryosajrajtů se derou mezi krystaly dosud držící, a ta navětranina dost drží vodu.
Před 25 lety byla náhorní plotna na Kozla úplně holá, ale loni jsi už hledal ve vrstvě mechu krystaly, kde by se dalo postavit... Na Čarostřelce jsme lezli zmíněnou hranu 2.1.2014, a zrovna tam to ještě jde. Jinde je to s mechem daleko horší.
to už tady bylo tydle diskuse. jestli chránit skálu aby mohla dejchat a nevětrala, nebo chránit mech a nálety. kupodivu s "vochranáři" se shodneme jen na akátu a vejmutovce, ale pro sebe mám jasno (s výjimkou třeba skalních stepí v krasech nebo staletých bonsajiček - ale tam mám taky vlastně jasno, jenže naopak). ovšem - nemlaskat!
Má zkušenost za posledních pár let je, že lišejníků na skalách výrazně přibylo a myslím si, že je to zlepšením ovzduší a úbytkem kyselých dešťů. Naopak dusíku v ovzduší přibývá a ten to pěkně hnojí. Čeká nás zelená budoucnost :-D
dusík? bohajeho, záleží na to esli je ho ve vzduchu osmasedmdesát procent či o jedno dvě méně či více. básník měl zřejmě na mysli kysličník uhličitý, žánop.
kyselost dešťů samozřejmě vliv má, třeba na bořni pamětníci tvrdí, že z nebe kapávaly takové dryjáky že byla všechna skála krásně mechu a lišejníkuprostá, a dneska méně lezené klasiky osmdesátých let začínají být bez rejžáku mírně problematické.
Básník nemyslel oxid uhličitý, ale opravdu dusík, respektive oxidy dusíku (výrazné zvýšení koncentrací v ovzduší v posledních desetiletích, převážně vlivem nárůstu dopravy). Bída má úplnou pravdu. Jak říká Zmikund : se s tim smiř!
Rozumím tomu tak, že v téhle debatě je "lišejník" jenom umělecké jméno pro veškerou zeleninu na skalách. V Jizerkách se nejvíc rozrůstají mechy, což je právě případ Kaspínym zmiňované plotny na Kozla a mnoha dalších. Proto ten "dusík". Co se týká lišejníků jako takových, pak asi opravdu reagují na významné snížení imisí s převahou síry, s fluorem a dalšími dobrotami.
JH
A co říká JH, Hlína a podobní na "posílání zeleně do údolí"? (Tu otázku myslím vážně a je v kontextu téhle debaty, to jest volného povídání - z formálního hlediska, řekněme, anonymů.)
koukám že Hlína na přímou otázku o odstraňování hlíny neodpoví jednoznačně - soudím, že proto, aby se toho nějakej zapálenec nechytl a nedohnal ad absurdum.
souhlasil by formální anonym Hlína třeba s obecným heslem "ničeho přespříliš"?
Lukáši Bludský (snad jsem tvoje příjmení nezkomolil), nevím, co znamená "formální anonym", nicméně mi připadá podpis "Vladimír Vršovský, Spitzname-Hlína, lesník Správy CHKO Jizerské hory a krajského střediska Liberec" zbytečně dlouhý. Svoji poznámkou jsem naznačil, jaký mám k této diskuzi vztah (myslím si, že pravdu má Bída) a taky jsem považoval za vhodné upozornit, že na předměstí Meschede - tedy v Grevensteinu se vaří opravdu vynikajíci pivo (dokonce podle mého názoru ještě lepší, než ona legendární "Eine Königin unter den Bieren", kterou klohní v nedalekém Warsteinu), což pochopitelně nabízí otázku, jak je to s lišejníky v Sauerlandu, protože obě tahle piva jsou postavena na dobrých zdrojích zdejší vody. Pokud tam je lišejníků dost, je tam asi i dobré životní prostředí a v Meschede i Warsteinu se bude dál vařit dobrej mok. Možná naznačíš, že jsem trochu od tématu, ale momentálně mě ovlivnění lezeckých terénů v Jizerkách nástupem lišejníků zajímá méně, než kvalita piva z Warsteinu (kupuji si ho buď v pivojce v Žitavě, nebo u Fredyho v Rathenu). Porovnám li četnost svých návštěv u Fredyho a výstupy plotnou na Kozla (ta je opravdu dnes zelená jak štamprle Zelené), zatím vítězí ten Rathen.
zdraví formální anonym Hlína (jak už jsem výše psal - je to jenom Spitzname)
:)))
Já bych řek, že Lukáš označením „formální anonym“ myslel to samý co já, to jest, že jde o výrok osoby, kterou formálně nelze závazně ztotožnit a tudíž daný výrok v žádném případě nelze považovat za nějaké oficiální stanovisko kohokoliv...
Jinak Tvojí původní reakci jsem úplně nerozuměl, teď se v tom, myslím, orientuju vcelku dobře :)
Hele, díky, zamlada jsem četl antický filosofy a taky Kanta a Schopenaura, ale ta tvoje první věta, tak to je teda těžká filosofie. Až se večer vrátím, tak si to ještě pročtu a dopromyslím
hele, normálně v tom obchoďáku přes ulici co je Krajský úřad. Ono se to jmenuje "nápojka" a mají tam asi 50 druhů piva, takže pro mě to je pivojka. Pivo z Meschede se jmenuje Veltins - nekupuj si plechovku, ale ve skle. ale jinak myslím, že Veltins a Warsteiner seženeš v Německu i v lepších krámech.
hele more, nemlž a nedělej ze sebe vola, stejně si myslím že nejsi.
nechci závazně podepsaný názor lesníka Vršovského z chko s podpisem, číslem bot tchyně a jménem sousedovic čokla, s razítkem chko a osobním podpisem mámy Gáji, ale názor lezce Hlíny (o kterém neformálně tuším že má k blízko i k vochraně a o kterém jsem se domníval, že je schopen nějakého praktického kompromisu, třeba posedět a pokecat v poklidném a nevatrozním bivaku pod skalou, jakkoli nelegálním).
no dobrá, chápu, že lesník chko neodkládá juniformu ani do peří a předpokládám že smířlivá a selská stanoviska na těch internetech nenabízí.
Lukáši, souhlasím s Hlínovou reakcí, ačkoli jsem sám zapitej na jinou značku. Pochopitelně registruju výše uvedené radikální i tolerantnější názory na zeleninu na skalách, ale ani na přímý dotaz se nebudu pouštět do debat na toto téma v prostředí internetové diskuse. To není seriózní platforma pro hledání únosné míry boje s vegetací nebo návodů pro chování. Sám za sebe konstatuju, že existuje hafo cest, které jsem lezl před třiceti lety a dnes to nejde, spoustu dalších jsem ani přelízt nestačil, ale pořád existuje milion dalších, kde se můžu vydovádět bez prodírání džunglí. Už jsem taky dost starej, abych pochopil (a smířil se s tím), že stejně za život všechno nestihnu a z toho, co bych chtěl, můžu mít jenom něco. Tvoje poznámka o žraní a nemlaskání platí nejen pro lezení, souhlasím s ní, ale podotýkám, že sama veřejná debata o tomhle principu na tomto fóru ho jaksi mimoděk popírá... Bude-li příležitost někde ve skalách nebo v hospodě, rád dám na tahle témata otevřenější řeč.
JH
Takže píšu si: JH.. Hlína.. lezec.cz.. rozpor mezi osobním názorem a oficiálním stanoviskem.. nic pánové, v pondělí to s Váma proberou na koberečku Vaši nadřízení.
CIWE, to nechápu, takže osobní názor (že Veltins a Warsteiner jsou dobrý piva) se nekryje s ofiko názorem? To jako, že ofiko názor je, že dobrý pivo je gambrinus? ten je tak dobrej na mytí nohou po tůře. Nebo snad dokonce, že dobrý piva se vařej v Praze. No musím citovat Opráski: Prašckí pivo? Pro rusaki doprí!!!
Pozdravuj Brabence a kup mu Smíchov.
dobrý piva se samozřejmě vařej i v praze. před pár lety mi občas v kuchyni bublaly demijóny sladu a stáčel jsem to do plachových soudků a po odležení v garáži v montážní jámě mi to docela chutnalo. samozřejmě je to subjektivní a nepopírám vliv efektu vlivu vlastního úsilí na chuť.
Taky jsem slyšel od svých bývalých kolegů geometrů teorii, že kyselé deště minulá desetiletí (staletí?) skály naleptávaly a teď se rozpadají. Je fakt, když jsem na přelomu 80. a 90. let vysekával díry na vrškách jizerskohorkých skal pro zeměměřičské body, tak svrchních pár centimetrů bylo obvykle rozlámaných a rozbitých a teprve pod touto slupkou jsem do toho musel bušit ze všech sil.